Stavební produkce po třech silných růstových letech v roce 2020 klesla o 7,7 %. To bylo nejvíce za poslední dekádu. Klíčovou roli sehrálo pozemní stavitelství, jehož loňský útlum (o desetinu) byl nejvyšší v dostupné řadě po roce 2000.
Naopak výkon inženýrského stavitelství navzdory vyšší srovnávací základně loni klesl jen o 1 %. Projevil se pokračující růst veřejných investic do dopravní infrastruktury. Investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury byly loni meziročně o 41 % vyšší, zrychloval rovněž příliv prostředků ze strukturálních fondů EU (+21 %, na 75,8 mld. korun).
Stavebnictví loni pomáhaly opravy a modernizace, neboť dále rostla hodnota stavebních povolení na změny dokončených staveb. Naproti tomu k útlumu došlo hlavně u nové výstavby, zejména nebytových budov. Ve srovnání s rokem 2019 došlo k poklesu u zahájených (-8,9 %) i dokončených bytů (-5,4 %). Zahajovaná bytová výstavba uvadala hlavně ve druhé půli loňského roku, naopak tempo u dokončených bytů ke konci roku zrychlovalo.
Počet zaměstnanců ve stavebnictví meziročně klesl o 2,0 %. To bylo více než za 4. čtvrtletí (-1,7 %) i celý loňský rok (-1,4 %). Lépe na tom byly velké firmy (častěji působící v inženýrském stavitelství), ty počet zaměstnanců na konci mírně navýšily.
Průměrná hrubá mzda zaměstnance ve stavebnictví vzrostla v prosinci meziročně o 5,2 % a za celý loňský rok o 3,5 % – tedy skoro o polovinu méně než v roce 2019, ale téměř dvojnásobně oproti průmyslu. Vedle mezd zvolnil také růst cen stavebních prací. Ty byly v prosinci meziročně vyšší o 3,0 %, což bylo nejméně za posledního dva a půl roku. Vedle hodnoty lidské práce se projevil i vývoj cen materiálových vstupů, jenž byl loni výrazně utlumený.
Stavební produkce v EU se od ledna do listopadu 2020 meziročně snížila o 5,3 %. Ve většině států kleslo hlouběji pozemní stavitelství než inženýrské. Útlum stavebnictví v Česku (-7,2 %) byl mírně vyšší než v zemích eurozóny (-6,1 %), ale slabší než např. v Maďarsku (-9,9 %), Slovensku (-12,6 %) či Francii (15,5 %) a Španělsku (-13,6 %). Stavebnictví nadále rostlo v Německu (+2,6 %). To bylo jednou z mála zemí (společně např. s Dánskem, Itálií či Nizozemskem), jejíž stavební produkce z listopadu již dosáhla předpandemické úrovně (z počátku roku 2020).