English version
Atraktivita regionu se odráží v číslech Českého statistického úřadu: za posledních pět let se celkový obrat obchodu s regionem zvedl o 39 procent a export do USA i Kanady vzrostl o 27 procent. I v podmínkách velké konkurence na těchto trzích, tlaku na kvalitu a inovativnost výrobků a služeb se českým firmám na severoamerických trzích daří. A další, včetně těch malých a středních, se o trh aktivně zajímají.
V rozhodování má své místo i úvaha o obchodně-politickém směřování dané země. Obchodní politika byla pro mnohé možná překvapivě jedním z hlavních témat prezidentské kampaně 2016 ve Spojených státech. Vítěz klání, současný prezident Donald Trump, sliboval vnést čerstvý vítr do washingtonských struktur a podpořit americké firmy a tvorbu pracovních míst.
Trump vstoupil do Bílého domu s heslem „America First“ a s příslibem napravit škody, které měly na úkor Američanů napáchat nevýhodné obchodní smlouvy a fungování světového obchodního systému. Po roce a půl se Trumpovi povedlo posílit atraktivitu amerického trhu snížením korporátních daní a postupně plnit svá obchodně-politická předsevzetí. Silou americké ekonomiky a její spotřeby se snaží získávat výhody pro tamní podniky i za cenu dopadů na nejbližší partnery USA.
Nový americký přístup k obchodní politice
Došlo k jasnému vymezení se vůči fungování Světové obchodní organizace (WTO) a mnohostrannému přístupu. Stále více se tak USA uchylují k využívání jednostranných nástrojů namísto multilaterálních řešení. Příkladem takových kroků je aktuální jednání s Čínou, jež byla označena v bezpečnostní strategii USA za hrozbu. Kritika čínských praktik nucených technologických transferů, porušování práv duševního vlastnictví, nedovoleného subvencování a zneužívání pravidel WTO je základem pro opatření přijatá americkým prezidentem.
Hrozba uvalení cel ve výši 150 miliard USD přiměla čínskou stranu zasednout k jednacímu stolu a přislíbit uvolňování podmínek pro vstup na čínský trh, zejména pro zemědělské a energetické produkty, nebo snížení cel na dovoz aut. Vysoká hra se tak, zdá se, prezidentu Trumpovi s čínskými protějšky prozatím vyplácí.
Dalším příkladem jednostranné akce USA jsou opatření na dovozy oceli a hliníku. Vyšetřování dopadů dovozů na americkou národní bezpečnost bylo dokončeno s doporučením uvalit plošná cla v zájmu zachování udržitelné výroby ve Spojených státech. Konkrétně prezident začátkem března oznámil uvalení cla ve výši 25 procent na dovozy výrobků z oceli a 10 procent na výrobky z hliníku. Tímto opatřením jsou od 1. června 2018 zasaženy i evropské vývozy, pro české oceláře to znamená ohrožení vývozů v celkové hodnotě 200 mil. eur ročně (asi 5 procent celkového vývozu těchto komodit). Lídři EU odsoudili krok svého amerického protějšku a vyjádřili nelibost nad tím, že dlouhodobí političtí a bezpečnostní partneři jsou nyní označováni za hrozbu pro americkou národní bezpečnost.
Namísto rozvíjení pozitivní transatlantické agendy a přes veškeré úsilí dojednat výjimku, nyní EU přistupuje k odvetným krokům podobně jako Kanada nebo Mexiko. Aby narovnala situaci, uvalí Evropská unie dodatečná cla na vybrané americké výrobky jako burbon, džíny či kosmetika. Zároveň je celá věc předložena k posouzení panelu řešení sporů při Světové obchodní organizaci. Ve hře také zůstávají možná ochranná opatření vůči nadměrným dovozům oceli na unijní trh.
Z dalších témat v americké obchodní politice rezonují kromě Číny a oceli a hliníku také modernizace obchodních dohod nebo obchodní deficit, který je dáván do souvislosti s obchodními překážkami na straně amerických partnerů. V případě Evropy se řeší zemědělské produkty a pak hlavně auta. Aktuálně prezident Trump oznámil, že se po oceli chce soustředit právě na automobilový průmysl a využít vyšetřování dle směrnice 232 o dopadech dovozů na národní bezpečnost. Výsledky v květnu zahájeného šetření nelze očekávat dříve než na podzim.
