English version
Housle, violy, violoncella, kontrabasy a kytary, které se vyrobí v západočeských Lubech, končí z 85 procent v rukou zahraničních hudebníků. Firma Strunal Schönbach exportuje především do Kanady, Německa, Polska, Ruska, Japonska, Mexika a USA.
„Chceme-li zvýšit tržby a dál expandovat, tak je pro nás perspektivní americký a čínský trh,“ míní Lukáš Mikeska, ředitel a majitel společnosti Strunal Schönbach v západočeských Lubech. Přitom na čínském trhu je největší zájem o housle, zatímco na americkém o basy. Je to dáno především druhem hudby, který je v určité zemi oblíbený.
Léty prověřená značka je v hudebním průmyslu důležitá
„Obecně prodáváme proto, že česká houslařská škola má pořád dobrý zvuk a že jsme spojeni nějakou tradicí, v našem případě s klasickou hudbou od skladatelů až třeba po Pražské jaro,“ zdůrazňuje Mikeska s tím, že firma strunné nástroje vyrábí už 350 let.
Ještě tak před sto lety pracovalo v hudebním průmyslu v Lubech a okolí přes 4000 lidí. V současné době firma zaměstnává 66 pracovníků. V období socialismu nesla fabrika jméno Cremona. Kvůli stejnojmennému italskému městu nešlo značku zaregistrovat, a tak se tehdejší vedení, které podnik privatizovalo, rozhodlo pro název Strunal. Současný majitel přidal ještě německý název pro město Luby − Schönbach.
„Je to totiž předválečný název města a také jméno zdejší houslové školy. Dokonce i za komunistů se některé housle vyvážely pod značkou Schönbach,“ uvádí Mikeska, že jde v hudební branži o známé jméno. „Hudební trh je malý a většinou kontrolovaný rodinnými firmami. Takže je velmi pravděpodobné, že někdo z rodiny už s námi v minulosti obchodoval. Dokonce je pak takové dohadování o kontraktu lehčí.“
Léty prověřený brand v tomto odvětví hraje významnou roli. „Pro amerického a čínského, ale i německého či francouzského zákazníka je atraktivní koupit si nástroje z tradičního regionu,“ tvrdí Mikeska. To se ovšem netýká kytar, které takovou tradici nemají. „Naše kytary znají maximálně někteří Němci a Rusové. U tohoto nástroje přesvědčit trh o kvalitě i dobré ceně jde hůř.“
Strunal Schönbach
Firma sídlí v Lubech v západních Čechách. Mezi jejími 66 zaměstnanci jsou i mistři svého řemesla. V provozech totiž vznikají housle, violy, violoncella, kontrabasy a kytary. Výroba hudebních nástrojů tu má více než 350letou tradici. Aktuálně z ročních tržeb 40 milionů korun tak 85 procent připadá na export. Mezi nejvýznamnější vývozní trhy patří Kanada, Německo, Polsko, Rusko, Japonsko, USA a Mexiko. Největší potenciál do budoucna vidí firma v USA a Číně.
V podniku vznikají čtyři kategorie nástrojů, od těch levnějších, ovšem ne úplně nejlacinějších, až po mistrovské. Například špičková basa může stát cca 300 tisíc korun. Firma má uzavřený provoz, ve kterém jsou na začátku klády rezonančního dřeva a na konci hotový naladěný hudební nástroj. V uplynulých 20 letech do tamních provozů nikdo příliš neinvestoval, proto aktuálně firma vybírá strategického partnera.
Strunal Schönbach je výjimečná fabrika
Firma nevyrábí laciné hudební nástroje. Má sice čtyři řady od nižší až po mistrovskou třídu, ale ani u těch levnějších nejde o sériovou výrobu, i tam je určitý podíl ruční práce. To musí zákazník pochopitelně zaplatit. Třeba špičkové housle přijdou na dva tisíce eur, basa stojí 12 tisíc eur, tedy 300 tisíc korun.
„Výroba mistrovské basy, když je materiál připravený, trvá tři měsíce. Pro nejlepší nástroje kupujeme rezonanční dřevo v Alpách. Takové stromy musí růst v horách, kde je chladno,“ uvádí majitel firmy.
