V Etiopii Češi pomohou s vodou i kávou



Propojení byznysu a neziskové sféry může české firmy zanést do nevídaných končin a situací. Své by o tom mohl vyprávět například Jiří Šíma z firmy Aquatest, který momentálně působí v etiopsko-české společnosti s názvem Aquacon Engineering. Ta sídlí v etiopském hlavním městě Addis Abebě. V čem může být zapojení Aquatestu do rozvojových projektů inspirací pro další české firmy?

Zatímco zprávy v médiích vykreslují Afriku především jako kontinent chudoby a válečných konfliktů, mnoho afrických zemí naopak nastupuje cestu poměrně rychlého rozvoje, byť cesta ke stabilní ekonomice je mnohdy dlouhá a trnitá. Rozvíjející se trhy v zemích, jako je Etiopie, ale představují pro západní firmy velkou příležitost. Transformační proces ekonomiky, zemědělství a celkové infrastruktury země generuje velkou poptávku po expertech z různých oborů a otevírá možnosti zapojení firem napříč sektory.

Právě v Etiopii také dlouhodobě působí Česká rozvojová agentura (ČRA). Etiopie je jednou z takzvaných programových zemí, kam prioritně směřuje česká rozvojová pomoc. V posledních letech se přitom do rozvojových projektů stále více zapojují i partneři ze soukromého sektoru a vznikají tak inovativní koalice mezi rozvíjející se místní státní správou, českými podnikateli a zkušenými neziskovými, jako je třeba Člověk v tísni.

„My máme často tendenci striktně oddělovat neziskový a byznys sektor,“ říká Jiří Šíma z firmy Aquatest. „Neziskové projekty, které jsou zaměřené na to, aby si například ženy začaly mýt ruce, jako by neměly nic společného s projekty, kde například někdo vypracuje dodavatelský plán. Ty věci se ale téměř vždy překrývají a má smysl je dělat partnersky, společně. To je právě to, co můžeme nabídnout, jak můžeme vytvořit reference pro české firmy, jak můžeme aktivně podpořit jak podnikatelské prostředí, tak celkový rozvoj země,“ dodává.

Už od osmdesátých let

Aquatest je právě jednou z firem, která se nebála projektů s přidanou hodnotou rozvojové spolupráce a expanze do neznámých vod. Nyní je to už 32 let, co působí na etiopském trhu a s Českou rozvojovou agenturou spolupracuje v podstatě od jejího vzniku v roce 2008. Aquatest vznikl privatizací státního podniku Stavební geologie, který se od šedesátých let zabýval průzkumem zdrojů podzemních vod pro vodohospodářské plánování. Dnes se jedná o jednu z největších firem v oblasti vodohospodářských služeb a ochrany životního prostředí, věnuje se také sanaci starých ekologických zátěží a nabízí své služby v sektoru průmyslu, například developerům při ekologických auditech.

Aquatest má dnes 250 zaměstnanců a v loňském roce vznikla přímo v Etiopii firma Aquacon Engineering, ve které působí právě Jiří Šíma z vedení Aquatestu. Firma má ale etiopského ředitele a čeští podnikatelé zde čerpali především ze svých dlouhodobých vazeb v regionu. „Já sám jezdím do Etiopie už od roku 1984 – tenkrát to byla jediná možnost, jak získat pas a odjet,“ usmívá se Šíma.

Dlouhodobé působení v zemi je přitom jednou z největších devíz jeho firmy – jeho letití etiopští spolupracovníci jsou dnes v čele důležitých státních institucí a na klíčových ministerstvech, a aktivity Šímy a jeho kolegů tak mohou v nemalé míře směřovat také k práci s nezbytnou etiopskou legislativou a poradenstvím při nastavování legislativního rámce.

40 milionů dolarů na podzemní vody

Přenos know-how a transformační zkušenosti jsou v zemích jako Etiopie velmi cenné. Ekonomika roste, ale nastavit legislativní rámec všech nezbytných procesů tak, aby se tomuto růstu flexibilně přizpůsoboval, není vždy jednoduché. „Například v oblasti rozvoje měst a infrastruktury existuje v Etiopii legislativa, ale nevyužívá se, územní plánování je hrozně překotné,“ vysvětluje Jiří Šíma. „Cílem jednoho z našich menších projektů je proto ve spolupráci s partnerskou organizací na místě vytvořit tréninkové centrum, které zaměstnancům státních institucí i soukromých firem v Etiopii nabídne nezbytné know-how. Zaměřujeme se na školení pracovníků na regionální úrovni – aby věděli, co vlastně mají po zpracovatelích územního plánu chtít,“ přibližuje jeden ze svých plánů.

