Argentina

Argentina má v zemědělství velký potenciál, jedná se o 8. největší zemi na světě, 53 % plochy pokrývá orná půda. Ačkoliv zemědělská výroba tvoří méně než 11 % HDP, podílí se na více než dvou třetinách veškerého exportu a je základem pro zisk zahraničních valut (hlavně amerického dolaru). Pro argentinské zemědělce je tedy důležité udržovat krok se světem v oblasti moderních technologií či tzv. precizního zemědělství. Zapotřebí jsou technologie související s efektivnějším nakládáním s energiemi, monitoring úrody/sklizní, optimalizace procesů apod. 

Aplikace nových technologií v zemědělství je pro Argentinu do budoucna velkou výzvou, protože prozatím do této oblasti neinvestuje mnoho. Daňové úlevy a pobídky v oblasti zemědělství a lesnictví existují, není jich však mnoho. Všechna strojní zařízení související s tímto sektorem obvykle vstupují na argentinský trh s tarifem pohybujícím se mezi 0 % až 14 %, u již použitých strojů může sazba dosáhnout 28 %. Stroje určené k vytváření přidané hodnoty je vždy snazší dovézt, protože se na ně vztahují automatické licence a jsou obecně zatíženy nižšími celními sazbami.

Argentina má 27. největší vodní rezervoár na světě, ale i tak zde žije kolem 4 milionů obyvatel, kteří nemají přístup ke zdravotně nezávadné vodě v okolí svého bydliště. Situace je zdaleka nejhorší na severu země, kde až 75 % původních obyvatel nemá přístup k bezpečnému vodnímu zdroji. Kvalita dodávané vody ve městech je obecně považována za přiměřenou. Odhaduje se, že více než 90 % domácností dostává pitnou vodu v souladu s normami veřejného zdraví. Existují však strukturální problémy (především v aglomeraci Buenos Aires), které je třeba řešit:

• zaznamenatelný zápach, zabarvení či nepříjemná chuť vody (ačkoli jde spíše o sezónní záležitost), podle distributorů neovlivňuje její pitelnost. Důvodem jsou změny složení vody v řece la Plata. Uživatelé se však většinou rozhodují pro vodu balenou;
• povodí řeky Matanza-Riachuelo v Buenos Aires je jednou z nejvíce znečištěných řek na světě kvůli odpadním vodám, které se sem dostávají z koželužských a chemických závodů, jakož i z kanalizace a kvůli pevnému odpadu;
• další kontaminovanou oblastí je přehrada San Roque a řeka Suquía, která poskytuje pitnou vodu městu Córdoba. Jedná se o řeku znečištěnou agrochemikáliemi, jako je glyfosát (používá se k pěstování sóji), dále arsenem či olovem.

Palčivým problémem, který je třeba též vyřešit, je ztráta vody kvůli nekvalitnímu potrubí. Ztráty se pohybují okolo 40 %. 

Existuje několik odvětví, kde by česká řešení a technologie mohly být úspěšné a které argentinská administrativa dlouhodobě poptává. Mezi ně patří technologie vedoucí k zamezení úniku pitné vody z distribuční sítě, řešení zápachu a/nebo zabarvení pitné vody, technologie zabývající se přístupem k pitné vodě z vodonosných vrstev (zejména venkovské oblasti v severní Argentině) a technologie čištění odpadních vod.

Rozvoj důlního a těžebního průmyslu je jednou z vládních priorit, protože má potenciál generovat velké množství deviz z vývozu surovin do zahraničí. Země má velké zásoby mědi, olova, železa, zlata, stříbra, lithia, molybdenu, uranu, draslíku a jiných vzácných kovů. 

I s ohledem na dlouhodobý nedostatek zahraničních deviz se země čím dál tím více zajímá o intenzivnější využívání svých nerostných surovin. V zemi probíhá 87 těžebních projektů v různých fázích realizace (na začátku roku 2023 se těžilo v 17 lokalitách, 3 projekty jsou ve výstavbě). V poslední době byly započaty projekty, jejichž investiční hodnota by v budoucnu měla dosáhnout výše 10 mld. USD. Podle odhadů však až 70 % plochy území země potenciálně vhodné pro těžbu ještě ani nebylo prozkoumáno. Od roku 2015 je velká pozornost zaměřena na lithium a měď. Hlavně od lithia si Argentina slibuje do budoucna velký zdroj příjmů. Ve 12 oblastech (provincie Jujuy, Catamarca, Salta) by se mohlo nacházet až 92 Mt lithia, což by pokrylo dodávky po dobu 100 let. Zásoby mědi se odhadují na 65 Mt.

