Akční plán pro export a internacionalizaci



Popis projektové karty 5 – Exportní financování a pojištění

Exportní financování a pojištění se státní podporou završilo v letošním roce 20-ti letou historii. Během této doby státní nástroje na podporu exportu prokázaly své opodstatnění a byly českými exportéry hojně využívány. Nicméně se ukazuje v české proexportně orientované ekonomice potřeba realizace dalších opatření, která posílí kapacitu bankovního systému, týkajícího se exportního financování, usnadní tak vývozcům přístup ke zdrojům financování exportu, umožní využívat i dosud nerealizované formy exportního financování (tzv. vázanou pomoc – tied aid) a pomohou poskytovat služby v cílových teritoriích největších obchodních případů. Tato opatření jsou orientována primárně na státem zřízenou Českou exportní banku (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).

Pro zlepšení řízení a koordinace exportní politiky ČR vč. implementace výše uvedených opatření bude pod vedením MPO vytvořena Platforma exportního financování, sdružující všechny zainteresované subjekty.

I. Zdroje a kapacita pro exportní financování

Cílem je vybavit ČEB a EGAP dostatečnými finančními zdroji, které v podmínkách nižšího výkonu globální ekonomiky a možných problémů na mezibankovním trhu budou schopny pokrýt poptávku českých firem po exportním financování a pojištění rizik s tím spojených. V roce 2012 vytvořit podmínky pro to, aby byla vytvořena kapacita, která umožní poskytnout státem podpořené úvěrování ve výši minimálně 25 mld. Kč přímých úvěrů poskytovaných ČEB a pojišťování exportních a investičních úvěrů a záruk ve výši kolem 50 mld. Kč prostřednictvím EGAP.

EGAP – Obecně mezi exportéry v rámci prováděných konzultací panuje shoda, že exportní pojištění realizované EGAP je klíčové pro podporu exportu zejména mimo země EU a je třeba, aby bylo dále rozvíjeno. Důležité je proto EGAP vybavit dostatečnou pojistnou kapacitou, která byla v posledních letech každoročně navyšována v důsledku poskytování státní dotace do pojistných a rezervních fondů EGAP.

Vztah ke státnímu rozpočtu:

Pro rok 2012 je rozpočtováno navýšení pojistných fondů EGAP ve výši 1 mld. Kč, které vytvoří 12,5 mld. Kč pojistné kapacity pro krytí exportních úvěrů a bude sloužit k vytvoření nové, volné pojistné kapacity pro krytí vyšší míry rizika některých teritorií nebo obchodních případů.
Možnost dalšího navýšení pojistných fondů bude zajištěna v závislosti na vývoji potřeb českých exportérů a investorů a na vývoji situace pojištěných obchodních případů.

ČEB – V současné době má ČEB dostatečný základní kapitál ve výši 4 mld. Kč. Vzhledem k této výši základního kapitálu banka více než dostatečně splňuje požadavek podle zákona o bankách na kapitálovou přiměřenost, která činí 8 % a v praxi obvykle 12 %. V případě ČEB kapitálová přiměřenost dosahuje téměř 50 %, což bance umožňuje financovat ty největší exportní projekty při splnění regulatorních pravidel.

Vztah ke státnímu rozpočtu:

Ve státním rozpočtu pro rok 2012 je pro banku rozpočtováno 660 mil. Kč na podporu její činnosti.

Kromě přímé dotace ze státního rozpočtu by mohla ČEB posílit svoji likviditu tím, že by získala volné zdroje státního rozpočtu na základě půjčky nebo volné prostředky státem vlastněných společností, příp. ostatní zdroje. Cílem je minimalizace úrokových nákladů a požadavku na dotace ze státního rozpočtu.

ČEB by mohla také poskytovat více úvěrů na vlastní riziko bez pojištění EGAP, čímž by se uvolnila část kapacity EGAP a rovněž by došlo k rychlejšímu zpracování úvěrů menšího rozsahu. Obě společnosti by tím pokryly financování větší části českého exportu, protože volná kapacita EGAP by mohla být využita pro pojištění vývozních úvěrů komerčních bank.

