Členství v eurozóně je podmíněno splněním ekonomických a právních kritérií, které vymezila Maastrichtská smlouva.
Euro je název společné měny, kterou 1. ledna 1999 zavedlo 11 států EU: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. V následujících letech tuto měnu přijalo dalších 9 států: Řecko, Slovinsko, Kypr a Malta, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Chorvatsko.
Historie eura
Vznikem eura byl završen dlouhý proces sílící měnové a kurzové spolupráce mezi zeměmi EU. Po tuto dobu evropská měnová integrace zaznamenávala řadu úspěchů, ale i nezdarů. Střídání více i méně úspěšných let pokračovalo i po vzniku eura a stalo se hybatelem významných změn v ekonomické správě EU a eurozóny.
- Brettonwoodský řád
- Wernerův plán
- Evropský měnový systém
- Maastrichtská smlouva
- Turbulence 1992-93
- Vznik eurozóny
- Hotovostní euro
- První dekáda eura
- Krizové období
- Historie eura v datech
Eurozóna
Pojem eurozóna označuje ty státy Evropské unie, které přijaly euro jako svoji zákonnou měnu. Mezi stávajícími 27 členy EU se tak doposud stalo v 20 případech. Z hospodářského výkonu EU 85 procent připadá na eurozónu. Na území eurozóny žije téměř 347 milionů Evropanů.
O početním stavu eurozóny při jejím vzniku rozhodla Evropská rada 3. května 1998. Celkem 11 států z 15 se 1. ledna 1999 stalo zakladateli tohoto integračního uskupení: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko.
Proces rozšiřování eurozóny po jejím ustavení dále pokračoval. Již 1. ledna 2001 bylo přijato Řecko. Jako první země z bývalého východního bloku vstoupilo 1. ledna 2007 Slovinsko. Od 1. ledna 2008 se členy eurozóny staly Kypr a Malta. Dalším v pořadí bylo sousední Slovensko, které přijalo euro 1. ledna 2009. Následoval vstup pobaltských republik: 1. leden 2011 Estonsko, 1. leden 2014 Lotyšsko a 1. leden 2015 Litva. Od 1. ledna 2023 přijalo euro Chorvatsko.
Postavení Dánska a Velké Británie je výjimečné tím, že tyto země si při vyjednávání Maastrichtské smlouvy prosadily trvalou výjimku ze zavedení eura (opt-out), nicméně Velká Británie k 31. lednu 2020 z EU vystoupila. Ostatní členské země EU jsou vázány ustanovením Maastrichtské smlouvy přijmout jednotnou měnu, jakmile budou splněna požadovaná kritéria. Vedle České republiky se tato povinnost vztahuje na Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Tyto země mají přiznánu dočasnou výjimku ze zavedení eura (derogation).
Na začátku r. 2023 eurozóna sdružovala 20 států EU z celkového počtu 27. Rozkládá se na území s přibližnou výměrou 2,9 milionů čtverečních kilometrů, což představuje 69 % rozlohy EU. Počtem obyvatel téměř 347 milionů se podílí téměř 78 % na celkovém počtu obyvatel EU. Její hospodářský potenciál (měřený hrubým domácím produktem) zabezpečuje 85 % celkového výkonu EU.
Webové stránky ECB: Interaktivní mapa eurozóny 1999 – 2023
Důležitou součástí procedury přijímání za člena eurozóny je vyhlášení oficiálního přepočítacího koeficientu. Ten je vždy stanoven jako počet jednotek národní měny připadajících na jedno euro. Udáván je s přesností na šest platných míst. S jeho pomocí jsou převáděny veškeré ceny a peněžní částky.
- Maastrichtská kritéria
- Pakt stability a růstu
- Fiskální úmluva
- Makroekonomický dohled
- Evropský semestr
- Záchranné mechanismy
- Bankovní unie
- Mezinárodní měna