Aktualizace Exportní strategie ČR 2012–2020



Úvod

Účelem materiálu je aktualizace Exportní strategie ČR 2012–2020, která stanovuje základní rámec proexportní politiky, shrnuje aktivity státu na podporu exportu, a která byla schválena vládou ČR usnesením č. 154 ze dne 14. března 2012. Vizí této Strategie je maximální využití synergií plynoucích z proexportních, ale i dalších aktivit státu k vytvoření takových služeb pro export, které českým vývozcům maximálně usnadní úspěch na zahraničních trzích. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) je na základě kompetenčního zákona zodpovědné za podporu exportu a Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) za koordinaci vnějších ekonomických vztahů a ekonomickou diplomacii, úspěšná a efektivní proexportní politika tudíž předpokládá spolupráci obou ministerstev.

Této problematice se výrazně věnuje i Akční plán vlády z prosince 2014, který obsahuje v části Podpora exportu a cestovního ruchu cíl zefektivnit činnost zahraničních ekonomických diplomatů a kanceláří CzechTrade, CzechInvest a Českých center, nastavit jasná pravidla spolupráce v oblasti B2B (Business-to-Business), B2G (Business-to-Government)  G2B (Government-to-Business) a G2G (Government-to-Government) zatraktivnit nabídku služeb a posílit obchodní oddělení zastupitelských úřadů odborníky, zejména v oblasti Asie, Blízkého východu, Jižní Ameriky či Afriky. K tomu, aby se cíle akčního plánu naplnily, jsou nyní postupně na obou ministerstvech přijímána příslušná opatření vedoucí mimo jiné k úspěšné realizaci nového modelu spolupráce.

Proces synergických aktivit byl zahájen v roce 2014, kdy ministři průmyslu a obchodu a zahraničních věcí podepsali dohodu o spolupráci v oblasti podpory exportu a ekonomické diplomacie. Na základě této dohody byly zahájeny kroky k důsledné koordinaci a spolupráci obou ministerstev, vznikla Jednotná zahraniční síť, tvořená ekonomickými úseky zastupitelských úřadů a zahraničními kancelářemi CzechTrade (dále ZK CT), vzniklo Klientské centrum pro export, které je provozováno ve spolupráci MPO/CzechTrade a MZV, byl sestaven Katalog služeb integrující služby bezplatné poskytované MZV/ZÚ, MPO a ZK CT a služby zpoplatněné poskytované ZK CT.

V roce 2012 byly zahraniční kanceláře CzechTrade zrušeny a nahrazeny obchodními misemi MPO, v roce 2014 byly tyto mise převedeny zpět na CzechTrade. Do výše uvedených procesů je na základě svých aktivit zapojováno i Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo obrany (MO).

Předkládaná aktualizace má proto ambici zlepšit využití nástrojů proexportní politiky, aby alokované zdroje státu na podporu exportu a ekonomickou diplomacii byly čerpány efektivně a účelně a naplňovaly nově definovanou vizi:

• Tvorba nových pracovních míst a růst firem díky zvýšení obchodu a internacionalizaci podnikání, posilování prestiže ČR ve světě a v mezinárodních organizacích, využívání globálních obchodních příležitostí pro růst prosperity České republiky.

Potřeba aktualizace Exportní strategie ČR 2012–2020 (dále také Exportní strategie) vyplynula i z diskuzí se zástupci podnikatelských a odborových reprezentací, kteří shodně doporučili v zájmu zjednodušení a zprůhlednění snížit počet projektových týmů, lépe kvantifikovat cíle a vyhodnocování jejich plnění, využít oborový přístup k určování klíčových trhů, více se zabývat vazbou na inovační strategii a další koncepce.

Kromě těchto vnitřních důvodů je potřeba mít na zřeteli i zahraničně politické aspekty. Česká otevřená a proexportně zaměřená ekonomika se musí stále více vypořádávat s globálními trendy, které působí celosvětově a znamenají i pro ČR nové výzvy a zároveň příležitosti. Přijatá Koncepce zahraniční politiky České republiky charakterizuje hlavní faktory, které působí v rovině ekonomické, strategicko-politické i demografické.