Větším projektem, který firma Aquatest v Etiopii nedávno dokončila, byla studie s názvem „Proveditelnost využití technologického souboru pro identifikaci a ocenění mělké podzemní vody pro umělé zavlažování rodinných farem“, která byla dokončena loni v říjnu a podpořena finančními prostředky České rozvojové agentury. Studie proveditelnost tvoří zhruba polovinu objemu prostředků, které ČRA vydává na projekty realizované ve spolupráci s neziskovým sektorem.

Zkušenosti spolupráce s ČRA nakonec vedly i k založení firmy Aquacon, která spojila etiopské a české zaměstnance. „Do Etiopie proudí 40 milionů dolarů ročně na rozvoj podzemních vod a vybudování vodohospodářské infrastruktury. Pro nás je to tedy jedinečná příležitost, jak se spojit s místními lidmi a zúročit všechny naše zkušenosti,“ přibližuje Šíma.

Oblast transformace zemědělství je obecně jednou z oblastí, která skýtá mnoho příležitostí pro české firmy a experty. Například právě v Etiopii vznikla státní agentura Agriculture Transformation Agency, s níž Aquatest úzce spolupracuje. Jsou zde ale příležitosti i pro firmy jiného zaměření. Nabízí se zde spolupráce při zavádění pěstování nových plodin, chov dobytka nebo třeba program zaměřený na družstevnictví, vývoj a nákup a prodej zemědělských produktů.

Mama Coffee jde pro organickou kávu

Na africký trh poslední dobou vstupují i další čeští hráči. Česká rozvojová agentura například letos schválila dva projekty české společnosti Mama Coffee zaměřené – jak jinak – na pěstování kávy. V Etiopii je totiž velmi snadné vypěstovat kávu, která v Evropě ponese přívlastek „organická“, protože syntetická hnojiva jsou místním farmářům cizí. A netýká se to jenom kávy, ale i dalších zemědělských plodin, jež zde lze snadno pěstovat v bio kvalitě. Příležitost je zde tedy například pro dodavatelské firmy v potravinářství, které potřebují uspokojit čím dál tím větší poptávku po tomto typu produktů v Evropě.

„V Etiopii je velmi snadné vypěstovat kávu, která v Evropě ponese přívlastek „organická“, protože syntetická hnojiva jsou místním farmářům cizí.“

A co by Jiří Šíma jako zkušený podnikatel v oblasti rozvojových projektů poradil dalším firmám, které by se do této oblasti chtěly zapojit? „Alfou a omegou je podle mne dlouhodobá přítomnost v zemi a znalost prostředí. To neplatí jenom pro firmy, to vám mohou potvrdit i neziskové organizace. Ty profesionální mají obrovskou znalost místního prostředí, ze které právě i firmy mohou čerpat. Často se stane, že si někdo řekne – tohle děláme už dlouho, tak pojďme někam jinam, za něčím novým. Ale ta dlouhodobost, vytváření a prohlubování vztahů, to je největší devíza – nejlépe se přece pracuje tam, kde to dobře znám.“

Tento názor potvrzuje i Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury: „Česká republika patří spíše k menším dárcům, objem prostředků na rozvojovou spolupráci samozřejmě není srovnatelný například s americkou agenturou USAID nebo jinými zavedenými dárci. Ale lze to vynahradit právě tím, že nabídneme něco, co někdo jiný neumí. Třeba právě přenos specifického know- -how, transformační zkušenosti. A dlouhodobá přítomnost a znalost prostředí je naprosto zásadní. To, že našim partnerům v rozvojovém světě rozumíme a známe jejich potřeby, je základem úspěchu rozvojové spolupráce vůbec,“ vysvětluje Michal Kaplan.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marie Heřmanová, manažerka komunikace České rozvojové agentury.