Pravidla týkající se zastoupení zaměstnanců

Postavení a oprávnění jednotlivých zástupců zaměstnanců. Prostřednictvím zástupců zaměstnanců, zaměstnavatel může plnit svoji povinnost informovat zaměstnance.

1. Zástupci zaměstnanců a jejich postavení

Mezi zástupce zaměstnanců dle zákoníku práce patří:

• Odborové organizace
• Rada zaměstnanců
• Zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• Evropská rada zaměstnanců, případně vyjednávací výbor

Postavení a oprávnění jednotlivých zástupců zaměstnanců se zásadním způsobem liší. Oprávnění uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance, právo na kontrolu, spolurozhodování a rozhodování má pouze odborová organizace. Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci takové oprávnění nemá. Prostřednictvím všech zástupců zaměstnanců pak zaměstnavatel může plnit svoji povinnost informovat zaměstnance o stanovených záležitostech a projednávat se zaměstnanci stanovené záležitosti.

2. Odborové organizace

Odborové organizace mají právo jednat v pracovněprávních vztazích včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem nebo kolektivní smlouvou. Právo účasti odborových orgánů v pracovněprávních vztazích je v zákoníku práce vymezeno podstatně širším způsobem, než pouze na zajištění práva zaměstnanců na stanovené informace a projednání; vedle této úpravy je účast odborových orgánů v pracovněprávních vztazích stanovena v řadě ustanovení zákoníku práce, vymezujících jejich součinnost se zaměstnavatelem formou projednání určitých opatření (např. v otázkách týkajících se rozvržení pracovní doby), nebo odsouhlasení (např. vydání pracovního řádu, stanovení rozvrhu čerpání dovolené).

Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, je zaměstnavatel povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu zaměstnanců, kdy zákoník práce nebo zvláštní předpisy vyžadují informování, projednání, souhlas nebo dohodu s odborovou organizací, plnit tyto povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování, projednání nebo vyslovení souhlasu. Obdobně jedná za zaměstnance v pracovněprávních vztazích odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, který není odborově organizován jedná odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak.

3. Povinnosti zaměstnavatele vůči zástupcům zaměstnanců

• Vytvořit na svůj náklad podmínky pro řádný výkon činnosti zástupců zaměstnanců
• Poskytnout k výkonu jejich činnosti v nezbytně nutném rozsahu pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku
• Informovat, projednat a spolurozhodovat v záležitostech stanovených zákoníkem práce.

4. Povinnosti zástupců zaměstnanců

• Vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti, o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem
• zachovávat mlčenlivost o informacích, které jim byly výslovně poskytnuty jako důvěrné. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu jejich funkce.

5. Přístup k nadnárodním informacím:

V souladu s příslušnými právními předpisy Evropské unie dále zákoník práce stanoví právo zaměstnanců na přístup k nadnárodním informacím a na nadnárodní projednání. Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednání se však týká pouze vybraných zaměstnavatelů nebo skupin zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají v členských státech Evropské unie alespoň 1 000 zaměstnanců a z toho nejméně ve dvou členských státech alespoň 150 zaměstnanců,

Právo zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání se pak realizuje buď prostřednictvím evropské rady zaměstnanců nebo jiným sjednaným postupem. Zákoník práce podrobně stanoví, jakým způsobem se ustavuje evropská rada zaměstnanců nebo dojednává jiný postup pro nadnárodní informace a projednání. Je-li ustavena evropská rada zaměstnanců, trvá funkční období jejích členů 4 roky.

číst dále