Název projektu | Zlepšování podnikatelského prostředí | ||
Gestor | MPO | Spolugestor | MSp, MPSV, MF, MŽP, LRV, resorty |
Zahájení projektu | 2011 | Ukončení projektu | 2020 |
Obsah, charakteristika projektu
Projekt přispěje ke zlepšování podnikatelského prostředí, a to prostřednictvím čtyř opatření:
- Systém snižování administrativní zátěže v návaznosti na plán snižování administrativní zátěže podnikatelů a projekt přeměření.
- Zavedení jednotných dat účinnosti právních předpisů ke zjednodušení orientace v právním rámci podnikání.
- Rozšíření možností podnikatelů při správě společností.
- Hodnocení dopadů environmentální legislativy na konkurenceschopnost českého podnikatelského prostředí (tzv. ekoaudit).
Popis stávající situace, důvody řešení
Obecný popis podnikatelského prostředí nabízí kromě zprávy NERV například i zpráva Světové banky Doing Business 2011 pro Českou republiku.
- Zkušenosti s realizací Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 a z průběžného sledování, jak je byrokracie vnímána podnikateli, ukazují, že administrativní zátěž je stále považována za velkou překážku v podnikání. V roce 2009 byl proveden nezávislý průzkum, ze kterého vyplývá, že celková doba strávená ročně administrativními povinnostmi činí 39 dní a většina podnikatelů uvádí, že jim administrativa vzrostla po vstupu ČR do EU. Důležitým dokumentem je také Zpráva o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů 2010 (http://www.mpo.cz/dokument86472.html).
- Pro řadu subjektů, především OSVČ a malé a střední podniky, je průběžné vyhledávání a aktualizace informací o platném a účinném znění právních předpisů aktivitou velmi náročnou nejen časově, ale rovněž co do nákladů. Zavedení jednotných dat účinnosti těch právních předpisů, které mají dopad na podnikatele, by přispělo ke zjednodušení orientace v právním rámci podnikání a zlepšilo předvídatelnost vnitrostátní právní úpravy pro její adresáty.
- Současná úprava podnikatelského prostředí nepřispívá dostatečně ke konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí. Mnoho významných společností si volí právní úpravu jiného státu, neboť je pro ně obtížnější řešit některé situace dle tuzemských pravidel (např. vedení základního kapitálu pouze v českých korunách). Proto je potřeba vytvořit více možností, jak společnost spravovat. Podnikatel si tak bude moct lépe vybrat způsob, který bude vyhovovat jeho potřebám.
- Právní předpisy představují v některých oblastech zátěž pro české podnikatele. MPO provádí ve spolupráci s průmyslovými a zaměstnavatelskými svazy šetření, jehož předmětem je zjištění vlivu zátěže právních předpisů z oblasti životního prostředí na konkurenceschopnost podniků. Výsledky ukazují, že některé právní předpisy z oblasti životního prostředí jdou nad rámec předpisů EU, což v některých případech může znamenat nadměrnou administrativní a ekonomickou zátěž, která negativně ovlivňuje konkurenceschopnost českých podnikatelů. V některých případech pak dochází i ke kompetenčním nejasnostem. Usnesením vlády č. 157/2011 bylo uloženo MŽP ve spolupráci s MPO aktualizovat opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR z pohledu předpisů na ochranu životního prostředí a nadále tak činit každý druhý kalendářní rok.
Příklad ze zahraničí
Za jednoznačného „leadera“ v oblasti snižování administrativní zátěže je považováno Nizozemsko, které podle studie World Bank Group započalo s touto aktivitou jako první už v roce 1994 a významně ji pak posílilo v roce 2003, kdy si za cíl stanovilo snížení administrativní zátěže do roku 2007 o 4 mld. €. Stalo se tak první zemí, která dosáhla snížení administrativní zátěže o 25 %. Na průběh snižování dohlíží nezávislá organizace. Tento přístup – stanovení kvantifikovaných cílů a vytvoření kontrolních mechanismů – se stal inspirací pro země po celém světě.
Velká Británie začala s aplikací jednotných dat účinnosti u předpisů s dopadem na podnikatelské prostředí v roce 2005. Nizozemsko je další zemí EU, která testuje jejich použití pro legislativu s přímými dopady na podniky a veřejné instituce v oblasti zdravotní péče a školství, a to od roku 2007.
Příkladem pro lepší správu společností jsou německá pravidla corporate governance a také OECD Principles of Corporate Governance.
V členských zemích EU, které mají hospodářskou strukturu srovnatelnou s ČR, nejsou environmentální předpisy většinou transponovány nad rámec právní úpravy EU. V ČR jde environmentální legislativa v některých případech nad rámec právní úpravy EU. Příkladem je povinnost ohlašovat množství látek v odpadech, kterou právní předpisy EU neukládají a ani jiný stát v EU tuto povinnost ve své národní legislativě nestanovil.
Popis realizace projektu
1. Snížení administrativní zátěže
Vláda odsouhlasila záměr pokračovat ve snižování administrativní zátěže a současně rozhodla, že bude realizováno přeměření administrativní zátěže, což bylo schváleno usnesením vlády. MPO s ČSÚ byly pověřeny koordinací realizace projektu, která započala v lednu 2011. V rámci přeměření je administrativní zátěž zjišťována a měřena po oblastech. Informační povinnosti jsou identifikovány ve 12ti sledovaných oblastech/agendách: vstup do podnikání, obchodní právo, vydávání povolení, podmínky zaměstnávání, placení daní, registrace majetku, ochrana spotřebitele, ekologické požadavky, požadavky na výrobce, vnitřní trh, veřejné zakázky a statistika.
