V regionu Latinské Ameriky je Peru tradičně jedním z příjemců české zahraniční rozvojové spolupráce, která je v posledních letech poskytována formou takzvaných malých lokálních projektů. Ty spočívají ve financování rozvojových aktivit, kdy jsou partnerem během zhruba osmiměsíčního realizačního období v případě Peru nejčastěji místní neziskové organizace a asociace zemědělských producentů na místní úrovni.
Pro letošní rok je novinkou spolupráce s Národním ústavem pro výzkum ledovců a horských ekosystémů s názvem INAIGEM, který jako nová mezioborová státní instituce vznikl v roce 2015. Ve spolupráci s ním a jeho týmem expertů je letos realizován projekt „Výzkum sesuvů půdy za účelem omezení rizik a adaptace na klimatické změny ve vysokohorském prostředí Peru“, který navazuje na dřívější aktivity českých geologů v regionu. Náplní projektu je tvorba geologických profilů sesuvů půdy a vytvoření systému včasného varování. Výsledkem bude vyznačení bezpečných zón a únikových cest k prevenci škod a obětí na životech.
Součástí bude též komunikační kampaň ve vztahu k místnímu obyvatelstvu ve spolupráci s provinční vládou Carhuaz. Projekt tak pokrývá česká hlavní prioritní témata rozvojové spolupráce ve vztahu k Peru, kterými jsou civilní ochrana, ochrana životního prostředí a sociální rozvoj. Navíc do něho bude vloženo české know-how díky úzké spolupráci v terénu s vedením Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR. Tím je zaručeno použití těch nejmodernějších technologií a exaktních postupů.
Peruánský export je v krizi, pomoct mají inovace
V posledních měsících se vládní instituce, neziskové organizace i podnikatelské svazy intenzivně zabývají otázkou, jak překonat pokles peruánského exportu, který se nachází na nejnižší úrovni od roku 2009. Nezřídka se hovoří o exportní krizi. Velká shoda přitom panuje ohledně východiska, kterým je modernizace výrobních kapacit a zefektivnění výroby zaváděním inovativních technologií. Zejména je v této souvislosti zmiňováno zemědělství a potravinářství. Též pokud se podíváme na produkty, které Česká republika z Peru dováží, na předních místech se nachází ovoce (vinná réva, avokádo, fíky, citrusy), káva, rybí konzervy, zelenina a luštěniny, v mnohých případech s nízkým stupněm zpracování.
Peru má na mezinárodní úrovni zájem o takové projekty, které přinesou know-how, postupy a technologie, jež zemi s vážnou ambicí zařadit se do roku 2021 mezi země OECD umožní zajistit maximální potravinovou soběstačnost a bezpečnost a zvýšit přidanou hodnotu svého agrárního a potravinářského exportu. V oblasti udržitelného a efektivního zemědělství, ale i akvakultury se tak rýsují možnosti spolupráce s Českou republikou. Vizí Peru je též zvýšit přidanou hodnotu v proexportním dřevozpracujícím průmyslu, kde disponuje velkým potenciálem a kde bude důležité zajistit udržitelnost lesních porostů, přičemž mezinárodní asistence bude jistě žádána.
Malé projekty pro region Cusco
K naplňování této priority do značné míry též sloužily české malé lokální projekty v Peru v letech 2013 a 2014, realizované v periferní andské oblasti v regionu Cusco. Ten je sice proslavený zahraničním cestovním ruchem, ale jeho pěkně upravená městečka na turistických trasách ostře kontrastují s izolovanými oblastmi, které patří k nejchudším na celonárodní úrovni. Jsou od měst vzdáleny desítky kilometrů po neasfaltovaných cestách bez dostupnosti veřejné dopravy a v nadmořské výšce nad 3200 metrů. Jejich místní ekonomika je založena na samozásobitelství. Obyvatelé se věnují chovu morčat, která již od civilizace Inků představují v této oblasti klíčový zdroj obživy.
Přístup k telefonní či mobilní síti a elektrické energii je úkolem pro budoucnost. Zároveň dochází k vnitrostátní migraci do velkých měst, které tento nápor těžko zvládají vzhledem ke geografickým limitům i omezeným inženýrským sítím. V tomto rozvojovém kontextu proběhly ve venkovských komunitách Patacancha (2013) a Churo (2014) české malé lokální projekty zaměřené na zemědělský rozvoj. Týkaly se například výstavby skleníků a vybudování zařízení pro výrobu hnojiva a hydroponické pěstování. Navazující pomoc pak byla poskytnuta v oblasti základní zdravotní péče, která rovněž není v lokalitě samozřejmostí.
V tomtéž období proběhly zároveň projekty v peruánské Amazonii, které byly zaměřeny na efektivní pěstování amazonských léčivých rostlin (například takzvaného „kočičího drápu“). Ty mohou být v podobě čajů a extraktů s úspěchem uplatněny na místních i zahraničních trzích. Cílovou skupinou byla v tomto případě izolovaná domorodá komunita.
Hledat drogy pomáhá český pes
S tématem udržitelného zemědělství je úzce provázán další okruh malých lokálních projektů, které reagují na problematiku nelegální produkce a pašování drog. Do tropické oblasti Tingo María, která byla v tomto ohledu v minulosti neblaze proslulá a která je předmětem vládních strategií alternativního rozvoje, směřovaly české malé lokální projekty Cesta kakaa v obci Huayhuantilo a jejím okolí (2014) a Zlepšení technologie pěstování kakaa v obci Pumahuasi (2015). Projekty byly realizovány místními asociacemi zemědělců, pěstitelů kakaovníků, respektive producentů kakaa.
