MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Z hlediska HDP je Alžírsko na 50. místě na světě a druhou největší ekonomikou v severní Africe. Země drží 16. největší zásoby ropy a 11. největší zásoby zemního plynu na světě. V roce 2022 i 2023 alžírská ekonomika zaznamenala růst o 3,5 %, resp. o 3,1 %, v roce 2023 se počítá s mírným poklesem růstu na 3,0 %. Růst ekonomiky by měl být nadále tažen ropným a plynárenským sektorem s ohledem na relativně vysoké ceny plynu a ropy na světových trzích. Veřejný dluh v roce 2023 klesl oproti roku 2022 z 61,9 % na 46,1 % HDP a v příštích letech by se měl držet na podobné úrovni. S ohledem na dlouhodobě restriktivní obchodní politiku alžírská vláda v roce 2022 pokračovala v kontrole mezinárodních transakcí a v politice omezování dovozů. Alžírsko se nyní zaměřuje na diverzifikaci ekonomiky a podporu zahraničních investic mimo produkci a vývoz zemního plynu a ropy a souvisejících produktů, které stále představují přes 90 % celkové hodnoty vývozu.
Ukazatel | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
Růst HDP (%) | 3,5 | 3,1 | 3 | 1,8 | 2,4 |
Veřejný dluh (% HDP) | 61,9 | 46,1 | 44,1 | 42,7 | 43,1 |
Míra inflace (%) | 6,6 | 9,7 | 7,4 | 6,3 | 5,7 |
Populace (mil.) | 45,2 | 46,1 | 47 | 48 | 49 |
Nezaměstnanost (%) | 18,8 | 16,9 | 17,1 | 17,6 | 19,1 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 11 860,0 | 12 780,0 | 13 380,0 | 13 570,0 | 13 870,0 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | -4,6 | 11,6 | 5,2 | 2,4 | -2,4 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | 1,2 | 17,8 | 9,9 | 7 | 2,3 |
Průmyslová produkce (% změna) | -33,6 | 1 | 1,1 | 0,2 | 0 |
Exportní riziko OECD | 5/7 | 5/7 | 5/7 | 5/7 | 5/7 |
Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD |
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zemí (%) | |
Čína | 18,7 |
Francie | 9,2 |
Itálie | 6,4 |
Brazílie | 6,2 |
Španělsko | 6,1 |
Zdroj: EIU |
Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
Celkem | 36 |
Pšenice (vč. špaldy) a sourež nemleté | 2,7 |
Mléko, smetana a mléčné výrobky (ne máslo a sýry) | 1,6 |
Ruda železná a koncentráty | 0,9 |
Kukuřice (ne sladká) nemletá | 0,9 |
Podzemnice, soja, semena bavlníku, slunečnice, sezamu, řepky, hořčice | 0,9 |
Zdroj: EIU |
Těžební a ropné technologie
Alžírsko kromě tradiční těžby zemního plynu a ropy v souladu s akčním plánem rozvoje tohoto sektoru na období 2020-2024 stále více akcentuje využití dalších nerostných zdrojů. Země plánuje prospekci a těžbu zásob železné rudy, lithia, fosfátů, manganu, olova, zinku, ale i zlata a diamantů. Příležitosti pro české firmy představuje prospekce a těžba hornin a následné zpracování nerostných surovin.
Alžírsko stále držící 16. největší zásoby ropy a 11. největší zásoby zemního plynu se kromě rozvoje produkce těchto surovin nově zaměřuje i na ostatní významné surovinové zdroje. Ministerstvo energetiky a dolů pod vedením ministra Mohameda Arkaba podporuje realizaci nových důlních projektů, které se neobejdou bez zahraničních partnerů a jejich technologií.