Vláda láká zahraniční investory do těžebních projektů, od kterých si slibuje rychlé zahájení těžby, příliv investic a vznik pracovních míst. Existují fiskální výhody, které nabízejí vlády jednotlivých provincií, neboť v Argentině jsou přírodní zdroje jejich vlastnictvím. Mezi nejvýznamnější pobídky patří ty, které vyplývají z Federální dohody o těžbě (Acuerdo Federal Minero) a Zákona o investicích těžby z roku 1993 (Ley de Inversiones Mineras) a které firmám zajišťují fiskální stabilitu, které platí po dobu 30 let (na národní a provinční úrovni). Mezi další pobídky patří například bezcelní dovoz investičního majetku (především stroje, zařízení a náhradní díly pro těžební činnost); dvojitý odpočet daní – a) daň z příjmu s ohledem na uvalené náklady na průzkumnou činnost, b) vrácení DPH; zrychlené tříleté amortizační schéma.

Z pohledu českých firem jsou pro Argentinu stěžejní především konkrétní řešení v oblasti přepravy zboží a zpracování surovin. Vítány jsou systémy a technologie, které ve výsledku budou znamenat snížení nákladů. Dodavatelé systémů a technologií musejí vzít v potaz rozlohu Argentiny (8. největší země na světě) a vzdálenost nalezišť od velkých měst, což výrazně zvyšuje nároky na logistiku a propracovaný poprodejní servis (disponibilita náhradních dílů, doprava techniků a servisu na místo, instalace techniky apod.). 

Argentina spolu s Brazílií a Mexikem patří k zemím Jižní Ameriky, které jsou před kybernetickými útoky chráněny nejméně. V případě ochrany domácností je na tom Argentina úplně nejhůře. Argentina se dlouhodobě spoléhá na prvky kybernetické bezpečnosti převážně americké a izraelské provenience, ačkoliv existují i argentinské společnosti zabývající se vývojem, jako jsou BairesDev nebo Simplex Software.

Kybernetická bezpečnost se dostala v Argentině do popředí především v souvislosti se summitem zemí G20, které se uskutečnilo v Buenos Aires koncem roku 2018. Do té doby se tématu nevěnovalo tolik pozornosti, ačkoliv první zákonná úprava pokrývající toto téma vešla v platnost v roce 2004 a stanovila povinnost ústředních orgánů zajistit bezpečnost svých dat prostřednictvím nově utvořených týmů. Během příprav summitu proběhly první veřejné zakázky v oblasti kybernetické bezpečnosti a do popředí se dostaly například izraelské firmy Rafael Systems, Elbit Systems či Israel Aeroespaces Industries. Od té doby se na bezpečnost ve virtuálním prostoru klade stále větší důraz i ve veřejné sféře.

Vzhledem k tomu že argentinské firmy nemohou pokrýt domácí poptávku, existuje zde prostor i pro české firmy, a to například vzhledem k rozvoji argentinských FINTECH firem. Těch je v Argentině okolo 135 a mezi nejznámější patří Mercado Pago, Todo Pago, Ualá, Apperto a SeSocio.com. Ačkoli se jedná o společnosti relativně malé, co do obratu jsou pro ČR zcela relevantní. Ve vztahu ke státnímu sektoru přední odborníci upozorňují, že je nutná celostní vládní strategie a koordinovaný postup při zavádění opatření chránící kritickou infrastrukturu. Na takový rozsah činností však administrativě chybí finanční prostředky. Prozatím byl vytvořen Národní program pro kritické informace, činnost zahájilo taktéž Národní ředitelství pro vyšetřování kyberkriminality.

Příležitosti pro české společnosti spočívají hlavně u řešení, která zmírňují uživatelské chyby. Možnostem budoucího uplatnění nahrává zatím nedostatečný rozvoj kyberbezpečnostních technologií, relativně četné využívání bankovních převodů a nástrojů argentinskými občany a vysoká konektivita aglomerací (Buenos Aires, Córdoba, Santa Fé), což vede ke zvyšující se potřebě firem chránit si svá data a data jejich uživatelů. V úvahu je potřeba vzít prozatím nedostatečnou regulaci a harmonizaci právních předpisů v této oblasti.

