Unie chce silnější podporu udržitelného rozvoje v obchodních dohodách



Kácení lesů a nelegální obchod se dřevem. Výsadba palmy olejné používané v potravinářství, kosmetice i jako příměs do biopaliv a devastující původní deštné lesy Indonésie. Obchod s ohroženými druhy živočichů a rostlin, po nichž stoupá poptávka zejména v rychle rostoucích asijských ekonomikách. Nelegální rybolov, jehož obrat je odhadován na 10 miliard eur ročně a kvůli němuž ubývá ryb ve světových oceánech. Tristní pracovní podmínky v továrnách známých jako „sweatshopy“ v Bangladéši, Číně nebo Mexiku. Výzev, které bude muset svět řešit, je řada.

Evropská unie usiluje o to, aby partneři, se kterými obchoduje, na tyto problémy reagovali. Dnešní dohody o volném obchodu proto obsahují kapitoly se závazky k podpoře udržitelného rozvoje. Jejich cílem je posílit dodržování domácích i mezinárodních pracovních a environmentálních standardů. Spolupráce probíhá na základě pravidelných jednání, do kterých je zapojena občanská společnost na straně EU i partnerské země.

Prvním příkladem byla v roce 2011 obchodní dohoda s Jižní Koreou. V současné době se provádí už šest takovýchto dohod, které obsahují kapitolu věnovanou udržitelnému rozvoji. Mimo zmíněnou úmluvu s Jižní Koreou se jedná o dohody se státy Střední Ameriky, andskými zeměmi (Kolumbie, Peru, Ekvádor), Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou. Kapitola k obchodu a udržitelnému rozvoji se objevuje také v dohodách s Kanadou, Singapurem a Vietnamem, jež zatím ještě nejsou předběžně prováděny. Aktuálně EU vyjednává s Indonésií, Mexikem nebo se sdružením Mercosur v Jižní Americe. Kromě jiného se diskutuje o podobě kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji. V porovnání se situací před šesti lety jejich význam narůstá a jejich text je také propracovanější.

Boj proti nekalé konkurenci

Řada obchodních partnerů EU – některé rozvinuté země nevyjímaje – neratifikovala základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (ILO). Tyto dohody se týkají témat jako dětská práce, nucená práce, svoboda sdružovat se do odborů, pracovní diskriminace apod. Obchodní partneři EU se v kapitolách o udržitelném rozvoji zavazují k ratifikaci a efektivnímu provádění těchto úmluv. Za významné považuje Evropská unie také mezinárodní úmluvy v oblasti životního prostředí, jako je například nedávno dojednaná Pařížská dohoda o změně klimatu.

Pracovní a environmentální standardy jsou důležité nejen pro rozvoj daného státu, ale i pro evropské spotřebitele, kteří se stále více zajímají o to, odkud daný výrobek pochází a za jakých podmínek byl vyroben. Dodržováním těchto norem v mezinárodním obchodu tak EU bojuje proti sociálnímu a environmentálnímu dumpingu a nekalé konkurenci zahraničních firem vůči těm evropským.

Česká geologická firma poskytuje v Kolumbii své know‑how v boji proti poškozování životního prostředí. 

Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji jdou však dále a usnadňují obchod a investice do ekologických produktů a služeb. To je také cílem vyjednávání vícestranné Dohody o environmentálním zboží (EGA), kterého se unie v rámci Světové obchodní organizace účastní. V oblastech jako obnovitelné zdroje energie, environmentálně šetrné technologie, odpadové hospodářství nebo úprava vody mají české firmy bohaté zkušenosti, které využívají na zahraničních trzích. Díky uvolňování obchodu v těchto oblastech se jim mohou otevřít nové příležitosti.

České stopy vedou například až do Kolumbie, kde česká geologická firma poskytuje své know‑how v boji proti poškozování životního prostředí spojenému s nelegální těžbou zlata. Místní obyvatelé mají těžbu zlata jako přivýdělek, nicméně používání rtuti při louhování zlata má nejen dopady na lidské zdraví, ale vede také k zamořování řek a půdy. Existují však environmentálně šetrné technologie, které používání rtuti dokážou nahradit.

Jak partnery přimět k plnění?

Jak postupně nové dohody o volném obchodu vstupují v platnost, je třeba zajistit, aby také kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji byly efektivně uplatňovány. Na tuto oblast se nevztahuje klasický mechanismus řešení sporů, tak jako v ostatních částech obchodní dohody. Zatímco Kanada a USA uplatňují v případě porušování závazků sankce, EU situaci řeší pomocí dialogu.

V dalším kroku je sestaven panel nezávislých expertů, který doporučí, jak daný problém vyřešit. S ohledem na to, že unie usiluje o rozvoj partnerských zemí, je prosazování závazků v součinnosti s nimi vhodnějším řešením než pozastavení vzájemného obchodu.

Vhodný nástroj k účinnějšímu prosazení závazků z těchto kapitol se nicméně stále hledá. Někteří experti poukazují na to, že ani mechanismy zahrnující sankce nejsou účinným řešením. Tento přístup mimo jiné vyžaduje provedení testu dopadů na vzájemný obchod. Nedávno byl zveřejněn rozsudek sporu mezi USA a Guatemalou z roku 2008, spočívajícího v nedodržování pracovních standardů ze strany Guatemaly. Ačkoli Spojené státy dostaly za pravdu v otázkách pracovních podmínek, soudní spor prohrály, protože dopady na obchod nebyly prokázány.

Aktivní občanská společnost

Dosavadní práce Evropské unie v naplňování kapitol o udržitelném rozvoji se opírá o řadu příkladů dobré praxe. Tím je třeba aktivní zapojení občanské společnosti, což severoamerický přístup postrádá. Občanská společnost přináší nový rozměr při implementaci závazků. Osvědčená je také volba prioritních témat spolupráce mezi EU a partnerskou zemí. Ve Střední Americe vzbudila zájem oblast zodpovědných dodavatelských řetězců, v Moldavsku a na Ukrajině zase tematika inspekce práce.

Reforma kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, o níž se aktuálně na úrovni EU diskutuje, by měla stavět na zavedených strukturách a posílit monitorovací a vymáhací mechanismus. Úspěch přináší dlouhodobá spolupráce a asertivní přístup ze strany Evropské unie. Vyjednávání bývá mnohdy obtížné vzhledem k tomu, že tematika obchodu a udržitelného rozvoje zasahuje do citlivých oblastí, které často nejsou hlavním zájmem obchodních partnerů. Podle Evropské unie však tyto kapitoly slouží jako cenný nástroj pro prosazování inkluzivního a udržitelného rozvoje, a proto mají v moderních obchodních dohodách opodstatněný význam.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Kateřina Hradilová, Odbor obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací, ministerstvo průmyslu a obchodu (hradilova@mpo.cz)