Austrálie

Jedním z nejdůležitějších, bohatství generujících a exportně nejvýkonnějších odvětví v Austrálii je těžební průmysl. K únoru 2023 zaměstnával australský těžební průmysl přímo 290 800 pracovníků a podporuje celkem 1,1 milionu přímých a nepřímých pracovních míst – což představuje jedno z deseti pracovních míst v Austrálii. Roční hrubá přidaná hodnota těžebního průmyslu v období finančního roku 2021-2022 činila 315 mld. AUD a těžba představuje 13,6 % HDP (v roce 2023 to bylo již 14,3 %).  Těžba v průběhu desetiletí mezi lety 2011 a 2021 přispěla 2,1 bil. AUD a 21 % k růstu HDP. Přispěla také 24 mld. AUD na výdaje za průzkum. Austrálie těží ve větším množství 19 cenných nerostů z více než 350 aktivních dolů. Z těchto nerostů lze získat kovy a další užitečné materiály. Země patří mezi přední světové producenty bauxitu (rudy hliníku), železné rudy, lithia, zlata, olova, diamantů, vzácných zemin, uranu a zinku. Austrálie má největší prokázané zdroje uranu na světě, a to téměř třetinu všech světových zdrojů. V březnu 2023 vydal Odbor pro průmysl, vědy a přírodní zdroje zprávu, že australský export přírodních zdrojů a energie přinese Austrálii více než 2 bil. AUD během příštích 6 let.

V posledním období narůstá význam těžby tzv. kritických minerálů, kam patří lithium, kobalt, grafit, nikl nebo vzácné zeminy. V segmentu středně velkých těžebních firem tvoří těžba kritických minerálů 33 % objemu výkonů, mírně zaostává těžba zlata s 31 %, následuje těžba železné rudy, uhlí a mědi. Významně posiluje i výroba LNG, kdy se Austrálie v roce 2020 stala největším vývozcem této komodity na světě.

Vláda přijala Australskou strategii pro těžbu kritických materiálů pro období 2023 – 2030 a vytvořila Critical Minerals Facilitation Office – koordinační místo vlády k zajištění rozvoje sektoru a maximálně efektivnímu využití ložisek kritických minerálů. Jedním z témat je i výroba baterií v zemi.

V poslední dekádě panuje růst domácích i zahraničních investic do rozšiřování stávajících těžebních kapacit (železná ruda, uhlí) a budování nových (LNG). Roste také kapitalizace těžebních firem. Například v segmentu středních těžebních firem se za předešlý rok zvýšila jen u firem těžících kritické minerály, o 50 % na 113 mld. AUD a u těžby železné rudy dokonce o téměř 180 %. Rekordní zisky dosahují firmy těžící zlato, měď a suroviny pro výrobu baterií (zejména lithium). Naopak s výkyvy cen se potýkají firmy těžící uhlí. Investice do těžebního průmyslu dosahují 8 % HDP, v minulosti se pohybovaly okolo 2 % HDP. Základnou těžebního průmyslu je Západní Austrálie (45 % celkového objemu), významná je však též těžba v Queenslandu (23 %) a Novém Jižním Walesu (16 %). 

S ohledem na strategický význam těžebního průmyslu je odhad jeho ročního růstu okolo 6 %. Nové doly, zejména na strategické suroviny, se otevírají v Jižní Austrálii a v Severním teritoriu. Významný potenciál do budoucna mají ložiska plynu v uhelných pánvích na severovýchodě země ve státě Queensland. Jedná se o Coal Seam Gas (CSG) a břidličný plyn. 

V sektoru je stejně jako v dalších odvětvích aktuální otázka snižování emisí. V celém sektoru probíhají programy na snižování emisí, což má za následek zvyšující se investice do větrných elektráren, solárních panelů, baterií nebo do elektrických dopravních prostředků a infrastruktury. Rada pro nerostné suroviny Austrálie vyzvala federální vládu, aby v návrhu rozpočtu pro období 2023-2024 umožnila těžebnímu průmyslu aplikovat transformační technologie, jako jsou drony, elektrifikace a zařízení internetu věcí. Navíc Madeleine King, federální ministryně pro zdroje a severní Austrálii, naznačila, že Austrálie bude potřebovat více těžby, nikoli méně, aby dosáhla nulových emisí do roku 2050. Proto jsou podporovány obnovitelné energetické zdroje, záchyt a jímání uhlíkových plynů nebo zavádění elektrických nebo vodíkových vozidel. 

Pro české firmy sektor skýtá příležitost pro dodávky důlní techniky pro povrchové i hlubinné doly, důlních výtahů, úpraven rud, dopravníků, těžkých nákladních vozů, systémů automatizace provozu, čerpadel nebo ventilů. Samotná těžba vyžaduje trhaviny a rozbušky; produktovody mohou dozorovat drony a UAV. Jímání plynů vyžaduje vysokotlaké nádoby.

Podle vládního dokumentu Australian Energy Update ze září 2023  zahrnovala primární produkce energie v Austrálii ve finančním roce 2021-2022 následující zdroje: uhlí (60,9 %), zemní plyn (31,8 %), ropu (3,8 %),  a obnovitelné zdroje (2,7 %) a LNG 0,9 %.

