Snila o malé kavárničce, svět dobyla s pražírnou ořechů



„Víte, že pouhých deset deka mandlí obsahuje doporučenou denní dávku vitamínu E? Že jsou nejlepší prevencí proti řídnutí kostí a regulují krevní tlak?“ ptá se mě zdravotní sestra Karolína Berkhout a otevírá sáček s křupavou dobrotou s označením Van Almerk Natuurlijk Produktie.

„Původně jsme ani nevěděli, že je to český výrobek. Dneska už je to vlastně jediné moje spojení s domovem,“ směje se. Rodačka z Příbrami žije už dvacet let s manželem v nizozemském Leidenu. Její manžel i dcery si zamilovali kešu, mandle, či arašídy ve wasabi, které v Čelčicích na Prostějovsku vyrábí česká rodinná firma Alika.

Před více než čtvrtstoletím si majitelka Aliky Jana Kremlová s manželem pořídili první stroj na pražení kávy, dnes šéfují jedné z největších továren na zpracování ořechů a máku ve střední Evropě a se svou produkcí dobývají evropské trhy.

Na konci příběhu jedné rodiny z Hané, prožívající českou obdobu amerického snu, je ocenění v soutěži Equa Bank Rodinná firma roku 2019. Alika zvítězila v kategorii Střední firma.

Sisyfovská práce

Už koncem 80. let mohli Češi získat od Národního výboru povolení k drobnému podnikání. Ačkoli byl v jednotvárné šedi reálného socialismu o vše, co nabízeli soukromníci, zájem, vlastní byznys rozjely v Československu jen stovky odvážlivců. Jedním z nich byl Pavel Kremla, který začal plést vzorované kulichy.

„Manžel začínal už v roce 1988 s malou pletárnou. Já jsem si pořídila svůj živnostenský list v roce 1992 na výrobu potravin,“ vzpomíná Jana Kremlová.

Podnikatelka snila o vlastní pražírně a malé kavárničce. Jenže dobývat domácí trh s tuzemskou kávou – to byla v 90. letech sisyfovská práce. Reklamu na televizních obrazovkách ovládli Marek Vašut s  Douwe Egberts, Tchibo, Jacobs či další zahraniční značkové výrobky.

„Začátky byly těžší, než jsme očekávali. I když jsme měli zkušenosti s pletárnou, výroba a prodej potravin byly podstatně jiné. V době našich začátků přišla do televize masivní reklama na značkové zahraniční kávy a o regionální výrobky nebyl žádný zájem, i když byly kvalitativně srovnatelné nebo i lepší,“ potvrzuje generální ředitelka firmy Alika.

„Začínala jsem na podzim 1992 se strojem na pražení pěti kilogramů kávy a hodinovým výkonem patnácti kilo. Během dalšího roku jsme s manželem spojili pletárnu s pražírnou. Já se starala o výrobu a kancelář a manžel o obchodní činnosti a zákazníky. Během dalších dvou let jsme pronajali a posléze koupili na hypotéku starý mlýn, který jsme přebudovali na pražírnu a balírnu s asi 12 zaměstnanci,“ popisuje složitý rozjezd Jana Kremlová. Záchranou byly burské oříšky, které se už v roce 1993 pražily v Prostějově 24 hodin denně.

Cesta k prosperitě bývá trnitá a plná odříkání, bez podnikatelského talentu a trpělivosti překážky nepřekonáte. Pavel Kremla i Jana Kremlová trávili v pražírně téměř veškerý čas, a jak dnes s oblibou říkají: jejich dcery vyrůstaly mezi stroji. Díky tomu ale Kremlovi nemají problém s nástupnictvím. Děti ochotně přebírají žezlo rodinného podnikání.

Spásné řetězce

Postupem času se začaly pražené ořechy z Hané objevovat na pultech velkých řetězců. A zájem Makra či Kauflandu byl pro Aliku zlomovým momentem. Byznysu se dařilo, výroba se postupně rozšiřovala, k arašídům přibyly mandle či pistácie.

„Naším prvním zákazníkem byl Kaufland s akčním zbožím „arašídy pražené solené 100 g“ . Ale nejvýznamnějším obchodním partnerem bylo Makro. Pro ně jsme vyráběli většinu produkce. Postupně otevírali nové pobočky v Čechách a na Slovensku a my jsme rozšiřovali kapacity i portfolio výrobků podle jejich potřeb. V průběhu let jsme rozšiřovali zásobování i do ostatních řetězců a velkoobchodů,“ vzpomíná Jana Kremlová.