„Projekt spočíval v darování vycvičeného psa pro detekci drog a na to navázalo školení peruánských specialistů a psů ve výcvikovém středisku v severočeských Heřmanicích.“
K zúrodnění půdy, která se kvůli výskytu koky vyznačovala sníženým pH, byly uplatněny české zemědělské postupy zahrnující mimo jiné kompostování. Ke zpracování kakaových bobů byly vybudovány fermentační bedny a projekt pokrýval celý pěstitelský cyklus, kdy byly mimo jiné předány znalosti v oblasti šlechtění a roubování. Projekt byl proveden v úzké spolupráci s vedením Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Jeden z projektů se též věnoval rozvoji agroturistiky a její propagaci v zájmu diverzifikace místní ekonomiky.
Díky dalšímu malému lokálnímu projektu se též podařilo nastartovat dlouhodobou spolupráci v protidrogovém boji mezi celními správami obou našich zemí. Projekt tehdy (v roce 2012) spočíval v darování vycvičeného psa pro detekci drog a na to navázal strategičtější dialog a školení peruánských specialistů a psů ve výcvikovém středisku v severočeských Heřmanicích.
Zemi zasáhl El Niño
Významnou prioritou české zahraniční rozvojové spolupráce s Peru je ochrana životního prostředí. V závěru roku 2014 byla Lima hostitelskou zemí Konference stran úmluvy OSN o změně klimatu, které se za Česko zúčastnila oficiální delegace. Peru se od té doby profiluje jako významný hráč na regionálních i světových fórech v oblasti životního prostředí.
„K systému odpadních vod má přístup jen necelých 85 procent obyvatelstva, mimo města dokonce jen 15 procent.“
Tato mezinárodní pozice ostatně odpovídá křehkosti peruánských ekosystémů zahrnujících extrémně suché pobřeží, Amazonii a oblast velehor And s teplotními výkyvy (včetně ranních mrazů) a nepředvídatelnou úrodou v zemědělství. V brzké době se může stát problematické zajištění přístupu k pitné vodě. Též těžba nerostných surovin narušila v mnohých oblastech krajinu, což si vyžádá projekty na revitalizaci krajiny, kde Česká republika může sdílet zkušenosti.
Mnohé oblasti se potýkají s povodněmi, hrozivými sesuvy půdy, problémy s odpadovým hospodářstvím, kdy například k systému odpadních vod má přístup jen necelých 85 procent obyvatelstva a ve venkovských oblastech dokonce jen 15 procent. Peru letos navíc zasáhl klimatický fenomén El Niño. Ač nakonec dosáhl menší než očekávané intenzity a v současnosti již odeznívá, zemědělcům stihl způsobit nemalé škody a výkyvy v zemědělském cyklu. Vedle těchto obtížně předvídatelných faktorů ale velkou roli v Peru hraje i ekologické vzdělání, což se týká zejména nakládání s pevným odpadem domácností, kdy třídění rozhodně není ani ve velkých městech samozřejmostí.
Právě na to se snaží reagovat letošní další malý lokální projekt s názvem Dům environmentální výchovy ve městě Tingo María, realizovaný v tropické části Peru. Pozemek pro výstavbu domu poskytne místní Národní zemědělská univerzita tropů. Smyslem projektu je nabídnout dětem a mládeži mimoškolní výuku v ochraně životního prostředí a poskytovat širší veřejnosti konzultace v ekologických záležitostech. Na zahradě, která bude součástí projektu, pak má probíhat praktická výuka v ekologickém pěstování a chovu. Počítá se přitom s dlouhodobou asistencí studentů Mendelovy univerzity v rámci jejich odborných stáží.
Projekty v Peru mají tradici už od devadesátých let
České republika má s rozvojovými projekty v Peru bohaté zkušenosti. Kromě uvedených projektů posledních let probíhaly v minulosti další rozvojové aktivity jak na základě malých lokálních, tak větších projektů s několikaletými časovými rámci. Šlo například o výzkumné aktivity českých geologů v peruánských velehorách Andy od roku 1996, které byly věnovány geologickým a ledovcovým pohybům spojeným s riziky sesuvů a povodní.
Další české výzkumné aktivity a spolupráce s univerzitami probíhaly v regionu Arequipa už od roku 1990 v oblasti monitoringu vodních toků. Pod vedením geografického a geologického institutu UK v Praze byly detailně geodeticky zmapovány prameny Amazonky a výsledky publikovány v odborných materiálech. Další navazující výzkumný projekt se zabýval riziky vyplývajícími z klimatických změn, kdy byly peruánskému hydrometeorologickému ústavu poskytnuty české měřicí přístroje.
V letech 2003 až 2010 Česká geologická služba realizovala rozsáhlé projekty v regionu Piura, jejichž předmětem byl výzkum geomorfologických a hydrogeologických podmínek v povodí řeky Piura ke snížení environmentálních faktorů omezujících sociální a ekonomický rozvoj regionu a k hodnocení přírodních rizik v povodí řek Chiry a Piury.
Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Jan Vejmelka, tajemník pro ekonomickou a rozvojovou spolupráci, ZÚ Lima