Projekt 41 Spolupráce mezi podniky (Strategie MK)

Projekt „Spolupráce mezi podniky“ je součástí pilíře „Inovace“ Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 (SMK). Projekt nese pořadové číslo 41. Strategie byla projednána a schválena Vládou ČR dne 27. září 2011.



Název projektuSpolupráce mezi podniky
GestorMPOSpolugestorCzechInvest
Zahájení projektu2011Ukončení projektu2020

Obsah, charakteristika projektu

Tento projekt je zaměřen na rozvoj takových forem spolupráce mezi firmami, které podporují realizaci jejich inovačních aktivit a rozvoj na inovacích založené konkurenční výhody. V důsledku realizace níže uvedených aktivit bude více využit potenciál vzájemné spolupráce firem pro inovace.

K dosažení tohoto cíle bude (na základě výsledků analýzy) podporován rozvoj a manažerské řízení klastrů a jiných kooperačních uskupení mezi podniky.

Popis stávající situace, důvody řešení

Nejúspěšnější inovace a nové růstové obory mají často interdisciplinární charakter. Výzkumy v oblasti tvorby inovací a zdrojů konkurenceschopnosti opakovaně dokládají, že rozvinuté sítě spolupráce firmám podstatně usnadňují rozvoj vlastních znalostí a schopností pro podnikání, a to nejen na rozhraních oborů, kde jsou trhy s nejvyšším růstovým potenciálem. Významná je přitom horizontální spolupráce (mezi firmami a institucemi podobného či doplňkového zaměření) i vertikální spolupráce (mezi firmami, jejichž produkty na sebe navazují v rámci hodnotového řetězce).

Význam vzájemné spolupráce firem pro inovace spočívá mj. v tom, že prostřednictvím sítě dodavatelsko-odběratelských vztahů se neustále šíří informace důležité pro strategické zaměření a řízení inovací ve firmách. V tomto ohledu je třeba zdůraznit zejména spolupráci mezi tzv. high-tech firmami (HT obory) na straně jedné a medium-tech a low-tech firmami (LMT obory) na straně druhé.

Pro růst ekonomiky a zaměstnanost jsou i v těch nejrozvinutějších ekonomikách zásadní inovace v medium-tech a low-tech oborech (podrobněji viz úvod kapitoly Inovace). Ty jsou přitom do značné míry založeny na využití produktů high-tech firem (oborů). LMT obory tak představují klíčového zákazníka pro produkci high-tech oborů. Schopnost využití produktů HT pro vlastní inovace však často záleží právě na vzájemné spolupráci. Vzhledem k významu poptávky i pro tzv. „science-driven“ inovace stimuluje taková spolupráce i inovace v high-tech firmách (oborech). Nepřímo tak spolupráce mezi firmami stimuluje i poptávku po spolupráci firem s akademickými institucemi.

Přes zásadní význam spolupráce pro inovační procesy a konkurenceschopnost firem není spolupráce mezi firmami dalšími institucemi dostatečně rozvinuta (index globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra GCI 11:03 Stav rozvoje klastrů – 41. místo, výrazné zaostání za rozvinutými ekonomikami).

V ČR bylo založeno mnoho klastrů a do jejich rozvoje bylo investováno nemálo veřejných prostředků. Některé klastry fungují dobře. Další se po fázi zorientování začínají rozvíjet. Nemalý počet podpořených klastrových iniciativ nevedl k očekávanému efektu. Tyto případy jsou nutnou „daní“ za rozvoj nových aktivit v prostředí, které rozvoji multilaterální spolupráce příliš nepřeje (viz níže). Pro další aktivity v této oblasti je velmi žádoucí kvalitní zmapování výsledků a dopadů dosavadních nástrojů podpory rozvoje spolupráce. Na potřebu promyšlené podpory v této oblasti ukazují nové zdola (přirozeně) vznikající klastrové iniciativy, které naráží na potřebu koordinace. Efektivní koordinaci mnohdy brání to, že se jedná o MSP (často i řada zcela nových firem), pro které je náročné sehnat a zaplatit špičkové manažery pro řízení a iniciaci nových kooperačních aktivit.

