English version
Za rok 2016 potom nesplnilo svou povinnost 60 procent firem. Celkem 291 tisíc společností nezveřejnilo závěrku ani předloni ani v roce 2016. Vyplývá to z čísel, která zveřejnila společnost CRIF- CzechCredit Bureau. A loňské statistiky budou podobné.
V případě účinnosti novely Zákona o obchodních korporacích přitom hříšníkům hrozí, že jejich firmy budou zrušeny.
Čtvrtina zbylých podniků nezveřejňuje výkaz zisku a ztrát. „Současná situace je z pohledu transparentnosti podnikání naprosto tristní. Zveřejňování výsledků hospodaření je základním předpokladem transparentního podnikatelského prostředí,“ říká hlavní analytik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Jan Cikler.
„Pokud firma výsledky svého hospodaření nezveřejňuje, poškozuje tím trh i celou společnost. Zákazníci a obchodní partneři nemají informace o tom, jestli je společnost schopná dodat slibované služby, případně za objednané služby zaplatit. Z našich dlouhodobých statistik přitom vyplývá, že podniky, které své závěrky nezveřejňují, mají častěji než poctivé firmy co skrývat,“ dodává Cikler.
Hříšné firmy města pražského
V rámci jednotlivých krajů existují výrazné rozdíly v přístupu firem ke zveřejňování účetních závěrek. Nejliknavější jsou společnosti v Praze. Účetní závěrku za rok 2017 dosud neodevzdalo 73 % z nich. Následuje Jihomoravský kraj, kde šlo o 72 % firem, a Liberecký kraj s 68 % podniků.
Nejpoctivější jsou v tomto ohledu podniky z Královéhradeckého kraje, kde svoji povinnost předloni nesplnilo „jen“ 51 % firem.
Zvýší se transparentnost?
Podle připravované novely Zákona o obchodních korporacích budou společnosti, které nepředloží účetní závěrku ve dvou a více po sobě následujících letech, rejstříkovými soudy vyzvány k nápravě situace. Pokud tak neučiní, soudy zahájí řízení o jejich zrušení. V současnosti by se tato situace týkala stovek tisíc podniků, které porušily své povinnosti před dvěma i třemi lety.
Zmiňovaná novela však dostatečně nezlepší transparentnost podnikatelského prostředí v Česku, tvrdí analytici. Pouze umožní rychleji vymazat neaktivní společnosti.
„Transparentnost v posledních letech zásadně upadá. Společnosti i zákazníci mají stále méně možností, jak zjistit, že konkrétní firma je problémová nebo vyloženě nepoctivá. Novela zákona o účetnictví z roku 2016 totiž zrušila pro většinu firem povinnost přikládat k účetní závěrce výkaz zisku a ztrát. Více než čtvrtina firem, které se odhodlaly závěrku zveřejnit, tak učinila bez přiložení zmiňovaného výkazu. Taková závěrka nemá žádnou vypovídací hodnotu,“ upozorňuje Jan Cikler.
Češi jdou opačným směrem než Slovensko
Na Slovensku funguje již od roku 2014 Registr účetních závěrek, kde jsou zveřejňovány příslušná data téměř všech obchodních společností. Nezveřejnění je výjimečné, protože výkazy vkládá přímo ministerstvo financí z údajů obsažených v daňovém přiznání.
Rejstřík přitom vznikl právě s cílem zlepšení a zjednodušení podnikatelského prostředí a snížení administrativní náročnosti podnikání. Zároveň má zlepšit dostupnost a kvalitu informací o firmách.
České ministerstvo financí údajně zvažuje podobné kroky i u nás. „Prozatím bohužel jdeme opačným směrem. Stát nutí podnikatele, aby informace, které mu už jednou poskytli, posílali znovu jiné instituci,“ vypráví Jan Cikler.
„Přitom si patrně uvědomuje, že jde o zbytečnou byrokracii, proto z povinnosti vyjmul všechny relevantní informace. Kromě toho zdravotní pojišťovny přestaly zveřejňovat jména firem, které dluží na zdravotním pojištění za své zaměstnance, což je zásadní informace o tom, že je firma ve vážných problémech nebo je nepoctivá,“ doplňuje analytik.
Dalším příkladem vyšší transparentnosti na Slovensku jsou veřejně dostupné informace o konečných vlastnících v registru partnerů veřejného sektoru. V ČR zatím tyto informace veřejné být nemají. „Stát tak prozatím nepoctivým firmám usnadňuje život, namísto aby podporoval ty poctivé a transparentní,“ uzavírá Cikler.
Redakčně upravená tisková zpráva CRIF
