Věda a výzkum – statistický přehled

V dokumentru Věda a výzkum v rubrice Oborové statistiky naleznete vysvětlení těchto pojmů a statistické publikace týkající se vědy a výzkumu.

Věda představuje konzistentní systém verifikovatelných poznatků o dané množině jevů stejně jako metod spojených s jejich získáváním, zpracováním, teoretickým vysvětlením a využitím.

Vývoj je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení a nebo k zavedení nových č i zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení.

Výzkum je systematickou tvůrčí prací rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Výzkum lze rozdělit na:

  • základní výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků;
  • aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi.

Vývoj v roce 2019

Během posledních tří let rostly podnikové zdroje každoročně v průměru o 10 % až na téměř 65 mld. Kč v roce 2019. Po roce 2016 zaznamenáváme také výrazný nárůst prostředků, které se do VaV investují ze státního rozpočtu. Od roku 2014 se prostředky státu po tři po sobě jdoucí roky pohybovaly v rozmezí 28 až 29 mld. Kč. S následným každoročním navyšováním vystoupaly tyto prostředky až na 37,6 mld. Kč v roce 2019.

Zdroje z EU určené na podporu VaV, především v rámci tzv. strukturálních fondů EU, zaznamenaly svůj vrchol v letech 2012 až 2015, kdy během čtyř let přinesly do českého výzkumu celkem 50 mld. Kč. Každoročně se jednalo o částku převyšující 10 mld. Kč. Prostředky z EU směřovaly do VaV především ze dvou operačních programů (OP), a to OP Podnikání a inovace v gesci MPO a OP Výzkum a vývoj pro inovace, který spadal pod MŠMT. Čerpání prostředků z těchto OP bylo ukončeno v roce 2015, což vyústilo ve zmiňovaný výrazný pokles v roce 2016. Na obou uvedených ministerstvech byly tou dobou již nachystány nové OP, v jejichž rámci byly opětovně vyčleněny prostředky na podporu VaV. Konkrétně se jedná o OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a OP Věda, výzkum a vzdělávání. Náběh čerpání z těchto OP byl po spuštění dosti pozvolný, postupně se ale využívání evropských financí zintenzivnilo a v roce 2019 doputovalo ze zahraničních veřejných zdrojů do českého výzkumu 8 mld. Kč.

Největší výdajovou položku na VaV zaujímají mzdy. V roce 2012 se na mzdy ve VaV vynaložilo přibližně 31 mld. Kč, což tvořilo 42 % celkových výdajů na VaV. V roce 2019 byly mzdové náklady oproti roku 2012 téměř dvojnásobné, spotřebovalo se na ně 61 mld. Kč a tvořily 55 % z celkových výdajů na VaV.

Naproti tomu investiční výdaje se na celkových výdajích na VaV udržují v posledních několika letech okolo 10 %. Výši investic do výzkumu a vývoje v ČR po roce 2010 zásadně ovlivňovaly již zmiňované strukturální fondy EU. V letech 2018 a 2019 se investice pohybovaly okolo 11 mld. Kč, což je stále výrazně méně než ve zmiňovaných rekordních letech.

Podíl podnikatelského sektoru na celkových výdajích na VaV se v posledních letech pohybuje lehce nad 60 %. Výzkum a vývoj v ČR provádělo v roce 2019 celkem 2 704 podniků, ve velké většině se ovšem jednalo o subjekty, pro něž je VaV jen vedlejší činností, na kterou vynakládají poměrně nízké prostředky. Více než dvě třetiny podniků (téměř 2 000 subjektů) měly v roce 2019 výdaje na VaV nižší než 10 mil. Kč. Na druhé straně pomyslného žebříčku se nacházelo 106 podniků s výdaji na VaV vyššími než 100 mil. Kč. Celkem těchto 106 podniků (4 % podniků provádějících u nás VaV) vynaložilo na VaV téměř 46 mld. Kč, tedy dvě třetiny výdajů na VaV podnikatelského sektoru. Osm podniků mělo v roce 2019 dokonce výdaje na VaV přesahující 1 mld. Kč, všechny ovšem spadaly do skupiny podniků pod zahraniční kontrolou. Mezi zahraničními podniky s nejvyššími výdaji na VaV u nás převažují podniky s vrcholovými vlastníky z Německa a ze Spojených států amerických.

Necelých 40 % výdajů vynaložených na VaV v Česku připadalo v roce 2019 na vládní a vysokoškolský sektor. Celkem se jednalo o 42,5 mld. Kč, o 3,6 mld. Kč více než v roce 2018. Ve vládním sektoru se vynaložilo na VaV 18,2 mld. Kč, z nichž 72 % se spotřebovalo na pracovištích Akademie věd ČR. Ve vysokoškolském sektoru se u nás v roce 2019 vynaložilo 24,3 mld. Kč, na nichž se dominantně z 94 % podílely státní a veřejné vysoké školy. VaV prováděný na soukromých vysokých školách je v Česku zanedbatelný. Jejich výdaje na VaV se v posledních letech pohybují okolo 200 mil. Kč za rok, což tvoří přibližně 1 % výdajů na VaV vysokoškolského sektoru.

Výzkum ve veřejném sektoru je převážně financován z veřejných zdrojů. Výzkum ve vládním sektoru byl v roce 2019 z 80 % financován českým státem, na vysokých školách byl podíl státních prostředků 75 %. Nezanedbatelné jsou rovněž dotace z EU. Veřejné zahraniční zdroje loni tvořily 12 % výdajů (2,1 mld. Kč) ve vládním sektoru a 17 % (4 mld. Kč) ve vysokoškolském sektoru. V menší míře je veřejný výzkum financován z podnikových zdrojů, ve vládním sektoru to bylo v roce 2019 ze 7 % (1,4 mld. Kč), na vysokých školách pouze ze 4 % (1 mld. Kč).

• Teritorium: Česká republika
• Témata: Analýzy a statistiky
• Oblasti podnikání: Věda, výzkum a vývoj

Doporučujeme