English version
Pro Českou republiku je Ukrajina historicky významným obchodním partnerem. Od získání nezávislosti v roce 1991 prošla ukrajinská ekonomika, jejímiž pilíři byly zemědělství, těžký průmysl a příjmy z tranzitu ropy a zemního plynu, dramatickým vývojem. Pozdě zaváděné reformy, restriktivní makroekonomická politika a ruská finanční krize roku 1998 brzdily větší růst hospodářství po většinu 90. let.
Zlom nastal až po roce 1998, kdy začala ukrajinská ekonomika dynamicky růst. Český vývoz na Ukrajinu tak vzrostl v letech 1999–2012 na více než osminásobek (o 718 %), až k rekordní hodnotě 33,4 mld. korun v roce 2012, zatímco dovoz z Ukrajiny skoro na čtyřnásobek (o 272 % na 22,3 mld. korun).
Od roku 2014 je však vzájemný obchod negativně ovlivněn rusko‑ukrajinskou krizí, vojenským konfliktem na východě země a trvalou okupací Krymu, které v roce 2014 způsobily propad HDP Ukrajiny o 6,6 % (dle statistik Světové banky), v následujícím roce 2015 dokonce o 9,8 %. Složitá mezinárodně‑politická a ekonomická situace v zemi způsobila každoroční propad obratu vzájemného obchodu o 20 %, český vývoz se propadal dokonce o 28–35 % (pokles z 32,3 mld. korun v roce 2013 na 15,3 mld. korun v roce 2015).
Euromajdan a reformní úsilí nové vlády
Vnitropolitická krize, ekonomický propad a proevropský kurz spojený s velkým tlakem EU a mezinárodních finančních institucí odstartovaly vlnu rozsáhlých strukturálních reforem ukrajinské ekonomiky, které pokračují dodnes. Implementace je pomalá, nicméně fakta mluví jasně. Od roku 2016 Ukrajina deklaruje transformovaný bankovní sektor, přijetí zákona o státní službě, přijetí protikorupčního zákona a zákona o elektronickém deklarování majetku politiků a státních úředníků, částečnou privatizaci státních podniků, významnou reformu soudnictví, daňovou a penzijní reformu, přijetí zákona o nezávislém energetickém regulačním úřadu a další klíčové změny v oblasti ekonomiky. Poslední novinkou roku 2017 jsou decentralizační snahy ukrajinské vlády, kdy ukrajinské regionální správy dostávají více peněz a autonomie na rozvoj oblasti.
Kontejnerový terminál je důležitou součástí největšího ukrajinského přístavu v Oděse,
jednoho z největších přístavů v Černém moři.
Pomajdanovské reformy se vzápětí promítly do stabilizace ukrajinské ekonomiky v roce 2016, která ukázala meziroční růst 2,3 % HDP. Takový růst byl zaznamenán poprvé od roku 2012. Míra inflace klesla o několik desítek procent, směnný kurz se díky restriktivní monetární politice stabilizoval. Nepochybně na tom měl zásluhu i fakt, že Ukrajina začala implementovat Prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu (DCFTA), která prozatímně vstoupila v platnost v lednu 2016. Zlepšující se situace na světových trzích komodit, rostoucí cena ropy a příznivé počasí, které umožnilo v posledním čtvrtletí 2016 nejlepší úrodu obilí a nejvyšší exportní čísla od nezávislosti země, dodatečně podpořily ekonomický růst. V červnu 2017 Evropská unie ohlásila vízovou liberalizaci s Ukrajinou a podpořila tak nejen proevropské tendence v zemi. Prognóza Světové banky výhledově uvádí 2% růst HDP v roce 2017 a 3,5% v roce 2018.
Makroekonomická stabilizace Ukrajiny se odrazila v podstatném oživení česko‑ukrajinského obchodu. Návrat českých firem na ukrajinský trh či aktivizace jejich podnikatelské činnosti po několikaleté pauze se promítla především ve statistikách českého vývozu, který vzrostl v roce 2016 o 42 % v porovnání s předchozím rokem na hodnotu 21,7 mld. korun. Český dovoz klesl za dané období o 7,4 % na hodnotu 19,2 mld. korun. Česká republika opět dosáhla po dvou letech aktivního salda zahraničního obchodu. Trend růstu pokračoval i v prvním pololetí roku 2017. Co se týče obratu obchodu, zaznamenáváme za období leden až červenec 2017 růst o 19 % oproti stejnému období předchozího roku.
