English version
Osobní účast nejvyššího představitele OECD je pro Českou republiku jistě prestižní záležitostí, zejména proto, že podobné návštěvy zdaleka nebývají v členských státech OECD samozřejmostí. Daleko více než o diplomatickou poctu se však jedná o politickou podporu navrhovaným reformám, které tato renomovaná mezinárodní organizace ve své zprávě navrhuje České republice.
Hlavní část zprávy OECD, tzv. Ekonomického přehledu ČR, se věnuje makroekonomickému vývoji České republiky během ekonomické krize a problému s udržitelností veřejných financí, který OECD považuje za klíčovou výzvu. OECD se ve své zprávě věnuje i potřebným reformním krokům v oblasti daní, sociálních dávek a výdajové politiky veřejného sektoru. V neposlední řadě zpráva rozebírá otázky zlepšení podnikatelského prostředí či korupce.
Krátký pohled do zákulisí OECD
Proč je však zpráva OECD pro českou veřejnost důležitá, když se debatě o popisovaných skutečnostech věnují tuzemská média bez výjimky každý den? Odpověď spočívá částečně v šíři a provázanosti hodnocené problematiky, částečně v samotném procesu tvorby tohoto dokumentu. Ekonomické přehledy jsou považovány za jeden z nejdůležitějších výstupů OECD. Vznikají ve zvláštním analytickém týmu Sekretariátu OECD, kde jsou k dispozici nejen aktuální data předávaná statistickými úřady jednotlivých členských států, ale i prověřená metodika pro jejich interpretaci a další informace, které s daným teritoriem souvisí.
Analytici OECD také opakovaně navštěvují ministerstva a další úřady hodnoceného státu, kde podrobně diskutují s odborníky na jednotlivé okruhy problémů. V závěrečné fázi příprav je předběžná verze zprávy předána k revizi jak hodnocenému státu tak ostatním členským státům OECD. Tým odborníků hodnoceného státu, v tomto případě České republiky, pak během zvláštního jednání obhajuje jednotlivé navrhované změny a odpovídá na dotazy ostatních členských států. Na závěr všechny členské státy OECD vysloví souhlas s daným materiálem, případně s jeho změnou či doplněním. Tímto procesem (tzv. peer review) je zaručeno, že zpráva OECD je zpracována a prověřena nejen pracovníky samotného Sekretariátu OECD, ale obsahuje podněty a zkušenosti i všech 31 členských států a Evropské komise.
Reformy: běh na dlouhou trať je nezbytný
Vraťme se však zpět k samotnému Ekonomickému přehledu České republiky. OECD si všímá faktu, že i když se v České republice neprojevily problémy finančního sektoru jako v některých dalších evropských státech, ekonomická krize plně zasáhla Českou republiku díky specializaci na vývoz zboží dlouhodobé spotřeby a vysokému stupni začlenění ČR do světové ekonomiky. Podle Angela Gurríi bude sice opětovné oživení tuzemské ekonomiky do značné míry závislé na vývoji zahraniční poptávky po českém zboží a službách, dlouhodobý růst však přinese spíše provedení potřebných vnitřních reforem, které zvýší konkurenceschopnost české ekonomiky.
Stabilní makroekonomické prostředí samo o sobě pro dlouhodobou prosperitu nestačí. Podle OECD se musíme zaměřit především na strukturální reformy směřující k podpoře výzkumu a vývoje, změnit orientaci na odvětví s vyšším podílem znalostí a posílit vývoz zboží a služeb s vyšší přidanou hodnotou. OECD naznačuje, že impulsem pro změnu se může poněkud paradoxně stát právě doznívající ekonomická krize.
Přes tvrdý dopad krize na českou ekonomiku by samozřejmě bylo chybné jakkoliv omezovat otevřenost české ekonomiky. Provázanost se světovou ekonomikou pro nás není pouze hrozbou pro případ dalších otřesů na světových trzích, ale i příležitostí, aby se obchod stal motorem potřebných změn v odvětvové struktuře ekonomiky. Toho však bude těžké dosáhnout, pokud nepokročíme ve vytváření lépe fungujícího trhu práce, pružnějšího systému vzdělávání a prostředí příznivého pro rozvíjení podnikatelské činnosti firem.
OECD chválí i varuje
OECD oceňuje, že v rámci navrhovaných reforem již Česká republika uskutečnila některé dílčí kroky. V poslední době byl zaznamenán pokrok ve snižování nákladů na zahájení podnikání pro nové společnosti i živnostníky. Došlo ke zjednodušení řady základních právních úkonů, stále však zůstává prostor pro další zlepšování regulace. Podle OECD zůstávají poměrně vysoké zejména náklady na zahájení podnikání, z velké části kvůli poměrně vysokým požadavkům na minimální výši základního kapitálu pro nové společnosti.
V souvislosti s podnikatelským prostředím vnímá OECD jako velký problém i korupci. Přestože v uplynulých letech došlo k určitému pokroku přinejmenším v souvislosti s rostoucím využíváním metod elektronické správy, podle OECD se musí učinit více, zejména pak v boji proti korupci při zadávání veřejných zakázek.
Pokud si v některé oblasti podpory podnikání a volného obchodu zasloužila od OECD Česká republika pochvalu, pak je to přijetí Zákona o volném pohybu služeb. Jeho prostřednictvím ČR implementovala Směrnici Rady EU o službách. Tento zákon mimo jiné zřizuje jednotná kontaktní místa, kde mohou podnikatelé z ČR i dalších členských států EU získat celou řadu informací o poskytování služeb na vnitřním trhu EU, což výrazně přispěje ke snížení jejich administrativních nákladů.
Mnoho vývozců zajisté zajímá i pohled OECD na přijetí eura. Zde se tato organizace brání jasnému doporučení, zda euro přijmout, v každém případě je však dle OECD nezbytné přijmout jasnou střednědobou strategii pro vytvoření podmínek pro přijetí jednotné evropské měny.
Recept specialistů z OECD tedy obsahuje celou řadu doporučení. Jejich posouzení a případné využití však bude podle Angela Gurríi již úkolem pro novou vládu.