V rámci plánu diverzifikace národního hospodářství, které dosud stálo primárně na zdrojích ropy a zemního plynu, je rozšíření těžby o další nerostné suroviny logickým krokem. Alžírsko totiž disponuje světovými zásobami některých kritických surovin, jako jsou fosfáty, rudy a vzácné zeminy. Rozvoj hornictví představuje představuje jednu ze strategických priorit alžírské vlády a Alžírsko hledá vhodné zahraniční partnery pro plánované projekty v tomto sektoru. S tím se pojí i snaha zatraktivnit právní prostředí pro zahraniční investory.
Průzkum a plánovaný rozvoj těžebních činností se zaměřují mimo jiné na již existující významná ložiska v Ghar Djbilet na jihozápadě, dále ložiska zlata v horské oblasti Hoggaru na jihu Alžírska, olova a zinku v oblasti Oued Amizour v regionu Béjaia na severovýchodě Alžírska, ale také na fosfáty v oblasti Bled El-Hadba v regionu Tébessa na východě Alžírska. Těžba i následná transformace těchto surovin by měla být akcelerována. Alžírsko společně se Západní Saharou, Sýrií a Čínou, kde souhrnně leží přibližně 80 % světových zásob fosfátů, bude i v příštích letech sehrávat významnou roli v zajištění dostatku potravin ve světě, neboť fosfáty se v současné době hojně využívají při výrobě hnojiv. Alžírsko také plánuje těžbu lithia, mramoru, barytu a bentonitu.
Jako perspektivní se jeví možnost spolupráce pro české společnosti v oblasti prospekce (vymezení ložiska nerostných surovin přes jeho osvojení až po vlastní povolení těžby, know-how z oblasti vedení důlně měřické a geologické dokumentace, výkon funkce závodního lomu, hlavního důlního měřiče, bezpečnostního technika, zpracování provozní dokumentace apod.) i povrchové těžby nerostných surovin. Alžírskou stranu také zajímají chytrá řešení z oblasti digitalizace a automatizace těžby a transformace surovin.
Energetika
Alžírsko je celosvětově 5. největší producent zemního plynu a 18. největší producent ropy, přičemž přes 95 % příjmů státního rozpočtu plyne z vývozu těchto surovin. Země si uvědomuje nutnost postupného snižování závislosti na těchto dvou komoditách. Rychle rostoucí domácí spotřeba energie, zvyšování energetické účinnosti i zavádění obnovitelných zdrojů vyžadují výrazné investice do tohoto sektoru. V období 2021-2035 vláda plánuje výstavbu obnovitelných zdrojů energie o celkové kapacitě 15 TW a nově plánuje i rozvoj produkce vodíku. V těchto sektorech se otevírají příležitosti i pro české společnosti a jejich technologie.
V současné době je pro výrobu elektřiny využíván z 98 % zemní plyn a poptávka po elektřině roste v průměru o 5 % ročně. Růst domácí spotřeby elektřiny a plynu je spojen především s novým připojováním zákazníků. Výrazný růst domácí spotřeby elektřiny a plynu je předpokládán i v příštích letech, a to i kvůli výstavbě stanic na odsolování mořské vody, realizaci nových průmyslových projektů, většího využívání zavlažování a rostoucí populaci. Při zachování současné legislativy by do roku 2030 mělo dojít k více než zdvojnásobení spotřeby elektřiny z 65 TWh na 150 TWh, přičemž přibližně 80 % spotřebuje rezidenční a veřejný sektor (při tomto trendu by se většina zemního plynu spotřebovala v tuzemsku, což významně ohrožuje zásoby plynu a příjmy z jeho vývozu).
Vzhledem k tomu, že v minulých letech došlo k drastickému propadu cen ropy a plynu a s tím spojenému výraznému poklesu státních příjmů (který ukončil až růst cen těchto surovin v roce 2021), alžírská vláda si stále více uvědomuje potřebu diverzifikovat ekonomiku a nespoléhat se na volatilní trhy s ropou a plynem. Vláda proto schválila program pro zavádění obnovitelných zdrojů energie a počítá s průběžným vypisováním mezinárodních veřejných zakázek na projekty fotovoltaických a větrných elektráren. V období 2021–2035 vláda plánuje výstavbu projektů obnovitelných zdrojů energie o celkové kapacitě 15 TW. Nově také plánuje v budoucnu výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů.