Blýskání na lepší časy
Oživení obchodní spolupráce se promítlo i na institucionální úrovni. Od začátku roku 2017 se uskutečnily čtyři významné návštěvy českých ministrů (zemědělství, zahraničních věcí, obrany a průmyslu a obchodu) v Kyjevě, a tak se nezmýlíme, pokud rok 2017 označíme rokem Ukrajiny v zahraniční politice ČR. V březnu a dubnu se na obou stranách vyměnili vedoucí diplomatických misí a došlo k zintenzivnění jejich činnosti. I díky jejich aktivnímu úsilí byla v červnu 2017 po dlouhých čtyřech a půl letech obnovena činnost Mezivládní komise pro ekonomickou, průmyslovou a vědecko‑technickou spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou.
A v říjnu 2017 byla dokonce v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně obnovena tradice Business dne Ukrajiny. Úspěšně pokračuje dialog o problémech na ukrajinském trhu, které se ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky na Ukrajině snaží dlouhodobě řešit. Uvedený pokrok by měl být dostatečným impulzem pro realizaci dlouho plánované cesty českého premiéra na Ukrajinu.
Pozitivní signál je vysílán i ze strany státních institucí na podporu exportu. V reakci na stabilizaci ukrajinské ekonomiky Exportní a garanční pojišťovací společnost oznámila zrušení specifických opatření a režimu pro schvalování pojišťování exportu na Ukrajinu a nastavila nový teritoriální limit. Ten je nastaven na 2,5 miliardy korun. Při projednávání nových obchodních případů na Ukrajinu budou mít výhodu krátkodobé a střednědobé transakce, případně transakce se subjekty strategického významu a s příjmy v devizách.
Možná i díky těmto signálům se české firmy stále více zajímají o ukrajinský trh. Česká oficiální účast organizovaná MPO na listopadovém veletrhu „Mining Industry Expo“ v Kyjevě hlásí účast 15 českých firem z oboru dobývací techniky, což je nejvíce vystavujících firem na všech ukrajinských veletrzích za poslední čtyři roky. Stálicí perspektivních oborů pro spolupráci jsou tradiční průmysl a energetika, ale v důsledku zahraničněpolitických změn a reforem hospodářství vznikají pro české firmy i další nové příležitosti. Původně ruské dodávky se nahrazují zbožím ze Západu, což představuje příležitosti například v leteckém průmyslu. Kvůli deindustrializaci země nyní podíl zemědělství na HDP převyšuje podíl průmyslu (v roce 2010 byl objem průmyslové výroby o 70 % vyšší než zemědělské) a vzniká tu šance mimo jiné pro výrobce zemědělské techniky.
Potenciál s otazníkem
Každá mince má však dvě strany a i v tomto případě je žádoucí se nad celou situací zamyslet z jiného úhlu pohledu. I dvacet šest let po vyhlášení nezávislosti Ukrajina stále ještě hledá adekvátní politický, ekonomický a společenský model svého rozvoje a strategické zahraničněpolitické a bezpečnostní ukotvení. Hospodářství je silně postiženo stále probíhajícím konfliktem na východě země, jakož i obchodními sankcemi ze strany Ruska. V důsledku konfliktu na východě Ukrajina přišla o 10 % svého průmyslového potenciálu, dalších 25 % podniků zastavilo výrobu.
I přes snahy ukrajinské vlády a částečnou stabilizaci ekonomické situace jsou probíhající strukturální reformy, stejně jako celá ekonomická politika, spíše nahodilé a jejich implementace zpravidla nedůsledná. Ukrajinu dlouhodobě trápí neduhy, jako je korupce, přebujelá administrativa a provázanost politiky s klíčovými ekonomickými subjekty včetně neprůhledných zájmů nejmocnějších oligarchů. Ekonomická situace a podmínky pro podnikání jsou i nadále velmi složité. S velkými obtížemi země obnovuje ztrátu důvěryhodnosti ve svou hospodářskou politiku, která se naplno projevila snížením investičních ratingů. Také v klasifikaci úvěrových rizik OECD je Ukrajina stále na dolních příčkách, z čehož vyplývá prodražení vývozních úvěrů a jejich pojištění. Chybí podstatné zlepšení podnikatelského a investičního prostředí v zemi. K systémovým změnám zatím nedošlo, země se pouze stabilizovala v krizi.
Zda nastane udržitelný hospodářský vzestup Ukrajiny, se ukáže až po delší době. Ukončení konfliktu, efektivní zavádění reforem a vymýcení dlouhodobých neduhů Ukrajiny jsou podmínkou pro to, aby se země stala pro Česko nejvýznamnějším obchodním partnerem postsovětského regionu po Ruské federaci. Potenciál na to má, i díky povědomí Ukrajinců o kvalitních a konkurenceschopných českých výrobcích, které tak českým firmám přináší významnou konkurenční výhodu.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Olga Kalinová, odbor zahraničně ekonomických politik I, ministerstvo průmyslu a obchodu (kalinova@mpo.cz).