Nově budou data doplněna o zkušenosti podnikatelů. V rámci projektu bude na vybraných právních předpisech rovněž testována aktualizovaná metodika pro měření administrativní zátěže, a to za pomoci zpřesněného standardního nákladového modelu (SCM). Model využívají pro výpočet zátěže jak zahraniční státy, tak mezinárodní instituce, přičemž jej adaptují na konkrétní národní podmínky a cíle.
Pro realizaci výzkumu u podnikatelů bude zapojena specializovaná externí firma vybraná na základě veřejné zakázky. Budou zjišťovány tzv. iritující povinnosti a čas potřebný pro administrativní úkony spojené s plněním informačních povinností.
Projekt přeměření bude ukončen do 30.6.2013, načež budou jeho výstupy vyhodnoceny a využity jako vodítko pro snižování administrativní zátěže podnikatelů. Jednotlivé resorty budou mít poté za úkol přijmout opatření k odstranění neodůvodněné administrativní zátěže, přičemž obzvláštní důraz bude kladen právě na identifikované iritující povinnosti.
2. Zavedení jednotných dat účinnosti právních předpisů s dopadem na podnikatelské prostředí
Za účelem úspěšné realizace projektu je zapotřebí v první řadě vyhodnotit, na které právní předpisy, resp. na které okruhy právní regulace by bylo možné uplatňovat princip, že předpisy budou nabývat účinnosti pouze v předem stanoveném a početně omezeném počtu termínů právní účinnosti. Proto je zapotřebí, aby úřady, které vydávají nejvíce předpisů dopadajících na podnikatele (tedy MF, MPSV, MPO), identifikovaly právní předpisy v oblasti své působnosti a určily, které z nich by mohly nabývat účinnost ve stanovené dny právní účinnosti. Stejně tak by měly tyto orgány zdůvodnit, proč v některých oblastech právní regulace není zavedení dnů právní účinnosti možné.
Posouzení, zda se jedná o předpis s dopadem na podnikatele, by mělo vycházet zejména z důkladně připraveného hodnocení dopadů regulace, ale žádoucí je použití jednotných dat účinnosti v co nejširší míře. V této souvislosti by byly přesně stanoveny výjimky, kdy se sjednocená data právní účinnosti uplatňovat nebudou – např. krizové stavy, kdy hrozí výrazné negativní dopady z prodlení, či implementace právních předpisů EU (i když zde má stát určitou možnost zvolit datum účinnosti transpoziční úpravy v rámci transpoziční lhůty stanovené v příslušné směrnici EU).
V rámci realizace tohoto projektu je pak nezbytné stanovit počet termínů právní účinnosti pro vybraný okruh právních předpisů. Mělo by se jednat o dva (maximálně čtyři) termíny v roce (např. k 1.1. a 1.7, případně k počátku každého čtvrtletí), k nimž by vybrané právní předpisy nabývaly účinnosti. Podle výsledků analýzy projektu by bylo následně možné rozšířit jednotná data účinnosti i na další resorty.
3. Více možností při správě společností
Ministerstvo spravedlnosti ČR v posledních letech intenzivně pracovalo a stále pracuje na rekodifikaci soukromého práva. Z pohledu podnikatelského prostředí je nejdůležitější nově navrhovaný zákon o obchodních korporacích. Jeho schválení by přineslo zatraktivnění podnikatelského prostředí.
Došlo by k úpravě práva obchodních společností tak, aby bylo nabídnuto více variant, jak je řídit. Například u akciových společností je vhodné dát na výběr mezi monistickým a dualistickým systémem, aby si společnost dle svých potřeb mohla vybrat, zda bude vedena představenstvem či statutárním ředitelem a zda bude kontrolu provádět dozorčí či správní rada. Podíly u společností s ručením omezeným by mohly být různé tak, aby s nimi mohla být spojena různá práva a společníci si tak mohli upravit své vztahy ve společnosti dle své vůle.
Společnostem by bylo umožněno vedení základního kapitálu v korunách nebo v eurech, což usnadní účetnictví, přičemž základní kapitál by mohl mít symbolickou výši 1 Kč. Ve smluvních vztazích by bylo opuštěno stávající formální posuzování smluv dle toho, zda obsahují všechny náležitosti, a posuzovány by byly dle vůle stran. To povede k řešení sporů účastníků smlouvy, na rozdíl od současného rušení smluv pro absenci jejich náležitostí bez toho, aby se spor účastníků vůbec řešil.
K realizaci je třeba co nejdříve schválit nový zákon o obchodních korporacích a neodkládat jeho účinnost více, než je nezbytně nutné.
4. Ekoaudit
V oblasti environmentální legislativy se již nyní postupuje podle usnesení vlády č. 157 ze dne 2. března 2011. V rámci projektu bude MPO sledovat dopady environmentální legislativy na konkurenceschopnost českých podniků a provozovatelů služeb. Obdržené návrhy a doporučení od podnikatelské sféry budou zpracovány do formy opatření, která MŽP ve spolupráci s MPO předloží vládě k projednání. Vládou schválená opatření bude MŽP následně realizovat v rámci legislativních i nelegislativních prací.
Toto zjišťování se bude provádět každé 2 roky v souladu s výše uvedeným usnesením vlády.
Výstupy projektu
- Změny v legislativě s pozitivními dopady na oblast podnikání.
- Přehled návrhů opatření na odstranění nebo zmírnění negativních dopadů nadbytečných environmentálních právních předpisů, které negativně ovlivňují podnikatelskou sféru, a jejich následná implementace.