Česká zahraniční politika usiluje o bezpečnost, prosperitu a udržitelný rozvoj, lidskou důstojnost včetně ochrany lidských práv, službu občanům a dobré jméno v zahraničí. Česká republika nevnímá tyto cíle odděleně, nýbrž naopak jako cíle provázané a vzájemně se podmiňující.

V důsledku hospodářského růstu rozvíjejících se ekonomik, zejména východní, jihovýchodní a jižní Asie se zvyšují nároky tzv. „emerging economies“ na účast při rozhodování o pravidlech světové ekonomiky a mezinárodního obchodu. Rostoucí surovinové a energetické nároky jejich ekonomik vedou k soutěži o omezené zdroje těchto surovin včetně zdrojů vody. Na druhé straně se rozšiřuje skupina tzv. křehkých států, které nejsou schopny vykonávat své základní funkce a rozšiřuje se riziko migračních vln, terorismu, organizovaného zločinu.

Pro zvládnutí těchto globálních světových trendů je pro každé hospodářství důležité pochopení zahraničně politických souvislostí. Využití potenciálu vnější i vnitřní spolupráce je v tomto ohledu pro všechny účastníky exportní politiky základním předpokladem. Řešení, jejichž nalezení je pro české podniky velkou příležitostí, by měla být jednak jedinečná, jednak snadno rozšiřitelná na světových trzích.

Stav, kdy řešení českých výrobců a poskytovatelů služeb obstojí ve zvýšené míře v mezinárodní konkurenci a na světových trzích, je nejen příspěvkem k budování prosperity ČR, ale též zvýrazněním ČR jako významného hráče na poli mezinárodní spolupráce. Předpokladem dosažení tohoto stavu je chytré propojení exportní, inovační a rozvojové politiky na základě pochopení globálních potřeb a poptávky, která z nich již nyní vzniká.

Důležitým faktorem podpory prosperity a udržitelného rozvoje je členství ČR v Evropské unii, která je hlavním prostorem pro uskutečňování našich zahraničně ekonomických zájmů. Jádrem evropské integrace zůstává vnitřní trh Evropské unie, spočívající na volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Exportní strategie se zaměřuje na plné využití hlavních nástrojů Evropské unie k podpoře českého exportu – Společné obchodní politiky, Dohod o volném obchodu, Jednotného vnitřního trhu.

Exportní strategie na roky 2012–2020 se vyznačuje velkou mírou komplexnosti a vyčerpávajícím způsobem popisuje všechny aspekty proexportních aktivit. Vysoká míra podrobnosti, snaha o obsažení co nejvyššího počtu proexportních činností a jejich prolínání jednotlivými pilíři (1. Informace pro export; 2. Podpora rozvoje exportu; 3. Rozvoj obchodních příležitostí) vedla k určité nepřehlednosti a nejasnosti postupu, jak vytyčených cílů dosáhnout, což se projevilo při stanovení relativně velkého počtu projektových týmů a v některých případech nepřesné implementaci opatření vedoucích k naplňování cílů strategie.

Ze všech výše uvedených důvodů se proto aktualizace Exportní strategie zaměřuje na popis hlavních oblastí podpory exportu, preciznější specifikaci cílů a způsobů jejich dosažení, je založena na kooperaci proexportně zaměřených organizací státu a průběžné komunikaci s firemními reprezentacemi, sociálními partnery. V tomto duchu Řídící výbor Exportní strategie na svém zasedání 29. června 2015 rozhodl aktualizovat stávající Exportní strategii a doplnit ji o princip oborových příležitostí, upravit systém vyhodnocování a měření stanovených cílů.

Aktualizace Exportní strategie vstoupí v platnost po schválení vládou ČR. I nadále se předpokládá, že bude každoročně k 31. březnu předkládána vládě zpráva o plnění Exportní strategie a v  r. 2020, v souvislosti s ukončením platnosti současné Exportní strategie, bude předložena vládě ČR exportní strategie nová.

Základní principy naplňování Exportní strategie

Proexportní opatření a v jejich rámci další aktivity vedoucí k jejich naplnění, by měla být v souladu se základními principy: Relevance, efektivita, prokazatelnost a měřitelnost. Zkušenosti s implementací Exportní strategie v letech 2012–2015 ukazují potřebu opory v těchto principech a průběžné ověřování, zda se přijímaná opatření jimi řídí.

