English version
Češi jsou mezi národy nejpočetnějšími zahraničními majiteli slovenských podniků. Ke konci června evidovala společnost Bisnode 11 197 vlastníků slovenských firem z České republiky. Oproti loňskému roku je to zvýšení o 856 vlastníků.
Jednou z posledních větších akvizic byla například květnová koupě majoritního podílu ve společnosti e-Dome, kde energetická skupina ČEZ ESVO získala 51 procent. E-Dome je předním poskytovatelem energetických služeb a dalších expertních služeb na Slovensku. Zaměřuje se i na energetické poradenství při výstavbě nových objektů a vylepšování funkčnosti energetických zařízení. Mezi její zákazníky patří firmy, obce, nemocnice, divadla, obchodní centra i průmyslové a administrativní areály.
Vedle ČEZ lze jmenovat namátkou další společnosti, které jsou významnými českými investory u východního souseda: jde například o české společnosti Energetický a průmyslový holding, Agrofert, Czechoslovak Group, TTS energo, Charvát Group, PPF, Koval Energy, Plzeňský Prazdroj, Hamé, Kofola ČeskoSlovensko, Karlovarské minerální vody, BR Group, Redside investiční společnost, Elmo-Trade, Kordárna Plus, ČS nemovitostní fond, Elektrosped nebo Česká zbrojovka.
Jaguar nasadil platy vysoko
V obou zemích hraje klíčovou úlohu automobilový průmysl a v obou také ve vzájemném obchodě figuruje na prvním místě export zbožové skupiny silniční vozidla podle dvojmístné klasifikace SITC. Jejich podíl na celkovém exportu ČR na Slovensko představoval loni 16,5 procenta. Absolutně to bylo téměř 55 miliard korun. Pro srovnání, v roce 1999 šlo o necelých deset miliard korun.
Naproti tomu z celkového dovozu ze Slovenska do ČR představovala silniční vozidla ke konci roku 2018 podíl 11,2 procenta, zhruba za 22 miliardy korun. Šlo o podstatné zvýšení proti roku 1999, kdy tento podíl dosáhl výše 4,4 procenta.
O přetahování zaměstnanců uvnitř slovenského automotive průmyslu se dá hovořit zejména v souvislosti s nitranskou investicí firmy Jaguar Land Rover, která při vstupu dala výhodné pobídky. Průměrná mzda v této výrobně je aktuálně kolem 1800 eur měsíčně. Ostatně to byl důvod ke stávkám v bratislavské továrně koncernu Volkswagen i v trnavském Peugeotu.
Uvažuje se o Českém domě v Bratislavě
První cesta nové slovenské prezidentky Zuzany Čaputové po nástupu do funkce vedla v červnu tradičně do Prahy. Jednání prezidentů obou zemí byli z české strany přítomni také šéfové resortů průmyslu a obchodu, místního rozvoje, dopravy a obrany.
Jedním z témat, o němž se mluvilo, je vybudování Českého domu v Bratislavě, mimo jiné jako reciprocity Slovenského domu v Soukenické ulici v Praze. Pokud bude Český dům vybudován, mělo by to kromě jiného dále podpořit rozvoj vzájemných obchodních vztahů.
Spolupráce s českými autovýrobci
Nakolik dochází k přetahování zaměstnanců z České republiky, je těžké specifikovat. Vzhledem ke známé nízké mobilitě české pracovní síly lze předpokládat, že tento pohyb nebude významný. Propojení firem automobilového průmyslu z obou zemí naopak významné je. Zejména se jedná o továrny Hyundai Nošovice a KIA Žilina, kde dochází ke vzájemným subdodávkám.
Stejně tak jsou v úzkém kontaktu české Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP a Zväz automobilového priemyslu Slovenskej republiky (ZAP SR). Dlouhodobá spolupráce spočívá ve výměně informací, sdílení know-how, organizaci konferencí nebo v koordinovaném postupu při projednávání legislativy EU. Například v loňském roce přivítal AutoSAP v Praze účastníky mezinárodní konference visegrádských zemí o budoucnosti automobilového průmyslu. Hlavními tématy byla projednávaná legislativa EU k emisním normám, příprava zemí na nástup čisté mobility, nutný rozvoj infrastruktury a vytváření pobídek pro nákup nízkoemisních vozidel.
Konkrétní formou spolupráce se ZAP SR je letos také společná organizace již třetího ročníku mezinárodní konference CEE Automotive Supply Chain, největšího setkání dodavatelů do automotive v Česku a na Slovensku, které se uskuteční 12. a 13. listopadu v Olomouci. Tato akce kombinuje formu klasické konference, veletrhu i networkingu a zároveň návštěvníkům nabídne také plánovaná B2B setkání.
Slovenská armáda chce nakoupit zbraně za 30 miliard eur
Úzká spolupráce mezi oběma zeměmi probíhá i v obranném průmyslu. Novodobá éra této spolupráce začala v roce 2015 otevřením společného podniku CZ-Slovensko v Novákách pod křídly společnosti Česká zbrojovka. Spolupráce probíhá také při výrobě, opravách a servisu nákladních vozů a výrobě munice. Loni začala spolupráce v leteckém výcviku vojenského i civilního personálu v Košicích. Obě země mají zájem na užší spolupráci svých armád a sjednocení výzbroje pro zvýšení vzájemné součinnosti a bojových schopností.
Ministerstvo obrany SR postupně modernizuje armádu. Současný stav charakterizuje zastaralost výzbroje, techniky, materiálu i komunikačních a informačních systémů, což je důsledkem dlouhodobého podfinancování sektoru obrany. Ministerstvo obrany SR představilo proto v roce 2017 dlouhodobý plán rozvoje obrany s výhledem do roku 2030.
Schválené výdaje na obranu dosáhnou letos 1,73 procenta HDP. Slovensko se tak přiblíží svému závazku v rámci NATO zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP do roku 2024. Podle aktuálních informací Ministerstvo obrany SR plánuje za 12 let investovat do modernizace téměř 30 miliard eur. V současné době probíhá tendr na dodávku víceúčelových obrněných vozidel typu 4×4. Vedle toho jde také o obrněná vozidla 8×8 Vydra, nadzvukové stíhačky, houfnice, vrtulníky a radary. Pro nejbližší období existují pro české firmy příležitosti při modernizaci samohybných houfnic Zuzana 2 a radarů 3D. Vzhledem k výše uvedené investiční aktivitě některých českých firem na Slovensku lze předpokládat, že mají šanci uspět i v tendrech na modernizaci bezpečnostních složek.
Neobsazených je skoro sto tisíc míst, tlak na mzdy roste
Míra evidované nezaměstnanosti na Slovensku klesla pod pět procent. Regionálně ovšem ve dvanácti okresech naopak vykazuje dvouciferné číslo. Spotřebitelské ceny se v meziročním srovnání zvýšily za první čtyři měsíce letošního roku o 2,4 procenta. Růst mzdových nároků zaměstnanců je ovšem faktem.
Má to spojitost s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Aktuálně je neobsazených 97 tisíc pracovních míst. Podle ekonomů však růst produktivity práce zaostává za růstem mezd.
Je pochopitelné, že situace na trhu práce, míra inflace a záměry v oblasti daňové politiky (snížení daně z příjmů a snížení DPH u potravin) se dotknou stejně tak firem, které na Slovensku vlastní Češi, jako i ostatních účastníků trhu. Minimální mzda činí na Slovensku od počátku letošního roku 520 eur a navrhuje se její zvýšení na 600 eur.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Jiří Dorňák, Vedoucí oddělení, Odbor zahraničně ekonomických politik I, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz
