Projekt 06 Silniční doprava (Strategie MK)

Projekt „Silniční doprava“ je součástí pilíře „Infrastruktura“ Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 (SMK). Projekt nese pořadové číslo 6. Strategie byla projednána a schválena Vládou ČR dne 27. září 2011.



Název projektuSilniční doprava
GestorMDSpolugestorMŽP, MMR, MPO
Zahájení projektu2011Ukončení projektu2025

Obsah, charakteristika projektu

Projekt je součástí dlouhodobé strategie dopravy, která řeší komplexní problematiku rozvoje dopravního sektoru. Tato strategie má zajistit koordinovaný rozvoj všech modů dopravy – tj. silniční, železniční, vodní a letecké dopravy. Projekt “Dopravní infrastruktura – silniční doprava“ si klade za cíl zlepšit nedostatečnou kvalitu silniční infrastruktury v ČR.

Popis stávající situace, důvody řešení

Kvalita silniční infrastruktury v ČR je silně podprůměrná. Podle žebříčku Světového ekonomického fóra se ČR v rámci EU umístila na 22. místě. Co se týče srovnání s ostatními sektory dopravy, je umístění v silniční infrastruktuře zdaleka nejhorší a snižuje celkové hodnocení kvality infrastruktury ČR. Z tohoto důvodu je nutné vnímat dobudování silniční infrastruktury jako prioritní.1

Identifikované problémy:

  • nedostatečná kvalita silniční sítě, vedoucí v nevyhovujících trasách – průtahy zastavěnými územími. (Pozn. kvalita silniční sítě je hodnocena pomocí pasportizace komunikací. Vyhodnocuje se soulad s kvalitou předepsanou v technických podmínkách. Kvalita je evidována v Silniční databance Ostrava – detašované pracoviště ŘSD. Tuto databanku je třeba modernizovat, aktualizovat a k tomu je nutno vypracovat projekt informačního systému pro management kvality vozovek);
  • fragmentace základního skeletu rychlostních komunikací je zdrojem kongescí a kolizních situací;
  • vysoká míra vzniku dopravních kolon, zejména na příměstských a městských silničních komunikacích jako důsledek přivedení silniční dopravy do aglomerací, kterým chybějí obchvaty či okruhy.

Důvody řešení:

Efektivní přeprava zboží po ČR a Evropě je základním předpokladem pro konkurenceschopnost českých podniků.

zpět na začátek

Příklad ze zahraničí

Podle hodnocení Světového ekonomického fóra je kvalita silnic nejlepší ve Francii, Německu, Rakousku, Portugalsku a Dánsku. V těchto zemích hraje soukromý sektor významnou roli ve financování a provozování infrastruktury.

zpět na začátek

Cíle a měřítka projektu
Popis cíleMěřítkoHodnota
Prioritizace výstavby obchvatů a výstavby základní sítě dálnic a rychlostních silnicExistující plán je naplňovánano
Zabezpečení financováníExistující plán je naplňovánano
Zpracování cenové optimalizace při výstavbě obchvatů a výstavbě základní sítěExistující plán je naplňovánano

Zpracování harmonizace a cenové optimalizace oprav silniční sítě jak ve správě státu, tak i ve správě krajů.

Bude doporučena odborná „supervize“ pro kontrolu předávaných staveb a oprav.

Zpracování projektu managementu kvality vozovek

Existující plán je naplňovánano
Zajištění nezbytného rozsahu oprav a údržby pro zabránění další degradace již vybudované infrastrukturyKvalita silnic odpovídající technickým podmínkám

2020 – % odpovídajících úseků

  • u silnic I. třídy 90%
  • u silnic II. třídy 60%
  • u silnic III. třídy 50%
  • u místních komunikací 60%

zpět na začátek

Hlavní dotčené skupiny
Podnikatelská veřejnostPodnikatelé v dopravě a přepravě
Finanční dopadyPro efektivní správu silniční sítě je nutné především stabilizovat zdrojovou stránku pro dopravní infrastrukturu např. navýšením podílu spotřební daně pro SFDI – zabránění vysoké meziroční volatility rozpočtů – nižší závislost na každoročně přidělené dotaci ze státního rozpočtu. Pro dosažení cílů projektu by bylo třeba, aby ročně bylo k dispozici na nové investice a opravy silniční infrastruktury cca 70 mld. Kč na silnice ve vlastnictví státu a cca 25 mld. Kč na řešení problematiky (převážně opravy, částečně přeložky) silnic ve vlastnictví krajů a měst.

zpět na začátek

Popis realizace projektu

První fáze bude u všech modů dopravy stejná. Bude nutné vytvořit analýzu možností alternativních způsobů financování a na základě multikriteriální analýzy vytvořit prioritizaci projektů k realizaci. Mutlitkriteriální analýza zohlední mimo jiné také dopady na životní prostředí. Cílem je primárně realizovat projekty s nejvyšší přidanou hodnotou za vynaložené peníze. Za tímto účelem bude vytvořeno expertní zázemí pro hodnocení projektů a hodnocení rekonstrukcí a oprav pro zajištění kvality stávající infrastruktury. V této fázi bude také nezbytné vytyčit legislativní změny v jednotlivých modech dopravy.

Naplnění identifikovaných cílů je podmíněno stabilizací a navýšením zdrojové stránky rozpočtu určeného pro dopravu i při využití privátních zdrojů. Cíle bude dosahováno postupně dobudováváním páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic a výstavbou obchvatů významnějších sídel na hlavních silnicích I. třídy. Zároveň je primárně třeba zajistit dostatečný rozsah oprav a údržby pro zamezení dalšího zhoršování již vybudované infrastruktury. Ambicióznost těchto cílů je podmíněna také provedením klíčových legislativních změn v oblasti investorské přípravy staveb (správní proces a výkupy resp. vyvlastnění pozemků). V návaznosti na rozvoj sítě je nutné přihlédnout k realizaci propojení s ostatními módy dopravy (např. podpora veřejných logistických center).

Stávající princip přímého financování rozvoje dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu není z hlediska dlouhodobého vývoje státního rozpočtu dostačující, v této souvislosti se hledání alternativních zdrojů jeví jako nezbytné. Funkce infrastruktury coby veřejného statku však i nadále zůstane zachována. S jiným způsobem vnímání se ani v rámci EU neuvažuje. Veřejné financování s cílem zajištění veřejné služby za vybírané daně bude vždy rozhodující.

Výstupy projektu:

  1. Plán investic s ohledem na zvýšení konkurenceschopnosti státu a jeho regionů – stanovení priorit výstavby.
  2. Doporučení ke konkrétním formám účinné odborné technické a ekonomické supervize.
  3. Kvalitní a trvale udržitelná fungující silniční doprava s minimálními dopady na životní prostředí a veřejné zdraví.

zpět na začátek

Harmonogram projektu
Název etapyStartKonecGestorPopis

Revize finančního rámce

Harmonizace poplatků za užití dopravní cesty ve vztahu k železniční dopravě

20112014MD, MF

Nový finanční rámec by se měl zaměřit na:

  • zajištění efektivnějšího využití finančních zdrojů;
  • stabilizaci zdrojové stránky navýšením podílu ze spotřební daně;
  • hledání alternativních finančních zdrojů (např. PPP);
  • prověření možností čerpání z evropských fondů;
  • rozšíření výkonového zpoplatnění na celou síť silnic I. tř. a část sítě silnic II. a III. tř.
Legislativní změny umožňující zrychlení a zefektivnění přípravy investic, výkupů pozemků a projednávání s resortem MŽP.20112014MMR, MD, MŽP

Z legislativního hlediska bude nutné zaměřit se na:

  • přehodnocení schvalovacího procesu staveb dopravní infrastruktury dle stávajících zákonů;
  • zjednodušení procesu hodnocení dopadu na ŽP v souladu s Aarhusskou úmluvou;
  • revize limitů hlukového znečištění;
  • novela zákona o vyvlastnění a dalších souvisejících předpisů;
  • novela stavebního zákona.
Nastavení prioritizace projektů20112013MD, MMRČR v současné době nedisponuje podrobným materiálem, který by ve střednědobém a dlouhodobém horizontu sofistikovaně plánoval rozvoj dopravní infrastruktury s ohledem na rozvojové plány krajů, a na možnosti projednání s rezortem MŽP. Důležitým krokem takového procesu je správné vyhodnocení důležitosti staveb dopravní infrastruktury a jejich přidané hodnoty. Proto je nutné aplikovat metodu multikriteriálního hodnocení navrhovaných staveb.

Realizace cílů

  • zajištění nezbytného rozsahu oprav a údržby;
  • dostavba základní sítě dálnic a rychlostních silnic;
  • vybudování obchvatů významnějších sídel na hlavních silnicích I. třídy.
20112025MD, MMRV návaznosti na prováděné změny ve finančním a legislativním rámci, je možné akcelerovat samotnou realizaci konkrétních vybraných projektů.
  1. Světové ekonomické fórum používá pro mezinárodní srovnání v oblasti infrastruktury převážně tzv. “měkká data“, jimiž je dotazování reprezentativního vzorku podnikatelů.

zpět na začátek

Doporučujeme