V Lubech je k vidění ojedinělá fabrika. Výroba začíná zpracováním klád rezonančního dřeva a končí naladěním nástrojů. „Takových firem v Česku moc není, které jsou schopny vzít surovinu a přetavit ji v koncový výrobek s českou značkou a ještě ho prodat kdekoliv na světě od Japonska po Jižní Ameriku,“ míní Lukáš Mikeska.
Přesto samozřejmě netvrdí, že export hudebních nástrojů Strunal Schönbach funguje sám, i když jde o stabilní obor. Firma nemá nikde v zahraničí vlastní distributory, a tak si je musí hledat. Aktuálně k tomu využívá tři cesty. Přes stávající kontakty a jejich doporučení, přes zahraniční veletrhy, především čtyři nejvýznamnější − v německém Frankfurtu, italské Cremoně, čínské Šanghaji a v Anaheimu v Kalifornii. A jako poslední cestu začala využívat pomoc agentury CzechTrade.
„Pro firmu naší velikosti je pomoc agentury při cestě na zahraniční trhy klíčová. Například samostatný stánek na veletrhu je finančně nákladný, takže třeba do Cremony se chystáme s CzechTradem. A také ho využíváme k průzkumu trhu, vyhledávání kontaktů, domlouvání schůzek a podobně,“ prozrazuje Mikeska.
Kontrakt s Čínou je na spadnutí
První výsledky se už dostavují. Nedávno byli v Lubech zástupci čínské firmy. Kontrakt sice uzavřený ještě není, ale vypadá to prý slibně, a to ve velkém měřítku. V Číně je totiž mezi bohatou vrstvou velký zájem o zboží, které není čínské. Navíc čínská vláda podle Mikesky aktuálně prosazuje, aby se každé dítě učilo na jeden hudební nástroj.
„Číňané se neptají na zvuk, někdy ani na použité dřevo, ale zeptají se, co je na nástroji čínského. Když řekneme, že nic, všechno je z Evropy, odpověď zní: super, beru.“ Přesto ani v hudebním světě není byznys s Čínou jednoduchý. „Chtějí u evropských partnerů vzbudit dojem, že jsou významní a velcí, takže je třeba jejich informace a sliby dělit deseti,“ míní ředitel výroby hudebních nástrojů.
Podle jeho zkušeností ani obchodování s USA není bezproblémové kvůli tamní platební morálce. Naopak chválí si spolupráci s partnery v Japonsku, Kanadě, Mexiku a samozřejmě v Německu, i když tam je třeba počítat s tvrdým vyjednáváním o ceně.
Mimochodem majitel firmy se osobně účastní všech veletrhů. Na potenciální partnery prý působí dobře, když jednají přímo s vlastníkem. „Navíc v hudebním průmyslu dominuje rodinný byznys. Třeba nedávno na veletrhu ve Frankfurtu jsem jednal s majitelem největšího velkoobchodu s hudebními nástroji. Našel si čas, protože jsem tam byl osobně,“ uvádí Lukáš Mikeska, jediný vlastník společnosti Strunal Schönbach.
Lukáš Mikeska (41)
Původním povoláním je právník, vysokou školu absolvoval v roce 2002. Poté pracoval v americké a britské advokátní kanceláři. V roce 2008 zakončil studium MBA ve Velké Británii se zaměřením na podnikový management a finance. Potom působil v české pobočce Citibank, až nakonec začal spolupracovat s investiční skupinou Proxy – Finance.
Aktuálně je majitelem společnosti Silverline Capital, která vlastní Strunal Schönbach. Kromě toho, že sám hraje na kytaru, dosud s hudební branží neměl nic společného. Na firmě Strunal Schönbach oceňuje její potenciál, který stojí za záchranu. I když půjde o delší proces, který navíc bude potřebovat investice, odhadem až 20 milionů korun. Ovšem know-how výroby hudebních nástrojů má pro zahraniční trhy hodnotu i kvalitu.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marcela Honsová. Foto: archiv Strunal Schönbach.
