V Egyptě je perspektivní energetika a stavebnictví



Zůstane zachován relativně vstřícný vízový režim při vstupu do Egypta?
Krátkodobé vízum mohli dostat cizinci běžně na počkání na letišti v Egyptě. Ale objevil se návrh, že by měly víza udělovat jen ambasády. To by bylo rána pro důležité turistické odvětví. Třeba Čech z Ostravy by musel pro vízum až do Prahy, to by spoustu lidí odradilo. Zrovna tento návrh zatím naštěstí neprošel.

Je naopak nějaká změna, která platit začala a na kterou by měli být upozorněni čeští exportéři?
Teď se firmy hodně ptají na nový zákon, který zavádí povinnou registraci na Generálním úřadu pro kontrolu exportu a importu (GOEIC) při dovozu 25 vyjmenovaných druhů zboží. Registraci lze provést online. Bez ní Egypťané zboží do svého přístavu nepustí. Důvodem opatření je to, že bylo údajně do Egypta mnohdy dováženo zboží pochybné kvality.

Loni Egypťané s velkou pompou otevřeli druhý kanál Suezského průplavu. Co přináší za zlepšení?
Od rozšíření a dostavby 35 kilometrů nového úseku průplavu mohou plout lodi nezávisle oběma směry po celé délce. Tím se kapacita Suezského průplavu zvýšila ze 49 na 97 lodí denně. Snížila se také čekací doba v průměru z 11 na tři hodiny. Tím se zkrátila doba plavby průplavem na zhruba deset hodin, což urychluje obchod a snižuje náklady. Pro investory a dodavatele je příležitostí to, že podél nového kanálu budou vyrůstat průmyslové zóny, budou se stavět další silnice, mosty a tunely.

Egypt také představil plán na stavbu nové metropole. Proč chce budovat Novou Káhiru?
Současné hlavní město je už nesmírně přetíženo. Pouliční doprava je stále ucpaná. Můžete sice jet metrem, ale i to je přeplněné. Dostat se někam trvá velmi dlouho. Nová metropole, do které by měly být postupně přeneseny státní úřady, by městu odlehčila. Také by měla mít Nová Káhira moderní architekturu, takže by byla víc reprezentativní. Podle zveřejněných plánů by měla být něco podobného jako třeba Dubaj ve Spojených arabských emirátech.

Ubývá turistů a tím Egyptu ubývají také devizy. Má čím platit?
Je pravda, že Egyptu devizové rezervy trochu ubývají i kvůli poklesu turistiky. Mimo jiné z toho vyplynulo loni v únoru nařízení centrální banky, která stanovila limit na převod peněz do zahraničí na maximálně 50 tisíc dolarů měsíčně a deset tisíc dolarů denně. Ale v dubnu centrální banka tyto limity pro určité transakce opět uvolnila ve snaze umožnit větší devizové výměny bankám.

Jaká je po všech politických změnách v Egyptě nálada mezi řadovými obyvateli?
Jsou poněkud unavení. Chtějí hlavně klid a stabilitu. Nekonal se za těch posledních pět let nějaký zázračný posun, jaký čekali. Hrubý domácí produkt sice pomalu roste, bohužel ale rostou i ceny. Zdražila se elektřina i benzin. Inflace je mezi deseti až 11 procenty. To lidé hodně pocítili.

Některé základní zboží stát dosud dotoval, aby bylo přístupné i pro chudší obyvatele. To ale zase křivilo trh a stálo to dost peněz. Přetrvá tahle podpora?
Egyptská vláda stále pár hlavních komodit do určité míry dotuje. Nyní vydala například kartičky na benzin. Určitý objem benzinu ročně mají obyvatelé dotovaný. Co koupí nad tento limit, za to už platí normální ceny.

Devadesát milionů Egypťanů znamená nejlidnatější arabský trh. Po čem je tam v současnosti největší sháňka?
Asi pětinu veškerého dovozu do Egypta tvoří potraviny. Země je závislá zejména na importu kukuřicemasa, sójových bobů i některých druhů zeleniny. Potenciál je také ve strojích na výrobě potravin a v zemědělství. Egypt je dokonce největším světovým importérem pšenice. Sám vyprodukuje téměř deset milionů tun ročně, což ale postačí k pokrytí jen 44 procent spotřeby. Dalších víc než deset milionů tun pšenice ročně tak musí dovážet. Dodavateli obilí jsou hlavně Ukrajina a Rusko, které mají po moři k Egyptu dobré dopravní spojení.

Co takovou poptávku po potravinách vytvořilo?
Velmi rychle roste populace. Každý rok přibývají asi dva miliony obyvatel. Také se zvyšuje životní úroveň a mění se demografické složení – už 70 procent populace jsou lidé do 30 let. To všechno dohromady znamená, že spotřeba potravin roste o desetinu ročně.

Egypt samotný zřejmě přitom trpí nedostatkem zemědělské půdy.
Množství orné půdy vhodné k zemědělskému využití se nachází v podstatě pouze v okolí Nilu a v jeho deltě. V roce 2013 to bylo přibližně 37 tisíc čtverečních kilometrů, tedy pouze čtyři procenta celkové rozlohy země. Kvůli malému množství zemězemědělské půdy jsou Egypťané nuceni uchylovat se k jejímu intenzivnímu využívání za velké podpory hnojiv a energetických zdrojů. Není proto divu, že Egypt byl v roce 2012 v absolutních číslech šestým největším spotřebitelem energie v zemědělství. Zařadil se tak hned za mnohem větší země, jako je Čína, Indie, USA, Rusko a Brazílie.

Jsou právě v energetice příležitosti pro české dodavatele?
Některé oblasti zažívají výpadky energie, hlavně když v létě při vedrech přetíží síť klimatizace puštěná v domech a kancelářích. Pomáháme několika firmám z energetiky najít odběratele. Loni jsme propagovali český průmysl ve společném stánku na veletrhu Cairo Energy 2015. Na základě dobrých kontaktů z této výstavy se společnost Elexim rozhodla otevřít pobočku přímo v Egyptě, na českém velvyslanectví, kde sídlí také CzechTrade. A v další, sousední budově je k dispozici ubytovna, takže je to celé taková dobrá česká základna.

O jednání s arabskými obchodníky se vypráví ledacos. Máte nějaké doporučení pro vyjednávací strategii?
Tatínek pocházel ze Sýrie, kde jsem trávil i část mládí, takže jsem bilingvní a arabštinu ovládám jako rodný jazyk. Ta egyptská se od syrské trošku liší, ale je to ještě menší rozdíl než třeba mezi češtinou a slovenštinou. A plynulá znalost jazyka mi v Egyptě při podpoře českých podnikatelů velmi pomáhá.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15,  vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a  Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.