Povolení a schválení oddlužení

Oddlužení navrhuje poctivý dlužník, který je schopen plnit minimální splátku, nebo má zpeněžitelný majetek. Volbu způsobu oddlužení mají věřitelé.

Oddlužení navrhuje dlužník. Činí tak zásadně formulářem vyplněným a podaným advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem nebo veřejně prospěšnou akreditovanou osobou, ledaže sám dlužník absolvoval právnické či ekonomické vysokoškolské vzdělání.

Jsou-li splněny podmínky, insolvenční soud rozhodne o povolení oddlužení. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr nebo že dlužní není schopen splácet tzv. minimální splátku. Minimální splátkou musí dojít k plnému ohrazení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, dlužného i průběžného výživného, odměny osobě sepisující návrh na povolení oddlužení a dále též určitou částku běžným nezajištěným věřitelům. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Insolvenční soud dále zamítne návrh na povolení též v případě, jestliže bylo dlužníku v posledních 10 letech přiznáno oddlužení, v posledních 5 letech ukončeno oddlužení z důvodu nepoctivého záměru, nebo bylo v posledních 3 měsících zastaveno řízení z důvodu zpětvzetí návrhu dlužníkem. K zamítnutí z výše uvedených důvodů nedochází, jestliže se dlužník zavázal z ospravedlnitelného důvodu nebo existuje-li výrazný nepoměr mezi výší dluhu a poskytnutým plněním.

číst dále