Angola

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Angola je třetí největší ekonomikou v subsaharské Africe. Angolské hospodářství je vysoce závislé na exportu nerostných surovin, což jej činí náchylným globálním cenovým výkyvům. Diversifikace angolského hospodářství probíhá velmi pomalu. Ropa a ropné produkty i nadále představují přibližně 50 % tvorby HDP a v případě exportu je jejich podíl více než 90 %. Angola je politicky stabilní a má strategickou polohu na jihozápadním pobřeží Afriky a díky tomu je využívána jako koridor pro přepravu zboží okolními vnitrozemskými státy.

Jedná se o prezidentský systém a v čele výkonné moci je prezident João Manuel Gonçalves Lourenço (od roku 2017). Předchozí prezident José Eduardo dos Santos byl jedním z nejdéle úřadujících prezidentů na světě (od roku 1979 do 2017). Prezident Lourenço přišel s vizí nové Angoly, se snahou o nastavení správného fungování ekonomiky s důrazem na diverzifikaci ekonomiky, industrializaci, podporu vzdělávání a na boj proti korupci a praní špinavých pěnez.

Z počátku byly jeho změny viditelné, nicméně s pokračujícím poklesem ceny ropy (hlavní vývozní komodity země) a s nástupem pandemie covidu-19 se ekonomická situace země nezlepšila a postupně začínají narůstat sociální nepokoje z důvodu zhoršujících se životních podmínek obyvatelstva. Právní systém vychází z ústavy z únoru 2010.

Díky podpoře ze strany MMF v období 2018-2021 se Angole podařilo dosáhnout některých pozitivních výsledků, mezi které patří např. přijetí zákona o udržitelnosti veřejných financí, navýšení fiskálních příjmů zavedením nových daní, identifikace a následná eliminace nevhodných výdajů, privatizace státních podniků, uvolnění uměle nastavené hodnoty měny kwanza, nový investiční zákon a řada dalších.

Angolská ekonomika je významně závislá na produkci a vývozu ropy, jejíž cena se během posledních let výrazně snižuje. Vedle ropy je i významným příjmem těžba diamantů a stavebních dekorativních kamenů. V souvislosti se snahou o diverzifikaci ekonomiky se posiluje zemědělství a potravinářství, nápojový průmysl, výroba spotřebního zboží, stavebnictví, ocelářství a výroba umělých hmot. Angolská vláda výrazně omezuje dovoz produktů, které se v Angole již vyrábí či kompletují, např. potraviny, nápoje včetně minerálních vod a piv, traktory, umělé i ocelové trubky, matrace apod.

Příležitosti pro české podniky se objevují zejména v podobě ucelených projektů (tzv. projektů na klíč) napříč celou ekonomikou s poskytnutím exportního financování angolské straně. U projektů v rámci B2G (pro státní instituce) je nezbytné počítat s minimální dobou splatnosti úvěru na 15 let, což vychází z nových pravidel angolského ministerstva financí v souvislosti se zadlužováním země. Angola bojuje s nedostatkem zahraniční měny a angolské banky mají svůj systém prioritizace projektů podle priorit angolské vlády.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Angola (362.7 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Angola je prezidentskou republikou, která má stabilní politický systém. Hlavní politickou stranou je MPLA, která je vedoucí stranou od ukončení občanské války v roce 2002. Opoziční strany nejsou příliš silné a organizované, patří mezi ně Unita, CASA-CE a PRS.

• Hlava státu: prezident João Manuel Gonçalves Lourenço (od 26. září 2017), prezident je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedou MPLA
• Viceprezident: Eduardo Francisco and Maria Ventura
• Státní ministr pro ekonomickou koordinaci: Jose de Lima Massano
• Státní ministryně pro sociální oblast: Dalva Maurícia Calombo Ringotte Allen
• Státní ministr a vedoucí bezpečnostního úřadu prezidenta republiky: Francisco Pereira Furtado
• Státní ministr a vedoucí civilního úřadu prezidenta republiky: Adão Francisco Correia de Almeida

V Angole je celkově 21 ministerstev a jejich seznam včetně jmen ministrů je následující:

• Ministerstvo zahraničních vztahů (Ministerio das Relações Exteriores)
• Ministr: Téte António
• Ministerstvo financí (Ministério das Finanças)
• Ministryně: Vera Esperança Dos Santos Daves De Sousa
• Ministerstvo vnitra (Ministério do Interior)
• Ministr: Eugénio César Laborinho
• Ministerstvo spravedlnosti a lidských práv (Ministério da Justiça e Direitos Humanos)
• Ministr: Marcy Cláudio Lopes
• Ministerstvo národní obrany a veteránů (Ministério da Defesa Nacional e Veterano da Pátria)
• Ministr: João Ernesto dos Santos
• Ministerstvo průmyslu a obchodu (Ministério da Indústria e Comércio)
• Ministr: Rui Miguêns de Oliveira
• Ministerstvo zemědělství a rybolovu (Ministério da Agricultura e Pescas)
• Ministr: António Francisco de Assis
• Ministerstvo energetiky a vod (Ministério da Energia e Águas)
• Ministr: João Baptista Borges
• Ministerstvo pro nerostné suroviny, ropu a plyn (Ministério de Recursos Minerais, Petróleo e Gás)
• Ministr: Diamantino Pedro Azevedo
• Ministerstvo dopravy (Ministério dos Transportes)
• Ministr: Ricardo Daniel Sandão Queirós Veigas de Abreu
• Ministerstvo veřejných prací a územního plánování (Ministério das Obras Públicas e Ordenamento do Território)
• Ministr: Carlos Alberto Gregório Dos Santos
• Ministerstvo hospodářství a plánování (Ministério da Economia e Planeamento)
• Ministr: Victor Hugo Guilherme
• Ministerstvo pro mládež a sport (Ministério da Juventude e Desportos)
• Ministryně: Ana Paula Sacramento Neto
• Ministerstvo zdravotnictví (Ministério da Saúde)
• Ministryně: Sílvia Paula Valentim Lutucuta
• Ministerstvo územní správy (Ministério da Administração do Território)
• Ministr: Dionísio Manuel Da Fonseca
• Ministerstvo pro veřejnou správu, práci a sociální zabezpečení (Ministério da Administração Pública, Trabalho e Segurança Social)
• Ministr: Teresa Rodrigues Dias
• Ministerstvo kultury, turistiky a životního prostředí (Ministério da Cultura, Turismo e Ambiente) 
• Ministryně: Filipe de Pina Zau
• Ministerstvo školství (Ministério da Educação)
• Ministryně: Luísa Maria Alves Grilo
• Ministerstvo sociálních věcí, rodiny a ženských otázek (Ministério da Acção Social, Família e Promoção da Mulher)
• Ministryně: Ana Paula Da Silva Do Sacramento Neto
• Ministerstvo telekomunikací, informačních technologií a sociální komunikace (Ministério das Telecomunicações, Tecnologias de Informação e Comunicação Social)
• Ministr: Mário Augusto Da Silva Oliveira
• Ministerstvo vysokoškolského vzdělávání, vědy, technologie a inovace (Ministério Ensino Superior, Ciência, Tecnologia e Inovação)
• Ministryně: Maria do Rosário Teixeira de Alva Sequeira Bragança Sambo

1.2. Zahraniční politika země

Angola je signatářem dohody o Africké kontinentální zóně volného obchodu (AfCFTA), jejímž cílem je snížit cla a podpořit obchod na celém kontinentu. AfCFTA vstoupila v platnost 1. ledna 2021 (se zpožděním od července 2020 kvůli pandemii covidu-19).