Klání o nejlepší rodinnou firmu zná své vítěze, kdo uspěl v roce 2019?

V roce 2003 koupila Alika poničené a plevelem zarostlé zemědělské družstvo v Čelčicích. Dnes tu stojí jedna z největších továren na zpracování máku a ořechů v Evropě.

Čelčická firma dodává v současnosti na trhy každoročně více než 25 milionů balení. Prodávají ořechy, většinou pražené a solené, mandle, sušené ovoce, mák, makadamie, lísková jádra i slané tyčinky. Na českém trhu je najdete pod značkami KK nebo ArRashid, případně obalované pod značkou ARA. Svou produkci vyvážejí do 11 zemí, zatím výhradně do Evropské unie. Její výrobky znají zákazníci z Německa, Švédska, Nizozemska, Slovenska či Polska.

„Jsme ale dodavateli polotovarů mnoha výrobních závodů, kteří exportují výrobky po celém světě. Proto jsme na plán příštího roku zařadili i vysoce hodnocenou Kosher certifikaci, která je schválena pro výrobky na trhy amerického kontinentu,“ doplňuje Kremlová.

Zdravá výživa dnes hýbe světem. „Na produkty zdravé výživy provozujeme e-shop Zdravé ořechy, který ale nemá být konkurencí výrobků v běžné tržní síti. Zde zákazníci hledají spíš naturální ořechy, sušené nebo lyofilizované ovoce, semínka nebo třtinový cukr. Pro většinu zahraničních řetězců a na export vyrábíme zboží pod jejich vlastními značkami,“ popisuje generální ředitelka.

To ovšem znamená, že musí firma každoročně projít přísným certifikačním auditem IFS, jež zaručuje stejnou kvalitu výrobků producentů z různých zemí.

Největšími obchodními partnery Aliky jsou aktuálně výrobci müsli, křupek, tyčinek, cereálií, zmrzlin nebo čokolád. „Tam směřuje 60 procent naší výroby,“ říká Jana Kremlová.

Tíha rodinného byznysu

V Česku dnes nastává období, kde většina zakladatelů rodinných firem předává podnik svým následovníkům. Někteří si ale nástupce nevychovají a podnik musejí prodat do cizích rukou.

„Uvažovali jsme o obou cestách. O prodeji i o pokračování rodinné tradice. Jen jsme nechtěli, aby naše dcery vnímaly převzetí společnosti jako povinnost vůči nám nebo zaměstnancům. Když se objevil zájemce o koupi společnosti, dlouho jsme váhali, ale dcery daly přednost pokračování v mravenčí práci ve firmě před miliony na účtech. Dnes již vedou podnik samy, téměř bez naší pomoci,“ chlubí se Jana Kremlová.

V současnosti ve firmě pracuje sedm členů rozvětvené rodiny a další tři v ní vypomáhají jako brigádníci.

Výhodou rodinného podnikání je podle Kremlové to, že jste za výsledky zodpovědni pouze sami sobě, maximálně úvěrující bance: „Co si zasejete, to si sklidíte a rány z porážek a neúspěchů si lížete potichu doma a nikdo už nepřilévá olej do ohně. Musíte si to zase vyřešit sami. A také to, že nemusíte mít úspěch nebo super výsledky hned, můžete si počkat.“

Za negativum označuje podobně jako celá řada dalších majitelů to, že se často míchají pracovní a osobní vztahy. Vždy prý dojde na střet názorů nebo zájmů. „Je ale nutné přijít domů s chladnou hlavou a nechat ten problém ležet na stole v práci a doma si společně vypít kafe a řešit běžné věci jen jako členové rodiny. Není to lehké,“ usmívá se.

Vláda poslední dobou deklaruje stále větší podporu rodinnému podnikání, definice rodinného podniku se objevila v zákoně… Změnil se podle Jany Kremlové přístup státu k rodinným firmám?

„Zatím ten pocit nemáme. Ale vnímáme, že si od toho rodinné firmy hodně slibují, zvlášť v současnosti od pana ministra Havlíčka. Myslíme, že jsme téměř vždy plátci všech možných daní v České republice, nemáme matky v cizích zemích, kam by zisky odtekly. Ale při přidělování státní podpory například dotacemi, být rodinnou firmou žádná výhoda není,“ dodává ještě generální ředitelka firmy Alika.

Jakub Procházka