Celková produkce elektřiny v uvedeném období činila 272 TWh (978 petajoulů, PJ) a zahrnovala jak elektrárny, tak i výrobu elektřiny v průmyslu, fotovoltaických systémech na střechách i výrobu energie mimo přenosovou síť. Přes přenosovou síť bylo přepraveno 76 % vyrobené elektřiny.

Fosilní paliva se na celkové produkci elektřiny podílela 69.1 % a obnovitelné zdroje energie 30,9 %. Energetický mix se skládal z: 49,2 % uhlí, 18,1 % plyn a 1,7 % ropa. Mix byl doplněn o obnovitelné zdroje energie ve skladbě: solární energie 12,8 %, větrné energie 10,7 %, vodní energie 6,3 % a biomasa 1,2 %.

Ve finančním roce 2021-2022 Austrálie vyvezla 82 % energie, resp. energetických zdrojů (nosičů) v objemu 15 623 PJ. Čistý export činil 71 % (vývoz mínus dovoz). 91 % vytěženého uhlí bylo vyvezeno a u ropných produktů se jednalo o 85 %. V přepočtu na PJ činilo 65,2 % vývozu uhlí, 29,7 % LNG, 4 % ropa, 1 % LPG a 0,1 % rafinované produkty. Do těchto údajů není započten vývoz uranu (v zemi nejsou jaderné elektrárny), kdy Austrálie má 4. největší zdroje na světě a v roce 2021-2022 bylo vyvezeno 4 485 tun. Dovoz dosáhl objemu 2 129 PJ, 73 % tvořily rafinované produkty (nafta, benzín apod., které jsou z 90 % dováženy ze Singapuru). Ropa se podílela 18,2 %, přírodní plyn 7,1 %, LPG 1 % a uhlí a produkty 0,7 %.

Austrálie je z 90 % závislá na dovozu zahraniční ropy a má pouze 2 rafinérie ropy, které se nachází v Brisbane a Geelongu. Australská vláda přispívá 2,3 mld. AUD na udržení těchto zařízení v provozu až do roku 2030. Vláda také schválila zákon, který do konce roku 2024 zavede standardy kvality paliva, sníží hladinu síry a umožní evropským výrobcům automobilů dodávat svá nejčistší a nejmodernější benzínová vozidla bez obav z ucpání částicových filtrů. V červnu 2021 vláda schválila strategický materiál k reformě energetického systému, tzv. „Post-2025 Market Design“. Nutno dodat, že Austrálie se zavázala do roku 2050 k redukci emisí na nulu. Reforma zahrnuje nové technologie výroby, skladování a přenosu elektrické energie. Součástí bude výstavba nových energetických zdrojů (plynové turbíny i přečerpávací vodní elektrárny), bateriových úložišť, dále investiční program k posílení výrobních kapacit a jejich konkurenceschopnosti nebo zvláštní fond k posílení spolehlivosti elektrické sítě v hodnotě 1 mld. AUD. Další opatření se týkají integrace distribuovaných energetických zdrojů.

Premiér Albanese  představil 11. dubna 2024 svoji vizi „The Future Made in Australia“ (Budoucnost vytvořená v Austrálii), která představuje souhrn opatření k nastartování hospodářství, realizaci přechodu sektoru energetiky na obnovitelné zdroje, k podpoře sociálního rozvoje v zemi s cílem zajistit konkurenceschopnost Austrálie ve světovém měřítku. Premiér projev symbolicky pronesl  ve „slunečním státě“ Queensland, který představuje jak tradici výroby klasické energetiky s těžbou uhlí a plynu, tak budoucnost v podobě solárních parků a vodní energetiky vč. velkých přečerpávacích elektráren.

Současná vláda již od svého nástupu v květnu 2022 učinila několik konkrétních kroků v uvedeném trendu: přijala opatření k širšímu využívání čistých energií, vytvořila Národní fond pro rekonstrukci v objemu 15 mld. AUD (230 mld. CZK), založila Úřad pro bezemisní ekonomiku, jmenovala zodpovědné osoby k propojení vědy a průmyslu s cílem komercionalizovat příležitosti z australského výzkumu, vývoje a inovací. Vláda již realizovala tato konkrétní opatření v oblasti energetiky:

• Solar SunShot Manufacturing Program na posílení výrobních kapacit solárních panelů v objemu 1 mld. AUD (15 mld. CZK), kdy bývalé elektrárny na uhlí budou převedeny na výrobu solárních panelů (prvním příkladem je elektrárna Liddell v Hunter Valley).
• Hydrogen Headstart Program – investiční program v objemu 2 mld. AUD na výstavbu velkokapacitních zařízení na výrobu obnovitelného vodíku, mj. s využitím energie ze solárních systémů.
• Critical Minerals Facilitation Office – koordinační místo vlády k zajištění rozvoje sektoru a maximálně efektivnímu využití ložisek kritických minerálů. Jedním z témat je i výroba baterií v zemi.

