English version
| Název projektu | Kosmické aktivity českých firem | ||
| Gestor | MD, MPO (+CzechTrade), Koordinační rada pro kosmické aktivity | Spolugestor | MŠMT, MŽP |
| Zahájení projektu | 2011 | Ukončení projektu | 2014 |
Obsah, charakteristika projektu
Efektivní podpora zapojení českých firem (a výzkumných institucí) do zakázek v oblasti kosmických aktivit zadávaných v rámci programů ESA (Evropská kosmická agentura), EU a dalších mezinárodních organizací nebo jiných států vedoucí ke zvýšení jejich počtu a objemu.
Popis stávající situace, důvody řešení
V přístupu ke kosmickým aktivitám musí dojít k zásadní změně. Kosmické aktivity totiž již dávno nejsou pouze vědeckou disciplínou. Hlavní důraz je dnes třeba klást na jejich ekonomický, strategický, politický a bezpečnostní přínos. Odklon od vědeckého pojetí kosmických aktivit lze identifikovat i v EU, ve které se v návaznosti na přijetí Lisabonské smlouvy v roce 2010 osamostatnila problematika kosmických aktivit v rámci Rady EU pro konkurenceschopnost a dále se prohloubila spolupráce s ESA.
Právě ESA již dlouhodobě působí zejména jako organizace, která prostřednictvím své průmyslové politiky zajišťuje implementaci vědeckých projektů do reálného uživatelského prostředí, a slouží tak jako významný nástroj k posilování vědecké a průmyslové spolupráce nejen mezi členskými státy ESA, ale i mezi ESA a třetími státy v oblasti kosmických aktivit.
Do procesu rozvoje kosmických aktivit je třeba promítnout zájmy ČR, pokud jde o rozvoj průmyslu, udržování a zvyšování jeho konkurenceschopnosti na základě internacionalizace inovačních produktů a obecně obchodních aktivit českých firem na zahraničních trzích. Identifikace cílů, s důrazem na využitelnost výsledků, jejich udržitelnost a propojitelnost jejich využití v oblasti kosmických aktivit s dalšími oblastmi musí být dále doplněna o motivaci průmyslu zapojit se do kosmických aktivit, a to na národní i na mezinárodní úrovni.
Právě plné členství v ESA (od listopadu 2008) představuje pro ČR a její průmyslové subjekty hlavní příležitosti v oblasti kosmických aktivit. Českému průmyslu se tímto otevřela možnost zapojit se nejen do povinných aktivit, ale i do vybraných volitelných programů ESA, kterých se ČR zavázala účastnit. V tomto smyslu se je třeba zaměřit na zvyšování technologické a inovační úrovně českých firem a na jejich maximální zapojení do aktivit a programů ESA.
Kosmické aktivity jsou jednou z nedílných součástí konkurenceschopnosti se zásadním potenciálem dalšího rozvoje. Kosmické aktivity a činnosti s nimi související jsou totiž jedinečný nástroj ovlivňující ekonomický rozvoj. Představují dobré příklady a osvědčené metody použitelné v dalších sektorech hospodářství. Kosmický výzkum a zejména inovační projekty komerčně využívající jeho výsledky mají potenciál stát se jedním z nejvýznamnějších pilířů zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Ekonomický dopad vyčíslený návratností investic vložených do kosmických aktivit v Norsku a Dánsku dosahuje podle odhadu OECD koeficientu 4,5. V jiných zemích jsou uváděny stejné nebo dokonce i vyšší hodnoty tohoto koeficientu, což je motivující i pro ČR.
Trh pro kosmické technologie je dnes s výjimkou družicové komunikace (např. šíření TV signálu) tvořen především veřejnými zakázkami. Do budoucna se bude podíl soukromého sektoru zvyšovat (transport do vesmíru, placené služby systému Galileo a další). V Evropě reprezentuje největší část trhu ESA, která disponuje celkovým ročním rozpočtem na programy přes 3,5 mld. EUR.