ČEB by v budoucnu mohla ve větší míře poskytovat kromě úvěrů rovněž garance za úvěry komerčních bank, čímž si tyto banky budou moci snížit kapitálovou přiměřenost a nabídnout lepší financování.

V souvislosti s požadavkem na exportní financování a pojištění velkých obchodních případů se státní podporou v řádu desítek miliard Kč je nutno nastavit procesní mechanismus finančního zajištění ze státního rozpočtu tak, aby v případě problémů v realizaci projektů nedošlo k ohrožení finanční stability a samotné existence státních společností, poskytujících financování a pojištění. Jedná se např. o výstavbu paroplynové elektrárny v Iráku v celkové částce přes 10 mld. Kč, výstavbu železnice v Rusku a další projekty. Nastavení procesního modelu financování a pojišťování nadlimitních obchodních případů se státní podporou bude zřejmě vyžadovat legislativní změnu stávající hmotně právní úpravy tak, aby EGAP mohl pojišťovat projekty velkého rozsahu ve zvláštním režimu se sníženou potřebou tvorby pojistných fondů.

Komerční banky – z hlediska rozšíření dostupnosti exportního financování pro podnikatelské subjekty se objevila rovněž poptávka po zprůchodnění systému dorovnávání úrokových rozdílů tzv. IMU, který vytvoří systémové předpoklady pro širší zapojení komerčních bank do exportního financování. Předpokládá se, že v dlouhodobém horizontu je tento systém v nárocích na státní rozpočet neutrální – tzn. v určitých letech budou banky zapojené do programu naopak platit do státního rozpočtu. V současné době je zpracována novela zákona, jejíž podstatou je odstranění aplikace správního řádu na posuzování žádosti komerčních bank o dorovnání úrokových rozdílů a ve formě poslanecké iniciativy předložena do PS Parlamentu ČR. Její účinnost je předpokládána od 1. 1. 2013.

Vztah ke státnímu rozpočtu:

V roce 2012 je ve státním rozpočtu počítáno s částkou 150 mil. Kč.

II. Produkty – zlepšení obslužnosti českého exportu

II.1 Inovace produktů

IMU – dorovnávání úrokových rozdílů komerčním bankám
Principem je zajištění komerčních bank proti podstupovanému úrokovému riziku při poskytování fixně úročených úvěrů, kdy zdroje bank jsou získávány na základě úroku na plovoucí bázi. Systém je založen na obousměrném dorovnávání fixních úroků s náklady na pořízení zdrojů komerčních bank ze/do státního rozpočtu.

Částečné (excedentní) pojištění – EGAP pojistí riziko splácení úvěru nad určitou předem stanovenou částku, čímž spoluúčast banky bude vyjádřena nikoli procentem z celkového úvěru, ale neměnnou úvěru nad určitou předem stanovenou částku, čímž spoluúčast banky bude vyjádřena nikoli procentem z celkového úvěru, ale neměnnou částkou. Takové pojištění umožní zejména ČEB poskytovat více úvěrů na vlastní riziko, aniž by přitom banka ohrožovala vlastní kapitálovou přiměřenost.

Garance ČEB pro oblast financování MSP – garancemi ČEB podpoří úvěrování exportu bez toho, aby musela zajišťovat finanční zdroje – vlastní úvěr je v takovém případě poskytován komerční bankou.

Navýšení pojistného krytí EGAP – pro případ nového nástupu ekonomické krize pružným, ale racionálním způsobem (vyšší krytí pro suverénní riziko a případně pro riziko bankovních subjektů, nižší krytí pak pro riziko korporátních subjektů a pro projektové financování).

Odstranění problému zdanění pojistných plnění – nutno vyřešit problém zdanění přijatého pojistného plnění z pohledávek poskytnutých bankovním subjektům a z pojistného plnění za vyplacenou bankovní záruku poskytnutou nebankovnímu subjektu. V současnosti je připravena novela příslušného zákona, která vyřeší zdanění přijatých pojistných plnění již za rok 2012.