Spolupráce mezi firmami se však zdaleka netýká jen klastrů. Intenzivnější spolupráci brání celkové prostředí, v němž důvěra a vymahatelnost práva nejsou na nejlepší úrovni. Zároveň v tomto prostředí firmy hledají vhodné partnery pro spolupráci v nejrůznějších oblastech a toto prostředí jim zvyšuje náklady na identifikaci vhodných partnerů a rozvoj přínosné spolupráce. V tomto ohledu ani podpůrné instituce jako VTP či P-inkubátory ve většině případů k rozvoji vzájemné spolupráce firem příliš nepřispívají.

zpět na začátek

Příklad ze zahraničí

V zemích s rozvinutou tržní ekonomikou je mnoho úspěšných klastrů. Jelikož každý klastr je z hlediska podmínek a motivace vzniku (a tím realizovaných aktivit) v zásadě unikát, není účelné zde jmenovat konkrétní klastry. To samé platí o centrech kompetence a VTP.

Máme za to, že inspirovat se v zahraničí má v případě nástrojů této projektové karty smysl až na úrovni jednotlivých klastrů, kompetenčních center, VTP ad. Obecné doporučení vhodných příkladů však často vede k přebírání řešení bez ohledu na vlastní specifické podmínky.

zpět na začátek

Cíle a měřítka projektu
Popis cíleMěřítkoHodnota
Empirická analýza fungování existujících klastrů a dalších forem spolupráce mezi podnikyanalýzaExistence a kvalita analýzy

zpět na začátek

Hlavní dotčené skupiny
Podnikatelská veřejnostManažeři klastrů, dalších kooperačních uskupení, VTP a PI, podniky zapojené do klastrů, dalších kooperačních uskupení, sídlící v PI nebo VTP
Finanční dopady

Náklady na analýzu fungování existujících klastrů (jednorázově) – státní rozpočet (MPO)

Přínosy: strategické informace, bez nichž nelze nastavit případné efektivní nástroje

zpět na začátek

Popis realizace projektu

Klastry a jiné platformy spolupráce

1. Provedení důkladné empirické analýzy současného fungování existujících klastrů a dalších forem spolupráce mezi podniky

Cílem této analýzy by měly být:

  • Identifikace „životaschopných“ klastrů a jiných platforem spolupráce – tzn. schopných poskytovat služby generující vlastní příjmy, byť to neznamená, že by musely být hlavním zdrojem financování, aby byl klastr či jiná platforma spolupráce považován za životaschopný a pro členy přínosný. Důležitá je kombinace schopnosti zvyšovat vlastní příjmy v poměru k veřejnému financování a růst počtu členů (vč. VaV institucí a zahraničních členů).
  • Identifikace a poznání služeb/aktivit klastrů a jiných platforem spolupráce, které dle firem vedou ke skutečným přínosům.
  • Vyhodnocení manažerského řízení a kvality lidských zdrojů jako zdrojů životaschopnosti klastrů a jiných platforem spolupráce.
  • Vyhodnocení dosavadních nástrojů podpory spolupráce jak z hlediska výsledků a dopadů, tak z hlediska slabých míst podmínek implementace

2. Při případném poskytování podpor je třeba zvážit výsledky empirické analýzy současného fungování existujících klastrů a dalších forem spolupráce mezi podniky a podporovat jen takové činnosti, které napravují možná tržní selhání. Zejména je třeba zohlednit životaschopnost klastrů posuzovanou dle jejich finanční soběstačnosti.

Výstupy projektu

  • Kvalitní evaluační analýza dosavadní politiky a nástrojů v oblasti podpory klastrů a jiných forem spolupráce

zpět na začátek

Harmonogram projektu
Název etapyStartKonecGestorPopis
Spolupráce mezi podniky a klastry – analýza současného stavu, identifikace problémů a případných rozvojových potřeb9/20116/2012MPOidentifikace problémů, přínosů a případných rozvojových potřeb

zpět na začátek

Doporučujeme