Název projektu | Zvýšení kvality a dostupnosti předškolní výchovy | ||
Gestor | MŠMT | Spolugestor | MPSV, MF, MMR, ČSÚ1, MZd |
Zahájení projektu | 2011 | Ukončení projektu | 2013 |
Obsah, charakteristika projektu
Projekt je zaměřen na zvýšení nabídky zařízení předškolního vzdělávání, výchovy a péče o děti předškolního věku (dále jen „předškolní výchova“) v ČR a jejich kvality. Cílem je umožnit rodičům lépe sladit rodinný a pracovní život při zajištění kvalitní výchovy předškolních dětí a snížit obavy z rodičovství jako komplikace pracovní kariéry.
- Zvýšení kvality předškolní výchovy
- Zvýšení dostupnosti předškolní výchovy
Popis stávající situace, důvody řešení
Omezená dostupnost zařízení předškolní výchovy pro děti má kromě jiných řadu národohospodářských dopadů, kterým dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Spolu s mnohdy nevhodnými formami podpory rodičovství v ČR je to příčinou vysoké a dokonce prohlubující se absence žen s dětmi na trhu práce. Pokles míry zaměstnanosti u žen s malými dětmi v ČR tak patří k nejvyšším v EU. Nezanedbatelná část je absence nedobrovolná, způsobená nedostatkem dostupných forem institucionalizované předškolní výchovy. To vede k nevyužití jednoho z mála prorůstových ekonomických zdrojů ČR. Dlouhá absence žen na trhu práce může vést ke snížení jejich celoživotní kariérní příležitosti (to je mimo jiné důvod pro vysoké mzdové rozdíly mužů a žen v ČR). Obtížná dostupnost předškolní výchovy také vede k odkládání mateřství a snižuje samotnou ochotu mít více dětí nebo mít děti vůbec, což samo o sobě prohlubuje problém implicitního zadlužení penzijního systému. Kvantitativní simulace ukazují, že zvýšení nízké participace žen s dětmi ve věku 20-40 let o 10 p.b. by okamžitě snížilo deficity PAYG penzijního systému o více než 10 mld. Kč za rok, což představuje v následujících 20-30 letech více než třetinu každoročního deficitu. Veřejné rozpočty také přicházejí o velký objem daní a sociálních odvodů nepracujících žen.
Současné reformní úsilí je spíše zaměřováno na alternativní formy hlídání dětí. Ty je zapotřebí podporovat a legislativně umožnit, resp. zjednodušit. Nedostatečná pozornost je věnována přetrvávajícím regionálním rozdílům v dostupnosti zařízení předškolní výchovy. V současnosti již nedochází k socializaci dětí v širší rodině řady sourozenců a příbuzných dětí, jako tomu bylo v minulosti, a tak mnoho dětí při svém vstupu do školy nemá osvojeny dostatečné sociální dovednosti. Přitom role osvojených sociálních kompetencí a gramotnosti pro život v moderní společnosti výrazně roste.
Tento problém je patrný obzvláště v případě dětí ze sociálně a kulturně oslabeného prostředí. Systematický monitoring docházky těchto dětí do mateřské školy a jeslí neexistuje. ÚIV uvádí, že 52 % těchto dětí neprochází zařízeními předškolní výchovy, což má negativní dopad na vzdělavatelnost a socializaci těchto dětí na základní škole a následně také v osobním a profesním životě.
Umožněním pravidelné docházky do standardních zařízení předškolní výchovy se sníží podíl dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (tyto děti bývají často obtížně vzdělavatelné) a mladých, stejně tak jako budoucí sociální výdaje a kriminalita, neboť sociální náklady této „ne-socializace“ jsou značné. Následně lze také předpokládat vyšší budoucí gramotnost dospělé populace jako celku, resp. vyšší připravenost dětí na další stupně vzdělávání spolu se zvýšením jejich studijních dispozic.
V ČR přetrvávají územní nerovnosti v dostupnosti finančně přijatelné a kvalitní institucionální předškolní výchovy pro děti ve věku 2-5 let. Koordinačně a systémově selhává plánování místního rozvoje s ohledem na demografický vývoj a stěhování obyvatelstva.
Řada výzkumů ze světa ukazuje, že výnosy z předškolní výchovy jsou v rámci vzdělávací soustavy nejvyšší. Zvláštní přínos je pak zřejmý u dětí z rodin ze sociálně a kulturně oslabeného prostředí a dětí žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Projekt by měl značnou návratnost, a to nejen v dlouhém období skrze zlepšení potenciálu socializovaných dětí, ale v kratším období také skrze uvolnění pracovního potenciálu jejich rodičů.
I v době fiskálního napětí je zapotřebí investice do kvalitní předškolní výchovy považovat za nákladově velice efektivní, neboť podporují dlouhodobý ekonomický růst, snižují dlouhodobé deficitní tlaky a zvyšují pravděpodobnost úspěchu jednotlivců v jejich dalším životě; obzvláště jednotlivců sociálně znevýhodněných. Kvalitní a dostupná předškolní výchova je jednou z podmínek skloubení aktivního a kvalitního rodičovství s pracovní kariérou.
