English version
Investiční výbor představuje jedno z nejvýznamnějších fór pro projednávání širokého spektra otázek spojených s podporou mezinárodních investic. Jedná se zejména o přímé zahraniční investice, další kapitálové toky a činnost nadnárodních společností. Význam práce tohoto výboru dokládá i fakt, že oblast mezinárodních investic je závaznými mnohostrannými instrumenty Světové obchodní organizace (WTO) upravena velice omezeně. Nástroje OECD, byť přijímané na dobrovolné bázi, hrají tak v této oblasti důležitou roli.
Činnost Investičního výboru a jeho pracovních skupin se zabývá zejména těmito tématy:
Podpora zahraničních investic a jejich pozitivního vlivu na rozvoj
Výbor soustřeďuje svoji pozornost především na otázky investičního prostředí v členských zemích OECD a v poslední době zejména ve třetích zemích v souladu s obecným záměrem pomoci podnikatelům a investorům členských zemí maximálně využít příležitostí, které jim dnešní globalizovaný svět může poskytnout. Základním zaměřením činnosti Výboru je tedy snaha o rozšiřování prostoru, ve kterém se investoři mohou pohybovat v předvídatelném, transparentním a nediskriminačním prostředí. Jeden z důležitých nástrojů, podporující rozvoj investičního prostředí, je tzv. Rámec pro investiční politiku (The Policy Framework for Investment).
Výbor pořádá každoroční Globální fórum o mezinárodních investicích a řídí řadu regionálních iniciativ, které rovněž směřují ke kultivaci investičního prostředí ve třetích zemích. Mezi tyto iniciativy patří Investment Compact pro jihovýchodní Evropu, OECD Eurasia Competitiveness Programme (pro Ukrajinu, jižní Kavkaz a země střední Asie), investiční program MENA Investment Programme (pro Střední východ a severní Afriku), NEPAD Africa Investment Initiative a obdobné iniciativy plánované v dalších regionech.
Výbor také zaštiťuje komplexní přehledy investičního prostředí klíčových nečlenských zemí OECD (v roce 2009 např. Indie, v roce 2010 Indonésie).
Pozitivní role nadnárodních podniků
Členské státy OECD jsou signatáři investičních instrumentů, které představují globální standard v oblasti společenské odpovědnosti firem. Jedná se o Deklaraci OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích, která stanovuje obecné standardy pro vlády signatářských států, týkající se jejich investičního prostředí. Součástí této deklarace je i Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti.
Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti je soubor (pro společnosti právně nezávazných) doporučení směřujících od vlád členských států OECD a dalších signatářských států, které se ke Směrnici připojily, k zahraničním investorům („nadnárodním společnostem“) na jejich území – cílem je odstranit možné zdroje konfliktů při působení zahraničních investorů a podpořit tak toky zahraničních investic.
K tomu mají napomáhat i tzv. Národní kontaktní místa (NKM): jednak propagací Směrnice, jednak zprostředkováním při případných konfliktech mezi zahraničními investory a jejich místními zaměstnanci. V ČR je NKM od roku 2009 umístěno na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Signatářskými státy Směrnice je dnes kromě 34 členských států OECD i 9 dalších zemí. O připojení k tomuto dokumentu usiluje řada dalších států – například Jordánsko či Maroko. V této souvislosti je detailně zkoumáno investiční prostředí uchazečů, což poskytuje mj. členským státům OECD příležitost uplatnit své připomínky. V současné době je připravována revize Směrnice (s akcentem na aktuální témata společenské odpovědnosti firem v oblasti životního prostředí a sociálních témat).
Tzv. Kulatý stůl pro Svobodu investic, národní bezpečnost a strategická odvětví
Jedná se o pravidelný mezivládní dialog, kterého se účastní členské státy OECD i další země, které přistoupily k investičním instrumentům OECD či které byly Investičním výborem přizvány k účasti. Podporuje volné toky přímých zahraničních investic a proces jejich další liberalizace. V posledních letech je kladen důraz i na otázky národní bezpečnosti a ochranu tzv. strategických odvětví, a to i vzhledem k aktivitám cizích státních podniků a tzv. suverénních investičních fondů (sovereign wealth funds). V souvislosti s aktivitami těchto investorů přijaly členské státy OECD doporučení pro příjemce takových investic a pro přijímání opatření omezující investice z důvodu ochrany národní bezpečnosti.
Ve světle hospodářské a finanční krize Výbor projednává aktuální otázky spojené s hrozbou protekcionismu a omezení investičních toků a monitoruje různá restriktivní opatření. Klíčovým výstupem Výboru v reakci na krizi bylo jasné potvrzení toho, že zahraniční investice jsou jedním z možných a klíčových nástrojů znovuoživení po krizi a je třeba posílit a obnovit důvěru států a společností v zahraniční investice. Výbor zdůraznil, že je třeba nadále bojovat proti protekcionismu.
Další otázky
Agenda Výboru se spíše historickým významem se vztahuje se ke dvěma Kodexům liberalizace (kapitálových pohybů a neviditelných operací), které byly velmi aktuální v období úsilí o zásadní liberalizaci plateb a kapitálových toků.
Mezi projednávané otázky patří i problematika dvoustranných dohod o ochraně investic a dále přezkum investičních politik kandidátských zemí do OECD – v uplynulém roce u Chile, Slovinska, Estonska a Izraele. V současné době probíhá přezkum investiční politiky a investičního prostředí Ruské federace. Kromě toho se výbor zaměřuje na množství specifických agend, mezi které patří například identifikace zahraničních investorů, exit strategie po krizi, různé otázky investičního práva, problematika zahraničních investic v různých sektorech (zemědělství, těžařský průmysl) a další.
Gesci Investičního výboru převzalo v roce 2008 Ministerstvo průmyslu a obchodu od Ministerstva financí. Zástupci České republiky se jednání Investičního výboru i jeho pracovních skupin aktivně zúčastňují.
Více aktuálních informací je možné nalézt na webových stránkách OECD: www.oecd.org/investment.