V roce 2022 byl spuštěn vládní projekt „Solar 1000 MW“, v rámci kterého budou postaveny solární elektrárny o kapacitě 50–300 MW v 11 lokalitách o celkové rozloze 4250 hektarů v šesti regionech na jihu Alžírska. Celková kapacita postavených elektráren v rámci tohoto projektu by měla dosáhnout 1000 MW. V roce 2023 byla odstartována další etapa výstavby fotovoltaických elektráren o celkové kapacitě 2 000 MW. Na projektu budou alžírské státní společnosti spolupracovat se soukromými domácími i zahraničními firmami. České společnosti by se v budoucnu mohly zapojit do realizace podobných projektů. Další možnosti se týkají inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, vodíku, energetické účinnosti a modernizace stávajících elektráren a rozvodných sítí.
Obranný a bezpečnostní sektor
Alžírsko dlouhodobě disponuje největším armádním rozpočtem v Africe a patří mezi přední dovozce zbraní. Objemné investice do obranného sektoru odrážejí složitou geopolitickou situaci země a šíření nekonvenčních hrozeb v regionu Sahelu. Alžírská armáda má zájem o bezpečnostní a obranné technologie, zbraně a munici, leteckou techniku i telekomunikační a radiolokační systémy.
Alžírsko dlouhodobě disponuje největším armádním rozpočtem v Africe. Výdaje Alžírska na obranu na rok 2023 byly v rozpočtu stanoveny na cca 18 mld. USD (2 486 mld. DA). Obrana figurovala na druhém místě ve výši finančních prostředků za ministerstvem financí. Vzhledem k tomu, že výdaje v roce 2022 byly kolem 10 mld. USD (1 300 mld. DA), zvýšení rozpočtu na obranu na 18 mld. představovalo skoro zdvojnásobení rozpočtu vůči roku 2022. Rusko dodává Alžírsku kolem 75 % importovaného vojenského materiálu, následuje Čína a Německo. Dlouhodobou prioritou zůstává diverzifikace zdrojů dodávek zbraňových systémů a obranného vybavení. Alžírsko má i nadále zájem na konsolidaci místního vojenského průmyslu a jeho rozvoji.
Objemné investice do obranného sektoru odráží složitou geopolitickou situaci Alžírska, která se v posledních letech zkomplikovala také přítomností lidového revolučního hnutí Hirak. Výsledky alžírského obranného průmyslu se každoročně předvádějí na veletrhu Foire de la production algérienne v hlavním městě Alžíru. Alžírská armáda má zájem o bezpečnostní a obranné technologie, zbraně a munici, leteckou techniku i komunikační a radiolokační systémy.
Přehled veřejných zakázek v tomto sektoru lze sledovat na portálech www.baosem.com, www.algeriatenders.com a www.mdn.dz.
Voda a životní prostředí
Alžírsko se s ohledem na stále rostoucí poptávku po vodě a klimatické změny potýká s nedostatkem vody a vodohospodářství se stává strategickým sektorem. Alžírská vláda plánuje financování projektů zaměřených na zpřístupnění nových vodních zdrojů, zavlažování, zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod s následným využitím v zemědělství. Vláda plánuje na projekty ve vodohospodářství vyčlenit 1 mld. EUR ročně.
Populačně rostoucí Alžírsko se nejen v reakci na zhoršování životního prostředí intenzivně zabývá otázkami spojenými s oblastí vodního a odpadového hospodářství. Současná politika alžírského ministerstva vodohospodářství se řídí Národním plánem správy vodních zdrojů pro období 2009–2030. Tento plán hovoří především o úsporné spotřebě vodních zdrojů pomocí úsporného zavlažování, zlepšení veřejných služeb ve vodohospodářství, renovaci a rozvoji rozvodné sítě, zavlažovací sítě a sítě čistících stanic.
