Přeshraniční poskytování zboží

Volný pohyb zboží je základním předpokladem fungování vnitřního trhu. Usnadňuje jej technická harmonizace výrobků a princip vzájemného uznávání.

Právní úprava – co byste měli vědět

Harmonizace technických požadavků na výrobky

V případě tzv. harmonizovaných výrobků platí, že technické požadavky na tyto výrobky jsou upraveny jednotně právními předpisy na úrovni EU. Harmonizace je nejčastěji provedena nařízeními či směrnicemi, které jsou následně implementovány prostřednictvím národních právních předpisů. Pokud se tedy jedná o výrobek, pro který jsou stanoveny požadavky evropskou právní úpravou, má automaticky zajištěn volný pohyb v rámci EU, neboť takový výrobek vyhovuje technickým předpisům ve všech členských státech.

V praxi mohou vznikat problémy s určením toho, zda se v konkrétním případě jedná o harmonizovaný či neharmonizovaný výrobek. Určitým krokem k usnadnění je požadavek, který stanoví Nařízení evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515, o vzájemném uznávání, které ukládá Evropské komisi povinnost vést orientační seznam neharmonizovaných výrobků.

Tento seznam je průběžně doplňován a aktualizován na stránkách Evropské komise. Seznam obsahuje také informace o tom, které aspekty související s výrobkem jsou harmonizovány. Jednotlivé druhy zboží jsou zde řazeny dle mezinárodně uznávaných CN kódů. Tento seznam však neobsahuje vyčerpávající výčet veškerých neharmonizovaných výrobků a má pouze informativní charakter.

Podnikatelům doporučujeme obrátit se na Kontaktní místo pro výrobky, a to i v případě pochybností, zda se v konkrétním případě jedná o harmonizovaný či neharmonizovaný výrobek. Pro oblast stavebních výrobků je možné kontaktovat Kontaktní místo pro stavební výrobky. Ohledně harmonizovaných výrobků je rovněž možno kontaktovat Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Neharmonizovaná sféra a princip vzájemného uznávání

Princip vzájemného uznávání se uplatňuje pro výrobky v tzv. neharmonizované sféře. Jedná se o výrobky, pro které nebyly požadavky stanoveny jednotně právními předpisy na úrovni EU. Podle této zásady členské státy nemohou na svém území omezit prodej výrobků, které byly vyrobeny nebo uvedeny na trh v jiném členském státě v souladu s jeho právními předpisy. U evropských států jsou na velmi podobné úrovni a všude je zaručena ochrana oprávněných zájmů, jakými jsou především život, zdraví a bezpečnost.

Není proto možné omezit volný pohyb výrobků na základě toho, že výrobce vyrobil zboží podle jiných technických pravidel/parametrů a dosahuje ochrany oprávněných zájmů jiným způsobem, než který je předepsán pro místní výrobky. K takovému opatření může stát přistoupit pouze tehdy, je-li ohrožen veřejný zájem uznaný právem EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515, o vzájemném uznávání stanoví konkrétní procesní postupy, jak má být zásada vzájemného uznávání aplikována správními orgány při jejich rozhodovací praxi. Více informací naleznete na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

V případě potřeby se můžete obracet na Kontaktní místa pro výrobky Kontaktní místo pro výrobky, která byla zřízena ve všech členských státech EU a nabízí bezplatné poradenství ohledně uvádění výrobků na vnitřní trh EU.

Právní prostředky a postupy obrany v ČR v případě sporu

V případě, že kontrolní orgán má v úmyslu omezit volný pohyb Vašeho výrobku, má povinnost vás o tom nejprve informovat a svůj záměr odůvodnit. Vy pak máte alespoň patnáctidenní lhůtu uvést své připomínky. I potom však může nastat situace, že i přes vaše připomínky příslušný kontrolní orgán trvá na svém a rozhodne ve váš neprospěch. Orgán dozoru musí každé správní rozhodnutí, jehož následkem dojde k omezení volného pohybu výrobku oznámit prostřednictvím speciální databáze EK a ostatním členským státům.

Rozhodnutí, s nímž nesouhlasíte, bylo vydáno správním orgánem ve správním řízení. Obecným právním předpisem je tu správní řád (Zákon č. 500/2004 Sb.), který se použije, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (výjimečné případy). 

Podání odvolání

Pokud rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, můžete využít možnosti odvolání. To je třeba podat u orgánu, který rozhodnutí vydal, do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání je třeba odůvodnit, tedy uvést, v čem podle vás spočívá nezákonnost či nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.

Obnova řízení

Pokud už rozhodnutí nabylo právní moci, můžete využít mimořádných opravných prostředků. Obnovu řízení můžete navrhnout zejména tehdy, pokud se objeví nové skutečnosti nebo důkazy, které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a bez vašeho zavinění nemohly být v řízení uplatněny (např. jste o nich nevěděl a vědět nemohl). Můžete také dát podnět, aby bylo provedeno přezkumné řízení. Neznamená to však, že dotyčný správní orgán rozhodnutí přezkoumá. Učiní tak pouze v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.

Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu

Pokud ani odvolání není úspěšné, zbývá Vám možnost podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu u místně příslušného krajského soudu, a to zpravidla do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího orgánu. Proti rozhodnutí tohoto soudu se nelze odvolat, v určitých případech jej však lze napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

Podání stížnosti u Evropské komise

Kromě vnitrostátních opravných prostředků můžete podat stížnost také u Evropské komise. Stížnost se podává písemně (dopisem/faxem /e-mailem). Podání stížnosti je zdarma a můžete použít jakýkoliv jazyk EU. Další informace najdete na webových stránkách Evropské komise.

Můžete se ovšem také rozhodnout využít služeb  SOLVIT centra, které neformálně pomáhá řešit situace, kdy byla porušena vaše práva garantovaná evropským právem. Na SOLVIT se můžete obrátit pouze pokud nevyužijete možnosti odvolání nebo jiného zákonného opravného prostředku. SOLVIT nemá donucovací pravomoc, přesto se však může pochlubit vysokou úspěšností vyřešených případů (téměř 90 %). Jedná se o rychlou variantu, která je pro vás k dispozici zdarma.