Jedním z hlavních obchodních partnerů a největším angolským věřitelem je Čína. Odhaduje se, že více než 40 % veřejného dluhu Angoly patří Číně a většina z dluhu je zajištěna v ropných aktivech. Angola se také pokouší prohloubit vztahy s EU a nabídnout své energetické zdroje jako alternativu k těm ruským. Angolská vládnoucí strana MPLA má historicky silné vazby s Ruskem, které (jako SSSR) ji podporovalo během občanské války. Angola se tak zdržela hlasování OSN o odsouzení války na Ukrajině.

V období 2018–2021 měla Angola uzavřenou dohodu s MMF v rámci tzv. Extended Fund Facilitation k dosažení udržitelnosti veřejných financí a dluhu, ke zefektivnění vládnutí a podpoře diverzifikace ekonomiky a soukromého podnikání. Vedle toho v roce 2020 MMF rozhodl o poskytnutí finančních prostředků na řešení dopadů pandemie covidu-19. V blízké budoucnosti se již neočekává další podpora ze strany MMF.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel se v Angole pohybuje okolo 37,70 mil. (odhad z roku 2024), hustota zalidnění dosahuje 27,68 obyvatel na km² a průměrný roční přírůstek obyvatel je 2,2 %. Velký podíl obyvatel žije ve městech.

Hlavním městem je Luanda (7,8 mil. obyvatel) a další významná města jsou:

• Lubango (1,01 mil. obyv.)
• Huambo (0,9 mil. obyv.)
• Lobito (0,73 mil. obyv.)
• Benguela (0,47 mil. obyv.)

Národnostní složení: Bantuské kmeny a národnosti, z toho nejpočetnější Ovimbundu (cca 37 % obyvatelstva) a Kimbundu (cca 25 %), dále Bakongo (cca 13 %), Chokwe, Lunda, Ganguela, Nhaneca-Humbe, Ambo, Herero, Xindunga, míšenci (cca 2 %) a běloši, především Portugalci (1 %).

Náboženství:

• křesťanství (80 %): z toho více než polovina jsou katolíci, ostatní angolští křesťané se hlásí k některému z protestantských směrů;
• tradiční animisté (2 %): v „čisté“ podobě jen okrajově a spíše ve venkovských oblastech;
• islám (1 %).

V Angole je vysoká míra chudoby, která dosahuje v průměru 40,6 %.

Úředním jazykem je portugalština.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Výhled a stav HDP, zadluženost, fiskální stabilita, šoky, případné přehřátí ekonomiky, kapitál, regionální srovnání, inflace a nezaměstnanost

Pět let trvající angolská recese byla ukončena mírným hospodářským růstem ve výši 0,8 % již v roce 2021, přičemž předpokládaný hospodářský růst na rok 2023/24 by se měl pohybovat v rozmezí 2,6 – 4,3 %. Vzdor úpadku investic do zvyšování ropných těžebních kapacit ze strany mezinárodních společností profituje v současnosti Angola z globálně zvýšené ceny ropy, kterou dále umocňuje válka na Ukrajině. V roce 2022 se průměrná těžba ropy denně pohybovala okolo 1,15 mil. barelů, což je pod úrovní zvýšené těžební kvóty OPEC na léta 2023–2027, která činí 1,46 mil. barelů za den.

Objem těžby ropy v Angole však obecně vzato i nadále klesá a tento trend měl za následek v roce 2023 růst HDP pod úrovní 2,6 %. Z ropného úpadku a diverzifikačních snah profitují mimo jiné ostatní těžební odvětví, jako je např. těžba diamantů, stavebního kamene a dále pak stavebnictví či zemědělství. V rámci své explorační strategie na léta 2020–2025 však angolská vláda plánuje navýšení objemu těžby ropy, což by mělo mít za následek obnovení zájmu mezinárodních společností jako např. Eni (IT), BP (GB) či Chevron (US), které v současnosti tvoří konsorcium se státním podnikem Sonangol v oblasti těžby zemního plynu. V roce 2027 by tak průměrná denní těžba ropy mohla dosahovat hodnoty 1,43 mil. barelů.

V roce 2022 se vyšplhala inflace v Angole na 25,7 %, avšak od té doby má klesající tendenci. V roce 2023 klesla na 13,7 %. V následujících letech by však měla opět růst z důvodu odstranění subvencí na ropné produkty/naftu.

Průměrná míra nezaměstnanosti, která v roce 2022 přesahovala 30 %, mírně v průběhu roku 2023 klesla a pohybuje se okolo 29 %. Mezi mladistvými pak míra nezaměstnanosti sahá dalece za hranici 50 %.  Toto je mimo jiné dáno tím, že Angola má jednu z nejvyšších mír plodnosti na světě (v průměru na jednu ženu připadá 5,4 dětí) a velký podíl mladé generace, která nemá dostatečné vzdělání a uplatnění na pracovním trhu.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Díky zvýšené ceně ropy se v roce 2024 Angola bude těšit z přebytku státní kasy v očekávané výši 0,6 % HDP, neboť ropa představuje více než 1/3 příjmů jejího státního rozpočtu. v letech 2024-27 lze předpokládat průměrný růst převyšující 3 %. Očekávaný růst je dán mimo jiné pozitivními reformami a investicemi v oblasti těžby a zpracování ropy a nerostných surovin, které zvyšují atraktivitu těchto odvětví. Angola má v plánu využít globálně zvýšené ceny ropy a snaží se tak všemožně navýšit objem její těžby a současně diverzifikovat svoji závislost na ní těžbou a exportem jiných nerostných surovin a plynu. Toto má za následek snižování vlivu Číny, která stojí za více než 40 % angolského externího dluhu, což dává průchod zmíněným reformám, kterými je podmíněna pomoc ze strany IMF.

Přebytková bilance běžného účtu by výhledově měla přetrvávat minimálně až do roku 2027, avšak s ohledem na postupně klesající cenu ropy bude její míra klesat. Angolský export bude tak i nadále dalece převyšovat import, což podporuje kromě ropy i zvýšená aktivita těžby diamantů či zemědělství.

Angola se dlouhodobě potýká s vysokou mírou zadlužení, která eskalovala s nástupem pandemie covidu-19, když veřejný dluh na konci roku 2020 dosáhl alarmujících 136,5 % HDP. Od té doby však dochází k jeho razantnímu snižování a v roce 2023 jeho hodnota klesla na přibližně 73 % HDP. Tento trend by měl pokračovat i v letech příštích. S krocením dluhové spirály v Angole pomáhá již zmiňovaný přístup IMF.

2.3. Bankovní systém

Angolský bankovní systém dosahuje poměrně dobré úrovně rozvoje a je dobře propracovaný. Je postavený na tržních základech a je regulovaný angolskou centrální bankou Banco Nacional de Angola (BNA). Od získání své nezávislosti se bankovní systém změnil z monopolizovaného systému na tržní a v současně době je v Angole celkem 29 bank.

Největšími a nejvýznamnějšími bankami v Angole jsou státní Banco de Poupança e Crédito (BPC) založená již 1976, Banco de Comércio e Indústria (BCI, dceřinná banka státního Sonangolu) a dvě soukromé banky Banco Angolano de Investimentos (BAI) a Banco de Fomento Angola (BFA). Nejnovějšími bankami založenými v roce 2015 jsou Banco YETO, Banco de Investimento Rural, Banco Prestígio či Crédisul.

Přehled nejvýznamnějších bank v zemi:

• Banco de Poupança e Credito (BPC), Rua Rainha Ginga, Torre Elisée, Luanda
• Banco de Fomento Angola (BFA), Rua Amilcar Cabral 58, Luanda
• Banco Angola de Investimentos (BAI), Travessa Ho Chi Minh, Distrito Urbano de Maianga Torre Bai, Complexo Garden Towers, Luanda
• Banco de Comércio e Indústria (BCI), Mun. Da Ingombota, B. Coqueiros, Largo do Atlético nº 79/83, Rua Rainha Ginga, Luanda
• Banco Comercial Angolano (BCA), Rua Major Kanhangulo, 288, Luanda
• Banco de Desenvolvimento de Angola (BDA), Gaveto entre a Av. 4 de Fevereiro, nº 113 e Rua Robert Shields, nº3, Luanda
• Banco Económico (dříve Banco Espirito Santo Angola (BESA), Rua 1º Congresso do MPLA nº 8, Ingombota – Luanda
• Banco de Negocios Internacional (BNI), Avenida Che-Guevara, nº 42 – A, Ingombota
• Standard Bank de Angola, Condomínio Belas Business Park, Edifício Cuando Cubango, 8 Andar Talatona, Luanda

2.4. Daňový systém

Z pohledu hodnocení daňového systému se Angola pohybuje nad průměrem zemí subsaharské Afriky. Lépe je na tom např. Jihoafrická republika či Namibie.

V Angole probíhá program zformalizování malých obchodníků a podnikatelů (PREI-Programa de Reconversão da Economía Informal), aby angolské ministerstvo hospodářství a plánování mělo větší kontrolu nad ekonomikou a dosáhlo většího výběru daní. K podpoře daňových příjmů také přispělo zavedení daně z přidané hodnoty (IVA) od října 2019 ve výši 14 %. Od ledna 2022 se však angolský prezident rozhodl snížit DPH na některé výrobky na 7 %. IVA nahradila tzv. daň ze spotřeby, která nebyla uplatňována na všechny produkty a služby.

V září 2019 byla zveřejněna novela zákonu k dani z příjmů fyzických osob (IRT) č. 28/19, která rozšířila typy příjmů podléhajících zdanění IRT. Nově budou zahrnuty vánoční a prázdninové bonusy do zdanitelného příjmu podléhajícímu dani IRT a budou nově zdanitelné i příjmy osob nad 60 let. Naopak i nadále bude platit, že příjmy osob do výše 70 000 kwanza (82,21 USD) nebudou zdaněné.

Přehled daní:

• Imposto sobre os Rendimentos do Trabalho (IRT) – daň z příjmů fyzických osob – progresivní daň, 0–25 %
• Imposto Industrial – daň z příjmů obchodní a průmyslové činnosti: 30 %, daň z příjmů zemědělské, akvakultury, chování drůbeže, dobytku, rybářství a lesnictví: 15 %
• Imposto sobre Aplicação de Capitais – daň příjmů kapitálového majetku: 5 %, 10 %, 15 %
• Imposto sobre o Valor Acrescentado (IVA): 7 % (14 %)
• Imposto Predial Urbano – daň z nájmu budov a dále budov, které se nepronajímají – u pronajatých budov je sazba 25 % z 60 % skutečně zaplacených nájemních smluv, tedy ve skutečnosti 15 % z hodnoty nájemného. U nepronajatých budov se platí 0,5 % z hodnoty nad 5 mil. kwanza Imposto de Sisa – daň z dlouhodobého pronájmu (nad 20 let), prodeje nemovitého majetku, věcné příspěvky do základního kapitálu společnosti: 2 %
• Imposto de celo – kolkovné Imposto sobre Sucessoes e Doacoes – daň z převodu nemovitostí a cenných papírů: 10 %, 15 %, 20 %, 30 %

Více informací k daním (v portugalštině) jsou dostupné na stránkách angolského ministerstva financí.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Angola má s ČR dlouhodobě zápornou obchodní bilanci. Od roku 2021 dochází k mírnému nárůstu objemu vzájemného obchodu.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

V roce 2022 došlo ke skokovému nárůstu importu z EU vlivem obnovené poptávky a především pak k nárůstu exportu do EU, který je způsoben mimo jiné diverzifikací zdrojů nerostných surovin ze strany EU.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Dle posledních dostupných informací má Angola se zeměmi mimo EU záporné obchodní saldo, což dokládá potřebu Angoly dovézt většinu produktů ze třetích zemí. Angola dováží spotřební zboží, polotovary a stroje, které sama zatím nevyrábí. Na straně angolského vývozu se nejvíce prosazuje ropa, která směřuje zejména do Číny. Celkově je podíl ropy na angolských vývozech 83 % a dalšími vývozními komoditami jsou zemní plyn, diamanty, stavební kameny a jiné nerostné suroviny.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice v Angole jsou spojeny zejména s ropným průmyslem, do kterého směřuje až 96 % těchto investic. V roce 2021 byly celkové přímé zahraniční investice ve výši 6,59 mld. USD a oproti roku 2020 se zvýšily o 4,6 %. Hlavními zahraničními investory jsou mezinárodní těžební společnosti z Francie, Itálie, USA, Indie a jihovýchodní Asie, Austrálie a dále investoři z Libanonu a Portugalska.

Dalšími sektory, kam plynou zahraniční investice, jsou těžební průmysl (diamanty, stavební kameny a další nerostné suroviny), potravinářství a zemědělství a v menší míře i zpracovatelský průmysl. Pro srovnání s ostatními zeměmi Afriky z pohledu investiční atraktivity se Angola umisťuje na 10. místě.

Angolský prezident se snaží vylepšovat investiční prostředí v Angole a za tímto účelem přijal nový investiční zákon v roce 2018 (Lei do Investimento č. 10/18 z 26. června), jehož hlavní změnou bylo umožnění zasílání dividend do zahraničí či zrušení potřeby partnerství s angolskou firmou, a následná změna zákona č. 10/21 z 22. dubna 2021, kterým se doplnily typy investic a byla zrušena nutnost získání předběžných licencí a jiných autorizací s tím, že je vyžadována jen registrace soukromé investice.

Podle informací dostupných velvyslanectví České republiky v Pretorii nejsou v Angole zatím významnější české investice. Angolská agentura na podporu investic a vývozu AIPEX pomáhá potenciálním investorům přiblížit možnosti na angolském trhu, propojit s angolskými společnostmi a řešit byrokratické překážky.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Angola vyjádřila svůj zájem o připojení k Dohodě o ekonomickém partnerství (EPA) mezi EU a vybranými zeměmi SADC (JAR, Lesotho, Svazijsko, Botswana, Namibie a Mosambik). Přípravy na vyjednávání měly začít na konci roku 2020 a první kolo mělo proběhnout na začátku roku 2021, nicméně Jihoafrická republika jednání nepodpořila. Kromě toho Angola vyjádřila zájem o sjednání tzv. investiční dohody s EU, která by byla první dohodou tohoto typu se zemí subsaharské Afriky. Jednání k investiční dohodě byla zahájena v lednu 2021.

Smlouvy s ČR

Aktuálně se mezi Českou republikou a Angolou vyjednává mezivládní dohoda o ekonomické a průmyslové spolupráci, která bude zahrnovat více oblastí spolupráce a smlouva o zamezení dvojího zdanění. Také bude zakládat pravidelné zasedání smíšené komise, kterou budou tvořit zástupci hned několika angolských ministerstev.

Platné dohody mezi Českou republikou a Angolou:

• Dohoda o vědecko-technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Angolské lidové republiky podpis: 10. 3. 1978 vstup v platnost pro Českou republiku: 1. 1. 1993
• Úvěrová dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Angolskou lidovou republikou podpis: 12. 10. 1981 vstup v platnost: 7. 5. 1983 vstup v platnost pro Českou republiku: 1. 1. 1993
• Program technicko-ekonomické a obchodní spolupráce mezi Československou socialistickou republikou a Angolskou lidovou republikou podpis: 2. 3. 1982 vstup v platnost pro Českou republiku: 1. 1. 1993
• Rámcová dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Angolskou lidovou republikou o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci podpis: 2. 3. 1982 vstup v platnost: 17. 5. 1985 vstup v platnost pro Českou republiku: 1. 1. 1993
• Deklarace o bilaterálních vztazích mezi Českou republikou a Angolskou republikou podpis: 1. 12. 1999 vstup v platnost: 1. 12. 1999

3.4. Rozvojová spolupráce

Země je čistým příjemcem rozvojové pomoci, jejímž největším poskytovatelem je EU. EU má hned několik prioritních oblastí, na které by se chtěla v Angole soustředit. Mezi ně patří sociální ochrana, vzdělávání a školení a konkrétními programy jsou PAEP – Projekt na podporu základního vzdělávání s rozpočtem 20 milionů EUR, Program na podporu vyššího vzdělávání s rozpočtem 11 mil. EUR a RETFOP na snížení nezaměstnanosti mezi mladými s rozpočtem 22 mil. EUR. 

Česká republika rozvíjí malé lokální rozvojové projekty (MLP) v Angole do výše 20 000 USD. Mezi vybrané MLP patřily například projekty angolské pobočky Člověka v tísni (PIN) ke zlepšení přístupu k pitné vodě a na výuku základních hygienických návyků pro obyvatele místních komunit v provincii Bié. Provincie Bié patřila mezi hlavní oblasti, kam dříve směřovala česká rozvojová pomoc, protože patřila mezi provincie s největšími negativními dopady z občanské války. České společnosti mohou získat financování na podporu obchodních aktivit s rozvojovým prvkem v rámci B2B spolupráce ČRA.

Program Záruka zahraniční rozvojové spolupráce podpoří prostřednictvím bankovních záruk soukromé investice českých firem na rizikových trzích. Za úvěr převážně investičního charakteru až do výše 50 % jistiny zaručovaného úvěru poskytne výši záruky až 25 000 000 CZK, výše zaručovaného úvěru není omezená, platnost bankovní záruky až 8 let. Záruku lze získat při zaměření projektu na: udržitelné nakládání s přírodními zdroji, zemědělství a rozvoj venkova, ekonomickou transformaci, růst a podporu místní zaměstnanosti, udržitelný rozvoj partnerských zemí. Zaručovaný úvěr lze využít na pořízení a technické zhodnocení (tj. nástavby, přístavby, rekonstrukce, modernizace) dlouhodobého hmotného majetku, pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, náklady spojené s transferem, náklady spojené s realizací projektu v cílové rozvojové zemi.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetika

Angola se zaměřuje zejména na rozvoj takzvané čisté energie, kterou bude kombinovat se zemním plynem. Do roku 2025 chce dosáhnout 70% podílu čisté energie na celkovém energetickém mixu a k tomu využít zejména vodu, sluneční záření, vítr a biomasu. Největší podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi má vodní energetika s 58 %. Mezi hlavní příležitosti pro české společnosti patří výstavba malých a středních vodních elektráren na klíč nebo dodání jednotlivých technologií pro jiné zahraniční EPC kontraktory v projektech výstavby elektráren na kombinovaný cyklus či při rozšiřování a výstavbě elektrických sítí.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

V souvislosti s vysokou závislostí země na ropě, jejíž cena od roku 2016 začala výrazně kolísat, se Angola začala intenzivně zabývat podporou diverzifikace ekonomiky a exportu a také snahou o zahájení výroby a montážních linek v Angole. Má zájem o nejrůznější stroje zahrnující obráběcí stroje, tvářecí stroje, výrobní a automatizované linky pro stavební průmysl, ocelářství, výrobu plastů, kabelů a jiných spotřebních materiálů, chemický průmysl, zpracování dřeva a textilní průmysl.

K podpoře těchto cílů slouží program PRODESI, který za rok 2021 podpořil 1 102 nových smluv spadajících také do programu Národního rozvoje. V tomto programu je registrováno přes 34 milionů výrobců napříč Angolou, kteří hledají nové partnery pro své projekty.

▶ Dopravní infrastruktura

Angola má zájem obnovit a podpořit železniční dopravu pro efektivnější přepravu zboží a surovin mezi okolními zeměmi a jejími hlavními přístavy na západním pobřeží. Pro tento účel schválila v roce 2021 Plán národního rozvoje dopravy a silniční infrastruktury (PDNSTIR), který předpokládá do roku 2028 výstavbu železničních tratí v délce více než 3 milionů km spojující Angolu s Kongem, Zambií a Namibií v celkové hodnotě 244 mld. Kč.

Plán zahrnuje dvou fázovou implementaci s tím, že první fáze počítá s výstavbou tzv. centrálního koridoru do roku 2023 a v další fázi od roku 2024 do roku 2028 očekává rozšíření tratě a výstavbu východního a jižního koridoru. Příležitosti pro české podniky jsou zejména v podobě subdodávek pro hlavní EPC kontraktory zahrnující kolejová vozidla, komponenty, výhybky, informační, telekomunikační a automatizační techniku.

▶Zemědělství a potravinářství

Země se chce vymanit z vysoké závislosti na dovozu základních potravin. Snaží se podpořit projekty (včetně podpory celního zvýhodnění) na dodání výrobních linek, strojů, chladírenských boxů a technologií pro živočišné farmy (kuřata, prasata, skot) a pro rostlinnou produkci s důrazem na kukuřici, sóju, slunečnici, rýži, cukrovou třtinu, sladké brambory, fazole, zeleninu a tropické ovoce. Průměrnou roční produkci všech těchto plodin chce Angola v dohledné době navýšit alespoň dvojnásobně a současně také podpořit větší investice do produkce kakaa, bavlny a kávy.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Zájem o zdravotnické potřeby a vybavení se zvýšil zejména kvůli pandemii covidu-19, která odhalila mnoho mezer v poskytování zdravotní péče v Angole. Vládní programy začaly od roku 2020 s investicemi do zdravotnických zařízení, které by poskytly větší lůžkovou kapacitu, více jednotek intenzivní péče a nejnovější technologie napříč celou Angolou. Do roku 2023/2024 je v plánu postavit 6 nových nemocnic ve Viana, Cacuaco, Cunene, N’dalatando, Sumbe a Caxito s kapacitou 200 lůžek u každé z nich, zmobilizovat finanční zdroje na výstavbu nemocnic v Malange, Uíge, Catumbela, Bailundo a Dundo a zmodernizovat 2 nemocnice v Luandě. České podniky se mohou podílet na těchto projektech dodávkami nemocničních lůžek, vybavením do JIP a různými přístroji s nejnovější technologií.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Angola má zájem vybudovat svůj vlastní obranný a bezpečnostní průmysl a hledá výrobní společnosti, které by ji pomohly tento záměr uskutečnit formou společných podniků. Zejména ji zajímá výroba nábojů a opravárenské služby pro vojenskou techniku. Vedle toho má zájem o dodávky střelných zbraní, aktivní a pasivní radary a o školení letců. Vládní výdaje na obranný průmysl každým rokem rostou a očekává se, že se zvýší z 20 mld. Kč v roce 2021 na 40 mld. Kč v roce 2026.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Ve zvyklostech a způsobu jednání je stále patrný portugalský vliv, tj. dlouhý oběd, bohatý noční život i vysoký stupeň formálnosti při jednáních. Angolská byrokracie je sice v zásadě funkční, ale rozhodovací procesy jsou velmi zdlouhavé a jsou provázeny korupcí či zájmy vlivných skupin. Angolané jsou velice hrdým národem a jejich projev může být občas pokládán za aroganci.

4.2. Oslovení

Komunikace s ministerstvy či státními institucemi se vždy zahajuje oficiálním dopisem na ministra, kde se blíže představí společnost a její produkty. Takový dopis je nezbytné předat osobně přes svého agenta/partnera v Angole, který také bude následně osobně docházet na vybraná místa a komunikovat napřímo se stanovenou kompetentní osobou.

Česká společnost, jakmile obdrží potvrzení zájmu o spolupráci, by měla přicestovat do Angoly, aby se osobně představila a postupně vybudovala důvěru. Pro jednání s firmami je již možné zvolit méně formální způsob komunikace, a to přes emaily, WhatsApp či po telefonu. Některé společnosti si však potrpí na formálním způsobu komunikace a vyžadují zasílání oficiálních dopisů na vedení společnosti.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání a dochvilnost: „Čas je darem Afriky“ a Afričanům plyne jinak. Na schůzku je třeba dorazit přesně, což ale nelze čekat automaticky od protistrany. V případě zdržení partnera je nejlépe věc přejít a soustředit se na obsah jednání. Na jednání s angolskými představiteli je nutno se připravit přinejmenším stejně svědomitě a přistupovat k nim stejně jako k jednání s partnery v Evropě. Je třeba zohlednit skutečnost, že se jedná o zástupce jiného kulturního okruhu: prezentace proto musí být jasná, srozumitelná a přesvědčivá. Afričané neradi čtou mezi řádky a Angolani nejsou výjimkou, proto je třeba hovořit konkrétně a přímo k věci.

Při přípravě vlastní prezentace je třeba mít na paměti, že Česko v Angole je známé jako Československo, které pomáhalo Angole během občanské války, poskytovalo studijní stipendia (v Angole je mnoho absolventů českých vysokých škol) a je známé svými průmyslovými produkty. Při vzájemných rozhovorech je třeba být vnímavý, otevřený i pro nečekané obraty, nepovyšovat se, ani neponižovat, pružně držet svůj standard. Většina jednání je vedena od 9–12 a od 15–18 hodin. Vzhledem k vysokým teplotám, vánočnímu období i hlavním prázdninám nejsou vhodnými jednacími měsíci prosinec, leden a první polovina února.

Vizitky, pokud je ovšem nositel má k dispozici, mají standardní úpravu. Dary se předávají pouze výjimečně na nejvyšších úrovních, daleko běžnější je pozvání na oběd či večeři do restaurace. Jídlo a stolování: Obchodní stolování se odehrává výhradně v restauracích, pozvání na jídlo připravené doma je velkou výjimkou a znamená zvýšení důvěry pořádajícího vůči hostovi.

Pozvání do rodiny je však naopak běžné při velkých oslavách a událostech jako svatba, narozeniny či trachtace. V takové situaci se sluší přinést dar (na svatbu rozhodně věcný dar, na narozeniny věcný dar nebo květiny, sladkosti, víno, likér apod.). I když se situace v oblasti gastronomie po skončení občanské války lepší, počet restaurací v zemi je stále omezený, variace jídel rovněž a ceny jsou neúměrně vysoké.

Jídlo bývá doprovázeno kvalitními dovozovými víny a likéry, na závěr kávou. Kuřáků je v Angole méně než v ČR. Hostitel se kromě placení do žádné zvláštní role nestylizuje. Nepříliš obvyklé jsou přípitky s proslovy. Vstřícnost hosta ke gastronomickým zvyklostem a místním specialitám není nutná, ale je vítaná. Kuchyně je však spíše mezinárodní než místní, takže nebezpečí nepříjemných situací není veliké.

Nábožensky podložené kulinářské zákazy neexistují, na osobní preference je v omezené nabídce malý prostor. Styl oblékání během obchodního jednání: Je vyžadováno formální a elegantí oblečení zahrnující oblek s košilí a kravatou pro pány a kostýmek pro dámy (dámy by měly vždy mít zahalená ramena). I přesto že se jedná o zemi s tropickým podnebím, formální oblečení je vždy vyžadováno a krátké nohavice či košile s krátkým rukávem jsou brány jako neslušnost.

Ideální jednací tým: V Angole má vždy rozhodující slovo generální ředitel společnosti/ministr a v některých případech náměstek ministra a nikdo jiný nemá pravomoc za ně jednat. To se očekává i při jednání se zahraničními delegacemi, že protistranou bude nejvýše postavený zástupce společnosti/instituce. Jednání s podřízenými zástupci často vede k vágním slibům, které se nikdy nevyplní.

4.4. Komunikace

Oficiálním jazykem Angoly je portugalština a v tomto jazyce probíhají jednání i písemná komunikace. Znalost angličtiny je velmi omezená a to včetně míst, kde by se očekávala její znalost. Angličtinou se čeští podnikatelé mohou domluvit jen se zahraničními investory v Angole. Je nezbytné vždy myslet na tlumočníka a domluvit se dopředu s angolskou stranou, jaké jsou její komunikační možnosti.

4.5. Doporučení

Doporučení lze shrnout do několika bodů:

• dostatečná příprava na jednání a flexibilita zjistit informace a dodat je partnerovi co nejdříve,
• znalost portugalštiny,
• formální a elegantní oblečení (během dne světlejší barvy, např. modrá, šedivá a nikoliv černá), černý oblek a koktejlové šaty jen na společenské večery,
• Angolané jsou velmi hrdý národ a jakýkoliv náznak povýšeného chování není přijatelný, naopak je doporučováno přátelské jednání,
• při zájmu o projekty ve spolupráci se státními institucemi a ministerstvy je vyžadováno využít služeb angolských partnerů/agentů, kteří osobně předají veškerou dokumentaci, budou v přímém kontaktu s danými kontaktními osobami a urychlí často zdlouhavé jednání,
• při zájmu o investice v Angole se doporučuje obrátit na Exportní a investiční agenturu AIPEX, která pomůže nalézt vhodné partnery a provede veškerými byrokratickými překážkami.

4.6. Státní svátky

• 1. leden – Nový rok
• 4. leden – Den mučedníků koloniálního útlaku (masakr zemědělců v lokalitě Baixa de Cassanje v roce 1961)
• 25. leden – výročí založení hlavního města Luandy v roce 1576 (pouze v hlavním městě)
• 4. únor – Den zahájení národně osvobozeneckého boje v roce 1961
• únor – Karneval (pohyblivý svátek)
• 8. březen – Mezinárodní den žen
• duben – Velký pátek a velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
• 1. květen – Svátek práce
• 25. květen – Den Afriky
• 1. červen – Mezinárodní den dětí
• 17. září – Den zakladatele státu a národního hrdiny, prvního prezidenta Agostinha Neta (výročí narození; 1922–1979)
• 2. listopad – Památka zesnulých
• 11. listopad – Vyhlášení nezávislosti r. 1975 (hlavní státní svátek)
• 25. prosinec – Vánoční svátek

Připadne-li státní svátek na den pracovního klidu, dojde k čerpání pracovního volna v nejbližší pracovní den.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vstup na angolský trh se liší v závislosti na podobě nabízeného produktu či řešení. Obecně pro vstup rychloobrátkového zboží, strojů a vybavení je nezbytné mít v Angole svého distributora, který bude mít v místě své zázemí, sklad, servisní středisko. Kontakt s angolskými odběrateli probíhá osobně a nikoliv na dálku. Na první kontakt přes email či telefon potenciální partneři v Angole nereagují a nemají důvěru. K získání důvěry je potřeba osobního jednání a i pomoc ze strany státních institucí. Při kontaktu se státními institucemi je potřeba počítat s vysokou mírou byrokracie a sepsáním oficiálního dopisu s konkrétní žádostí, na který navazuje osobní jednání v Angole (nikoliv jednání po emailu či telefonu).

Z pohledu dodání technologických celků na klíč se doporučuje využít služeb některé z konzultačních společností či mít svého zástupce na místě, který by aktivně vyhledával možné poptávky a tendry angolských a zahraničních firem či státních institucí. Osobní přítomnost daného zástupce či konzultační společnosti je důležitá zejména k navázání kontaktů a zajištění efektivnosti a pomoci s administrací a řízením projektu. Angolské společnosti také projevují zájem o vytvoření společných podniků (joint-venture) se zahraničními firmami, které by jim podaly nezbytné know-how, vybavení a také financování pro jejich projekt.

Důležité je nezanedbat důkladné prověření partnera, pokud na něj již nejsou jiné reference. Pokud dojde k prvnímu oslovení ze strany angolské společnosti je potřeba si vyžádat její registrační číslo (nejlépe scan oficiálního dokumentu – tzv. Diario da República – kde jsou uvedené informace o registrované společnosti) a licenci k obchodním aktivitám v Angole (tzv. Alvará Comercial vystavená Ministerstvem průmyslu a obchodu Angoly).

Uvedené dokumenty je následně možné si nechat ověřit přes Velvyslanectví ČR v Pretorii, které má Angolu na starosti. V Angole nejsou žádné veřejné obchodní rejstříky k dispozici a často ani angolské společnosti nemají webové stránky. K prověření finanční stability společnosti či dalších konkrétních parametrů pak slouží služby za úplatu poskytované různými agenturami.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Realizaci investic včetně zřízení pobočky, obchodního zastoupení a joint-venture s místním angolským partnerem upravuje investiční zákon č. 10/18 z 26. června 2018. Vedle toho k tomuto účelu také slouží agentura na podporu vývozu a investic AIPEX, která podle individuálních přání firem poskytne konkrétní návod a svou podporu.

Typy společností:

• Sociedade por Quotas – společnost složená ze dvou či více partnerů, jejichž kapitál je dělen kvótami
• Sociedade Anónima – základní kapitál společnosti je rozdělen na akcie, které lze volně obchodovat bez veřejné listiny
• Sociedade em nome colectivo – nejrozšířenější typ společnosti
• Empresa em nome individual – jedná se o fyzickou osobu, která se rozhodla podnikat bez dalších společníků
• Sociedade unipessoal por quotas: celý kapitál je rozdělován prostřednictvím kvót, drží jediná osoba (fyzická či právnická osoba)

Kroky k založení společnosti:

