Rozvojová politika zemí OECD/DAC

OECD byla založena v roce 1961 s cílem podpořit hospodářský rozvoj a mezinárodní ekonomickou spolupráci. Za tímto účelem se v několika desítkách výborů OECD schází zástupci z členských zemí, aby si vyměňovali zkušenosti jak nejlépe postupovat v různých oblastech. Záběr OECD je velmi široký – sahá od ekonomické či fiskální politiky, přes sociální politiku a trh práce, zemědělství či politiku životního prostředí až po obchod, investice či vědeckotechnickou politiku.

Výbor OECD pro rozvojovou pomoc (DAC)

Jednou ze široké řady činností OECD je také politika rozvojové spolupráce, tedy ty aktivity vyspělých zemí, jejichž cílem je podpořit sociálně-ekonomický rozvoj v méně rozvinutých částech světa. Příslušný výbor OECD k tomu určený se nazývá Výbor pro rozvojovou pomoc (Development Assistance Committee – DAC). Výbor DAC je součástí organizace od samého počátku (vznikl již v roce 1961), což potvrzuje jeho význam. Dalším specifikem oproti ostatním výborům OECD je vysoká frekvence zasedání – DAC se schází pravidelně cca jednou měsíčně na úrovni pařížských delegátů a navíc jednou ročně na úrovni ministrů zodpovědných za rozvojovou spolupráci respektive šéfů rozvojových agentur (tzv. High Level Meeting). Jednání výboru řídí jeho volený předseda, kterým je od roku 2003 Richard Manning z Velké Británie.

Cíle DAC a jeho členská základna

Smyslem OECD je na základě zkušeností členských zemí hledat řešení jak zlepšit jednotlivé vládní politiky. V oblasti politiky rozvojové spolupráce se konkrétně jedná o to, jak co nejlépe koordinovat, zefektivnit a zvýšit rozvojové úsilí dárcovských zemí. Výbor DAC je pro tuto koordinaci vhodným místem, neboť sdružuje země, které poskytují plných 95% světové rozvojové pomoci. Těchto zemí je dnes 22 (všech 15 „starých“ zemí Evropské unie, dále Norsko a Švýcarsko, z mimoevropských pak USA, Kanada, Japonsko, Austrálie a Nový Zéland). Členem DAC je navíc i Evropská komise, která je brána jako samostatný dárce. Zbývající země OECD včetně ČR nejsou formálně členy DAC, ovšem mohou se všech jeho zasedání účastnit (blíže o spolupráci ČR s DAC viz kapitola 4). Pozorovatelský statut v DAC mají i zástupci tří mezinárodních organizací: Světové banky, MMF a UNDP.

Struktura orgánů DAC

Problematika rozvojové spolupráce je velmi rozsáhlá, proto na podporu činnosti DAC existuje sekretariát, který je jednou ze součástí pařížského sídla OECD a čítá zhruba 70 stálých zaměstnanců a externích konzultantů. Široký záběr DAC rovněž vedl k vytvoření řady pracovních skupin, které se věnují specifickým oblastem a sdružují odborníky z členských zemí. Dnes funguje 9 takovýchto skupin a sítí:

• Working Party on Statistics (zabývá se definicí rozvojové pomoci a statistickým výkaznictvím, sleduje objemy rozvojové pomoci)
• Working Party on Aid Effectivness and Donor Practices (vedle objemu pomoci záleží i na její efektivnosti a harmonizaci, což je hlavní náplní této pracovní skupiny)
• Network on Development Evaluation (hodnocení rozvojových projektů a programů)
• Network on Gender Equality (důraz na rovnoprávnost žen a jejich roli v rozvoji)
• Network on Environment and Development Co-operation (ochrana životního prostředí v rozvojové spolupráci)
• Network on Poverty Reduction (ekonomický růst, soukromý sektor, infrastruktura a jejich vliv na omezení chudoby)
• Network on Governance (dobrá veřejná správa a instituce jako předpoklady rozvoje)
• Network on Conflict, Peace and Development Co-operation (bezpečnostní aspekty rozvojové spolupráce)
• Fragile States Group (zabývá se zranitelnými a nestabilními zeměmi)

Česká republika a OECD/DAC

OECD je Českou republikou vnímána jako prestižní organizace, která je respektována pro svá všeobecně akceptovaná doporučení, jež vznikají na základě sdílení a analýzy nejlepších zkušeností nejvyspělejších zemí světa.

V rozvojové agendě je klíčovým orgánem Výbor pro rozvojovou spolupráci (Development Assistance Committee – DAC), v němž má Česká republika od svého vstupu do organizace pozorovatelský statut. Toto postavení umožňuje využívat veškeré zprávy, informační i statistické databáze jakož i sumu expertízy největších a nejzkušenějších dárců, a to jak při zpětném hodnocení dosavadního vývoje (tzv. peer-reviews, statistiky), tak při formulaci priorit pro nadcházející období.

Česká republika by se v dohledné budoucnosti měla stát členem DAC. Vzhledem ke komplexnosti procesu lze o tomto kroku uvažovat v horizontu několika let. S ohledem na prestižní charakter členství je však kvalita procesu důležitější než jeho rychlost.

Příloha ke stažení:

• Publikace Rozvojová politika zemí OECD/DAC