English version
Čtvrtá průmyslová revoluce by se v budoucnu měla zasloužit o zásadní proměnu evropského průmyslu směrem k větší digitalizaci a automatizaci. Odborníci přitom soudí, že Česko má pro tuto formu modernizace velmi dobré předpoklady.
Průzkumy ukazují, že do postupné digitalizace výroby a dalších technologií plánuje v příštích třech letech investovat většina českých firem. Pro efektivní nástup takzvaného Průmyslu 4.0 však bude nejspíše potřeba reforma vzdělávacího systému.
„Česko už dávno není montovnou, ale jednou z nejinovativnějších zemí ve střední a východní Evropě. Je pověstné svojí vynalézavostí, zrodila se tu řada unikátních špičkových technologií. Tempo inovací je zde navíc hodně vysoké, proto lze do deseti let počítat s velmi pokročilou úrovní digitálního propojení,“ uvedl výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory, Bernard Bauer.
To, jaký význam Průmyslu 4.0 přikládají manažeři tuzemských firem, potvrzuje také průzkum společnosti EY. Podle něj více než polovina firem plánuje v příštích třech letech investovat do nástrojů Průmyslu 4.0, ať už by se mělo jednat o stavbu datových center, počítačovou virtualizaci, nebo využití autonomních robotů.
Lék na slabou produktivitu práce
Tuzemské podniky si zároveň od nástupu čtvrté průmyslové revoluce slibují větší produktivitu práce či řešení nedostatku pracovních sil. To potvrdil i Lubomír Valenta, marketingový manažer společnosti Lomax, která se zabývá výrobou garážových vrat a stínící techniky. „Větší automatizace výroby je při současné velmi nízké nezaměstnanosti optimálním řešením,“ řekl Valenta.
Své postupy při získávání nových zaměstnanců však podniky zatím nástupu Průmyslu 4.0 příliš nepřizpůsobují. Sedm z deseti firemních personalistů se totiž na zásadní změnu trhu práce zatím nepřipravuje.
„S ohledem na nutné investice je to zatím téma spíš pro velké společnosti a nikoli menší a střední firmy. Navíc účastníci průzkumu odpovídali na otázku, zda se změna v jejich firmě připravuje, nic to nevypovídá o tom, že bychom v personalistice tento trend nesledovali,“ říká František Boudný, obchodní ředitel společnosti Předvýběr.cz, která průzkum organizovala.
Celých 71 procent firem uvedlo, že náhrada lidské práce technologiemi se jejich firmy netýká, 12 procent o takové možnosti jenom uvažuje. Na druhou stranu už celá šestina firem se na změnu připravuje: pět procent hodlá lidskou práci nahradit technologiemi dokonce už do roku 2020, se změnou ve vzdálenější budoucnosti počítá dalších dvanáct procent podniků.
Zvyšování podílu strojů ve výrobě však bude mít i ve vzdálenější budoucnosti své limity. „Automatizace a digitalizace je sice cestou ke snižování potřeby lidí ve výrobě a vytváření finančních zdrojů pro zvyšování mezd zaměstnanců, jejím zaváděním však zároveň částečně ztrácíte flexibilitu ve výrobě, především pokud jde o nabídky šité na míru zákazníkovi,“ uvedl Jiří Prášil, generální ředitel koncernu ZKL, který je největším výrobcem speciálních a technologických ložisek ve střední Evropě.
Zaměstnanců ubývá, platy rostou
Čeští výrobci se na nástup čtvrté průmyslové revoluce připravují dlouhodobě, velká část z nich už tedy zavedla zásadní opatření směrem k další modernizaci. Nejčastěji se jednalo o vylepšení informačních systémů, změnu systému plánování či spolupráce s výzkumnými institucemi.
„Zavádění automatizace do výrobních procesů je v současnosti dlouhodobou nutností. Za posledních 12 měsíců jsme snížili počty zaměstnanců o zhruba 150, a to při mírném růstu výroby a prodeje, přičemž mzdy se zvýšily až o 12 procent. Letos plánujeme digitalizovat procesy v oblasti technicko-výrobního rozvoje,“ dodal Jiří Prášil ze ZKL.