• 1) Zvolení jména společnosti a jejího ověření – název společnosti musí být ověřen v Guiché Único da Empresa (nebo v Balcão Único do Empreendedor). Po vytvoření názvu společnosti se uděluje Osvědčení o přípustnosti (Certificado de Admissibilidade). Tento dokument vyhrazuje právo na užívání názvu společnosti po dobu 180 dní, než dojde k samotné registraci názvu.
• 2) Platba registračního poplatku – platba probíhá přes Guiché Único da Empresa a cena se různí podle typu společnosti, pohybuje přibližně ve výši 12 000 kwanza (asi 22 USD – směnný kurz se stále mění, je potřeba přepočítat podle aktuálního kurzu k danému dni). Tato čáska v sobě zahrnuje i poplatek na publikaci společnosti v oficiálním dokumentu – Gazette.
• 3) Vyřízení nezbytných dokumentů:
• NIF: je daňové číslo používané v Angole k jednoznačné identifikaci účetní jednotky při finančních transakcích a platbách daní. Žádost se podává na Direccao Nacional dos Impostos.
• Stanovy společnosti: hlavní dokument společnosti, který představuje sociální pakt mezi partnery společnosti a reguluje vše nezbytné. Je potřeba je notářsky ověřit.
• 4) Samotná registrace společnosti – v této fázi je potřeba připravit veškeré dokumenty, které slouží k registraci společnosti u Guiché Único da Empresa. Po úspěšné registraci společnost obdrží obchodní certifikát (Certidão Comercial).
• 5) Vyřízení obchodní licence – Alvará Comercial – o obchodní lincenci se žádá na angolském ministerstvu průmyslu a obchodu přes tzv. Guiché Único. Jedná se o právní dokument, který platí na území státu Angoly a opravňuje vykonávat obchodní činnost a poskytovat obchodní služby. Celý proces vyřízení obchodní licence může trvat 15–45 dní.

5.3. Marketing a komunikace

V současné moderní době se nabízí mnoho cest, jak nejlépe připravit reklamní kampaň, která nebude příliš nákladná. Je možné využít reklamy prostřednitví Facebooku, Instagramu či Youtube. Vedle toho tradiční forma reklamy prostřednictvím televize, rozhlasu, billboardu, časopisu či novin je také stále žádoucí formou propagace produktu či služby. Hlavní televizní stanicí je veřejnoprávní TPA, která má největší sledovanost a tedy i největší dosah. Vedle televize je možné uplatnit reklamu v místním tisku, který má dosah v rámci velkých i menších angolských měst a není tak závislý na elektrické energii, která je v zemi zatím nedostatečně distribuována.

Nejvýznamnějším veletrhem v zemi a potažmo v celém regionu je mezinárodní všeobecný veletrh FILDA v Luandě, který se koná každoročně v červenci. Akce se pravidelně účastní více než 500 vystavovatelů z Angoly a další dvacítky zemí (kromě sousedů Angoly a samozřejmě Portugalska a Brazílie, které mají své vlastní pavilony, bývají z evropských zemí tradičně přítomny Španělsko, Itálie, Francie, SRN, ale i např. Rakousko a Rumunsko). Veletrh spadá pod Ministerstvo ekonomie a plánování Angoly a je realizován společností Arena Eventos.

V Luandě se dále koná i několik specializovaných veletrhů: průmyslový veletrh Expo Indústria společně se stavebním veletrhem Projekta (říjen), potravinářský Expo Alimenticia (květen), veletrh k technologiím životního prostředí AMBIENTE Angola (červen), veletrhy v jednotlivých provinciích – např. Mezinárodní všeobecný veletrh v Benguele FIB (květen) a další.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Angola má základní právní ochranu práv duševního vlastnictví. Národní shromáždění Angoly přijalo v srpnu 2005 na ochranu průmyslového duševního vlastnictví Pařížskou úmluvu. Ministerstvo průmyslu Angoly spravuje práva k duševnímu vlastnictví – ochranné známky, patenty a užitné vzory na základě zákona o průmyslovém vlastnictví č. 3/92. Ministerstvo kultury reguluje autorská práva, literární a umělecká práva na základě autorského zákona č. 4/90.

Angola je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Pověřenou institucí je Institut práv průmyslového vlastnictví – Angolan Industrial Property Institute (IAPI). Zákonná úprava v oblasti duševního vlastnictví prochází v Angole revizí, aby byla více v souladu s mezinárodní úpravou. Očekává se tedy v nejbližší době nový zákon o průmyslovém vlastnictví, který připravuje IAPI.

5.5. Trh veřejných zakázek

Angola má elektronický systém zadávání a zpracování veřejných zakázek, které jsou publikovány na stránkách Portal de Compras Públicas. Tento systém je spravován angolským ministerstvem financí a pro získání plného přístupu je potřeba se zaregistrovat. Tento systém v sobě sdružuje portál dodavatelů, portál pro veřejné zakázky a portál pro elektronické zadávání zakázek.

Webové stránky pro přístup k veřejným zakázkách jsou vedeny v portugalštině a i v angličtině, nicméně podnikatelé musí očekávat, že veškerá dokumentace spojená s veřejnými zakázkami bude v portugalštině včetně následné komunikace s angolskými úřady.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky: U většiny projektů státní sféry, ale i B2B projektů je nezbytné poskytnout exportní odběratelský úvěr na delší období. Bankovní instituce vždy připraví finanční nabídku podle zapojených subjektů a i nastaví délku financování a výši úroků. U projektů pro státní sféru je nicméně angolským ministerstvem financí vyžadováno poskytnutí financování na minimální počet 15–20 let s výhodnými úrokovými sazbami. Pouze výjimečně u B2B projektů nižší hodnoty je možné akceptovat platbu předem.

Řešení sporů: V Angole platí ještě více než kdekoliv jinde, že obchodním sporům je třeba předcházet. Soudnictví stále nemá dostatečnou kapacitu, je pomalé, nevýkonné a není stále zcela zaručena nezávislost soudních řízení. V porovnání s ostatními zeměmi subsaharské Afriky je Angola pod jejich průměrem a to z pohledu jak času, tak i nákladů. V Angole není určený soud pro řešení obchodních sporů, tyto spory řeší většinou provinční soud, např. provinční soud Luandy. Veškerá administrativa probíhá manuálně a není možné zaslat elektronicky dokument či zaplatit přes elektronický systém. Vše probíhá fyzicky a manuálně.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Před cestou do Angoly vřele doporučujeme zaregistrovat se v systému DROZD MZV ČR.

Víza: Pro občany ČR vystavuje Velvyslanectví Angolské republiky v Berlíně či je možné pro turistická víza využít nově zřízený elektronický systém SME pro podání žádosti o vízum, který byl zprovozněn 1. 4. 2018. Doporučuje se však před cestou poradit se zástupci Velvyslanectví Angoly v Berlíně.

Od 1. 7. 2010 zastupuje ČR v Angole při vydávání schengenských víz Portugalsko. Žadatelé z Angoly se tedy mohou obracet se svými žádostmi o schengenské vízum při cestě do ČR na portugalský konzulát v Luandě, kde je potřeba se objednat přes systém VFS k pohovoru a předání nezbytných dokumentů. Více informací na stránkách VFS.