Vláda plánuje nové projekty odsolování mořské vody s cílem zvýšit produkci pitné vody ze současných 561 milionů m³ ročně na dvě miliardy m³ do roku 2024. K 11 desalinizačním stanicím mořské vody v 9 regionech se počítá jen pro rostoucí potřeby hlavní města s výstavbou dalších 4 desalinizačních stanic na předměstí Alžíru. V Alžírsku se nachází kolem 200 čističek odpadních vod, které vyčistí přibližně 450 milionů m³ vody ročně. V příštích letech se plánuje výstavba nových čističek s tím, že v roce 2030 by celkový objem vyčištěné vody měl dosáhnout 2 mld. m3.
Vláda plánuje vyčlenit 1 mld. EUR ročně na výstavbu 4 desalinizačních stanic mořské vody, výstavbu 73 čističek odpadních vod, 15 úpraven vody na pitnou vodu a stavbu nových přehrad, což povede k rozšíření zavlažovaných polí z 1,3 milionu ha na 2 miliony ha. Ministerstvo vodohospodářství a dodavatel vody Algerienne des Eaux navíc plánují snížit úniky vody z potrubí renovací téměř 2000 km potrubí každý rok a pořízením odpovídajícího zařízení pro řešení ztrát.
Neméně důležité bude i zavedení moderních technologií zavlažování a větší využití recyklované vody pro potřeby zemědělství. Tento aspekt je o to důležitější, že v posledních letech Alžírsko trpí suchem a s ohledem na potřeby rostoucí populace opakovaně nedostatkem vody.
Zdravotnictví a farmacie
Země investuje do modernizace stávajících a výstavby nových zdravotních zařízení ve veřejném i vojenském sektoru, poptává proto různá zdravotnická zařízení a materiál. Alžírsko má zároveň společně s Jihoafrickou republikou nejsilnější farmaceutický průmysl v Africe. Exportní potenciál by mohl generovat až 400 mil. USD ročně a vytváří tak příležitosti pro vývoz výrobních linek a chemických surovin i pro české firmy.
Alžírský trh s léčivy patří mezi nejvýznamnější v regionu severní Afriky a Blízkého východu díky silnému a trvalému růstu po dobu téměř 15 let, který dosahuje 8 % ročně. Alžírská vláda začátkem roku 2022 vyhlásila novou národní strategii rozvoje zdravotnictví v souladu s měnícími se potřebami obyvatelstva a důrazem na domácí produkci s cílem uspokojit domácí poptávku po lécích a následně rozvíjet i export léků do dalších afrických zemí. Alžírsko pokrývá místní výrobou přibližně tři čtvrtiny vlastní spotřeby léčiv a podle odhadů vývoz léčiv v roce 2022 dosáhl přibližně 50 milionů eur.
V zemi se vyrábí onkologické léky, léky s vysokou přidanou hodnotou proti srdečním onemocněním, rakovině a pro onkologii. Během roku 2021 společnost Saidal začala vyrábět vakcínu CoronaVac proti koronaviru ve spolupráci s čínskou firmou Sinovac. V roce 2022 se v Alžírsku začal vyrábět inzulín. V současné době společnost Saidal vyrábí přibližně 160 různých produktů a plánuje tento počet v roce 2024 zvýšit na 300, přičemž nejméně 30 nových léků bude určeno pro léčbu kardiovaskulárních onemocnění.
Alžírský farmaceutický průmysl se bude i nadále zaměřovat na výrobu onkologických léků a léků na cukrovku. Nově od roku 2024 začne v závodě společnosti Saidal v regionu Médéa produkce látek potřebných pro výrobu antibiotik a v příštích letech by Alžírsko mělo být schopno 75 % této produkce vyvážet.