II.2 Diversifikace českého exportu

Limity pro země prioritního zájmu – ČEB a EGAP vytvoří dostatečné limity pro jednotlivá teritoria tak, aby odpovídaly požadavkům exportérů. Vodítkem je specifikace 12 zemí prioritních pro český export.

Týmy pro služby v prioritních zemích – ČEB připraví týmy, školené pro poskytování služeb pro prioritní teritoria.

Vytvoření partnerských vztahů v prioritních zemích – ČEB a v případě existence vhodné protistrany i EGAP vytvoří partnerské vztahy s příslušnými institucemi ve všech prioritních zemích s cílem urychlit přípravu a vyřizování obchodních případů.

II.3 Rozvoj mezinárodní spolupráce

Spolupráce s mezinárodními finančními institucemi – ČEB bude rozvíjet možnosti spolufinancování českého exportu a investic v součinnosti s mezinárodními finančními institucemi (EBRD, EIB a další rozvojové banky, atd.).

Multiplikace pojistné kapacity – EGAP zvýší úsilí o vzájemné zajišťování podílů (dodávek) z jiných států partnerskými pojišťovnami s cílem multiplikace pojistné kapacity u projektů realizovaných v prioritních zemích.

III. Proces – zjednodušení a usnadnění přístupu k exportnímu financování

Standardizace procesů a dokumentace – standardizace procesů a související dokumentace, která zabezpečí transparentnost požadavků na klienty a jejich sjednocení mezi ČEB a EGAP. Klient již při prvním kontaktu s bankou obdrží kompletní seznam požadavků, které bude potřeba zajistit pro potřeby posouzení, analýzu a následné financování daného obchodního případu.

Standardizace lhůt pro zapracování jednotlivých fází procesu – při prvním kontaktu s ČEB bude klient informován o časových, legislativně-regulatorních a schvalovacích požadavcích případu.

Pozitivní komunikace procesních požadavků a lhůt exportérům – na základě výše uvedených přístupů dojde ke zrychlení celého procesu přípravy a poskytnutí financování jak u jednoduchých, tak i složitých případů a klient bude v každé fázi informován o maximálních termínech schválení případu a poskytnutí finančních prostředků.

Zlepšení interakce financujících bank a EGAP v jednotlivých fázích procesu – sjednocením požadavků s EGAP dojde k omezení dodatečných požadavků na klienty.

IV. Legislativní zabezpečení státní podpory exportu

Pro zajištění možnosti poskytovat některé výše zmíněné inovované produkty či služby zajistit změnu příslušných právních předpisů, které by měly upravit:

• získávání volných zdrojů státního rozpočtu na posílení likvidity ČEB,
• dorovnávání úrokových rozdílů (IMU),
• poskytování garancí ČEB za úvěry komerčních bank,
• možnost úvěrování ČEB bez pojištění EGAP,
• zvýšení limitu na prioritní teritoria,
• zdanění přijatého pojistného plnění
• pojišťování nadlimitních obchodních případů.

V. Dosud nevyužívaná forma státní podpory exportu tzv. vázána pomoc (tied aid)

Dalším významným finančním nástrojem pro státní finanční podporu českých exportních projektů je dosud nevyužívaná tzv. vázaná pomoc („tied aid“), která m.j. umožní splnění mezinárodních požadavků na financování projektů prostřednictvím tzv. Sustainable Lending. Ty stanoví principy financování veřejných subjektů ve vybraných nízkopříjmových rozvojových zemích poskytováním exportních úvěrů s určitou mírou koncesionality. Při vývozu do těchto zemí je nutno dosáhnout minimální koncesionality, zpravidla grant elementu ve výši 35 – 60 %. Prakticky to znamená poskytnutí dlouhodobého mezivládního úvěru za zcela mimořádných podmínek nebo grantu ve výši požadované koncesionality. Základním předpokladem pro aplikaci tohoto financování je vytvoření odpovídajících podmínek a pravidel a rozpočtového zajištění.