Argentina je jedním z významných světových hráčů v dobývání vesmíru. Z 39 argentinských satelitů má šest z nich vědecký charakter a byly rozvíjeny pod dohledem státní agentury CONAE (argentinská „NASA“). Dvě tvoří flotilu geostacionárních telekomunikačních satelitů národního operátora ARSAT, zodpovědného za správu a poskytování telekomunikačních služeb. Zbylé družice tvoří nanosatelity. Kromě státních organizací CONAE a ARSAT působí v Argentině i soukromé společnosti spojené jak s výrobou satelitů, tak s poskytováním služeb, infrastruktury a dalších produktů s vysokou technologickou hodnotou. Zaměřují se právě na konstrukci malých satelitů, které lze vyrábět sériově. Příklady takových firem jsou Innova Space, Satellogic či Novo Space. Lia Aerospace jako první firma na světě vypustila do vesmíru nanodružici na biopaliva. Celkově existuje okolo tuctu firem, které jsou schopny vyrábět a nabízet služby v oblasti vesmírného výzkumu. Ačkoliv argentinské vlády dlouhodobě aplikují politiku nahrazování importů vlastní produkcí, technologicky nejnáročnější vstupy či přímo větší celky musejí tyto firmy dovážet ze zahraničí.

Projekty související s vesmírem a kosmickým výzkumem vyžadují vzhledem ke svému rozsahu dlouhodobou a intenzivní mezinárodní spolupráci. Existence sítě propojených národních institucí podporuje  – kromě  rozvoje technologických firem (fungujících jako dodavatelé vstupů) – rozvoj lidských zdrojů s ohledem na vysokou kvalifikovanost, kterou vesmírný průmysl vyžaduje.  Kvalifikovaných pracovníků by mohly využít i české firmy kosmického průmyslu, který se v ČR doslova „raketově“ rozvíjí. Příkladem je brněnská společnost S.A.B. Aerospace, které se podařilo získat významný kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou na vývoj a výrobu pokročilého typu zařízení právě pro hladké vypouštění družic do vesmíru. Potenciál pro spolupráci otevírá taktéž studijní program zaměřený na vesmírný průmysl, který nedávno vzniknul na brněnském VUT. Možnou spolupráci zahrnují i oblasti využívání a aplikace dat, kalibrace a validaci radarů se syntetickou aperturou využívané v kosmickém výzkumu, které poskytují snímky s vysokým rozlišením na velké vzdálenosti. CONAE se zajímá i účast na projektech pozorování hlubokého vesmíru.

Vědecký výzkum má v Argentině velmi dlouhou tradici sahající do 17. století. Výzkum v oblasti biomedicíny zemi vynesl hned tři Nobelovy ceny. Vzhledem k obrovské rozloze a vhodným podmínkám se úsilí soustřeďuje taktéž na zemědělské vědy. Dalšími důležitými oblastmi jsou fyzika, nanotechnologie či informatika. Konkrétními tématy, kterými se argentinští vědečtí pracovníci zabývají, jsou například výroba hormonů u klonovaných krav, vývoj nových transgenních odrůd obilovin a luštěnin tolerantních vůči agrochemikáliím a stresu. Argentina má významné kapacity v oblasti jaderné a satelitní technologie. Jako jediná země v Americe – spolu s USA – vyrábí a vyváží satelity. Země má zvládnuty všechny průmyslové procesy jaderného palivového cyklu, dokonce se zde vyrábí a vyváží  jaderné reaktory. Země pokračuje i ve výzkumu v obranném průmyslu. Mezi nejvýznamnější pokroky patří vývoj raket AS-25K, které budou představeny ve verzích vzduch-moře a vzduch-země. Země vyrábí také vojenské a civilní vrtulníky, letadla a radary pro řízení letového provozu. Solidní úroveň investic vykazuje odvětví softwaru, které trvalý růst zaznamenává již pět let v řadě. 

Podle údajů vlády zaměstnává technologický sektor až 430 000 lidí, na  exportu se podílí přibližně 6 miliardami USD. Vědeckotechnické aktivity ve veřejném sektoru koordinuje především Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace (MinCyT). Hlavní vědeckovýzkumnou organizací je Národní rada pro vědecký a technický výzkum (CONICET), jedná se o argentinskou obdobu Akademie věd ČR. CONICET sdružuje přes 330 výzkumných institucí napříč celou zemí a je považována za jednu z nejprestižnějších institucí toho typu na americkém kontinentu. Témata vhodná pro transfer znalostí a technologií (TZZ) úzce souvisí s výzvami, kterým Argentina dlouhodobě čelí. Jde například technologie aplikované v energetice (obnovitelné zdroje energie, udržitelný průmyslový rozvoj, skladování energie) či udržitelné zemědělství (genetický výzkum rostlin pro adaptaci na klimatickou změnu). V rámci instituce existuje 16 kanceláří transferu napříč celou zemí. V tomto ohledu AV ČR a CONICET udržují pravidelný kontakt, zájem je o partnerství v programech Horizon Europe či výměna informací v souvislosti s podporou akademických spin-off společností.

EU a Argentina vytvořily společný styčný úřad, jehož cílem je podporovat vzájemné vědeckotechnické aktivity (www.oficinadeenlace.mincyt.gob.ar).