Víme, že naše konkurence podvádí, říkají restauratéři. Těší se na elektronickou evidenci tržeb



Majitelé restaurací, kteří poctivě platí daně, si dlouhodobě stěžují na nekalou konkurenci.  „Nechápu, jak je možné, že se můžou vyskytovat v jedné ulici čtyři restaurace, z čehož dvě jsou plátcem DPH a dvě ne,“ upozorňuje restauratér Aleš Dočkal na propastné rozdíly ve vykazovaných příjmech.

„To jsou peníze, které leží na zemi a pro které by se ministerstvo financí mělo sehnout,“ dodává Aleš Dočkal, držitel ocenění Restauratér roku za rok 2011. Podle něj by právě takové případy měly vést ke kontrolám zařízení, která vykazují podezřele nízké příjmy. 

Ministerstvo financí mu dává za pravdu. „Právě u restaurací odhadujeme únik na daních asi 9,5 miliardy ročně. Zavedení elektronické evidence tržeb přinese narovnání toho podnikatelského prostředí v tomto oboru,“ říká ministr financí Andrej Babiš na konferenci Elektronická evidence tržeb, kterou 3. března 2015 uspořádala Hospodářská komora České republiky.

Podle ministerstva financí přitom nejde jen o daně neodvedené státu. „Je to také o zaměstnancích. Pokud někdo plošným způsobem krátí daně, v řadě případů funguje pouze hotovostně. I svoje ‚zaměstnance‘ pak vyplácí v hotovosti. A oni buď nemají odpracované roky pro důchod, a nebo mají, protože dostávají jen minimální mzdu, ale pak dostanou jen nejnižší důchod,“ vysvětluje náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

Na obcházení odvodů lidé doplatí v důchodu

Prostředí, ve kterém se neodvádějí daně, vede podle ní také ke švarcsystému. Tedy k tomu, že zaměstnanci fungují formálně jako podnikatelé a musí si sami platit zdravotní a sociální pojištění.

„Rozdíly dosahují tisíců až deseti tisíců korun měsíčně, pokud někdo pracuje jako zaměstnanec a skutečně se mu odvádějí příspěvky do důchodového systému,“ vypočítává Simona Hornochová.

Zavedení elektronické evidence tržeb ale požadují restauratéři vyvážit snížením daní. „Šlo by nejen o odstranění nespravedlnosti a nerovnosti, ale přímo diskriminace. Ta spočívá v tom, že nakupujeme a pracujeme s potravinami, které jsou ve snížené sazbě DPH, jenže odevzdáváme základní sazbu DPH. Přitom jsme vložili to nejdražší, tedy lidskou práci,“ upozorňuje Aleš Dočkal.

I když ministr financí Andrej Babiš snížení DPH pro restaurace na 15 procent prosazuje, předseda vlády Bohuslav Sobotka je proti. Ministerstvo však věří, že se návrh nakonec podaří schválit. „Zatím se nám podařilo všechny naše daňové návrhy prosadit. Doufám, že v tomto pozitivním trendu budeme pokračovat,“ říká náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

„Když v loňském roce zákony procházely parlamentem, podařilo se nevídané. Nikdy v historii se nestalo, že v nich bez našeho souhlasu nebyla změněná ani čárka. Vloni všechno prošlo tak, jak jsme to navrhovali,“ pochvaluje si Simona Hornochová.

Školám nemůžeme konkurovat, volají restaurace

Snížení DPH pro stravovací zařízení však není jediná změna, kterou restauratéři prosazují. „Další nespravedlnost je státem podporovaná nekalá konkurence v našem oboru. Školní jídelny nabízejí stravovací služby pro veřejnost, samozřejmě za nákladových podmínek, na které místní restauratér nikdy nedosáhne a nemůže nabídnout takovou cenu,“ upozorňuje Aleš Dočkal.

Podobné aktivity jídelen podle něj deformují ceny na trhu. „Přitom jsou za to ještě ředitelé škol poplácáváni po ramenou od starostů,“ dodává Aleš Dočkal.

Vaření školních jídelen pro veřejnost však podle něj není jediná nekalá konkurence, které musí tradiční restaurace čelit.

„Často na vesnicích pod pláštíkem spolkového života v hasičárnách a podobně fungují zařízení, která suplují hostinskou činnost. Samozřejmě opět za podmínek, na které místní hostinský dosáhnout nemůže,“ pokračuje Aleš Dočkal.

V téhle oblasti však zatím ministerstvo restauracím příliš nepomůže. Chce však garantovat, že pokud vaří jídelny pro veřejnost, musí v oblasti elektronické evidence tržeb splňovat stejné podmínky jako hostinští.

„Chtěli bychom, aby jídelny či vysokoškolské menzy nepodléhaly evidenci, pokud poskytují služby jen svým žákům a studentům. Evidence by v tomto případě nedávala smysl, neúměrně by zatížila tyto subjekty, které nejsou vybavené na podnikatelskou činnost,“ říká Simona Hornochová.

„Pokud ale mají kantýnu, kde si můžou lidé zvenčí něco zakoupit, případě poskytují obědy podnikatelských způsobem někomu, kdo přijde z ulice, tak podnikají, a potom do systému elektronické evidence tržeb spadnou,“ pokračuje náměstkyně ministra financí.

Podobně podle ní bude ministerstvo financí sledovat také v jiných oborech, zda nepodnikatelské subjekty neprovozují podnikatelskou činnost za zvýhodněných podmínek. „Jsme si vědomi toho, že pod hlavičkou neziskových organizací v České republice v řadě případů probíhá standardní podnikání a je zakrýváno přes neziskové organizace nebo se s jejich pomocí daňově optimalizuje,“ konstatuje Simona Hornochová

Výjimky plánované pro školní či jídelny tak budou podle Simony Hornochové spíše ojedinělé. „Finanční správa nás samozřejmě brzdí, abychom výjimky nebo úlevy různým druhům činností minimalizovali. Protože vědí, jakým způsobem dochází v České republice k obcházení daňových povinností,“ konstatuje náměstkyně ministra financí.

Restaurace krachují již nyní

Kritici zavedení elektronické evidence tržeb v pohostinství však upozorňují, že již nyní řada restaurací přežívá právě jen díky tomu, že jejich majitelé neodvádějí daně v plné výši. Během dvou let  v Česku změní majitele osm z deseti restaurací, což ve většině případů znamená, že jejich původní majitel zkrachoval.

Namísto zvýšení příjmů z daní tak podle odpůrců zavedení systému může vzniknout nová armáda nezaměstnaných, která naopak bude stát zatěžovat na sociálních dávkách.

Hostinští rovněž avizují, že kvůli přísnějšímu dohledu zdraží. Obědová menu za 60 korun, která dnes nabízí na venkově řada restaurací, totiž podle odborníků nemohou být rentabilní v případě, že restauratér bude veškeré příjmy řádně danit.

Právě snížení DPH pro restaurace, které ministerstvo financí prosazuje, by však tento důsledek elektronické evidence tržeb mohlo eliminovat.

Dalibor Dostál