English version
Ke břehu posvátné řeky Jamuna v severoindickém městě Vrindávan přichází žena se dvěma velkými pytli. Sestoupí až ke hladině po schodovitém ghátu a začne do řeky obsah pytlů vysypávat. Ve vodě rázem mizí hromada PET lahví, igelitových sáčků, obalů od šamponu a spousta dalšího domovního odpadu. Na celém výjevu nejvíc mrazí, s jakou bohorovností Indka tuto rutinu vykoná – zřejmě bez nejmenšího tušení, že je na tom cosi nesprávného. Zrovna tak se s odpadem jednoduše vypořádá ve stejný moment dalších tisíc Indů v jiných částech země.
A to je smetí z domácností jen zlomkem v porovnání s jedovatým odpadem, který na indický subkontinent v současnosti chrlí tamní průmysl a doprava. Rostoucí ekonomika, slabé zákony na ochranu životního prostředí a tradičně uvolněnější postoj Indů k udržování pořádku je smrtícím mixem, který strhl druhou nejlidnatější zemi planety do obrovských ekologických problémů.
Čtyři pětiny pevného odpadu končí v Indii bez využití na skládkách, země chce zlepšit odpadové hospodářství.
80 procent odpadu končí bez užitku na skládkách
Letošní zpráva indických úřadů o stavu životního prostředí tak přinesla mimořádně znepokojivá čísla. Za posledních osm let se podle ní v zemi zvedl o 136 procent počet průmyslových podniků, které hrubě znečišťují vodní zdroje. Kriticky je znečištěno 86 řek a dalších vodních zdrojů.
Zamořené ovzduší je ročně důvodem 12,5 procenta veškerých úmrtí v Indii včetně smrti 100 tisíc dětí ve věku do pěti let. Problémem je také zátěž vznikající z pevného odpadu. „Stává se nezvladatelnou,“ uvádí zpráva. „Země zaznamenala v letech 2009 až 2017 nárůst o 56 procent v množství nebezpečných pevných odpadů vytvořených průmyslem,“ konstatuje dále.
Stát zatím nestíhá s odpadem nějak smysluplně nakládat. „Indie je postupně pohřbívána pod horami smetí. Každý den země vyprodukuje 150 tisíc tun pevného odpadu,“ píše list India Today. „Osmdesát procent svezeného smetí končí bez zpracování na otevřených skládkách,“ upozorňuje deník.
Díky hospodářskému růstu zvolna bohatne střední třída obyvatel, která dostala velký konzumní apetit.
V zemi se například loni prodaly téměř čtyři miliony osobních vozů, což je nový historický rekord.
Hora plastů vyšší než Taj Mahal
Samostatným tématem jsou v současné Indii umělé hmoty. Až 70 procent plastů je v zemi využito jen jednorázově a pak vyhozeno – často do místních řek. Ganga je po čínské řece Jang-c’-ťiang druhým největším zdrojem znečištění světového oceánu umělými hmotami. Pokud nepořádek neodnese voda, končí odpad na divokých skládkách obrovských rozměrů. Ta „nejslavnější“, známá pod jménem Ghazipur, roste u metropole Dillí a už překonala výšku 73 metrů. Jak škodolibě podotkla televizní stanice CNN, přerostla tím i slavný Taj Mahal.
„Pojďme zbavit Indii plastů na jedno použití. Vyzývám zakladatele startupů, techniky a průmyslníky, aby našli způsob, jak plasty recyklovat,“ apeloval na národ premiér Narendra Módí. Ten chce v zemi zásadně snížit jednorázové používání plastů už do roku 2022.
Roste hlad po autech
Přestože hlavní roli v zamoření subkontinentu hraje průmysl, svůj podíl mají i domácnosti. Městské oblasti Indie například vyprodukují každý den 120 tisíc tun výkalů, ale podle odhadu Světového ekonomického fóra nejsou dvě třetiny domácností připojeny ke kanalizačnímu systému. Na 60 procent tohoto odpadu tak jde rovnou do řek nebo otevřené krajiny a přispívá k další kontaminaci.