Těmto krokům předcházela opatření přijatá předchozí vládou. Strategický dokument „Technology Roadmap“ definoval jako prioritně podporované technologie na cestě ke snížení emisí vodík, baterie, separaci, jímání a ukládání oxidu uhličitého, zelenou ocel a půdní uhlík. Vláda schválila „Australian Clean Hydrogen Trade Program“ ve výši 150 mil. AUD, kdy hlavním partnerem je Japonsko, kam bude směřovat první komerční dodávka vodíku na světě. Je plánována roční produkce 225 tis. tun vodíku. Do druhé kategorie nastupujících technologií zařazuje zvýšenou energetickou účinnost, nabíjecí infrastrukturu pro elektrická a vodíková vozidla, do třetí kategorie pak jaderné technologie. Nukleární energie není využívána z důvodu negativního společenského vnímání, objevují se ale první politické pokusy o oživení otázky využití modulárních reaktorů. Čtvrtá kategorie zahrnuje již vyspělé technologie – uhlí, plyn, větrné a solární řešení; do těchto technologií již vláda nehodlá dále investovat. Souběžně minulý premiér oznámil ústup od spalování uhlí k intenzivnějšímu využití plynu jako tranzitního zdroje energie při přechodu na obnovitelné zdroje. Vláda podpořila otevření nových nalezišť a výstavbu další plynové infrastruktury, která je již nyní rozvinutá díky rozsáhlému exportu LNG a může v budoucnu sloužit při přechodu na vodík. 

Nabízí se možnosti pro české firmy, které se zabývají výrobou těžebních součástí a souvisejících zařízení a zařízení pro vedení zemního plynu, ale i  vodíku; obnovitelných zdrojů zejména z  prioritní skupiny nastupujících technologií a zelených technologií obecně. Nabídka a poptávka elektřiny v reálném čase je řešena prostřednictvím Australského národního energetického trhu (NEM), který je jedním z největších propojených systémů na světě, pokrývá 40 000 km přenosových linek. Přestože například trh solárních systémů pro domácí užití je již saturován, poptávka po domácích bateriových úložištích a souvisejících řešeních, jako jsou sdílené sítě, zůstává vysoká. Austrálie potřebuje rozšířit škálu nabíjecích možností pro elektrická vozidla, včetně nabíjení doma, veřejného nabíjení a rychlého nabíjení. Vzhledem k obrovské zemědělské nadprodukci lze předpokládat i zájem o řešení využívajících spalování biomasy.

České firmy mohou na trhu expandovat s dodávkami klasické energetiky (parní nebo vodní turbíny, generátory, regulátory, automatizace pro energetický systém). Další možnosti skýtají dodávky pro obnovitelné energetické zdroje, jako jsou celé systémy větrných elektráren nebo jen převodovek, tepelná čerpadla a bioplynové stanice. Dále se jedná o dodávky pro plánovanou výstavbu linek vysokého napětí (keramické izolátory) nebo o systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie (tzv. smart grid).

Vláda zveřejnila v dubnu 2024 Národní obrannou strategii a integrovaný investiční programu 12 měsíců po strategickém přezkumu obrany. Strategie se dotýká všech klíčových témat, poskytuje finanční prostředky na podporu nezbytných změn včetně urychlení schopností. Dále ministr obrany Richard Marles oznámil navýšení výdajů na obranu Austrálie o 330 mld. AUD v příštích 10 letech. V roce 2034 dosáhnou 100 mld. AUD ročně, t.j. 2,4 % HDP, s cílem čelit globálním změnám. Prioritou budou rakety dlouhého doletu, nové válečné lodě a vyloďovací plavidla, bezpilotní letouny a podmořský boj.

Strategie navazuje na Bílou knihou obrany 2016 (2016 Defence White Paper), která představuje komplexní dlouhodobý plán v oblasti obrany s předpokládaným výhledem až do roku 2035 a s investičním plánem, který určuje vládní strategii v oblasti financování obrany, dosáhly výdaje na obranu ve finančním roce 2022–2023 objemu 48,6 mld. AUD, což reprezentuje zhruba 2,11 % HDP (ve finančním roce 2023-2024 to již bylo 54 mld. AUD). V dubnu 2021 australská vláda schválila financování obrany do roku 2029-30 v celkové výši 575 mld. AUD. Z celkové částky 575 mld. AUD bude 270 mld. investováno do obranných schopností země (nákup nových technologií). Prioritní investiční oblasti australské obrany zahrnují: 168–183 mld. stavba námořních lodí, 75 mld. námořnictvo, 65 mld. vzdušné síly, 55 mld. pozemní síly, 15 mld. informatika a kybernetika a 7 mld. vesmírné technologie. Austrálie v březnu 2023 schválila výdaje 368 mld. na nákup ponorek s jaderným pohonem. Austrálie je tradičně na 12. – 13. místě na světě ve výši výdajů na obranu. V rámci desetiletého plánu by se nové investice do obrany měly do roku 2026 vyšplhat na částku 195 mld. AUD. Austrálie počátkem roku 2018 představila Exportní strategii obranného průmyslu, která jí má v příští dekádě napomoci dostat se mezi první desítku světových vývozců vojenského materiálu. V červnu 2020 vláda zveřejnila aktualizaci strategického dokumentu z roku 2016 s názvem „2020 Defence Strategy Update“, který reaguje na aktuální geopolitickou situaci v regionu. Cílem přijatého dokumentu je posílit strategické prostředí obranného systému, odradit akce proti australským zájmům a odpovědět důvěryhodnou vojenskou silou pokud to bude situace vyžadovat. Austrálie má vyspělý obranný průmysl s podporou státu při navazování spolupráce se zahraničními partnery ve výrobě i výzkumu a vývoji nebo při exportu včetně financování. Vyrábí konkurenceschopné obranné prostředky ve všech segmentech ozbrojených sil (vodní, pozemní, vzdušné, vesmírné a kybernetické prostředky). V srpnu 2022 vydala australská vláda svou Strategii kybernetické bezpečnosti pro obranu. Ve své strategii uvádí, že chce posílit partnerství v oblasti kybernetické bezpečnosti s mezinárodními partnery a čerpat z odborných znalostí a schopností spojenců s cílem zlepšit situaci, zdroje a schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. 

