Směnky

Pojednává mj. témata: druhy směnek (platební, zajišťovací, vlastní, cizí), splatnost směnek (vistasměnka, datosměnka, fixní směnka), související úkony (převod, přijetí a předložení směnky k placení), práva (postihu, protestu) a zánik směnečných závazků.

Související právní předpisy:

• Notářský řád
• Občanský zákoník
• Zákon směnečný a šekový

Související právní průvodci:

• Mimosoudní řešení sporů
• Pohledávky
• Převody majetkové účasti v obchodních společnostech
• Vymahatelnost pohledávek
• Zajištění závazků

Směnka jako cenný papír

Za cenný papír lze označit listinu, s níž je spojeno právo takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cennými papíry jsou zejména:

• akcie,
• zatímní listy,
• dluhopisy,
• kupóny,
• opční listy,
• směnky,
• šeky,
• náložné listy,
• skladištní listy,
• zemědělské skladní listy
• kmenové listy.

Základní třídění cenných papírů

Cenné papíry lze třídit dle nejrůznějších kritérií, z nichž k nejdůležitějším patří třídění podle předmětu práv, podle podoby, formy či podle vyjádření kauzy. Pouze některé z uvedených kritérií třídění cenných papírů mají oporu v zákoně (forma cenných papírů), v ostatních případech se jedná o třídění užívané právní teorií.

Předmět práv

Dle předmětu práv spojených s cenným papírem rozlišujeme cenné papíry obligačně právní, se kterými je spojeno subjektivní právo (právo na peněžité plnění, právo na vydání věci, nebo právo na jiné plnění), cenné papíry věcně právní, se kterými je spojeno právo věcné (vlastnické právo nebo zástavní právo) a cenné papíry účastnické, se kterými je spojeno právo na účast na určitém majetku či výnosech nebo právo účasti na podnikání.

Podoba cenného papíru

Dle podoby rozlišujeme cenné papíry listinné (existují v hmotné podobě) a zaknihované (cenný papír je nahrazen zápisem v evidenci a existuje tedy pouze v nehmotné podobě).

Forma cenného papíru

Podle formy rozlišujeme cenné papíry na jméno, na řad, nebo na doručitele.

• Cenné papíry na řad (ordre papíry): Obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad (vyvratitelná právní domněnka, která nevylučuje důkaz o tom, že jde o cenný papír na jméno nebo na doručitele). Vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání.
• Cenné papíry na doručitele (papíry au porter): Neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele (nevyvratitelná právní domněnka, podle které se určuje, kdy jde o cenný papír na doručitele). Vlastnické právo k cennému papíru na doručitele se převádí smlouvou k okamžiku jeho předání.
• Cenné papíry na jméno (rektapapíry, papíry au nom): Cenné papíry na jméno obsahují obdobně jako cenné papíry na řad jméno první oprávněné osoby, avšak práva spojená s cenným papírem na jméno se převádějí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti (je vyloučen rubopis).

Vyjádření kauzy cenného papíru

Cenné papíry, v nichž není vyjádřen hospodářský důvod (kauza) se označují jako cenné papíry abstraktní, zatímco cenné papíry, v nichž je kauza vyjádřena, jsou označovány jako cenné papíry kauzální.

Z hlediska výše uvedených kritérií lze směnku definovat jako cenný papír obligační, který může existovat pouze v listinné podobě. Směnka může být vydána na jméno nebo na řad a na rozdíl od jiných cenných papírů jde vždy o cenný papír abstraktní.

Definice směnky

Institut směnky je upraven zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále též jen „zákon“). Pojem směnky však není v tomto ani v jiném zákoně definován.

Zjednodušeně lze říci, že směnka je cenný papír vydaný v zákonem stanovené formě obsahující bezpodmínečný písemný závazek (příkaz) v přesně určené formě poskytující majiteli směnky právo vyžadovat po určité osobě (směnečném dlužníku) ve stanovené lhůtě a místě zaplacení peněžní sumy uvedené na směnce.

Druhy směnek

Obdobně jako cenné papíry, lze také směnky třídit podle různých kritérií. Ačkoli zákon směnečný a šekový rozlišuje pouze mezi směnkami vlastními a cizími, v praxi se lze často setkat také s tříděním směnek dle jejich funkce na směnky platební a směnky zajišťovací.

Platební směnka

Funkce směnky není nijak vyjádřena v jejím obsahu, ale je dána dohodou směnečného věřitele a dlužníka. Smyslem a účelem platební směnky je, aby v okamžiku její splatnosti došlo k proplacení. Majitel směnky si však může jednoduchým způsobem opatřit hotové peníze ještě před splatností směnky, a to tím, že směnku prodá. Tato funkce směnky se proto uplatňuje zejména při dodávkách zboží a služeb.

Zajišťovací směnka

Na rozdíl od platební směnky, smyslem zajišťovací směnky není její proplacení, ale zajištění toho, aby byl splněn jiný závazek. V okamžiku, kdy je splněn směnkou zajištěný závazek, zaniká, dle dohody, důvod platit podle směnky.

Směnka vlastní

V návaznosti na obecnou definici směnky uvedenou výše, lze směnku vlastní definovat jako bezpodmínečný závazek (slib) výstavce zaplatit osobě ve směnce uvedené (remitentovi) v určené době a na určeném místě směnečnou sumu.

Vzor směnky vlastní

• Vzor směnky vlastní ke stažení

Směnka cizí

Směnka cizí obsahuje bezpodmínečný příkaz třetí osobě (trasátovi nebo také směnečníkovi), aby osobě uvedené ve směnce v určené době a na určeném místě zaplatila směnečnou sumu.

Vzor směnky cizí

• Vzor směnky cizí ke stažení

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.