Aplikace systému INTRASTAT v České republice



Méně obvyklé obchodní operace

Třístranné obchody mezi osobami ze tří členských států

215) Obchodní případ, při kterém osoba A z jednoho členského státu nakupuje zboží od osoby B z druhého členského státu a prodává ho osobě C do třetího členského státu, přičemž zboží je dopravováno přímo od prvního prodávajícího – osoby B ke konečnému odběrateli či kupujícímu osobě C, vykazuje do Intrastatu osoba B z druhého členského státu  jako zboží prodané do třetího státu, který je vykázán jako stát určení. Nakupující z třetího státu osoba C vykazuje toto zboží jako přijaté z druhého státu. Osoba A z prvního státu, která je vlastně přímým obchodním partnerem osob B i C, ale přes jejíž stát zboží maximálně tranzituje, údaje o takovém zboží do Intrastatu vůbec nevykazuje, i když je s oběma dalšími osobami v platebním styku za předmětné zboží. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboží nebo obchodních transakcích, jejichž účelem je zpracování zboží dle smlouvy. Rozhodující v těchto případech je samotný pohyb zboží s vyjádřením státu jeho odeslání a přijetí, ne platba za ně nebo stát, ve kterém je usazena osoba, v jejímž zájmu se daná transakce uskutečňuje, i když zainteresované osoby ze státu odeslání a přijetí nejsou spolu vůbec v žádném kontaktu.

Příklady:

1. Osoba v ČR A, která působí jako prostředník, nakupuje zboží ve Francii od osoby B, která zboží na základě požadavku osoby  A zasílá přímo osobě C v Německu, které osoba A zboží prodává. Protože toto zboží nevstoupí do ČR ani není určeno pro ČR, stejně jako není z ČR  odesíláno, osoba A je do Intrastatu vůbec nevykazuje. Údaje o zboží se případně objeví ve Výkazu o odeslání ve Francii a na Výkazu o přijetí v Německu.

2. Osoba v ČR A nakupuje zboží od osoby C v Německu, která  ji dodává zboží do ČR  přímo od jejího dodavatele,  osoby B na Slovensku. Zboží je tak dopravováno přímo ze Slovenska do ČR, platba však probíhá mezi ČR a Německem a zřejmé také mezi Německem a Slovenskem. Zboží zaznamená osoba A v ČR jako přijaté,  zemí odeslání je Slovensko (rozhodující je pohyb zboží, ne pohyb finančních prostředků). Na Slovensku osoba B  zboží do Intrastatu vykáže jako odeslané do ČR a v Německu by se vůbec vykazovat nemělo.

216) Zboží obdržené z jednoho členského státu ke zpracování dle smlouvy s požadavkem objednatele zpracování na odeslání výrobku po provedení zpracovatelské operace zpracovatelem do jiného členského státu, než ze kterého bylo zboží ke zpracování přijato, se vykazuje do Intrastatu při přijetí ke zpracování s kódem transakce „42“ a při odeslání po zpracování s kódem transakce „52“.

Příklad:

Osoba v ČR (A) uzavřela smlouvu o zpracování s osobou na Slovensku (B), odkud také dostává zboží ke zpracování. Slovenská osoba  (B) požaduje, aby zušlechtěné výrobky po skončení zpracování nebyly osobou (A) zasílány na Slovensko, ale do Francie osobě (C). Osoba v ČR (A) vykazuje přijetí zboží ze Slovenska s kódem transakce „42“ a odeslání zboží po zpracování do Francie s kódem transakce „52“.

217) Zboží prodávané do jiného členského státu, které je cestou ze státu prodávajícího do státu kupujícího v třetím členském státě zpracované dle smlouvy (tzv. zušlechtění na cestě), je prodávajícím vykazováno do Intrastatu jako zboží odeslané (prodané) do státu určení, ve kterém bude zpracováno do konečné podoby. Údaje o takovém zboží se do Výkazu uvedou podle stavu zboží, ve kterém se nachází v době odeslání a s hodnotou, kterou má v době odeslání (bez ceny za zpracování či zušlechtění po opuštění státu prodávajícího).

Příklad:

Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě ve Španělsku (B) a současně uzavře s osobou ve Francii (C) smlouvu o zpracování a zboží v rámci jeho odeslání do Španělska. Zboží  zašle nejdříve do Francie ke zpracování dle smlouvy s požadavkem, aby po zpracování bylo přímo z Francie dopraveno jeho konečnému odběrateli ve Španělsku. Osoba v ČR (A) vykazuje zboží do Intrastatu v ČR jako zboží odeslané s kódem transakce „12“,  do státu určení Francie. Do Výkazu se jako fakturovaná hodnota uvede hodnota  zboží, kterou má v době, kdy opouští ČR (bez hodnoty zpracování na cestě ke konečnému odběrateli).

218) Zboží nakoupené v jiném členském státě, které je cestou ze státu prodávajícího do státu kupujícího v třetím členském státě zpracované dle smlouvy (tzv. zušlechtění na cestě), je kupujícím vykázané do Intrastatu jako zboží nakoupené (přijaté) ze státu odeslání, ve kterém bylo  zpracováváno (zušlechtěno) do konečné podoby. Údaje o takovém zboží se do Výkazu  uvedou  podle stavu zboží, ve kterém se nachází v době přijetí a s hodnotou, kterou má v době přijetí (včetně hodnoty hrazené za  zpracování či zušlechtění provedeném cestou). Do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota se tak bude rovnat součtu ceny zaplacené za zboží jeho prodávajícímu a ceny zaplacené jeho zpracovateli, to znamená, že bude odpovídat celkové hodnotě výrobku, jaký má v době přijetí. 

Příklad:

Osoba v ČR (A) nakupuje zboží od osoby ve Španělsku (B), ale zboží obdrží z Francie, kde bylo v průběhu cesty od prodávajícího (B) na základě  smlouvy o zpracování s francouzským zpracovatelem osobou (C) zušlechtěno. Osoba v ČR vykazuje zboží do Intrastatu po jeho obdržení a dopravení do ČR, jako zboží  přijaté do ČR, s kódem transakce začínajícím číslem „12“, ze země odeslání Francie a s hodnotou zahrnující jak cenu uhrazenou španělskému prodávajícímu tak i francouzskému zpracovateli.

Třístranné obchody mezi osobami ze dvou členských států

219) Zbožovou transakci, při níž osoba A nakupuje zboží od osoby B ze stejného členského státu a prodává ho třetí osobě C z jiného členského státu, do Intrastatu vykazuje jako zboží odeslané osobou A. Zpravodajskou jednotkou je tak osoba, která zboží do jiného členského státu prodává, přiznává ho k DPH jako dodané do jiného členského státu a uvádí o něm informace do souhrnného hlášení k DPH (tzv. VIES). To platí i v případech, kdy zboží osobě C v jiném členském státě odesílá přímo osoba B. Není totiž rozhodující, zda zboží do jiného členského státu bylo odesláno anebo dopraveno přímo osobou, která je prodala partnerovi ve své zemi a v daňovém přiznání uvádí transakci jako vnitrostátní plnění nebo bylo kupujícímu z jiného členského státu dopravováno přímo jeho obchodním partnerem. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboží nebo obchodních transakcích jejichž účelem je zpracování zboží dle smlouvy. Osobou, která má povinnost uvést údaje o takové transakci do Výkazu pro Intrastat je jednoznačně vždy ta zpravodajská jednotka, která je obchodním partnerem osoby  z jiného členského státu, přičemž není rozhodující, zda je také osobou z jejíž adresy je zásilka zboží do jiného členského státu odesílána.

Příklad:

Osoba v ČR (A) nakupuje  zboží od jiné osoby v ČR (B) a prodává ho osobě (C) do Německa.  Bez ohledu na skutečnost, zda zboží odesílá do Německa osoba A nebo B, jako zboží odeslané, bude vždy do Výkazu  deklarováno osobou A.

220) Zbožovou transakci, při níž osoba A z jednoho členského státu prodává zboží osobě B z druhého členského státu a přímo je dodává třetí osobě C z členského státu, který je i státem jeho obchodního partnera – kupujícího (osoby B a C jsou z jednoho státu), vykazuje do Intrastatu ve státě přijetí ta osoba, která zboží v jiném členském státě pořídila, to je osoba B. To znamená ta osoba, která přiznala k DPH  pořízení zboží z jiného členského státu a na níž byl prodávajícím vyhotoven daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu. Skutečný adresát a příjemce zboží, osoba C,  která zboží nakupuje od osoby B ve stejném členském státě, zboží do Intrastatu nevykazuje. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboží nebo obchodních transakcích jejichž účelem je zpracování zboží dle smlouvy. Osobou, která má povinnost uvést údaje o takové transakci do Výkazu pro Intrastat je jednoznačně vždy ta zpravodajská jednotka, která je obchodním partnerem osoby z jiného členského státu, přičemž není rozhodující, zda je také osobou na jejíž adresu je zásilka zboží adresována a z jiného členského státu doručena.

Příklad:

Osoba v Německu (C) prodává zboží osobě v ČR (A), ale zasílá ho jiné  osobě v ČR (B). Skutečný příjemce zboží, osoba česká osoba B, toto zboží nakupuje od české osoby A. Přijetí zboží v ČR vykáže do Intrastatu osoba A.

221) Zboží obdržené z jiného členského státu ke zpracování dle smlouvy a po provedení zpracovatelské operace předávané k provedení další zpracovatelské operace jinému zpracovateli ve stejném státě, vykáže do Intrastatu první zpracovatel, jako zboží přijaté ke zpracování dle smlouvy s kódem povahy transakce „41“ nebo „42“. S kódem „41“ má-li se zpracovaný výrobek vrátit do státu, ze kterého bylo odesláno zboží určené ke zpracování nebo s kódem „42“, předpokládá-li se, že zpracované zboží bude odesláno do jiného státu, než ze kterého bylo přijato zboží ke zpracování. Druhý zpracovatel, který na zboží provede další operaci a přepracované zboží odešle (vrátí v zušlechtěném stavu) do členského státu, ze kterého bylo přijato zboží ke zpracování, vykáže do Intrastatu informace o tomto zboží s kódem transakce „51“ nebo „52“, jako zboží po zpracování dle smlouvy s nomenklaturním zbožovým zařazením odpovídajícím stavu zboží při jeho odeslání a s hodnotou odpovídající celkové hodnotě odesílaného výrobku po kompletním zpracování oběma zpracovateli. S kódem povahy transakce „51“ vykáže druhý zpracovatel odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy v případě, že je odesíláno do stejného státu, ze kterého přišlo zboží určené ke zpracování. Odeslání zpracovaného výrobku do jiného státu než ze kterého bylo přijato zboží ke zpracování vykáže s kódem povahy transakce „52“. Nemá-li první zpracovatel vůbec žádné informace o tom, kam zboží po zpracování u druhého zpracovatele bude odesláno, vykáže přijetí zboží ke zpracování s kódem povahy transakce „41“. Nemá-li druhý zpracovatel žádné informace o tom, z kterého státu bylo přijato zboží ke zpracování, odeslání zpracovaného výrobku do státu určení totožného se státem, ve kterém má sídlo objednatel zpracování vykáže do Intrastatu s kódem „51“, jinak s kódem „52“.

Příklad:

Podnikatelský subjekt v ČR (A) na základě smlouvy o zpracování s polskou firmou (B) přijímá zboží z Polska, částečně ho opracovává a dle pokynů jeho polského vlastníka ho odesílá jiné osobě v ČR (C), která na něm provádí další zpracování. Druhý zpracovatel v ČR (C) po skončení jím prováděných zpracovatelských operací odesílá zpracované (zušlechtěné) výrobky zpět do Polska. Subjekt A vykáže přijetí  zboží do Intrastatu s kódem transakce „41“, osoba C do Výkazu pro Intrastat na odeslání zboží vykáže vrácení zboží do Polska s kódem transakce „51“. Do Intrastatu vykazovaná hodnota odesílaného zboží by se měla rovnat hodnotě zboží přijatého ke zpracování zvýšené o hodnotu fakturovanou za zpracování zboží osobou A i C. Pokud osoba C nezná hodnotu fakturovanou osobou A, musí do Výkazu pro Intrastat uvést odhadní hodnotu celého odesílaného zboží po jeho zpracování.

Třístranné obchody mezi osobami ze dvou členských a jednoho nečlenského státu

222) Při obchodní transakci dvou osob registrovaných k DPH ve dvou členských státech a jedné osoby z třetí země první osoba A vyváží zboží z členského státu přímo osobě C do třetí země, přičemž je prodává osobě B z jiného členského státu, která toto zboží dále prodává osobě C. Propuštění zboží do vývozního celního režimu provádějí celní orgány ve státě odeslání zboží. Pohyb zboží se do Intrastatu vůbec nezaznamenává, musí být vyvezeno do třetí země na základě rozhodnutí o jeho propuštění příslušnými celními orgány.

Příklad:

Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě v Německu (B), která je dále prodává osobě v Rusku (C). Na základě požadavku  německé osoby (B) je zboží propuštěno do celního režimu vývozu v ČR a dopravováno přímo z ČR do Ruska. Vývoz do Ruska se do Intrastatu nevykazuje, zboží musí být vyvezeno na základě rozhodnutí celního úřadu. Kdo a odkud za zboží dodavateli platí není rozhodující.

223) Jinak je to s vykazováním do Intrastatu při obchodní zbožové transakci dvou osob registrovaných  k DPH ve dvou členských státech a jedné osoby z třetí země, při které osoba A z jednoho členského státu prodává zboží osobě C ze třetí země, která není zaregistrována k DPH v žádném členském státě. Na žádost osoby C ze třetí země, která zboží dále prodává osobě B  z druhého členského státu, první osoba A dopravuje zboží přímo této osobě B do druhého členského státu. Odeslání zboží osoba A do Výkazu pro Intrastat zaznamená, přestože zboží prodává osobě, která není registrována v členském státě k DPH, a to vzhledem k tomu, že zboží dopravuje sám prodávající a může prokázat, že zboží nezůstalo v členském státě prvního prodeje, ale bylo prokazatelně dopraveno do jiného členského státu.

Příklad:

Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě ve Švýcarsku (C), která je dále prodává osobě v Německu (B). Na základě požadavku švýcarské  osoby (C) je zboží dopravováno přímo z ČR do Německa. Zboží musí být  švýcarské osobě prodáno s DPH a do Intrastatu vykázáno  osobou v ČR (A)  jako   zboží odeslané  do Německa (ve Výkazu pro Intrastat uvedená fakturovaná hodnota nezahrnuje DPH  a kód povahy transakce je „19“) .

224) Přijetí zboží vykáže do Intrastatu osoba A z jednoho členského státu, pokud takové zboží má status Společenství (není pod celním dohledem) a prokazatelně je obdržela z jiného členského státu od osoby B, i když ho koupila od osoby C ze třetí země, a to od osoby, která není zaregistrována k DPH v žádném členském státu a za zboží se také platilo přímo do třetí země.

Příklad:

Osoba v ČR (A) nakupuje zboží švýcarského původu od švýcarské osoby (B), která není registrována k DPH v EU. Za zboží platí do Švýcarska, ale zboží, které není pod celním dohledem, obdrží od jeho odesílatele osoby (C) v Německu. Osoba v ČR (A) musí vykázat do Intrastatu přijetí takového zboží ze státu  odeslání Německo a s kódem povahy transakce“91“ (stát původu může být jakýkoliv, třeba i Švýcarsko).

Ostatní méně obvyklé obchodní a jiné operace

225) Zboží, u kterého se nemění jeho vlastník a které si kupující pošle prodávajícímu s požadavkem, aby takové zboží bylo použito při výrobě kupovaného finálního výrobku a přitom se nejedná z hlediska přiznávání DPH o práce na movité věci (zpracování dle smlouvy dříve označované jako zušlechtění), je kupujícím konečného výrobku vykazované do Intrastatu pouze při odeslání do státu prodávajícího, a to s kódem povahy transakce „94“.

Prodávající celého výrobku přijetí komponentu, nebo jiného zboží, které použije při výrobě následně prodávaného zboží, vykáže do Intrastatu jako zboží přijaté také s kódem transakce „94“ (nestává se vlastníkem tohoto zboží a nemá uzavřenou smlouvu o zpracování, zušlechtění zboží). Odeslání prodávaného výrobku se vykazuje s kódem transakce začínajícím číslem „1“ a s hodnotou, za kterou je kupujícímu prodávajícím dodáván. Vrácení zboží, použitého při výrobě prodávaného výrobku, se zvlášť do Intrastatu nevykazuje. Případné vrácení zboží nepoužitého při výrobě prodávaného výrobku jeho vlastníkovi se vykazuje s kódem transakce „94“ a s hodnotou i kódem kombinované nomenklatury stejnými jako při jeho přijetí.

Příklady:

1. Osoba v ČR (A) prodává osobě v Rakousku (B) automobil, který chce mít rakouský kupující (B) obutý pneumatikami, které vlastní a dodá české osobě (A) k namontování na kupované auto. Přijaté pneu česká osoba (A) vykáže do Intrastatu s kódem transakce „94“ a odeslání celého automobilu s namontovanými pneumatikami rakouského odběratele se vykáže do Intrastatu na odeslání zboží s kódem transakce začínajícím číslem „1“ (většinou kódem „11“), s fakturovanou hodnotou rovnající se ceně, kterou za auto skutečně zaplatil rakouský kupující, přičemž lze předpokládat, že auto s pneumatikami, které si dodal sám kupující, bude o tyto pneumatiky levnější než auto, které někdo koupí kompletně. Samotné pneumatiky se do Výkazu pro odeslání zboží z ČR v tomto případě vůbec nevykážou, protože zpět nejsou odesílány samostatně, odesíláno je celé auto a to, že obsahuje dočasně přijaté pneumatiky, které nezměnily svého vlastníka, není vůbec rozhodující..

