V Senegalu a Nigérii letí české „zmijovky“



Přestože na chodnících v Česku je vidět jen minimum mužů či žen v kloboucích, ve světě je tomu poněkud jinak. To ovšem není hlavní důvod, proč firma Tonak téměř 90 procent své produkce vyváží. Její čepice, barety, fezy a samozřejmě klobouky se v zahraničí líbí díky profesionálnímu zpracování a více než dvousetleté tradici.

„Nejvíc, 35 procent, jde na evropské trhy, hlavně do Polska, Německa, Rakouska, Itálie a Maďarska,“ uvádí Martina Krmencová, obchodní manažerka Tonaku. „Další významné odběratele máme v Rusku, USA, Bolívii, Senegalu a Nigérii,“ dodává.

Pro každý trh jiná pokrývka hlavy

Ani o jednom trhu by si Krmencová netroufla tvrdit, že běží sám o sobě na základě dlouholetých vazeb. Samozřejmě trvalejší obchodní vztahy jsou při exportu velice důležité, ale je nutné je stále utužovat a pochopitelně také hledat nové odběratele.

„Každý trh má svá specifika, vyžaduje jiné zboží, je jinak náročný. Když máme v některé zemi vybudovanou stálou klientelu, neznamená to, že trh bude sám růst a prosperovat, vše bude perfektní i bez našeho přičinění. Stále se o něj musíme starat a samozřejmě hledat nové klienty na nových trzích,“ míní Krmencová.

Tonak má dva provozy. Ve Strakonicích vyrábí čepice, barety a fezy. Fezy se rovněž dělají v Novém Jičíně, kde se specializují hlavně na klobouky a jejich polotovary. Takto široký sortiment už naznačuje, že jednotlivé produkty si našly i speciální trhy.

Například do Afriky vyváží firma pletené nebo plstěné fezy s výšivkou i bez, mimochodem ta výšivka je velmi náročná na výrobu. „Je to tradiční pokrývka hlavy obyvatel Afriky a podle barvy a výšivky se poznají skupiny a kmeny, které tam žijí, respektive příslušenství k nim,“ prozrazuje obchodní manažerka zkušenosti z trhu v Nigérii a Senegalu.

Do těchto zemí exportuje Tonak také pletené čepice zvané „zmijovky“. „Dodáváme je tam po kontejnerech a zájem rok od roku roste,“ tvrdí Krmencová. Osobně prý viděla mnoho fotek tamních mužů se zmijovkami na hlavě.

Židé jsou jedněmi z nejnáročnějších klientů

Na severu USA má Tonak především židovské klienty, kterým dodává hotové plstěné klobouky nebo i polotovary. Podle obchodní manažerky jde o jedny z nejnáročnějších klientů, a proto jejich tradiční klobouky musí dosahovat nejvyšší kvality. „Dbáme na velmi precizní zpracování. Každý milimetr musí sedět. Že tyto zákazníky dokážeme uspokojit, za to patří dík našim zaměstnancům.“

Do Bolívie z Nového Jičína zase směřují plstěné polotovary klobouků, které mají speciální semišovou, odborně zvanou zámišovou, úpravu. Podle obchodnice Tonaku je v této zemi Jižní Ameriky spousta malých firmiček, které formují polotovary klobouků do tradičních tvarů připomínajících buřinky. „Jsou mírně dozdobené a nosí je tam téměř každý obyvatel,“ uvádí Krmencová s tím, že životní úroveň v zemi je velmi nízká. Přitom jeden klobouk stojí 200 až 300 dolarů (asi čtyři až šest tisíc korun), což je bolivijský měsíční plat.

„I přesto investují do těchto pro ně drahých pokrývek hlav a velice dbají na kvalitu. V Bolívii je spousta malých obchůdků, které prodávají naše klobouky. Značka Tonak je tam známá a vnímaná jako luxusní.“

Právě trhy v Jižní Americe objevil Tonak díky propadu na ruském trhu. Ten byl kvůli vztahům a dodávkám ještě z dob komunismu pro firmu jedním z nejdůležitějších. Po uvalení sankcí ovšem zaznamenal výrazný pokles. „Z 15 procent klesl tak před pěti roky na pět. Museli jsme se s tím rychle vyrovnat, hledali jsme jiná odbytiště a našli nové klienty v Jižní Americe,“ prozrazuje Krmencová. Export Tonaku prý průběžně mírně roste, ale trhy se mění.

Tonak nemá v zahraničí zprostředkovatele

Klienty Tonaku jsou velkoobchody i malé firmy. Česká společnost vychází všem partnerům maximálně vstříc. „Jsme schopni vyrobit i malé série. Minimálně 50 kusů od barvy a druhu ve Strakonicích a v Novém Jičíně dokonce jen 25 kusů,“ uvádí.

Obchodní oddělení má Tonak v Novém Jičíně a odtud jeho zaměstnanci řídí celý export. Firma nemá v zahraničí zprostředkovatele, zákazníky kontaktuje sama. „Do Nigérie kvůli tamnímu nebezpečnému prostředí nejezdíme, ale to je výjimka. Většinou jednáme napřímo,“ míní Krmencová. Samozřejmě pro klienty je výhodnější, když mohou do Nového Jičína přijet a prohlédnout si celou nabídku.

Obvykle si Tonak partnery vyhledává sám a také spoléhá na veletrhy. V budoucnu se chce prezentovat především na světové výstavě módy Pitti Uomo ve Florencii. Na africkém trhu se firma prezentovala koncem března na veletrhu módy, textilu a módních doplňků v Casablance. Výstavu v Maroku vytipovala agentura CzechTrade, která Tonaku také pomohla s organizací a zajištěním přímo na místě.

„Vystavovali jsme tam poprvé, takže jsem vše pro jistotu poslala měsíc dopředu. S proclením na místě nám pomohl zástupce CzechTradu, který pak dokonce bedny uložil u sebe v kanceláři. Kdybychom si akci zajišťovali sami, vyšla by nás dráž,“ míní obchodní manažerka Tonaku.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marcela Honsová.