Relevance exportní strategie by se měla promítat do zaměření na služby a proexportní aktivity umožňující klientům/exportérům dosahování jejich ekonomických a marketingových cílů (obrat, investice, růst podílu na trhu, produktivity atd.). Přijímaná opatření by vždy měla sledovat tento konečný cíl a mít oporu v poptávce firem.

Efektivita prosazování proexportních opatření státu vychází z výjimečného postavení pracovníků působících ve státních proexportních organizacích (MPO, MZV, MZe, MO, CzechTrade, ČEB, EGAP) včetně Jednotné zahraniční sítě a odráží se v unikátních kompetencích a možnostech tím daných. Jedním z důležitých principů poskytování služeb v tomto směru by tak mělo být maximální využití těchto kompetencí.

Nastavení měřítek na konkrétní ukazatele, které jsou proexportními aktivitami ovlivňovány, zajistí prokazatelnost a celkově měřitelnost výsledků působení v rámci exportní strategie. V duchu tohoto principu by mělo měření probíhat na skupině podnikatelských subjektů, které je možné považovat za příjemce služeb.

Dosavadní měření efektů působení proexportní politiky státu na makroekonomické úrovni se ukázalo jako velmi problematické, protože ukazatele této úrovně jsou značně ovlivňovány dalšími faktory, jako jsou hospodářský cyklus (krize, růst), politické a geopolitické události či zásadní podíl velkých firem, které státní podporu nečerpají, na celkové bilanci zahraničního obchodu. Makroekonomická úroveň je z hlediska měřitelnosti (a při respektování zásad relevance a prokazatelnosti) dopadu státní podpory exportu obtížně využitelná, avšak nepostradatelná v oblasti indikátorů, podle kterých je nutné strategii dále aktualizovat a nastavovat.

Změny spojené s aktualizací Exportní strategie

Vize a cíle aktualizované Exportní strategie

Aktualizovaná Exportní strategie vychází sice z původní vize Exportní strategie 2012–2020, ale vzhledem k vývoji a změnám, ke kterým došlo od r. 2012, byla tato vize modifikována, jak je uvedeno v úvodu.

Vize aktualizované Exportní strategie:

• Tvorba nových pracovních míst a růst firem díky zvýšení obchodu a internacionalizaci podnikání, posilování prestiže ČR ve světě a v mezinárodních organizacích, využívání globálních obchodních příležitostí pro růst prosperity České republiky.

Pro naplnění nové vize a s vědomím působení konkrétních proexportních opatření byl přeformulován hlavní cíl, jehož dosažení předpokládá vyváženou strukturu nabízených služeb, jejich efektivní poskytování, orientaci na inovativní exportéry. V souvislosti s očekávaným vývojem a realizací cílů Průmyslu 4.0 lze předpokládat výraznou změnu ve struktuře zaměstnanosti. Zaměření na služby pro inovativní firmy a jejich následná exportní expanze může přispět k efektivnímu řešení postupně vznikajících problémů zaměstnanosti.

Hlavní cíl aktualizované Exportní strategie:

• Zvýšení počtu vývozců, zejména z řad inovativních firem, zajištění udržitelnosti jejich exportních aktivit, zvýšení objemu a přidané hodnoty jejich exportu a počtu pracovních míst.

Jak je tento cíl naplňován, by měla ukázat jeho konkretizace:

1. Zvýšení objemu exportu firem využívajících státní podporu exportu
2. Zvýšení počtu pracovních míst ve firmách využívajících státní podporu exportu
3. Zvýšení objemu exportu podpořených inovativních firem

Původní cíle Exportní strategie 2012–2020, kterých by mělo být dosaženo do roku 2020:

• a) Zvýšení per capita exportu o 25 % do r. 2020
• b) Zvýšení počtu exportérů o 15 % do roku 2020
• c) Zvýšení počtu exportérů z řad malých a středních podniků o 50 % do roku 2020

budou nadále sledovány, ale rozhodujícím měřítkem bude plnění cílů podle aktualizované Exportní strategie.

