Získat peníze na rozjezd podnikání je pro tuzemské start-upy stále velmi obtížné. Mladí podnikatelé musí většinou v začátcích spoléhat na takzvaná 3F (tedy family, friends & fools – rodinu, přátele a „blázny“). Jednodušší přístup ke kapitálu by měl začínajícím firmám přinést fond, jehož vznik připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Start-upy jsou pro českou ekonomiku velmi důležité. Mají rychlý start a ještě rychlejší růst, mají potenciál v budoucnu generovat zisk a vytvářet nová pracovní místa. Jsou také velmi důležitým motivačním prvkem pro naše studenty a absolventy. Že na to české mozky mají, dokazují příběhy úspěšných firem, které se dokázaly prosadit i v zahraničí. Jejich podpora je proto nezbytná, chceme-li zvýšit budoucí konkurenceschopnost České republiky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Vlastní síly a rodina
Z průzkumu, který si nechalo ministerstvo vypracovat, vyplynulo, že své investice muselo limitovat celých 70 procent oslovených podnikatelů. V prvních letech od založení firmy se jejich investice pohybovaly do maximální výše 5 miliónů korun. Důvodem nízkého objemu investic je zejména velmi omezený přístup podniků v počátečních fázích k externím zdrojům financování.
Pouze na vlastní zdroje se podle průzkumu muselo spolehnout 46 procent mladých podnikatelů, dalších více než 22 procent firem získalo prostředky od rodiny, přátel a známých. Individuální investoři se pak podíleli na rozjezdu jen zhruba 9 procent start-upů, banky pak na 7 procentech start-upů.
Fondy rizikového kapitálu označil jako zdroj financování pouze jeden podnikatel. Jednou z příčin je podle ministerstva to, že české fondy investují v průměru do mnohem větších projektů než je obvyklé jinde v Evropě. Průměrná výše investice rizikového kapitálu v Evropské unii je 1,3 milionu eur, v České republice je to 3,2 miliónu eur (o přístupu českých investorů ke start-upům a důvodech, proč jsou opomíjené, jsme na BusinessInfo.cz psali).
Novým zdrojem financování začínajících firem by se měl stát Národní inovační fond (NIF). Při jeho vzniku chce ministerstvo využít zahraničních zkušeností s financováním inovativních firem pomocí rizikového kapitálu. Cílem NIF má být aktivizace domácího trhu s rizikovým kapitálem, zajištění know-how a posílení povědomí o tomto způsobu financování.
Cílem je též zvýšit atraktivitu České republiky pro zahraniční fondy rizikového kapitálu, které mohou do českého startupového prostředí přinést nejen kapitál, ale i potřebné podnikatelské know-how a globální kontakty. Fond by měl doplnit poradenské služby, které již nyní začínajícím podnikatelům poskytuje státní agentura CzechInvest.
Fond by měl podporovat i prvotní, prototypové fáze projektů a high-tech obory mimo ICT s delší dobou návratnosti. Tedy oblasti, kterým se v současnosti rizikový kapitál věnuje pouze okrajově.
Podle odborníků je pro Česko podobný fond důležitý. „Start-upy, které vyvíjejí a testují prototyp nebo jakýkoliv hmatatelný produkt, hledají soukromého investora těžko, protože je pro něj taková investice riziková. Právě startupům v pre-seed a seed fázi by mohl národní investiční fond výrazně pomoci a mít na ně největší dopady,“ vysvětluje ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC) Jiří Hudeček.
Začátek bez koruny
Podle jeho slov přitom může českou podnikatelskou scénu více rozhýbat i sekundární efekt fungování takového fondu. „A to zvyšování povědomí o tom, že se u nás dá podnikat i bez koruny, má-li člověk dostatečně kvalitní nápad, který je schopný dotáhnout. A i když investice nevyjde, že za případný neúspěch nehrozí doživotní zadlužení nebo kriminál,“ dodává Jiří Hudeček. Hodnota takové psychologické podpory lidí, kteří se chtějí vrhnout do podnikání, je podle něj nevyčíslitelná.
Specialisté JIC se v současnosti zaměřují na poradenství především k financování z komunitárních programů Evropské komise, jako je například Horizon 2020 nebo Eurostars. Po vzniku NIF budou start-upům zprostředkovávat přístup k financím i z tohoto národního zdroje.
Vznik fondu vítají i zakladatelé úspěšných start-upů. „Myslím, že podobný fond bude pro start-upy důležitý, pokud nebude legislativně složitý a bude dostatečně pružný, což většinou nejsou,“ říká Luděk Graclík ze společnosti G. L. Electronic, která je předním tuzemským producentem technologií pro družice a další zařízení související s lety do kosmu.
„Je vhodné a důležité, aby stát podporoval malé a střední firmy s dobrým nápadem. Malé a střední podniky tvoří třetinu našeho HDP a pro banky jsou často obtížně financovatelné. Takže je potřeba je podpořit, protože se to státu jednou vrátí na DPH a daních ze zisku – pokud stát vytvoří pro tyto firmy dobré podmínky, zůstanou tady a budou tu platit daně,“ doplňuje Adam Šoukal ze společnosti Investiční aukce.
Plánovaný český fond by se podle něj měl inspirovat například britskou platformou MarketInvoice. Jejím prostřednictvím stát financuje pracovní kapitál malých a středních firem za téměř nulový úrok.
Zdroje z fondu by podle Adama Šoukala mohly být přínosné pro další rozvoj jeho společnosti. „V současné době bychom si uměli představit, že bychom investici využili na globální expanzi – podepsali jsme smlouvu s partnerem v Brazílii, chceme do Německa i do Polska, a to by investice z fondu určitě pomohla akcelerovat,“ konstatuje Adam Šoukal. „Hlavně ale máme ambici se na fondu podílet jako platforma pro financování pracovního kapitálu malých a středních podniků, podobně jak to dělají MarketInvoice v Anglii,“ dodává.
Fond bude financován z velké části z evropských strukturálních fondů (OP PIK), další prostředky dodají soukromí investoři prostřednictvím fondů rizikového kapitálu nebo podílu v jednotlivých investicích. Kdy začne fungovat zatím není jasné. Materiál MPO k Národnímu inovačnímu fondu je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
Silná role státu fond ohrozí
Podle zakladatelů českých start-upů by se však stát měl od nového fondu držet co nejdále. Pokud nebude mít privátní správce, skončí podle podnikatelů jeho start opět u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který podobný projekt před časem již jednou zablokoval. Firmy se rovněž obávají, že v případě silné pozice státu se fond stane nástrojem zájmových a lobbistických skupin a rozvoji podnikání příliš nepomůže.
„Jedinou a správnou cestou je vytvořit Seed nebo Venture Capital fond jako fond fondů, který bude pod správou Evropské investiční banky. Takový fond pak bude investovat do lokálních investičních společností – lokálních fondů, které budou tím pádem schopné zainvestovat větší množství lokálních firem a start-upů za lepších podmínek. Protože budou mít víc a levnějšího kapitálu,“ upozorňuje Adama Šoukal.
„Je důležité, aby se státní peníze z fondu vždy investovaly spolu s privátním kapitálem v určitém poměru. To zajistí, že se bude investovat do dobrých a životaschopných projektů,“ uzavírá.
Dalibor Dostál