English version
Velkou šanci uspět mají v zahraničí napříč světadíly firmy, které se zabývají vodohospodářstvím. Toto odvětví je v posledních letech velice perspektivní, přestože nepatří mezi top sektory, které jsou běžně spojovány s českým vývozem. Jde o neprávem opomíjenou popelku mezi tuzemskými exportéry.
„České firmy se uplatňují v cizině při vyhledávání zdrojů a při výstavbě úpraven pitné vody, jejím rozvodu, při budování kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod a třeba i u malých vodních elektráren,“ uvádí Ivan Nikl, emeritní předseda České vodárenské aliance.
Čerpadla ze Sigmy znají v Egyptě i Indii
V Česku podle odhadů působí ve vodohospodářství asi 330 firem a většina z nich usiluje o kontrakty na zahraničních trzích. Třeba jen kvůli tomu, že tuzemský trh je přece jenom malý. K ostříleným exportérům patří Sigma Group, která je i na světových trzích vnímána jako významný výrobce čerpací techniky. Z ročních tržeb pohybujících se kolem jedné miliardy korun dělá export 55 až 70 procent. Podle Milana Stratila, předsedy představenstva a generálního ředitele Sigmy Group, dodala firma od roku 1989 výrobky celkem do 64 států světa.
„Mezi ty nejdůležitější trhy můžeme zařadit Slovensko, Rusko, Polsko, Egypt, Kazachstán, Indii nebo USA,“ uvádí Stratil. Tradičním trhem pro společnost v oblasti vodohospodářství je právě Egypt, kam Sigma vyváží už 60 let. „Realizovali jsme desítky projektů úpraven pitné vody a zavlažovacích či odvodňovacích čerpacích stanic,“ připomíná Stratil.
V řeckém penzionu a chorvatském kempu díky nápadu z Česka zalévají recyklovanou vodou zeleň.
A pozici v Egyptě firma stále posiluje. Podle generálního ředitele i tím, že na rozdíl od konkurence „neutekla“ z Egypta po revoluci v roce 2011, respektive 2013. „I v neklidných dobách se dají s pomocí dobrého místního zástupce vybudovat ty správné vztahy se zákazníkem, který bude mít tendenci se na vás s důvěrou obracet a věřit vám. Ale pozor, nesmíte ho zklamat, potom se vaše výhoda může obrátit v rozhodující nevýhodu,“ míní nejvyšší představitel Sigmy Group.
Kvůli klimatickým podmínkám a rostoucímu počtu zemí, které jsou zasaženy suchem, stoupají i šance na vývoz. „Právě i díky zkušenostem z Egypta jsme zpracovali a úspěšně realizovali projekt zavlažovacích stanic v Indii. S tamním partnerem jsme formou joint venture (spolupráce dvou či více osob, které spolu realizují nějaký projekt, pozn. red.) na tamní trh dodali celkem 14 kusů vertikálních odstředivých čerpadel,“ dodává Milan Stratil. Dá se podle něj předpokládat, že zájem o podobné projekty zabývající se vodním hospodářstvím bude narůstat.
S exportem souvisí výzkum a vývoj
Rostoucí potřeby ve vodním hospodářství ovšem neznamenají, že zakázky ze zahraničí budou firmy získávat automaticky. Anebo v případě Sigmy třeba kvůli 150 let trvající tradici. Bez usilovné práce a kvalitních produktů exportovat podle Stratila nelze. Ale ani to nestačí.
„Vlastní výzkumné a vývojové centrum je pro nás důležité především proto, že se specializujeme na kompletní zakázkovou výrobu. Každý projekt je unikát a je řešen na míru přesně podle potřeb a požadavků zákazníka. Zadání jsou často velice obtížná, proto je důležité mít svůj vlastní tým odborníků, který si dokáže poradit i s tím nejnáročnějším úkolem,“ naznačuje recept na úspěšný vývoz generální ředitel Sigmy Group. Samozřejmě to v Sigmě platí jak pro dodávky čerpadel pro vodohospodářství, tak pro další odvětví, jako třeba jadernou energetiku, petrochemii, těžbu ropy, dobývání a zpracování nerostů a podobně.
V příštích letech se stále důležitějším zdrojem vody pro průmyslové podniky stane zřejmě recyklace odpadních vod. Na základě těchto prognóz vyvinuli vědci brněnského Vysokého učení technického moderní zařízení schopné vyčistit v budovách takzvanou šedou vodu pro další použití, a šetřit tak přírodní zdroje. Šedá voda z budov je voda pocházející hlavně ze sprch, van nebo umyvadel. Recyklační zařízení funguje tak, že se voda mechanicky předčistí a pak biologicky vyčistí na úroveň dešťové vody. Zařízení dokonce vodu i hygienicky zabezpečí, a to díky filtraci na odtoku.
Na tomto projektu recyklace vody z koupelen spolupracovala firma Asio, která se vývojem zařízení dál zabývá, ale také už jej vyváží do zemí jižní Evropy. Například v řeckém penzionu a chorvatském kempu díky nápadu z Česka zalévají recyklovanou vodou zeleň.
Asio se státním zakázkám vyhýbá
Společnost Asio sídlí v Brně a na rozdíl od Sigmy jde o firmu menší, založenou v roce 1993. Aktuálně se rozdělila na dva zhruba podobné podniky Asio a Asio New, které mají i stejný podíl zahraničního obchodu. „Loni byl obrat čistíren a úpraven v součtu přes 200 milionů korun, z toho zahraniční obchod činil zhruba 20 procent, respektive 45 milionů korun,“ uvádí Karel Plotěný, jednatel a spolu s Oldřichem Pírkem i majitel obou společností Asio.
Jde o inženýrsko-dodavatelské firmy zakládající si na vlastním vývoji a vyrábějící technologie pro čištění odpadních vod, úpravu vod a čištění vzduchu. Široké spektrum vodohospodářských produktů nachází uplatnění při čištění odpadních vod z rodinných domů, obcí, měst, nemocnic a v různých průmyslových odvětvích.
„Orientujeme se na soukromý sektor, státním zakázkám se po zkušenostech v minulosti spíše vyhýbáme,“ prozrazuje Plotěný. Při státních kontraktech se firma setkala s problémy, když prováděla subdodávky velkým stavebním firmám, a s korupčním prostředím.
„Například v Maďarsku jsme uspěli v řadě tendrů, ale zakázky jsme nakonec nedostali,“ vysvětluje Plotěný, proč upřednostňují soukromý sektor. „Vedle obvyklých odběratelů v Pobaltí, Rumunsku a Maďarsku nám narostly v poslední době dodávky do Chorvatska. A to díky schopnému managementu dceřiné firmy a příznivé situaci v oboru. Ve všech těchto zemích fungujeme více než 15 let,“ uvádí spolumajitel společnosti.
Podle jeho zkušeností v případě exportu nejde o nějaký rovnoměrný vývoj, ale spíše o menší či větší vlny, které jsou dané legislativou a jejím aktuálním uplatňováním v té které zemi. „Ani v zahraničí se zázraky nedějí, ani nám se zatím nepoštěstilo nějaký zažít. Je to stále o práci,“ míní Karel Plotěný z firmy Asio a Asio New a dodává: „Úspěch v cizině je úměrný pracovitosti našich zástupců a naší práci s nimi, alespoň tady v Evropě.“
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marcela Honsová.