Určování klíčových trhů

Jedním z  důvodů pro aktualizaci Exportní strategie ČR 2012–2020 je i doplnění teritoriálního přístupu přístupem oborovým, kdy jsou klíčové trhy určovány na základě zjištěných oborových příležitostí.

Dominantní teritoriální přístup při určování klíčových trhů vychází historicky z exportních strategií 2006–2010, aktualizace do roku 2012 a je rozhodující i pro Exportní strategii ČR 2012–2020. Hlavním cílem tohoto konceptu byla diverzifikace českého vývozu zaměřením státních proexportních aktivit na více trhů, které mají výrazný potenciál růstu vývozu, a v případě Strategie 2012–2020 především zaměření na trhy nacházející se mimo země EU. 

Země, které byly rozděleny do dvou stupňů – prioritní a zájmové, byly určovány na základě růstového potenciálu jejich ekonomik, absorpční schopnosti jejich trhů, měřeno podílem na světovém dovozu a kompatibility ve vztahu k české ekonomice. Jde zpravidla o velké ekonomiky, jež skýtají značný potenciál pro zvýšení českého exportu, trhy, na kterých je již české zboží a služby známé nebo trhy, kde ČR potřebuje budovat své pozice a za konkurencí z jiných zemí zaostává.

Seznam prioritních a zájmových zemí (Exportní strategie ČR 2012–2020) byl projednán a odsouhlasen podnikatelskými reprezentacemi (Svaz průmyslu, Hospodářská komora, ICC a dalšími). Důležitým kritériem pro zařazení do prioritních teritorií byl jeden z hlavních cílů Exportní strategie ČR 2012–2020 – diverzifikace exportu mimo vnitřní trh EU, z toho důvodu mezi těmito zeměmi nebyla žádná ze zemí EU. Až v druhém kroku byly v těchto zemích hledány oborové/exportní příležitosti.

Hlavním měřítkem úspěšné diverzifikace byl poměr mezi vývozem do prioritních teritorií a vývozem do EU, který se v letech 2012 a 2013 měnil ve prospěch prioritních a zájmových zemí, tzn. podíl vývozu do zemí EU na celkovém vývozu se nepatrně snižoval. To se však dělo spíše v důsledku finanční krize a hospodářské situace v EU, v roce 2014 se při celkově rostoucím objemu exportu již podíl vývozu do EU opět lehce zvýšil.

Oborový přístup nabízí nový, flexibilnější pohled na vyhledávání exportních příležitostí. Ve světě existuje celá řada příležitostí, avšak s ohledem na limitované zdroje jich lze prozkoumat či využít pouze omezený počet. Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s dalšími institucemi zpracovalo „Mapu globálních oborových příležitostí“, jejímž cílem je identifikovat perspektivní možnosti uplatnění českých podniků na zahraničních trzích a přiblížit potenciálním exportérům přehled o konkrétních příležitostech vývozu do konkrétních teritorií.

Výsledná databáze oborových příležitostí šetří prostředky podnikatelské sféry, jež by byly vynaloženy na prvotní screening zahraničních trhů, a zvyšuje možnosti internacionalizace malých a středních podniků. Oborový přístup je založen na opakovaném ověřování signálů z analýz konkurenčních výhod se zástupci podnikatelů, zastupitelských úřadů v zahraničí a partnerských institucí a jejich agentur. Výčet perspektivních oborů je výsledkem analýzy, jež byla zaměřena na sektory, ve kterých na cílových trzích stabilně roste poptávka a v nichž v současné době není plně využit exportní potenciál České republiky.

Identifikované oborové příležitosti a na základě nich určené klíčové trhy by měly vést k nastavování proexportních aktivit státu a následně pomáhat i při samotném rozhodování firem o výběru vývozního teritoria. Orientace na oborové příležitosti v zahraničí a předpokládaná budoucí poptávka by měla podpořit zavádění inovací ve firmách a tím jejich konkurenceschopnost. MPO může využít tyto informace pro větší ovlivňování činnosti inovačních agentur jako je Technologická agentura ČR (TAČR) a následně i při implementaci cílů „Průmysl 4.0“, což by mělo také stimulovat inovační potenciál firem a zvýšit jejich konkurenceschopnost díky změně nabídkového modelu (firmy nabízejí na určitý trh) na model poptávkový (firmy reagují na poptávku určitého trhu).