Klíčovým problémem ČR je prozatím nízký počet českých firem i výzkumných institucí, které jsou schopné uspět v rámci programů ESA, EU a dalších mezinárodních organizací nebo jiných států.
Jako příklad účasti českých subjektů na mezinárodních projektech může sloužit Pobídkový program pro český průmysl (Czech Industry Incentive Scheme). V rámci tohoto programu se po dobu 6-ti let od vstupu do ESA používá 45% českého členského příspěvku s cílem úspěšně zapojit český průmysl, popř. další subjekty, do programů ESA a adaptovat je na požadavky ESA. V letech 2009-2010 bylo v rámci první výzvy programu uzavřeno 16 kontraktů, přičemž úspěšných bylo 13 subjektů (11 soukromých firem, 5 kontraktů s ČVUT a ústavy AV ČR). Kromě toho české subjekty například získávají zakázky v rámci volitelných programů ESA, kterých se ČR účastní, kde působí zejména jako subdodavatelé.
S cílem zvýšit a zefektivnit angažovanost českých firem na mezinárodním poli je třeba se zaměřit na zvýšení informovanosti českých firem o oblasti kosmických aktivit, jejich možnostech a přínosech a na zapojení motivačních prostředků vůči nim. Produktem těchto aktivit by mělo být zvýšení schopnosti českých firem vyvíjet a absorbovat moderní technologie využitelné pro kosmické programy včetně jejich mezinárodní komercializace (tj. zvýšení jejich technologické a inovační úrovně, a zvýšení jejich úspěšnosti v zakázkách v rámci programů ESA, EU, dalších mezinárodních organizací či jiných států).
Při stanovení strategie vnitrostátní podpory podnikání v oblasti kosmických aktivit a výběru mezinárodních projektů financovaných z veřejných zdrojů je přitom třeba klást důraz zejména na následnou komerční úspěšnost nových technologií, unikátní know-how, vytvářející chráněné duševní vlastnictví, které zůstane v českých rukou, a udržitelnost zakázek.
Příklad ze zahraničí
Německo, Francie, Velká Británie, Spojené státy americké a další vyspělé státy vytváří národní programy pro stimulaci národního průmyslu a jeho spolupráci s akademickou sférou.
Popis realizace projektu
Klíčovým problémem ČR je nízký počet českých firem (a výzkumných institucí), které jsou schopné uspět v rámci programů ESA, EU, dalších mezinárodních organizací či jiných států. Proto je potřeba efektivně podpořit zvyšování technologické a inovační úrovně českých firem, jakož i nárůst jejich počtu tak, aby byly se byly schopny zapojit do vypisovaných zakázek a výzev.
Vzhledem k uplatňování principu geografické návratnosti je třeba vyzdvihnout zejména povinné aktivity a volitelné programy ESA. Kosmické aktivity ESA je totiž třeba chápat jako plně financovanou příležitost pro vznik nejvyspělejších technologií, produktů a služeb. Jedná se rovněž o unikátní příležitost, pokud jde o maximální návratnost veřejných investic. U povinných aktivit a v každém ze svých programů ESA totiž ručí za to, že alespoň 84% příspěvku členského státu ESA, po odečtení režijních nákladů, bude navráceno do příslušného státu ve formě zejména průmyslových zakázek na realizaci aktivit ESA. Pokud vezmeme v úvahu všechny povinné aktivity a volitelné programy ESA, ESA dále ručí za to, že 94% příspěvku bude navráceno do přispívajícího státu. Tato skutečnost je klíčová nejen pro český průmysl a akademickou sféru, neboť jim český příspěvek do programů ESA otevře dveře do mezinárodního prostředí ke spolupráci na kosmických projektech s velkými průmyslovými hráči a napomůže ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti v evropském i globálním měřítku, ale i pro ČR samou díky podpoře konkurenceschopnosti jejího národního hospodářství.
Cílem ČR je zajistit maximální návratnost finančních prostředků, které ČR platí do ESA. Základním principem pro získání podpory ČR musí být udržitelnost zakázek, široká uplatnitelnost výsledků projektů (vytvoření produktu a udržitelnost práv duševního vlastnictví v českých rukou) a jejich komercializace a internacionalizace.