Na čtvrtou průmyslovou revoluci se snaží upozornit i současná vláda pomocí Iniciativy Průmysl 4.0. Do povědomí českých firem ji však ve všech případech nedostala. „Tuto iniciativu jsme nezaznamenali, výrobu se pomocí technologických novinek snažíme vylepšovat neustále, nezávisle na aktivitách vlády,“ dodal Lubomír Valenta ze společnosti Lomax.
I přes příznivé předpovědi některých expertů však Českou republiku z hlediska nástupu Průmyslu 4.0 některé věci brzdí. „Naší slabinou je marketing a obchod. Zejména vlastní know-how neumíme docenit, nevážíme si ho a prodáváme jej pod cenou,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, František Kotrba.
V Česku chybějí testovací centra pro Průmysl 4.0
Podle Bernarda Bauera z ČNOPK v tuzemsku chybí testovací centra, kde by si firmy mohly vyzkoušet konkrétní řešení. „Na tom by mělo Česko ještě zapracovat,“ upozornil Bauer. Jednou z možností, jak si mohou firmy otestovat použitelnost prvků Průmyslu 4.0, připravilo Centrum výzkumu Intemac v jihomoravské Kuřimi.
To společně s partnerskými podniky sestavilo výrobní buňku, která umí sama i zkontrolovat a opravit své výrobky. V budoucnu plánuje funkce rozšiřovat a experimentovat s nimi. Cílem je pomoci českým podnikům být efektivnější a konkurenceschopnější.
„České výrobní podniky většinou netuší, co čekat od přechodu na chytrou výrobu. Rozhodli jsme se proto na laboratorním modelu reálného provozu ukázat, jak prvky tohoto konceptu aplikovat na stávající výrobní zařízení, tak aby podniky mohly čerpat výhody, které Průmysl 4.0 přináší,“ uvádí ředitel centra výzkumu Intemac Radomír Zbožínek.
Výsledkem je Výrobní buňka 4.0 neboli vzájemně propojená zařízení, která se podílejí na dílčích krocích výroby kovových obrobků. Tvoří ji platforma propojující obráběcí stroj s robotem a měřicí stanicí. V aktuální podobě umožňuje buňka takzvaný adaptivní proces výroby – měřicí stanice umí po dokončení obrábění vyhodnotit kvalitu obrobku a při nalezení nedokonalosti poslat informace do stroje, který obrobek opraví. Dále například ukazuje možnosti prediktivní údržby, prostřednictvím které je možné sledovat technický stav zařízení a na základě dat z vibrací stroje včas odhalit případnou poruchu. K buňce je možné připojit také další zařízení, a tím chytrý výrobní proces rozšířit.
„Používat ve výrobě roboty i měřící stanice je běžné. Přínos Výrobní buňky 4.0 je v tom, že prostřednictvím otevřené integrační platformy lze do buňky připojit různá zařízení od jiných výrobců a jako celek ji začlenit do chytrých továren,“ uvádí český ředitel společnosti B + R automatizace Jan Ohřál, jehož podnik tuto platformu vyvinul.
Počítačová bezpečnost je silnou stránkou Česka
Zatímco podobných ukázkových a testovacích center je zatím v Česku jen málo, silnou stránkou země je podle Františka Kotrby počítačová bezpečnost. „Téměř v každém počítači je antivirový program z České republiky. V tomto a v některých dalších ohledech jsme na tom lépe než průměr v Evropě,“ řekl mluvčí rezortu.
Aby se však mohl Průmysl 4.0 u českých firem naplno etablovat, musí se nejprve změnit některé části školského systému. „Vzdělání musí jít vždy o krok napřed. Průmysl 4.0 pro něj znamená revoluci ve smyslu potřebné restrukturalizace systému, zejména pak na vysokých školách. To je to prvotní, co potřebujeme,“ zdůraznil priority MPO v této oblasti František Kotrba.
Dalibor Dostál