Navíc díky hospodářskému růstu zvolna bohatne střední třída obyvatel, která dostala velký konzumní apetit. V zemi se například loni prodaly téměř čtyři miliony osobních vozů, což je nový historický rekord.
Uhlí zůstane jedničkou, jeho podíl ale klesne
Vláda v reakci na hrozivé údaje o destrukci životního prostředí spouští programy, které jsou příležitostí i pro evropské dodavatele zelených technologií. První jsou na řadě vodní nebo solární elektrárny. Země chce zvednout do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové produkci energií ze současných 22 procent na 40 procent. „Investice do elektráren na obnovitelné zdroje dosáhnou do roku 2022 částky kolem 80 miliard dolarů. Dalších zhruba 250 miliard dolarů bude potřeba do roku 2030,“ uvádí ekonomická studie vlády. Hlavním zdrojem energie mají ale i nadále zůstat uhelné elektrárny, které jsou zároveň hlavním znečišťovatelem indického ovzduší.
Solární elektrárny rostou v himálajském Ladákhu a dalších
horských oblastech Indie, kam je problém přivést přenosovou síť.
Zjistit potenciál nových zakázek se v létě vydala do Indie obchodní mise českých firem zaměřených na hydroenergetiku. Zúčastnily se jí firmy INK Hydro-Energy, ČKD Turbo Technics, Mavel, Strojírny Brno a S.V.I.S. Trade.
Elektromobilů je zatím víc na papíře
Další novinky se týkají trhu s automobily. Vláda v Dillí rozhodla, že od dubna příštího roku výrazně zpřísní podmínky pro prodej osobních aut. V zemi už nebudou moci být prodávány vozy, které nesplňují palivové normy alespoň na hodnotu Euro VI. To se dotkne i koncernu Volkswagen včetně značky Škoda Auto, která provozuje výrobu přímo v továrně v Indii a bude muset příslušnou normu splňovat.
Hluboko za očekáváním zatím zůstává v Indii elektromobilita. Vláda si dříve stanovila za cíl vidět už příští rok na indických silnicích 15 až 16 milionů elektrovozů, a částečně tak snížit neúnosné množství smogu ve městech. Je evidentní, že tento cíl byl iluzorní a že ho země určitě nestihne splnit. Do května letošního roku bylo totiž v zemi zaregistrováno zatím pouhých 280 tisíc elektrovozidel.
Uklízejte, nabádají Gándhího brejličky
Na jisté oprýskané zdi v indickém městě Jhansi jsou neuměle namalovány malé brýle. Hned vedle je naivistický obrázek muže, který zametá ulici. Podobných svérázných maleb je dnes k vidění po celé Indii spousta. Jsou součástí osvětové kampaně a ony ikonické brýle symbolizují otce zakladatele moderní Indie Mahátmu Gándhího. Součástí obrazu je vždy některý z jeho citátů, který Indy v zásadě nabádá: naučte se udržovat pořádek.
Gándhího coby nedotknutelnou autoritu zkoušejí úřady využít ke změně mentality Indů. Ti tradičně příliš neřeší nepořádek a dodnes bez skrupulí odhazují smetí, kam se zrovna namane. Ve velkém měřítku se pak neúcta k životnímu prostředí projevila i v jednání průmyslových podniků. Někteří Indové dodnes bezelstně věří, že příroda si s tím přece poradí. To ještě ve 20. století mohla být zčásti pravda, pokud venkovská Indie produkovala převážně lépe rozložitelný biologický odpad. S nástupem industrializace a plastů ale zátěž exponenciálně roste a příroda se s těžkými kovy nebo jedovatými emisemi vypořádat už nedokáže. Současná osvětová kampaň se tak snaží změnit celý způsob uvažování nové generace Indů.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.
Rubrika časopisu na euro.cz