Dokument „Strategický přehled obrany“ zveřejněný v dubnu 2023 konstatuje, že resort obrany zahájil jednu z největších změn v australském vojenství od 2. světové války. Austrálie si vybuduje vlastní údernou sílu na vzdálené cíle z dosavadních 40 km až do vzdálenosti 1000 km, která jí umožní působit v regionálních mořích samostatně, aniž by byla závislá na spojencích jako jsou Spojené státy. Také bude prioritně posílen systém severoaustralských základen. Vláda vyčlení dalších 19 mld. AUD na realizaci uvedených návrhů nad rámec 270 mld. AUD, které již byly přiděleny podle strategického přehledu obrany z roku 2020 a které alokují prostředky na následující dekádu. Očekává se, že obrana zvýší svůj podíl na federálním rozpočtu v nadcházejícím rozpočtu na období 2023-2024.

Austrálie patří do skupiny stejně smýšlejících států jako ČR v regionu Indo–Pacifiku. Jednou z platforem pro další rozvoj spolupráce v oblasti obranného průmyslu je Strategie ČR pro oblast Indo–Pacifiku, která vychází a koresponduje s obdobným materiálem EU. České firmy, asociace v obranném a bezpečnostním průmyslu a letectví nebo specializované státní organizace na podporu exportu komodit obranného průmyslu mohou navázat spolupráci s partnery v Austrálii jako jsou asociace Aviation Aerospace Australia, Australian Space Agency, Australian Industry and Defence Network a jiné. Jako perspektivní pro obchodní nebo vědecko-technickou spolupráci jsou následující oblasti a prostředky: letecký průmysl (kompletní UAV nebo motory pro tyto prostředky a drony, speciální komponenty, výcvikové systémy/trenažéry pro piloty s využitím umělé inteligence, vrtulová i proudová tréninková letadla, podzvukové stíhací letadla pro tréninkové účely, sportovní letadla), radary pasivní i aktivní pro vojenské i civilní užití, prostředky pro elektronický boj, palné zbraně (pistole, útočné pušky), speciální munice, NBC prostředky včetně detekčních zařízení pro chemické zbraně, vesmírné technologie a speciální software pro kartografické mapování, optické přístroje, prostředky a SW pro kybernetickou bezpečnost, prvky a systémy integrovaného řízení včetně využití v poli, prostředky civilní obrany, nákladní vozy do těžkého terénu.

Austrálie má i přes obecný nedostatek vodních zdrojů v některých částech země rozvinutou vodohospodářskou strukturu a pokračuje v budování zavlažovacích systémů, přehrad, desalinačních zařízení. Hlavními výzvami pro australské vodohospodáře zůstanou rostoucí poptávka, populační růst a klimatické změny. Období dlouholetého sucha vyvrcholilo devastujícími požáry na východním pobřeží Austrálie na přelomu let 2019/2020. Žádané budou nadále technologie a inovace napomáhající rozšíření infrastruktury, zajištění bezpečných zdrojů pitné vody a technologie zajišťující čištění odpadních a průmyslových vod, včetně těch vzniklých při těžbě nerostů. 

V oblasti odpadového hospodářství se začínají projevovat pozitivní trendy při recyklaci. Podle australského Národního zpravodaje o odpadech z roku 2022 dosáhl podíl recyklovaného odpadu v roce 2021 60 % a podle posledního vydání stejného zdroje v roce  2023 podíl činil 63 %. Produkce odpadů se v roce 2023 snížila na 74,1 mil. tun, včetně 3,4 mil. tun plastického odpadu. Recyklace plastického odpadu se zvýšila z 13 % na 18 %. V roce 2021 produkce odpadu činila 75,8 mil. tun, což zahrnovalo 25,2 mil. tun stavebních a demoličních materiálů, 14,4 mil. tun organických materiálů, 12,0 mil. tun popílku, 7,4 mil. tun nebezpečných odpadů (převážně kontaminované půdy), 5,8 mil. tun papíru a lepenky, 5,7 mil. tun kovů a 2,6 mil. tun plastů. Roční přírůstek odpadu je zhruba 5 mil. tun. Podle akčního plánu národní strategie v oblasti odpadového hospodářství do roku 2030 chce vláda zvýšit průměrnou míru obnovy zdrojů na 80 %, což zahrnuje další metody získávání hodnoty z odpadu. Tyto metody přesahují současnou recyklaci a opětovné použití. K docílení tohoto cíle vláda alokovala do Recyklačního modernizačního fondu částku 250 mil. AUD.