Sektor farmacie vytváří příležitosti pro vývoz výrobních linek a chemických ingrediencí. Další možnosti se otevírají v oblasti specializovaného vybavení nemocnic a dalších zdravotnických zařízení.
Zemědělství a potravinářství
Alžírsko v současné době pracuje na novém plánu rozvoje zemědělství na období 2025-2030 a do roku 2035. Plán podle prvních informací předpokládá zvýšení zavlažovaných ploch na 2,5 mil. ha v roce 2030 především za účelem pěstování strategických plodin, jako jsou cereálie a zelenina. Cílem je mimo jiné dosažení nezávislosti v produkci tvrdé pšenice a ječmene a výrazné zvýšení produkce měkké pšenice. Rozvoj a modernizace sektoru se neobejde bez zahraničních partnerů a jejich technologií.
Alžírsko nepatří k zemím nejvíce ohroženým nedostatkem potravin. I přes značnou závislost na dodávkách obilí ze zahraničí a vysoké ceny obilovin na mezinárodních trzích je vláda v krátkodobém horizontu díky vyšším příjmům z ropy a plynu, v porovnání s minulými roky, bez výrazných potíží schopna tyto ceny zaplatit a zároveň pokračovat v subvencování cen základních potravin na domácím trhu. Podle Alžírské vlády domácí zemědělská produkce pokryla více než 70 % domácí spotřeby a cílem vlády je zajistit 80 % domácí spotřeby vlastní zemědělskou produkcí již v roce 2023. Občasný nedostatek (především dotovaných) potravin je způsoben převážně předzásobováním se potravinami obyvatelstvem před významnými svátky, či změnami v povolování a zakazování dovozů a vývozů alžírskou administrativou.
Alžírsko i přes značný potenciál je s ohledem na rostoucí poptávku po základních potravinách stále závislé na importu potravin, jako je pšenice, ale i sušené mléko. Místní zemědělci navíc čelí výraznému nárůstu cen hnojiv, jež jsou z 80 % dovezena ze zahraničí a vláda se v současné době zabývá opatřeními, jak toto zvýšení zemědělcům alespoň částečně kompenzovat.
Vzhledem k rostoucím cenám zemědělských komodit na mezinárodním trhu je však náhrada domácí produkce dovozem pro státní rozpočet velmi drahá a dlouhodobě je tato situace těžko udržitelná. I z tohoto důvodu vyhlásil alžírský prezident Tebboune jako prioritu rozvoj zemědělství, především v jižní části země, a nutnost rozvoje produkce obilnin s cílem zajistit potravinovou soběstačnost, a to přesto, že Alžírsko poslední roky trpí výrazným srážkovým deficitem.
Rozvoj a modernizace alžírského zemědělství představuje příležitosti pro české firmy v oblastech zemědělské mechanizace, inovativních zemědělských technologií a chytrého zemědělství a také technologií na efektivní využití vody a zavlažování.
Dopravní infrastruktura
V Alžírsku se plánuje další rozvoj silniční, železniční i letecké infrastruktury, která je i s ohledem na rozlehlost území a potřebu modernizace stále nedostatečná. Ve velkých městech je stále více kladen důraz na koncept chytrých měst se zaměřením na dopravní telematiku. Ministerstvo dopravy zpracovalo akční plán a nouzová opatření, která mají vést k oživení pozemní, námořní a letecké dopravy. Vláda plánuje nastavit podmínky pro vstup soukromých společností do sektorů letecké i námořní dopravy.
V oblasti letecké i námořní dopravy dalo podle dostupných informací ministerstvo dopravy předběžný souhlas se vstupem několika soukromých společností na alžírský trh. V současné době je tuzemská osobní letecká doprava v rukou státní společnosti Air Algérie a v menší míře Tassili Airlines, spadající pod státní energetickou společnost Sonatrach.