2. Osoba v ČR (A) kupuje od italské osoby (B) automobil, který chce mít obutý do pneumatik, které si odešle do Itálie s požadavkem, aby byly použity  při výrobě objednaného auta, přičemž tyto pneumatiky neprodává a zůstávají jejím vlastnictvím. Odeslání takových pneu se vykáže do Intrastatu s kódem transakce „94“, jejich vrácení na koupeném autě se už do Intrastatu nezaznamená a přijatý automobil se vykáže s kódem transakce začínajícím číslem „1“ (většinou kódem „11“) a s fakturovanou hodnotou, za kterou byl od italské osoby (B) nakoupen.

226) Zboží, které si jeho vlastník, registrovaný k DPH v členském státě odeslání i v členském státě přijetí, zasílá z jednoho členského státu do druhého (sám sobě), jako přemístění svého obchodního majetku za účelem uskutečňování ekonomických činností v jiném členském státě, se do Intrastatu vykazuje s kódem povahy transakce „92“.

Příklady:

1. Německá  firma s německým i českým DIČ, která má v ČR pobočný výrobní závod svého hlavního závodu v Německu, si přemísťuje do tuzemska své stroje k zajištění nové výrobní činnosti  v ČR, kterou zatím prováděla ve svém hlavním závodě v Německu. Přijetí takového zboží se do Výkazu uvede s kódem transakce „92“ a s hodnotou, za kterou by se dané zboží prodalo, pokud by bylo předmětem prodeje, stejně jako u jiného bezúplatně přijatého zboží nebo zboží, které nemění svého vlastníka. Odpovídajícím kódem skupiny dodacích podmínek je kód „N“.

2. Slovenská firma se slovenským i českým DIČ dodává do ČR zboží na konsignační sklad, ze kterého následně bude toto zboží prodávat několika českým odběratelům s tím, že daňové doklady na tyto kupující bude vystavovat se svým českým DIČ a s českou DPH. Přijetí zboží do ČR vykáže slovenská firma s českým DIČ s kódem transakce „92“ (v referenčním období přijetí zboží do ČR a s hodnotou, kterou v této době zboží má – v případě následného prodeje za jinou hodnotu, se původně do Intrastatu vykázaný údaj dodatečně neopravuje).

227) Zboží, které jeho kupující obdrží přímo z jiného členského státu, přičemž daňový doklad je vystavený prodávajícím z jiného členského státu s jeho českým DIČ a s českou DPH, protože je registrován k DPH  nejen ve státě kde je usazen, ale i v ČR, kupující do Intrastatu nevykazuje. Údaje o přijatém zboží musí do Intrastatu vykázat prodávající s kódem transakce „92“ pod svým českým DIČ, jako přemístění svého majetku z jiného členského státu, protože prodej se uskutečňuje až následně jako operace mezi dvěma subjekty s českými DIČ (obdoba případu uvedeného v předchozím odstavci). Kupující do Intrastatu nic o této operaci nevykazuje, vzhledem k tomu, že i k DPH toto obdržení zboží nepřiznává jako pořízení zboží z jiného členského státu.

Příklad:

Česká firma „A“ si objedná zboží u německé firmy „B“, která ji objednané zboží přímo dodá z Německa na její adresu v ČR, ovšem bez daňového dokladu pro pořízení zboží z jiného členského státu. Daňový doklad kupující obdrží od německého dodavatele s českým DIČ a českou DPH, protože německý obchodní partner má jak DIČ německé, tak i české. Zda tento daňový doklad vystavila jeho organizační složka, nebo dceřiná společnost, nebo zde vůbec nemá svou provozovnu, sídlo ani místo podnikání, není rozhodující. Vůbec také nezáleží na tom, kam a komu je zasílána platba za koupené zboží. Do Intrastatu údaje o takto přijatém zboží musí vykázat s kódem povahy transakce „92“ německý prodávající „B“ a česká firma „A“ žádné údaje o této transakci do Intrastatu nevykazuje.