Pro tuto oblast má TA ČR existující nástroj na podporu mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu – program bilaterální spolupráce DELTA. V současnosti probíhají diskuse o vyhlášení výzvy v tomto programu, která bude zaměřena na spolupráci se Spolkovou republikou Německo v oblasti Průmyslu 4.0, což je v souladu s předkládanou Aktualizací Exportní strategie. Probíhající a plánované aktivity TA ČR tak mohou pomoci při naplňování této strategie v nejbližších letech.

Vodítkem pro střednědobé koncepční proexportní působení v daných teritoriích bude využití průběžně aktualizovaných vstupů MPO pro existující regionální strategie MZV. Ve vstupech bude konkretizováno použití specifických proexportních nástrojů pro dané trhy. Současně bude posílena vzájemná koordinace a spolupráce teritoriálních specialistů zapojených resortů a pro podkladové analýzy budou více využívány dostupné externí informační zdroje.

Rozvoj digitálního trhu a digitalizace ekonomiky včetně Průmyslu 4.0

Významnou příležitostí a výzvou související s hledáním oborových příležitostí bude v příštích letech jistě i realizace procesů spojených s rozvojem digitálního trhu (viz např. Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti a Akční plán pro rozvoj digitálního trhu) včetně Průmyslu 4.0, čtvrté průmyslové revoluce, založené na komplexním systému změn v řadě lidských činností, a to nejen v průmyslové výrobě. Průmysl 4.0 transformuje výrobu ze samostatných automatizovaných jednotek na plně automatizovaná a průběžně optimalizovaná výrobní prostředí.

Vertikální výrobní procesy budou horizontálně propojeny v rámci firemních systémů, které budou v reálném čase pružně reagovat na okamžitou a měnící se poptávku po produktech. Budou reagovat na individuální požadavky zákazníků a takovýto produkt umožní též efektivně vyrobit. Jednou z příležitostí je i vytvoření předpokladů pro duální roli Průmyslu 4.0, tj. podporu moderní průmyslové výroby v ČR, ale i exportu řešení či výsledků výzkumu na světové trhy. Zde se rovněž uplatní využití digitálních technologií v dalších sektorech hospodářství, např. e-commerce, rozvoj ICT apod.

Pilíře aktualizované Exportní strategie

Modifikovány jsou rovněž pilíře Exportní strategie tak, aby lépe odpovídaly zaměření aktualizované Exportní strategie směrem k větší konkretizaci proexportních aktivit. Vzhledem k tomu, že pro Exportní strategii je rozhodující přístup orientovaný na naplnění poptávky exportérů po podpoře státu a službách spojených s internacionalizací, došlo ke změně priorit proti původním pilířům a tím i k jejich přizpůsobení se právě této poptávce. Vodítkem pro stanovení priorit byly i výsledky kulatých stolů s podnikatelskými reprezentacemi, z nichž vyplynul hlavní zájem podnikatelů o finanční nástroje, zejména pojišťování a úvěrování, a kvalitní informace.

1. Finanční nástroje
   1. Pojišťování a financování se státní podporou
   2. Rozvojová spolupráce
2. Informace a rozvoj služeb exportérům
   1. Informace
      1. IS SINPRO
      2. BusinessInfo.cz
      3. Mapa globálních oborových příležitostí
      4. Souhrnné teritoriální informace
      5. Exportní příležitosti
   2. Asistenční a konzultační služby
      1. Jednotná zahraniční síť
      2. Klientské centrum
      3. Katalog služeb
   3. Rozvoj služeb v regionech
   4. Vzdělávání pro export
3. Rozvoj obchodních příležitostí
   1. Propagace a rozšiřování poptávky po českém exportu
      1. Veletrhy a výstavy
      2. PROPED – Projekty na podporu ekonomické diplomacie
      3. Prezentace a značka ČR
      4. Podnikatelské mise
   2. Obchodní politika
      1. Společná obchodní politika
      2. Dvoustranné obchodní vztahy
   3. Vnitřní trh
   4. Projekty ekonomické migraceInvestice pro export

Štíhlejší implementace

Zásadním faktorem při naplňování cílů strategie je nastavení a řízení procesu implementace. V prvních dvou letech probíhala koordinace přijímaných opatření exportní strategie tradičně formou projektových týmů, které měly zajistit lepší a intenzívní komunikaci mezi resorty a dalšími partnery z oblasti firemních reprezentací. Dvanáct, posléze jedenáct projektových týmů sice zajišťovaly zmíněnou komunikaci, avšak vedly k nepřehlednosti a nepřesnostem v samotné implementaci a synergický a dlouhodobě koncepční efekt se vytrácel.

