Práva a povinnosti týkající se sociálního zabezpečení v Unii (registrace jako zaměstnavatel, registrace zaměstnanců, oznámení ukončení smlouvy zaměstnancem, úhrada příspěvku sociálního zabezpečení, práva a povinnosti týkající se důchodu) I.

Obsahuje informace o povinostech zaměstnavatelů na nemocenském pojištění, další informace o nemocenském pojištění.

Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění

Nemocenské pojištění provádějí pro zaměstnance okresní správy sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatelé plní v nemocenském pojištění pouze úkoly

• oznamovací,
• evidenční,
• při přijímání žádostí o dávky.

Úkoly oznamovací

Pokud se týká úkolů oznamovacích, jedná se zejména o registraci zaměstnavatele a zaměstnance do patřičných registrů. Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu:

• přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů,
• odhlásit se z registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem,
• oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu/skončení zaměstnání,
• ohlásit každou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala.

U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání nikoliv do 8 kalendářních dnů, ale až do 20. kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění; jestliže tento zaměstnanec však uplatní nárok na výplatu dávky v této lhůtě a zaměstnavatel ještě den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku nemocenského pojištění. Uvedené platí též pro zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedené práce.

Skončení zaměstnání u zaměstnání malého rozsahu oznamuje zaměstnavatel až po skončení doby zaměstnání, nikoli po skončení účasti na pojištění. U zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se oznamuje skončení zaměstnání až po uplynutí doby, na kterou byla tato dohoda sjednána. Pokud by lhůta pro oznámení skončení zaměstnání při zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce uplynula dříve než lhůta pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání, platí pro oznámení skončení doby zaměstnání stejná lhůta jako pro oznámení nástupu do zaměstnání.

Přesné postupy pro registraci zaměstnavatele a zaměstnance a pro hlášení o ukončení činnosti zaměstnance a zaměstnavatele naleznete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Úkoly evidenční

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných nemocenského pojištění, která musí pro tyto účely obsahovat údaje uvedené v § 95 zákona o nemocenském pojištění.

Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o uvedených skutečnostech po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Údaje, které mají charakter účetních záznamů, jsou uschovávány delší uschovací dobu.

Úkoly při přijímání žádostí o dávky

Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců (jakož i bývalých zaměstnanců) o dávky nemocenského pojištění (kromě nemocenského) a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu.

Další informace o povinnostech zaměstnavatelů naleznete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Informace o pojistném na nemocenské pojištění

Pojistné na nemocenské pojištění je součástí pojistného na sociální zabezpečení, spolu s pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. Je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaměstnavatel nese veškerou odpovědnost za stanovení správné výše pojistného a za jeho včasný odvod.

Pojistné na nemocenské pojištění zaměstnavatel odvádí spolu s pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti jednou částkou na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění zaměstnavatele

Sazba pojistného pro zaměstnavatele na nemocenské pojištění byla od roku 2011 do 30. 6. 2019 stanovena na 2,3 % z vyměřovacího základu. Od 1. 7. 2019 činí sazba pojistného 2,1 % z vyměřovacího základu.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění zaměstnance

Od 1. 1. 2009 není zaměstnanec plátcem pojistného na nemocenské pojištění.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ

Činí 2,3 % z vyměřovacího základu. Od 1. 7. 2019 činí sazba pojistného 2,1 % z vyměřovacího základu.

U OSVČ je vyměřovacím základem pro placení pojistného na nemocenské pojištění tzv. měsíční základ, jehož výši si určují tyto osoby. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, tj. od roku 2019, nižší než 6 000 Kč.

Maximální výše měsíčního základu pro odvod pojistného na nemocenské pojištění se odvozuje z určeného vyměřovacího základu uvedeného na naposledy podaném Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ; neodvozuje se již z měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení zálohy na pojistné na důchodové pojištění. K Přehledu podanému za kalendářní rok před více než 3 roky před kalendářním rokem, v němž se pojistné na nemocenské pojištění platí, se nepřihlíží. V roce 2020 se tedy již nebude přihlížet k Přehledu podanému za rok 2016 a předcházející roky.

U OSVČ, která v kalendářním roce zahájila výkon samostatné činnosti a nebyla v předchozích 3 letech OSVČ, činí maximální měsíční základ polovinu průměrné mzdy až do měsíce, v němž byl nebo měl být podán Přehled. V případě, kdy OSVČ v kalendářním roce, v němž zahájila činnost, nevykonávala činnost aspoň ve 4 kalendářních měsících, je maximálním měsíčním základem polovina průměrné mzdy až do měsíce, podání Přehledu. V roce 2020 činí polovina průměrné mzdy 17 418 Kč.

Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je u OSVČ od 1.1.2019 splatné od 1. do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. Více informací naleznete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Informace o výpočtu dávek naleznete taktéž na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

číst dále