V oblasti námořní dopravy cestujících je přeprava zajišťována státní společností Algérie Ferries. Koncem roku 2021 byl ministerstvem dopravy navržen akční plán pro reorganizaci společností veřejné námořní dopravy pro cestující a zboží, jakož i opatření zaměřená na zajištění dovozu strategických produktů a posílení společnosti pro přepravu cestujících. Zatím však k liberalizaci v těchto sektorech nedošlo. V oblasti logistiky ministerstvo dopravy podporuje propojení, interoperabilitu a komplementaritu mezi různými druhy dopravy, zejména námořní, železniční a silniční přepravou zboží.
Alžírsko disponuje rozsáhlou sítí letišť, silnic a železnic, které se nadále rozvíjí a je třeba zajistit i údržbu a instalaci různých technologických zařízení. Alžír i regionální města trpí přetíženou silniční dopravou a města investují do systému veřejné dopravy, která je poddimenzovaná. Všechny tyto dopravní sektory skýtají potenciál pro export a inovativní řešení českých firem.
Dalším perspektivním tématem je integrace dopravy a chytrých technologií. Administrativa Alžíru i dalších měst se aktivně zajímá o koncept chytrých měst zejména s důrazem na dopravní telematiku, ale například i energetickou úspornost.
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Alžírsko se od roku 2020 zařadilo mezi země s institucí na úrovni ministerstva, která prosazuje a chrání zájmy mikropodniků a znalostní ekonomiky. Alžírsko se může pochlubit desítkami univerzit a vědeckých institucí. Startupová scéna se postupně rozrůstá a některá řešení slaví úspěch. Možnosti zahraniční spolupráce se týkají především výzkumných projektů a zajištění technického vybavení výzkumných pracovišť.
V roce 2023 vláda představila novou strategii pro vědecký výzkum založenou na třech hlavních osách, a to zvládnutí špičkových technologií a jejich rozšíření v průmyslu, podporu řešení aktuálních problémů pomocí výzkumu a podporu inovací s cílem modernizovat alžírský průmysl. Alžírsko může stavět na již vybudovaných kapacitách v této oblasti, mezi které patří 50 univerzit napříč celou zemí včetně Sahary a desítky dalších vysokých škol a vědeckých pracovišť.
V listopadu 2022 byl na univerzitě v městě Tipasa (cca 70 km od Alžíru) otevřen první „Start up Komplex“ za účasti ministra pro znalostní ekonomiku a startupy a ministra pro vysoké školy a vědu. Budova poskytuje oficiální sídlo a zázemí podnikům označovaným jako startupy, které jsou zároveň propojeny se šesti univerzitami s technickými obory. Tento pilotní projekt mají převzít i další alžírské univerzity, čímž se má podpořit kreativita, rozvoj inovací a vyšší přidaná hodnota alžírské ekonomiky. Spojí se tak vědecký výzkum, inovace, ekonomický rozvoj a vytváření pracovních míst. Dalším cílem je propojení mladých vědců a podnikatelů, vzbuzení zájmů studentů o podnikání. Ti dnes představují čtvrtinu zakladatelů startupů i nových firem, což se jeví jako nedostatečné.
V souvislosti s těmito snahami byla koncem října 2022 nově pod Ministerstvo pro start up zařazena Agentura na podporu a rozvoj podnikání a Agentura pro poskytování mikropůjček.
Startupy hledají možnosti zahraničních investic, fúze a chtějí nabízet přeshraničně své služby. Dnes již bývalý alžírský startup Yassir, obdoba celosvětově známé služby Uber, se rozrůstá a vstupuje mimo severoafrické země i na kanadský trh. Valná většina alžírských startupů jsou však často elektronické obchody, půjčovny kol či aut, nebo nepříliš nápadité mobilní aplikace, které prozatím nezískaly popularitu.
Podpora alžírské vlády domácím věděckých institucím a aplikovanému výzkumu jsou příležitostí i pro zahraniční partnery z řad výzkumných instïtucí a firem navázat spolupráci s alžírskými univerzitami a výzkumnými centry, místními inovativními firmami a případně i dodat technické vybavení.