Investice a jejich efektivita



Převzato z knihy „Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2008.

pokračování dokumentu „Investice a jejich efektivita – financování investic“

Podnikatel jako vlastník firmy je prozíravý a ze zisku nekupuje jen nová auta, lepší dům nebo další byt pro manželku, ale část prostředků dává do obnovy a rozvoje podniku. Nejde-li jen o nepromyšlené výdaje, říkáme vynaloženým prostředkům investice.

Co myslíme pojmem investice? Každé peněžní vydání? Nebo jen takové výdaje nebo pořizování, která spadají převážně do dlouhodobého majetku podniku a pro která se dají odhadnout a posoudit jejich peněžní důsledky a užitek?

Investice patří k základním podmínkám dlouhodobé prosperity podniku a v dlouhodobém horizontu by podnik měl investovat minimálně do výše odpisů, aby vůbec zajistil obnovu svého majetku. Pro další růst a prosperitu by měl investovat prostředky ještě vyšší.

Znamená to, že když chce podnikatel „přežít“, stačí každý rok vyčlenit určitou částku a do něčeho ji vložit? Nepřipomíná vám to středověké obchodování s odpustky? Zúžené chápání investice jako výdaje tomu odpovídá, proto je třeba sledovat, zda konkrétní výdaj bude splňovat i další charakteristiky investice.

Těžiště významu investice není v utrácení peněz, ale v naději budoucích příjmů. Při rozhodování o investicích je sice třeba zvažovat, zda na ně máme prostředky nebo kde je vzít, ale přesto je hlavním kritériem výběru investice schopnost zhodnocení (očekávaná, neboť směle pohlížíme ne do reálných výkazů, ale pouze do plánů na budoucnost).

Při rozhodování o možných investicích je třeba postupovat promyšleně, protože:

• rozhodnutí o investici je tak rozsáhlé, že je z větší části nevratné,
• pracuje se s očekávanými hodnotami, je třeba brát v úvahu riziko a časový faktor,
• prostředky v investici vázané jsou takového rozsahu, že přijetí nevhodné investice může zvrátit prosperitu celé firmy.

Vzhledem k dopadům investiční činnosti na budoucí chod podniku je potřeba investiční činnost plánovat. Základním nástrojem je investiční plán vycházející ze strategického podnikatelského plánu. Ten pouze rámcově řeší otázku, do čeho investovat (strana majetku) nebo co investovat (strana kapitálu).

Konkretizací investičního plánu jsou pak jednotlivé investiční projekty, které se nabízejí. Samotné rozhodování spočívá ve výběru přípustných projektů a rozhodnutí o jejich realizaci. Ke konečnému rozhodnutí se vypracovává podrobná technicko-ekonomická studie (feasibility study), která posuzuje investiční projekt z věcného (technická a výrobní stránka investice) a ekonomického (posouzení ekonomické efektivnosti a způsobu financování) hlediska.

Hodnocení podnikových investic

V každé firmě jsou potřebné jiné investice a každému podnikateli se nabízejí jiné možnosti s ohledem na odvětví, vyráběný produkt, druh poskytovaných služeb nebo technologie, které využívá.
Z hlediska účetnictví je možné investice rozdělit podle druhu majetku, který je nově pořízen, na investice:

• hmotné,
• nehmotné,
• finanční.

Mnohem zajímavější je zamyslet se nad investicemi z hlediska přínosu, který mají pro další rozvoj podniku.

Nejméně oblíbenou skupinou jsou investice regulatorní, které musí být realizovány, aby podnik mohl dále existovat na stávajících trzích se stávajícími produkty. Takové investice jsou mnohdy chápány jen jako vynakládání peněz, ačkoli ve skutečnosti lze jejich užitek vyčíslit přes ztráty, které by podnik měl, kdyby tyto investice provedeny nebyly. Nutnost provést regulatorní investice je většinou závislá na vzniku nového zákona, předpisu nebo normy (bezpečnost práce, ochrana životního prostředí…).

Druhou skupinou jsou investice obnovovací, kdy je staré zařízení nahrazováno novým alespoň tak dobrým, aby bylo schopné stejné produkce ve stejném objemu jako zařízení původní. Jde o investice nutné pro dlouhodobou stabilitu podniku.

Třetí skupinou jsou investice rozvojové, které se zaměřují na pořizování dalších zařízení nad rámec nutné obnovy, jejich záměrem je zajistit další růst firmy.