VI. Projekt kanceláří ČEB v zahraničí

Cílem vytvoření zastoupení ČEB v zahraničí je zrychlení a usnadnění realizace velkých projektů v prioritních zemích prostřednictvím přímého kontaktů zástupců banky s konečným odběratelem nebo jeho bankou.

Pro realizaci pilotního projektu byly vybrány země, kde se v současné době realizují největší exportní projekty českých firem – Rusko, Turecko, Irák.

Do 31. 7. 2012 bude vypracována definice variant cílového konceptu a cesta k němu, analýza legislativně právní a stanovena etapizace a časová linka projektu.

VII. Platforma exportního financování

K řízení a koordinování exportní politiky v rámci ČR MPO ustanoví Platformu exportního financování složenou zejména se zástupců MF, České bankovní asociace, ČEB, EGAP, CzechTrade, Svazu průmyslu ČR, Hospodářské komory, Mezinárodní obchodní komory a dalších zainteresovaných subjektů. MPO v rámci této Platformy bude na jedné straně informovat zúčastněné subjekty o připravovaných konkrétních záměrech státní správy a na druhé straně projednávat a řešit záležitosti podnikatelských subjektů vč. komerčních bank.

Cílová skupina

Všichni exportéři a podnikatelské subjekty (zejména ale tradiční exportéři a Born Globals/Creative).

Činnosti

1. pravidelně vyhodnocovat a v případě potřeby zajistit dostatečnou kapacitu pro EGAP a ČEB (včetně automatizace tohoto mechanismu);
2. schválením novely zákona č. 58/1995 Sb. zavedení IMU jako nástroje pro další rozšíření dostupnosti financování pro export ze strany komerčních bank a dalších příslušných právních předpisů s ohledem na úpravu oblastí uvedených v bodě IV.;
3. podporovat spolupráci mezi EGAP a ČEB v oblasti zvýšení plynulosti vzájemných procesů, posílit roli EGAP při hodnocení rizik projektů;
4. využívat možností aktivních a pasivních záruk, spolupojištění a klubového financování – tj. spolupráce s komerčními bankami, pojišťovnami, ČEB a EGAP se zahraničními ECAs;
5. poskytovat záruky (zejména ČEB) a využívání nástrojů s vysokým pákovým efektem;
6. vytvořit a implementovat pravidla pro finanční podporu a pojišťování exportu poskytováním vázané pomoci zejména do zemí podléhajících pravidlům tzv. Sustainable Lending, aby v kombinaci se standardními exportními úvěry mohly být touto formou financovány a realizovány další projekty českých exportérů;
7. podporovat záměr ČEB a spolupracovat při vytváření zahraničních kanceláří ČEB v prioritních zemích;
8. ustanovit Platformu exportního financování za účelem informování podnikatelských subjektů o záměrech státní správy a k řešení problémů spojených s exportním financováním se státní podporou;

Vazba na SMK

Koordinačně navazuje na projekty 7-31 a 7-32

Aktéři

MF

Gesce 1, 2, 5, spolugesce (v roli akcionáře) 3, 4, 5, 6

MPO

Gesce 6, 8 spolugesce (v roli akcionáře) 1, 2, 3, 4, 5, 7

MZV, MZe

Spolugesce (v roli akcionáře)1, 2, 3, 4, 5, 6

ČEB, EGAP

Exekuce projektů 1 – 6, ČEB – 7

Spolupráce

Spolupráce zainteresovaných subjektů v rámci Platformy exportního financování podle bodu VII.

Harmonogram

• Zahájení: 2012
• Dokončení: 2020 (průběžně dle aktivit)

Zajištění projektu

Projekt bude zajišťován postupnou realizací opatření a činností uvedených v části popisu projektu pod body I. až VII.

Metriky

• Zvýšená dostupnost exportního financování a pojištění a jeho flexibility v případě ekonomické krize.
• Zvýšená dostupnost exportního financování a pojištění v zemích mimo EU (žádoucí diversifikace českého exportu).

Vazba na pilíře

Exportní strategie Projekt spadá do pilíře II.