Hlavními nebezpečími číhajícími na cestovatele v zemi jsou malaričtí komáři zejména v době horka – listopad–březen (nutný repelent, případně antimalarika již na letišti v Luandě), obecná kriminalita, nekvalitní síť pozemních komunikací, množství nášlapných min související s válečným dědictvím (v přírodě, mimo velká města). Pitná voda není běžná v hotelech ani v místních penzionech, je nezbytné koupit balenou vodu. Vnitrostátní letecká doprava je v Angole hlavním způsobem přepravy osob i materiálu, avšak kvalita a údržba letadel vlastněných některými místními aeroliniemi je pochybná. Nejrozšířejnějšími aerolinkami na území Angoly jsou TAAG. TAAG spolupracuje např i s Emirates Airlines.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro možnost zaměstnání českých občanů je potřeba vyřídit pracovní vízum, které se podává na Velvyslanectví Angoly v Berlíně. Vyřízení pracovního povolení pro cizince je však často problematické, protože jsou povinné limity pro zaměstnávání angolských pracovníků.

Zaměstnávání cizinců je často spojeno s prokázáním jejich odborných a technických znalostí, aby byl dostatečný důvod pro jejich zaměstnání. Pomoc s konkrétními požadavky pro zaměstnávání občanů ČR při realizaci investic v Angole poskytne agentura AIPEX.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnějším veletrhem v zemi a potažmo v celém regionu je mezinárodní všeobecný veletrh FILDA, který se koná každoročně v červenci. Akce je pod záštitou Ministerstva ekonomie a plánování Angoly a pravidelně se účastní více než 500 vystavovatelů z Angoly a další dvacítky zemí (kromě sousedů Angoly a samozřejmě Portugalska a Brazílie, které mají své vlastní pavilony, bývají z evropských zemí tradičně přítomny Španělsko, Itálie, Francie, SRN, ale i např. Rakousko a Rumunsko a nově i Polsko a Maďarsko).

Dalšími významnými veletrhy jsou:

• EXPO NAMIBE – představuje potenciál regionu a možnosti pro podnikání
• FIMMA – veletrh zaměřený na dřevařský průmysl a na nábytek, který se uskuteční na Baía de Luanda
• ALIMENTÍCIA Angola – mezinárodní veletrh potravinářství, nápojového průmyslu, hotelnictví, restaurací a franchisingu v Luandě na Baía de Luanda, organizátorem je společnost EVENTOS ARENA.
• FEIRA INTERNACIONAL DE BENGUELA – mezinárodní veletrh provincie Benguela, který se uskuteční na Estádio de Ombaka, organizátorem je EVENTOS ARENA ve spolupráci s provinční vládou Benguely
• EXPO INDÚSTRIA – výstava průmyslu a současně i PROJECTA – veletrh stavebnictví ve speciální ekonomické zóně Luanda-Bengo, organizátorem je EVENTOS ARENA ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu Angoly
• AMBIENTE ANGOLA 2024 – veletrh Feira Internacional de Tecnologias Ambientais – mezinárodní veletrh technologií životního prostředí, který se uskuteční na Baía de Luanda, který má za cíl podpořit kruhovou, zelenou a modrou ekonomiku a týká se sektorů vodohospodářství a energetiky, průmyslu, městského plánování a stavebnictví, ropného průmyslu, těžebního průmyslu, obchodu, zemědělství a lesnictví 
• Cidade de empreendedor – výstava zaměřená na podnikání, která se uskuteční na Baía de Luanda

Bližší informace jsou k nalezení na stránkách EVENTOS ARENA.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Pretorii (Embassy of the Czech Republic in Pretoria)
Země akreditace: Jihoafrická republika, Angola, Botswana, Lesotho, Madagaskar, Mauricius, Namibie, Mosambik a Svazijsko (Království Eswatini)
Velvyslanec: Mgr. Tomáš Uličný
Fyzická adresa: 936 Pretorius Street, Arcadia, Pretoria Poštovní adresa: P.O.Box 13671, Hatfield 0028, Pretoria, South Africa
Tel.: 0027-12-431-2380 fax: 0027-12-430-2033
E-mail: pretoria@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/pretoria
Facebook: Embassy of the Czech Republic in Pretoria
Konzulka: Mgr. Dana Eltomová
Tel.: 0027-12-431-239
E-mail: consulate_pretoria@mzv.cz
Ekonomický úsek: Ing. Miroslav Veselka, MBA
Tel.: 0027-12-431 2389, 0027-12-431-2385
E-mail: commerce_Pretoria@mzv.cz
ZÚ ČR v Pretorii se nachází cca 55 km od mezinárodního letiště v Johannesburgu (O.R. Tambo). GPS: S 25º44,708`; E 28º13, 566`

Honorární konzulát ČR s působností v celé Angole
Honorární konzul: Manuel Martins da Cruz
E-mail: manuel_cruz2000@hotmail.com
Tel.: +244 926 387 878
Adresa: Avenida Comandante Valódia 147, 3D, Distrito Urbano do Sambizanda Município de Luanda

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie: 113
• Operační jednotka: +244 222 260472 / +244 222 337100 / +244 912 402982
• Kriminální policie: +244 222 261981
• Hasiči: 115
• Záchranná služba: 116

Nemocnice a kliniky v Luandě:

• Clinica Sagrada Esperança, Avenida Murtala Mohammed 298, Ilha de Luanda, tel.: +244 923 167 950
• Clinica Girasol, Avenida Comandante Gika 225, Alvalade, Luanda, tel.: +244 226 698 000
• Clinica Multiperfil, Morro Bento, Samba, Luanda, tel.: +244 226 434 415, pohotovost: +244 923 501 168, e-mail: faleconnosco@multiperfil.co.ao
• Luanda Medical Center, dvě pobočky v Luandě – první pobočka Rua Amilcar Cabral 3, Luanda, druhá pobočka Shopping Avenida, Talatona, Luanda, tel.:+244 923 167 730, +244 222 708 000, whatsapp:+244 923 167 730, e-mail: geral@lmc.co.ao

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Governo de Angola – vládní portál, seznam ministerstev a ministrů
• Angop, angolská tisková agentura, včetně anglické verze
• Jornal de Angola – provládní celostátní deník
• Folha 8 – nezávislý angolský deník
• AIPEX – angolská agentura na podporu investic
• Angolská podnikatelská konfederace – Confederacao Empresarial de Angola – asociace podnikatelů, která sdružuje další oborové asociace a je významným článkem pro podporu podnikatelského sektoru v Angole
• Africká rozvojová banka – informace o Angole, kontakty a programové dokumenty stránka sekretariátu
• Jihoafrické rozvojové společenství se základní informací o Angole
• Market Access Database – konzultace celní sazeb a překážek při obchodu nejen s Angolou
• Delegace EU v Angole – programy rozvojové spolupráce financování z evropských fondů a další informace
• WTO k Angole – přehled informací k obchodu se zbožím, službám a ochraně práv duševního vlastnictví vedené danou organizací
• Doing Business 2020 k Angole – poslední edice k přehled postupů a opatření v Angole pro podnikání