Jakou investici provádí pan Vazba v kapitole 1, když se rozhodl, že si koupí falcovací stroj, ačkoli předtím žádný neměl? Jde o investici rozvojovou. V kapitole 1.3 jsme sledovali, jak panu Vazbovi po nákupu a začátku užívání falcovacího stroje stoupnul počet zákazníků a i celková úspěšnost podniku. Jistě je se svou investicí spokojen, ale pro rozhodování o investicích by chtěl znát způsob, jak předem odhadnout, jestli se mu investice vyplatí, nebo ne. Také vlastně neví, nakolik je jeho úspěšnost spojená s investicí (neoddělil zisk z investice od zisku celého podniku). Pan Vazba (i každý jiný podnikatel) potřebuje vědět:

• jaké informace o investici má vyhodnocovat,
• jakým způsobem je má vyhodnocovat.

Informace související s investicí můžeme rozdělit na ty, které:

• jsou přesné a pevně dané:
  • cena,
  • doba životnosti zařízení,
  • technické parametry zařízení (kapacita),
• jsou otázkou volby nebo dalších aktivit investujícího:
  • výše a složení potřebného kapitálu na výdaje,
  • očekávané budoucí příjmy a výdaje.

Vzal si tužku a papír a zamyslel se nad tím, co se dá očekávat od zákazníků, zaměstnanců, dodavatelů a zachytil to v tabulce „Očekávání pana Vazby související s provozem laminovacího stroje Flexi“.

Jaké má pan Vazba možnosti zamyslet se nad výhodností investice? Měl by se na provoz nového stroje podívat jako na samostatné podnikání a zkusit si sestavit výsledovku pro budoucích 6 let. Pokusí se o to v tab. „Plánovaná výsledovka pana Vazby související s provozem stroje Flexi“. Ovšem do výpočtu zisku vstupují odpisy, i když to nejsou vydané peníze, ale jen snižují daňový základ. Proto si nejdříve spočítá, jaké daňové odpisy se váží k laminovacímu stroji. Pro druhou odpisovou skupinu se 1. rok odepisuje 8,5 % investice, v dalších 5 letech vždy 18,3 %.

Spočítá si tedy, že:

• odpisy pro 1. rok budou: 0,085 × 400 000 = 34 000 Kč,
• odpisy pro další roky budou: 0,183 × 400 000 = 73 200 Kč,

(kontrola 34 000 + 5 × 73 200 = 400 000 Kč).

Potom sestaví plánovanou výsledovku v tab. „Plánovaná výsledovka pana Vazby související s provozem stroje Flexi“.

V řádcích 1-4 jsou vstupní parametry, výsledovka začíná řádkem 5. U dalších řádků je pro případ nejasnosti vždy naznačeno, jaký byl postup výpočtu.

Možná se nám může zdát, že není správné v 1. roce v řádku 10 (zvýrazněná položka tab. „Plánovaná výsledovka pana Vazby související s provozem stroje Flexi“) počítat zápornou daň ze záporného zisku před zdaněním. Ale je třeba vzít v úvahu, že laminovací stroj je součástí jinak úspěšného knihařství, takže ztráta při jedné z jeho akcí se neprojeví v hospodaření celého podniku až tak negativně, že by neplatil daně. Naopak ztráta z nového stroje sníží daňový základ a záporná daň, se kterou počítáme, je ve skutečnosti úspora na dani, která se pak projeví v celopodnikovém měřítku.

Pan Vazba už se o mnohém v podniku poučil, takže ví, že daleko důležitější pro něj jsou informace ne o zisku, ale o skutečných penězích, tedy o cash flow. V tab. „Plánované cash flow pana Vazby související s provozem stroje Flexi“ bude postupovat nepřímou metodou a budou ho zajímat jen peněžní toky týkající se nové investice.

Pan Vazba si udělal jasno a má představu už nejen o počátečním výdaji, ale i o budoucích příjmech. Vidí, že 1. rok bude muset uvolnit prostředky, ale další roky mu již cash flow poroste.
Pro jistotu si shrňme do tab. „Plánované celkové výdaje a příjmy pana Vazby související s investicí“ všechny jeho výsledné peněžní příjmy a výdaje v příštích letech související s koupí laminovacího stroje, ať již jsou skutečné a přesné, nebo jen plánované.

Co si může ze zjištěných čísel spočítat? To se dozvíme v další kapitole.