V současné době žije v Číně 85 milionů obyvatel s nějakým druhem postižení a k tomu asi 20 milionů používá různé pomůcky usnadňující život s handicapem. Připočte-li se k tomu současných 240 milionů obyvatel starších 60 let, stává se výroba pomůcek pro handicapované, technologií pro bezbariérovou infrastrukturu a sektor příslušných služeb jedním z nejrychleji rostoucích odvětví čínského hospodářství.
Čína mu začala věnovat pozornost v 90. letech minulého století, kdy související obory poprvé zahrnula do svého pětiletého plánu. Hodnota tohoto průmyslu v roce 2015 činila 63 mld. USD, z toho 48 mld. USD připadalo na výrobu a 15 mld. na služby. Průměrná roční míra růstu dosahuje 15 procent a v roce 2020 by hodnota odvětví měla překročit 102 mld. USD.
Speciální pomůcky z ciziny nekryje pojištění
Prozatím se ale tento obor potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, jen malý počet univerzit nabízí příslušné programy či kurzy a většina čínských nemocnic vůbec nemá rehabilitační centra. Dalším problémem je nízká kupní síla, neboť až 40 procent chudých obyvatel Číny jsou lidé s nějakým druhem postižení. Ti nemají možnost z chudoby vyjít, protože jim brání v zapojení do pracovního procesu i nemožnost pořídit si speciální pomůcky. Ty dovezené jsou drahé, nekryje je zdravotní pojištění a variabilita lokálně vyráběných je nízká a technologicky zastaralá.
Čína podporuje zakládání výzkumných center zahraničními společnostmi
Kde tedy jsou hlavní příležitosti? Jsou to zejména zařízení umožňující bezbariérový přístup do objektů, smart technologie a nejrůznější aplikace usnadňující život postiženým, high-tech pomůcky pro handicapované, poskytování odborných služeb a rozvoj specializovaného vzdělávání v pečovatelských, rehabilitačních a jiných službách.
Problémem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Jen málo čínských univerzit nabízí příslušné studijní programy.
V říjnu 2016 zveřejnila čínská vláda dokument na podporu rozvoje výroby pomůcek pro handicapované, jenž mimo jiné vybízí místní firmy ke spolupráci se zahraničními subjekty. Čína de facto zve zavedené zahraniční firmy k zakládání výzkumných a vývojových center na svém území, ovšem ve spolupráci s čínskými partnery.
Koncem roku 2017 ministerstvo pro občanské záležitosti oznámilo, že pro tento průmysl vytvoří pilotní zóny ve 12 městských částech, které mají poskytnout potřebnou infrastrukturu a pobídky pro zahraniční investory. Nicméně hlavní prioritou čínské politiky je podpora investic do místního průmyslu tak, aby do budoucna dokázal samostatně uspokojit domácí poptávku − tamní společnosti mají podle plánu dostihnout mezinárodní úroveň v tomto oboru do roku 2030. Spolupráce se zahraničními partnery má tedy spočívat zejména v přesunu cizích technologií do Číny.
Zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Číně jsou připraveny českým společnostem podat více informací o trhu, prověřit možnosti uplatnění tuzemských výrobků a technologií a doporučit formy vstupu na trh.
Doporučení pro zahraniční investory
- Zajistit si ochranu práv duševního vlastnictví na nejdůležitější části technologií v Číně.
- Neodhalovat nejnovější či klíčové technologie.
- Počítat spíše s krátkodobým působením v tomto segmentu, tj. vypracovat si efektivní exit strategii.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Kateřina Ďurove, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTradu v Pekingu katerina (durove@czechtrade.cz).