Australský těžební odpad v letech 2020-2021 byl zaznamenán ve výši 620 mil. tun, přičemž největší množství odpadu produkovala těžba zlata a železné rudy. Mezi hlavní trendy v sektoru odpadového hospodářství patří vyšší úroveň recyklace a souvisejících technologií, rozvoj technologií na redukci azbestu a dalších škodlivých prvků v půdě a odpadu (například ve zdivu), lepší recyklace potravinového odpadu a e-odpadu a v neposlední řadě i využití odpadu k výrobě energie. Odpadní a recyklační průmysl a vytváření cirkulární ekonomiky zůstává sektorem vyžadujícím dlouhodobý koncepční přístup; jeho rozvoj je v počátcích a nabízí příležitosti pro řešení českých firem.

Příležitosti pro české firmy v sektoru vodohospodářství jsou v dodávkách vodních turbín, čerpadel, závlahových systémů, produktovodů včetně přečerpávacích stanic, odsolovacích zařízeních, protipovodňových zábran, čističek odpadních vod (z domácností i průmyslových provozů a dolů, a čističek vyrábějících biometan), úpraven vody, sofistikovaných zařízení na výrobu vody ze vzduchu s využitím fotovoltaiky nebo v oblasti chytrých řešení a inženýrských či technických služeb. V odpadovém hospodářství se jedná o zařízení pro recyklaci běžných stavebních  materiálů nebo znečištěných azbestem a dalšími nebezpečnými látkami, kogenerační jednotky využívající odpad k výrobě energie, třídičky odpadu, spalovny toxického odpadu a kompostárny. České firmy mohou nabídnout unikátní zařízení na likvidaci vyřazených solárních panelů, které vyvinuly.

Australský zdravotní systém je na vysoké úrovni a zahrnuje státní (veřejnou) i privátní zdravotní péči. Ve finančním roce 2021-2022 dosáhly výdaje na zdravotnictví částky 241,3 mld. AUD, což představuje 10,5 % HDP. O rok dříve byl podíl dokonce 10,7 % HDP a výdaje vlády na zdravotnictví vzrostly o 7,3 %, zatímco nevládní výdaje se po nízkém růstu v předchozím roce zvýšily o 6,4 % v roce 2020–21. Za poslední dekádu se rozpočet do zdravotnictví a starobní péče více než zdvojnásobil. Zhruba 70 % výdajů na zdravotní péči hradí stát a 30 % jednotlivci a nevládní organizace. Roční výdaje na zdravotnictví na osobu stále stoupají a v roce 2021-2022 činily 9 365 AUD na osobu za rok (o rok dříve jen 8 617).

Privátní zdravotní pojištění má 45 % obyvatelstva. Z demografického hlediska má Austrálie stárnoucí populaci, což klade zvýšené nároky na výdaje do zdravotnictví. Téměř polovina obyvatel (11 mil.) trpí chronickým onemocněním; navíc roste výskyt obezity. Podle statistického úřadu se do roku 2042 zdvojnásobí počet osob starších 85 let (nyní je průměrný věk mužů 80 a u žen 85 roků). Mezi hlavní výzvy zdravotního systému v zemi patří: stárnutí populace, růst podílu chronických onemocnění, nárůst nákladů na zdravotnický výzkum a vývoj, používání pokročilých technologií a lepší využívání a zpracování dat.

Austrálie je 12. největším trhem se zdravotní péčí. Trh zdravotnických technologií je závislý na dovozu, přestože se na trhu vyskytují místní výrobci a dodavatelé. Více než 80 % potřeb zdravotnických přístrojů a zařízení je dováženo; u léků je to dokonce 90 %. V roce 2022 činil dovoz zdravotnických zařízení 5,4 miliardy AUD. Vývoz zdravotnických zařízení dosáhl 2,2 miliardy AUD (včetně reexportu). Přitom místní výroba dosáhla objemu 1,5 mld. AUD, ale exportováno bylo za 1,3 mld. AUD. Během pandemie covid-19 se zřetelně ukázala závislost Austrálie na zahraničních dodavatelích zdravotnického materiálu. V souladu se současnými trendy velikost australského trhu se zdravotnickými přístroji poroste v průměru o 10 % ročně v období do roku 2030. Australská vláda se situaci snažila čelit jednak nalezením nových dodavatelských řetězců, jednak snahou o pokrytí poptávky z domácích zdrojů prostřednictvím výzvy k tzv. re-tooling – převedení stávajících výrobních kapacit na výrobu zdravotnického materiálu. Ve zdravotnictví dochází k úspěšné aplikaci digitálních technologií (například představena byla služba „Telehealth“, konzultace s praktickým lékařem prostřednictvím mobilního telefonu) a tento trend bude pokračovat. Během pandemie covid-19 až do září 2020 bylo poskytnuto 32,8 milionu služeb prostřednictvím telemedicíny (na dálku) v hodnotě přesahující 2,4 mld. dolarů. Australská vláda bude podporovat medicínský výzkum včetně vývoje například biotechnologií, k čemuž vytvořila Medical Research Future Fund.

V zemi je zájem zejména o zdravotnická zařízení s výrazným zlepšením klinických příznaků a rychlejším uzdravením pacientů nebo řešící postižení či chronické onemocnění a bolesti. The Therapeutic Goods Administration (TGA) reguluje průmyslová zdravotnická zařízení. Evropské a australské standardy jsou podobné a řídí se mezinárodním zdravotnickým regulačním rámcem IMDRF. Většina dovážených zařízení má CE certifikáty. Pořizování zdravotnických prostředků a techniky v rámci tendrů probíhá v rámci transparentního elektronického systému.

České firmy mají možnost prosadit se na místním trhu jen s vyspělými a velmi konkurenceschopnými výrobky inovativního charakteru. S ohledem na potřeby země se může jednat o výrobky pro stárnoucí populaci jako jsou ortopedické a protetické komodity (například klouby z ušlechtilé oceli), neinvazivní diagnostické produkty, digitální zdravotní technologie, automatizované zdravotnické služby a diagnostické služby i na dálku v modu real-time, sběr a vyhodnocení získaných dat, vybavení nemocnic a domů pro seniory (lékařský nábytek, postele, inkubátory, infrastruktura – rozvod kyslíku a dalších plynů, chirurgické nástroje), operační sály, vybavení laboratoří, různé testovací sady na zjištění virových a dalších onemocnění, steny, vitro diagnostické sady, optické a laboratorní přístroje pro lékařství, speciální sklo atd. S ohledem na obrovské rozměry země s velkou četností odlehlých oblastí připadají v úvahu i mobilní nemocnice a ambulance do odlehlých oblastí v kombinaci s heliportem v kontejnerové variantě s úplným letištním vybavením.

Hrubý domácí produkt Austrálie dosáhl v prosinci 2023 v meziročním srovnání přírůstek o 1,5 %. Průmyslová výroba vzrostla o 0,8 %, sektor zemědělství posílil dokonce o 7,0 % a maloobchod vzrostl o 0,8 %. Zemědělství se na tvorbě HDP podílí 2 %. Podle předpovědi EIU pro rok 2024 zemědělský sektor se za celý rok 2024 propadne o 4,2 %. Zahraniční obchod Austrálie ve finančním roce 2022-23 (končí 30.6.2023) docílil přebytku 158.9 mld. AUD. Vývoz zboží a služeb dosáhl 686,0 mld. AUD (nárůst o 15,8 %) a dovoz 527,5 mld. AUD (růst o 18,4 %). Za kalendářní rok 2022 export zemědělské produkce dosáhl 78,1 mld. AUD.

Austrálie i nadále zůstává významným vývozcem zemědělských produktů a potravin. Australské zemědělství je velmi rozvinuté, zemědělská produkce i potraviny jsou velmi kvalitní. Mezi nejvýznamnější zemědělské sektory patří chov hovězího dobytka, pěstování obilí, mlékárenská výroba, pěstování ovoce a zeleniny a chov ovcí a produkce vlny.

V Austrálii je 55 % půdy zemědělsky využíváno (bez lesnictví), 74 % spotřeby vody jde na vrub zemědělství (zavlažování apod.) a z celkové zaměstnanosti 2,2 % pracovníků působí v zemědělství. Podle údajů za finanční rok 2022-23 se zemědělská produkce a služby podílí 13,6 % na celkovém vývozu zboží a služeb.

V posledním období se negativně na rozvoji odvětví podepsala pandemie Covid-19 a přírodní události v podobě lesních požárů a záplav, které souvisí s klimatickými změnami. Zhruba 72 % zemědělské produkce jde na vývoz – zejména do Asie, ale i USA a EU, ale současně Austrálie dováží zhruba 15 % celkové spotřeby potravin.  Ve finančním roce 2022-2023 hodnota zemědělské produkce dosáhla celkem 94,3 mld. AUD, včetně lesnictví a rybolovu 100,1 mld. AUD. Export zemědělské produkce ve stejném období činil 70,8 mld. AUD (kap. 1-24 HS, viz příloha). Skladba zemědělské produkce: 41 % produkce zrnin a dalších plodin, 36 % živočišná výroba, 17 % ovoce a zelenina, 6 % lesnictví. Za 20 roků se produkce zvýšila o 46 %. Očekává se, že produkční a exportní objemy poklesnou v letech 2023-24 na 81 mld. AUD, resp. 64 mld. AUD, a to v důsledku predikovaných nižších srážek. Největšími exportními zemědělskými komoditami v roce 2022 bylo hovězí maso (22 %), ostatní maso (11 %), obilí (7 %), víno (6 %), jedlé produkty (5 %), ovoce a oříšky (5 %), vlna (5 %), mléčné výrobky (3 %).    