K dosažení rozvoje oblasti kosmických aktivit ČR a efektivnímu přenosu výsledků projektů do praxe je třeba podporovat inovační projekty s cílem motivovat průmyslové subjekty a akademickou sféru a současně je směrovat ke vzájemné účelové spolupráci a vytváření společných týmů. Musí být však brán ohled na vyváženost mezi nimi s ohledem na jejich typické role (více ke spolupráci výzkumné sféry a soukromého sektoru viz ostatní projekty v pilíři Inovace).
V současné době se české firmy úspěšné v zakázkách z programů ESA, EU, dalších mezinárodních organizací či jiných států ve většině případů stávají subdodavateli zahraničních společností. ČR by se měla zaměřit na identifikaci a následnou podporu těch firem, které mají potenciál stát se lídry ve svých oborech v mezinárodním měřítku. Je třeba se zaměřit na zvýšení počtu firem inovujících v oblasti kosmických technologií, což povede ke zvýšení podílu českých firem úspěšných v programech ESA, EU, dalších mezinárodních organizací či jiných států v poměru k výzkumným institucím. Je třeba mít na paměti, že podle ESA je zdravé rozložení zakázek směřujících do průmyslu vůči akademické sféře v poměru 85:15. Tím bude dosaženo, že excelence v kosmických aktivitách v evropském i globálním měřítku bude vlastní českým firmám. Nebude tak docházet k úniku unikátního know-how vzniklého v ČR do zahraničí, ale naopak bude podpořena přeměna domácích inovačních příležitostí v globálně komerčně úspěšná řešení.
I v oblasti kosmických technologií je třeba efektivně využít služeb agentury CzechTrade jako garanta služeb pro rozvoj inovačních firem s globálním přesahem podnikání. Při výběru projektů v rámci Czech-ESA Task Force je třeba zohlednit zájmy ČR, technologické trendy (foresight), zaměření a schopnosti českých firem a možnosti civilní aplikace použitých technologií. Cílem je zajistit maximalizaci ekonomického užitku a návratnost investic. Pro dosažení tohoto cíle je z důvodu omezené velikosti trhu ČR třeba prosadit naše inovativní technologie na zahraničních trzích. Je třeba zhodnotit tržní potenciál nových nápadů/technologií a zpracovat business plán pro jejich komerční využití. Při asistenci firmám s přípravou projektů a jejich realizací se uplatní unikátní know-how agentury CzechTrade, která disponuje sítí v ČR i v zahraničí. Rovněž je třeba poskytovat firmám služby v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, neboť originální know-how českých firem je podmínkou pro jejich zapojení do projektů.
Je třeba průběžně aktualizovat Národní kosmický plán tak, aby zapadal do širšího kontextu strategie konkurenceschopnosti ČR a národní inovační politiky.
Při výběru volitelných programů ESA, do kterých se ČR zapojí (nejbližší Rada ESA na ministerské úrovni se bude konat v druhé polovině roku 2012), je třeba zohlednit technologické kompetence a zaměření českých firem a výzkumného sektoru. Proto je třeba zpracovat analýzu současného průmyslu inovačních technologií v ČR. Tato analýza by měla identifikovat excelenci výzkumného i firemního sektoru využitelnou v oblasti kosmických aktivit a kosmických technologií, která disponuje potenciálem uplatnění na globálních trzích. Na základě těchto zjištění a vyhodnocení úspěšnosti dosavadního působení českých subjektů v rámci Pobídkového programu pro český průmysl (Czech Industry Incentive Scheme) a dalších aktivit a programů ESA je třeba identifikovat prioritní technologické oblasti („Bílá kniha technologií s vazbou na kosmické aktivity“) a dle nich stanovit programové priority ČR pro zapojení do nových volitelných programů ESA.
Výstupy projektu
Vyšší zapojení a úspěšnost českých firem a výzkumných institucí v zakázkách v oblasti kosmických aktivit (zejména v aktivitách a programech ESA a EU).
