English version
Impozantní je dlouhodobý, stabilní a vysoký růst polského HDP. Hlavní statistický úřad na jaře oznámil, že polská ekonomika si v letošním prvním čtvrtletí udržela vysoké tempo růstu a reálný HDP ve stálých cenách vzrostl meziročně o 4,7 procenta. To je ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku jen mírný pokles rychlosti růstu o 0,2 procenta. Očekávalo se přitom, že bude zpomalení mnohem výraznější. Evropská komise odhaduje, že polská ekonomika letos bude co do růstu druhou nejrychlejší po Maltě mezi členskými zeměmi.
Roste spotřeba i vývoz
Loni přitom vzrostla polská ekonomika o rekordních 5,1 procenta. Výsledky prvního kvartálu proto zaskočily i největší optimisty. Spotřeba domácností meziročně stoupla o 3,9 procenta a čeká se, že dále poroste i díky rozšíření sociálního programu přídavků na děti 500+ (tři tisíce korun). Stoupají však především investiční výdaje a náklady na pořízení dlouhodobého majetku. Zlepšuje se také zahraniční obchod, který se podílel 0,7 procenta na zvýšení objemu HDP.
Předpokládá se, že investiční růst se podaří zachovat také v dalších měsících s tím, že hlavní podíl na tomto růstu budou mít firmy se zahraničním kapitálem a polostátní firmy. Poroste také domácí spotřeba. Hrozbou budou vnější faktory – globální zpomalení, obchodní války.
Poláci preferují domácí dodavatele
Pro české exportéry je Polsko jedním z klíčových teritorií. Výhodami jsou především velikost trhu, dlouhodobý růst polské ekonomiky, zeměpisná blízkost, a tedy i poměrně dobrá znalost místních podmínek mezi českými subjekty.
Současně jsou zde přítomny i faktory, které vývoz na tento trh komplikují. V první řadě se jedná o dlouhodobou snahu využívat v zemi především vlastní kapacity, a to někdy i za cenu upřednostnění dražších či technologicky horších řešení. Dalším z faktorů je velmi silná konkurence, která výrazně snižuje marže. Nutno podotknout, že Poláci jsou dlouhodobě velmi zdatnými a tvrdými obchodníky, je tedy namístě vždy věnovat velkou pozornost obsahu kontraktů a nespoléhat se na pozdější domluvy.
Nejsou lidi
Dalším problémem je nízká míra nezaměstnanosti. Nedostatek pracovních sil ohrožuje další rozvoj ekonomiky. Na trhu akutně scházejí pracovníci ve 31 ze 167 dlouhodobě sledovaných profesí. Nedostatek pracovních sil kompenzuje Polsko otevřením trhu pro ekonomickou migraci, a to především z Ukrajiny. Odhaduje se, že v Polsku působí 1,3 milionu ukrajinských pracovníků. Vláda chce nedostatek lidí řešit také podporou návratu polských pracovníků, kteří dnes pracují v zahraničí.
Odhaduje se, že v Polsku působí 1,3 milionu ukrajinských pracovníků.
Na konci října minulého roku pracovalo ve své zemi 16,6 milionu Poláků a na úřadech práce bylo zaregistrováno 937 tisíc lidí, nezaměstnaných tedy bylo 5,7 procenta. Meziročně tak klesla nezaměstnanost o více než 12 procent. V krajích na hranici s Českou republikou byla nezaměstnanost nejnižší. Bylo to 4,3 procenta ve Slezském vojvodství (Katovice), pět procent v Dolnoslezském vojvodství (Vratislav) a šest procent v Opolském vojvodství (Opole).
Na trhu práce není zájem jen o ekonomy
Polovina všech nezaměstnaných je bez práce již více než 12 měsíců a často hledají práci pouze formálně. S jejich využitím se tedy nedá počítat. Další pokles nezaměstnanosti, nabídka pracovních míst a vyčerpaný trh práce vedou k růstu platů. Pracovní obory, které jsou nejvíce vyhledávány, jsou nejen vysoce kvalifikované (lékaři či IT specialisté), ale často se jedná také o nízkokvalifikované a fyzicky náročné práce s dosud nízkými platy (řidiči, krejčí, šičky, stavební dělníci, ošetřovatelky, kuchaři). Paradoxně existuje pouze jedna specializace, o níž není velký zájem a nezaměstnaní mají problémy s nalezením práce ve všech polských krajích – jde o ekonomy.
Split payment má zamezit daňovým podvodům
Podle novely daňového zákona z letošního května se v Polsku zavádí povinný systém rozdělené platby, takzvaný split payment. Ten se bude týkat zejména operací, které byly v minulosti zahrnuty do systému reverse charge. Dodatečně byly na seznam zařazeny také další druhy zboží a služeb, které jsou podle polských orgánů zneužívány k daňovým podvodům. Týká se to obchodů s uhlím, koksem, automobilovými a motocyklovými náhradními díly a součástkami, elektronikou, počítači a dalším zbožím. Systém bude platit pro elektronické bankovní transakce mezi plátci DPH (B2B) při platbách převyšujících 15 tisíc zlotých, tedy 90 tisíc korun.
Platby za zboží a služby se v bance automaticky rozdělují na netto částku pro podnikatelský účet a na DPH pro zvláštní účet, ke kterému má přístup finanční úřad. Z DPH účtu se vyplácí DPH pro subdodavatele a rozdíl se převádí do státní pokladny. Systém v Polsku již postupně začalo využívat 400 tisíc subjektů, tedy čtvrtina všech registrovaných plátců DPH.
Na základě rozhodnutí ministrů financí a hospodářství zemí Evropské unie (Rada ECOFIN), které bylo zveřejněno letos v únoru, získalo Polsko možnost zavést tento systém v zemi do roku 2022 povinně na 152 vyjmenovaných druhů zboží a služeb. Po třech letech bude muset vláda předložit hodnoticí zprávu, jaký dopad mělo zavedení systému na daňové podvody.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě.
Rubrika časopisu na euro.cz