Austrálie je čistým dovozcem následujících zemědělských a potravinářských komodit: mořské plody, ovoce a zelenina, nealkoholické nápoje, sirupy a posilující nápoje, sladkosti a pekařské výrobky, oleje a tuky. Dovoz potravin tvoří zhruba 8 % z celkových dovozů. Intenzivní využívání půdy vyžaduje i dovozy hnojiv. Většina zemědělských a potravinářských dovozů je z EU, Nového Zélandu a USA (54 %).

Zemědělský vývoz Austrálie ve finančním roce 2022-23 dosáhl v kapitolách 1-24 HS objemu 70,8 mld. AUD. Největší vývozní položkou byly zrniny (22,2 mld. AUD), maso (16,7 mld. AUD), ovoce a semena (7,4 mld. AUD).

Agrární dovoz ve stejném období a kapitolách činil 26,4 mld. AUD. Nejvíce se dovezly různé připravená jídla (3,7 mld. AUD), nápoje, destiláty a ocet (3,3 mld. AUD) a přípravky z obilí a mouky (2,4 mld. AUD).

Přestože si zemědělské a potravinářské stroje a zařízení místní průmysl z velké části zajišťuje sám, ročně se dováží tato technika za 1,2 mld. AUD. V teritoriálním členění se největší dovoz této skupiny výrobků realizoval v roce 2020 z USA (39 %), Německa (17 %), Číny (14 %) a Kanady (7 %). Z komoditního hlediska jsou na prvním místě sekačky trávy (28 %), následují kombinované mlátičky/kombajny (17 %), lisy na slámu (12 %), přepravní vozy, stroje na čištění a třídění vajec a stroje na zpracování sena.

Pro české firmy existují v Austrálii v potravinářských komoditách příležitosti ve vývozu nealkoholických nápojů a minerálních vod, sirupů a energetických nápojů, dále alkoholických nápojů (pivo, cider, destiláty), nealkoholického piva, cukrovinek, oplatek nebo čokoládového zboží, dětské výživy, hotových pokrmů, biopotravin, cereálií, tuků a olejů. Dále existuje potenciál pro vývoz do Austrálie zemědělských strojů a zařízení jako jsou stroje pro zpracování půdy (orba, podmítání) na velkoplošných farmách, sekačky trávy (jak pro velké zemědělské plochy tak pro parky a sportoviště vč. techniky na dálkové ovládání ve ztížených podmínkách), stroje na sklizeň a přepravu sena, stroje na třídění vajec, technologie ustájení a technologie související s chovem hospodářského zvířectva (krávy, prasata, slepice), zavlažovací systémy, traktory a části, lesnické stroje a rovněž stroje pro zpracovatelský průmysl – balicí, zátkovací, etiketovací linky nebo stroje pro průmyslovou výrobu potravin i s využitím ušlechtilých ocelí.

Omezení osobního kontaktu urychlilo vstup digitálních řešení do ostatních sektorů včetně zdravotnictví a zejména vzdělávacích služeb. Australské univerzity jsou závislé na zahraničních studentech a v důsledku pandemie covid-19 byl tento sektor jedním z nejvíce postižených. Nyní se však zotavil díky zvýšenému zápisu mezinárodních studentů, přičemž téměř všechny univerzity v Austrálii vykázaly přebytky. V roce 2021 zaznamenaly australské univerzity příjmy ve výši 38,9 mld. AUD. Lze očekávat pokračující boom e-learningových řešení a jejich implementaci do systému vysokoškolského vzdělávání. Restrikce přispěly ke zvýšenému zájmu a využití prostředků e-commerce, řešení pro vzdálený přístup a spolupráci (práce z domova, komunikační a sdílené platformy), online entertainment a nová řešení ve zdravotnictví. Z důvodu zahraničních kybernetických útoků má Austrálie zájem na dalším posilování kybernetické bezpečnosti a digitální infrastruktury vůbec. Neustává zájem o smart řešení aplikovatelná do všech výrobních odvětví. 

Čtvrtým největším exportním odvětvím jsou produkty a služby fintech (finanční technologie), které jsou 6. největší na světě a 2. v oblasti Asie a Pacifiku. V roce 2023 do sektoru fintech směřovaly investice za 589 mil. USD a jeho produkce narostla na 45 mld. AUD (v roce 2018 to bylo jen 8 mld. AUD).  Stejně nadějný je herní průmysl, kam v roce 2020 bylo investováno za 270 mil. AUD a o rok později příjmy dosáhly 226 mld. AUD. V roce 2023 pokračoval trend posilování umělé inteligence a strojového učení v sektoru, dále posilovalo digitální bankovnictví, blockchain a mobilní platby s důrazem na posilování kybernetické bezpečnosti a prevence podvodů.