Vzhledem k tomu, že se velký počet projektových týmů, jejichž úkolem bylo realizovat úkoly z Exportní strategie, ukázal ne příliš pružným nástrojem, aktualizace Exportní strategie přináší změnu přístupu k implementaci, a to bez projektových týmů a projektů.

Posun koordinace a řízení přijímaných opatření do systémově zakotvených nástrojů, řídících a kontrolních mechanismů, využití již existujících a funkčních meziresortních pracovních skupin spolu s ustanovením omezeného počtu pracovních skupin z hlediska jejich potřeby, náplně a dle doporučení partnerů, zajistí efektivní a koncepční proces implementace. Koordinace proexportních aktivit by tímto způsobem měla mít více systémovou povahu a tím i dlouhodobější udržitelnost.

Stávajících 11 projektových týmů bude zrušeno a budou vytvořeny 3 nové pracovní skupiny (Pracovní skupina finanční nástroje, Pracovní skupina pro informace a rozvoj služeb exportérům, Pracovní skupina pro rozvoj obchodních příležitostí). Tyto pracovní skupiny budou pak úzce spolupracovat s již existujícími koordinačními, řídícími platformami, orgány a meziresortními skupinami.

Řídící výbor Exportní strategie je vrcholným orgánem pro implementaci této strategie, zabývá se především strategickými a koncepčními otázkami. Předsedou Řídícího výboru pro implementaci Exportní strategie je ministr průmyslu a obchodu, členy jsou zástupci příslušných resortů, podnikatelských reprezentací a odborových svazů. Řídící výbor pro implementaci Exportní strategie je odpovědný Vládě ČR, které ministr průmyslu a obchodu každoročně předkládá zprávu o plnění Exportní strategie.

Implementační proces koordinuje věcně příslušný odbor MPO, tj. Odbor řízení exportní strategie a služeb. Jeho hlavními úkoly je sledování naplňování opatření Exportní strategie, koordinace činnosti pracovních skupin, aktivní komunikace se sociálními partnery a naplňování pokynů Řídícího výboru.

Předpokládaná spolupráce pracovních skupin:

• 1. Pracovní skupina finanční nástroje
  • Meziresortní pracovní skupina pro exportní financování a pojištění
  • Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci
• 2. Pracovní skupina pro informace a rozvoj služeb exportérům
  • Redakční rada portálu BusinessInfo.cz
  • Koordinační výbor Nové SINPRO
  • Rada CzechTrade
• 3. Pracovní skupina pro rozvoj obchodních příležitostí
  • Veletržní výbor při Svazu průmyslu a dopravy ČR
  • Pracovní skupina pro prezentaci a značku ČR (MZV)
  • Skupina pro meziresortní koordinaci misí
  • Resortní koordinační skupina pro mezinárodní obchod
  • Meziresortní skupina pro obchod službami
  • Meziresortní komise pro ochranu práv k duševnímu vlastnictví
  • Resortní koordinační skupina s vnější účastí
  • Expertní týmy pro bilaterální dohody o volném obchodu (na bázi tripartity, případně s rozšířenou účastí)
  • Pracovní skupina pro ekonomickou migraci
  • Pracovní skupina pro export VaV (TAČR)

Systém konzultací

V rámci implementace Exportní strategie je důležitá i výměna zkušeností, event. koordinace přístupů k některým otázkám souvisejícím s nástroji podpory exportu a jejich použitím s vybranými zeměmi Evropské unie, zejména sousedními: V4, Rakouskem, Německem. Výměna informací a koordinace pozic s těmito zeměmi není řešena jednotně, existují různé mechanismy těchto konzultací, které jsou vedeny jedním cílem – nastolit osobní vztahy a konzultovat otázky důležité pro obě strany.