Dlouhodobé priority Kanady
Oproti Spojeným státům v Kanadě nezaznamenáváme žádnou zásadní proměnu. Vláda Justina Trudeaua vychází z předpokladů, že jde o trh o 35,5 milionech obyvatel s jedním velkým sousedem a ohromným územím bohatým na nerostné suroviny a vzácné kovy. Kanadské provázání s americkou ekonomikou je velmi významné, asi 75 procent všech vývozů směřuje na jih a téměř 65 procent dovozů pochází od jižního souseda. A až v závěsu jsou další partneři jako EU, Čína nebo Mexiko. Cíle Kanady v obchodní politice tak směřují k zajištění dlouhodobých, stabilních vztahů v regionu, budování silných vztahů mimo něj, omezení vlastní zranitelnosti dané závislostí na obchodu se surovinami a podpora diverzifikace a inovativnosti ekonomiky.
Stabilitu vztahů v regionu pro Kanadu dosud zajišťovala dohoda NAFTA neboli Severoamerická zóna volného obchodu. Tato dohoda z roku 1994 mezi Kanadou, USA a Mexikem vybudovala bezcelní zónu a podpořila prosperitu všech tří subjektů. Nyní probíhá modernizace této dohody, odstartovaná na popud nové americké administrativy, jež označila dohodu pro USA za nevýhodnou. Původní předpoklad, že modernizace bude dokončena v závěru roku 2017, se ukázal jako přehnaně optimistický.
Americká administrativa přišla k jednacímu stolu s požadavky, které jsou pro další dva partnery jen obtížně přijatelné. Mimo jiné žádají zpřísnění pravidel původu v automobilovém sektoru a zakotvení minimálního amerického podílu, což však kritizují samotné americké automobilky, nastavení přístupu k veřejným zakázkám nebo zahrnutí mechanismu řešení sporů investor−stát. Americká administrativa vyhrožuje opuštěním NAFTA, pokud nedojde k modernizaci, což působí v Kanadě nervozitu a ochlazuje odhady výkonu ekonomiky. Ztráta preferenčního přístupu na tamní trh by znamenala nárůst cen vstupů, narušení dlouho budovaných dodavatelských řetězců s dopady na firmy všech velikostí, včetně evropských partnerů, a také na spotřebitele.
Dohoda CETA − příležitost objevit Kanadu
Aby oslabila svou závislost na jediném partnerovi, buduje Kanada širokou síť vztahů s dalšími světovými hráči. Letos na jaře podepsala dohodu o volném obchodu se svými 10 partnery v Tichomoří, vyjednává s uskupením Mercosur, Tichomořskou aliancí a také Čínou. Při příležitosti 40. výročí vztahů s EU na podzim 2016 byla slavnostně podepsána Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) a loni 21. září došlo k zahájení prozatímního provádění této dohody. Právě CETA je příležitostí pro české podniky objevit doposud trochu přehlížený kanadský trh.
CETA také posiluje spolupráci kanadských a evropských regulátorů a měla by umožnit uznávání certifikátů a inspekcí pro vybrané sektory. První vlaštovkou tohoto procesu jsou zařízení určená pro prostředí s rizikem výbuchu, které reguluje unijní legislativa ATEX.
Ačkoliv je brzy na jakékoliv definitivní závěry, nárůst obchodu mezi Českem a Kanadou je patrný. V prvním čtvrtletí 2018 roste 30procentním tempem (měřeno v korunách) oproti stejnému období loni. CETA jako příležitost otevřít další zajímavý trh měla podporu vlády a Česko dokončilo její ratifikaci jako šestá unijní země ještě před koncem mandátu minulé vlády.
Nyní je věnována pozornost správné implementaci a podpoře firem, aby využily možností, které CETA nabízí, a využily právě Kanadu jako bránu do Severní Ameriky a případně společně s tamními partnery i dál mimo region.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Lenka Fořtová, oddělení Amerik, sekce EU a zahraničního obchodu, MPO (fortova@mpo.cz).