Příklad ze zahraničí
Příklad dobré zahraniční praxe pro alternativní formy předškolní výchovy je možné najít v Německu a v Rakousku. V Německu a v Rakousku je „vzájemná rodičovská výpomoc“ velmi rozšířená (tzv. Tagesmuetter nebo Tagesvaeter). V těchto zemích je tento typ péče postupně rozvíjen již od 70. let 20. století; obzvláště pak v posledních patnácti letech. Využíván je zejména pro péči o děti do 3 let věku, nejvíce pak mezi 2. a 3. rokem věku dítěte. Návrh „dětské skupiny“ vychází rovněž z praxe v Německu a v Rakousku, kde existuje forma služeb péče o děti na neinstitucionální bázi v malých skupinách, tzv. Kindergruppen. Dětské skupiny jsou založeny jako spolek. Každá skupina má pedagogický koncept. Dětské skupiny se omezují na přehlednou velikost (v Rakousku např. maximálně dvanáct dětí).
Motivování firem k rozvoji prorodinných politik formou nelegislativních opatření je dobře patrné v Rakousku, kde byl realizován projekt Audit Familie & Beruf. Tento audit byl vytvořen Hertie Stiftung a úspěšně realizován v mnoha firmách v Rakousku i v Německu. Audit Familie & Beruf rozvíjí firemní strategii, personální politiku a kulturu firem v oblasti prorodinných opatření. Poradce spolu se zástupci firmy, která se k auditu dobrovolně přihlásila, zhodnotí dle metodických materiálů, obsahujících závazné postupy, stávající stav prorodinných opatření a následně pomůže zformulovat konkrétní realizační plán opatření pro rozvoj v daných oblastech, které se stanou součástí strategického plánu firmy. V závěru (v rakouském modelu po třech letech) vyhodnotí poradce naplnění realizačního plánu a v případě úspěšné implementace je firmě udělen certifikát.
Další příklady bychom mohli hledat ve skandinávských zemích, které kladou na předškolní výchovu mimořádný důraz. Skandinávské země bodují v mezinárodních testech vzdělanosti, tak i v celkové konkurenceschopnosti.
Popis realizace projektu
Popis realizace
Pro efektivní realizaci projektu bude nejdříve zapotřebí ve spolupráci s ČSÚ zmapovat demografické složení obyvatelstva a odhadnout jeho vývoj (viz úvod, část politiky založené na evidenci). Na jeho základě pak určit oblasti (okresy, města, městské části), ve kterých bude zapotřebí reagovat na populační růst – ať už rozšířením stávajících kapacit mateřských škol a jeslí, nebo zabezpečením kapacit nových (včetně sociálně vyloučených lokalit).
Paralelně s tímto mapováním je zapotřebí zrevidovat současnou přeregulovanost vztahující se k zakládání a chodu MŠ a jeslí a zjednodušit legislativu, resp. zvážit její potřebnost. (Při této revizi je zapotřebí neopomenout problematiku firemních mateřských škol – legislativa pro zakládání mateřských škol musí být jednoduchá a motivační. Zároveň však se nesmí snižovat nároky na jejich kvalitu).
Z hlediska monitorování kvality je ve spolupráci s pedagogicko-psychologickými poradnami a pedagogickými centry nutné vytvořit jednotný přístup k včasnému ověřování zralosti dítěte na školní docházku s cílem identifikace oblastí vyžadujících pozitivní intervenci a pomoc a zároveň dbát na to, aby se ověřování nestalo nástrojem selekce. Vzhledem k předpokládanému nárůstu počtu dětí v předškolních zařízeních bude nutné zabezpečit dostatek prostředků pro zřizovatele MŠ a jeslí. Tyto prostředky je možné částečně získávat ze státního rozpočtu, ale také je vhodné zvýšit finanční spoluúčast municipalit a rodičů (dle jejich možností).
Zvyšování kapacit dětí v MŠ také předpokládá vyšší počet vyučujících. Vzhledem k nejistotě, která v uplynulých letech panovala ohledně úrovně jejich požadovaného vzdělání, bude vhodné vymezit a pevně ukotvit nároky na jejich vzdělání a mít při tom na paměti neadekvátní vzlínání profesních požadavků.
Úspěšná realizace projektu je podmíněna změnami v legislativě týkající se předškolních zařízení (především školský zákon). Legislativně musí být také upraveno postavení, zřizování a provozování firemních MŠ, „miniškolek“ (tzv. dětských skupin) a vzájemné rodičovské výpomoci při hlídání dětí (viz projekt Sladění rodinného života a pracovní kariéry, resp. Podpora vstupu a návratu rodičů na trh práce).
Výstupy projektu
Lépe připravené děti na další školní docházku. Lépe socializované děti předškolního věku.
Optimální síť mateřských škol a jeslí odpovídající aktuálním potřebám umožňující větší zapojení rodičů s dětmi do pracovního života.
- A orgány regionální samosprávy, do jejichž působnosti spadá zřizování MŠ.