Australská vláda přijala plán na zotavení a růst ekonomiky a vytvoření pracovních míst, jedním z cílů je vytvořit z Austrálie vedoucí digitální ekonomiku a společnost do roku 2030. K tomu mají přispět schválené a již realizované programy. Prvním je investiční plán NBN (National Broadband Network) v objemu 4,5 mld. AUD na zavedení ultrarychlého širokopásmového internetového připojení pro miliony rodin a firem do konce roku 2022. Labouristická vláda investovala 2,4 mld. AUD, aby umožnila přechod dalších 1,5 milionu nemovitostí ze slabšího měděného připojení na špičkové optické kabely do roku 2025. Dalším programem je „2020 Cyber Security Strategy“, na kterou bylo vyčleněno 1,67 mld. AUD, ze kterých jsou financovány inovace v oblasti bezpečnosti online aktivit. Cílem je vytvořit systém digitálních zkušeností a zlepšit důvěru v bezpečnost v digitální ekonomice. 

Austrálie má zpracovanou strategii digitální ekonomiky, v září 2020 vláda schválila „Digital Business Plan“ s rozpočtem 800 mil. AUD. Plán má zajistit digitální transformaci země a využít přednosti digitálních technologií k růstu zaměstnanosti a výkonnosti ekonomiky. Pandemie covid-19 urychlila využívání IT a digitálních technologií a vláda se snaží stávající trend využít k naplnění stanovených cílů. Plán má odstranit zastaralé regulatorní bariéry, rozšířit kapacity malých podniků a rozšířit digitální technologie do všech odvětví hospodářství.  Plán má zajistit do roku 2024 zvýšení HDP o 6,4 mld. AUD (každý rok o 1,5 mld. AUD). Plán zahrnuje vytvoření systému digitální identity s rozpočtem 257 mil. AUD (již nyní má digitální identitu 1,6 mil. obyvatel a 1,2 mil. podniků v rámci 70 veřejných služeb), na implementaci modernizovaného systému registrace firem je vyčleněno 420 mil. AUD. Další prostředky jsou vyčleněny na rozšíření pravidel spotřebitelských dat do bankovnictví a energetiky, na rozšíření sítě 5G do klíčových odvětví nebo digitálních technologií do malých podniků; budou zavedeny nové regulatorní technologie, podpořeny finanční technologie s cílem exportovat finanční služby, zavedeny dva pilotní projekty blockchain, podpořeny projekty v oblasti mezinárodních standardů a elektronického fakturačního systému a další prvky reformy digitalizace. Canva a Atlassian jsou vynikajícími příklady úspěšného ICT průmyslu v Austrálii. Canva je přední online platforma pro grafický design, která obsluhuje miliony uživatelů po celém světě, zatímco Atlassian se specializuje na nástroje pro týmovou spolupráci, vývoj a sledování problémů, které využívají rovněž miliony lidí na celém světě. Tyto úspěchy demonstrují sílu a inovativnost australských technologických společností.

A nejaktuálnější strategický dokument: australská vláda vydala 23. 11. 2023 dlouho očekávanou novou Strategii kybernetické bezpečnosti – 2023-2030 Australian Cyber Security Strategy spolu s Akčním plánem, k jejichž vytvoření byla ustanovena Expert Advisor Board pod ministryní vnitra a kybernetické bezpečnosti Clare O’Neil. Na šedesáti stránkách dochází k představení toho, jak se chce Austrálie stát světovým lídrem v kybernetické bezpečnosti do roku 2030. Tento cíl má být naplněn za pomoci vybudování šesti tzv. kybernetických štítů. Každý štít má ve Strategii svou vlastní kapitolu popisující konkrétní problém, kterému Austrálie čelí. Na tomto základě jsou představeny specifické iniciativy/programy, jejichž implementace přispěje k vybudování toho štítu. 

České firmy mají příležitost uplatnit své zkušenosti, produkty a služby v oblasti antivirových programů a dalších prvků kybernetické bezpečnosti. Zejména oblast obrany a bezpečnosti si vyžaduje sofistikovaná řešení, kterými české firmy disponují. Další příležitosti pro expanzi na australský trh skýtají IT a digitální systémy a aplikace v oblasti zdravotnictví, jako jsou online (real time) systémy vyšetřování a diagnostiky pacientů na dálku nebo systém získávání a zpracování dat. V oblasti dopravy se jedná o IT systémy s prvky umělé inteligence při řízení dopravy nebo trenažery pro piloty a letový provoz, rovněž s prvky umělé inteligence. Další perspektivní oblastí jsou e-learningové programy a tzv. smart řešení například v energetice (tzv. smart grid – systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie).

Průmyslová výroba neodpovídá potřebám země, která je závislá na dovozech řady průmyslových výrobků, technologií a zdravotnických přístrojů. Proto vláda významným způsobem podporuje výzkum, vývoj, inovace a budování vyspělého průmyslu v oborech s vyšší přidanou hodnotou.

V rozpočtovém roce 2023-24 bude jenom vláda investovat do výzkumu, vývoje a inovací celkem 13,6 mld. AUD: 9,2 mld. AUD na přímou podporu výzkumu a vývoje, 3,4 miliardy dolarů prostřednictvím daňových pobídek pro výzkum a vývoj a 1 miliardu AUD do dalších programů a činností souvisejících s vědou, výzkumem a inovacemi.

Na financování výzkumu a vývoje v objemu 35,6 mld. AUD v roce 2019-20 se více než z poloviny podílel soukromý sektor s částkou 18,2 mld. AUD, dále vysoké školství s 12,7 mld. AUD, státní instituce s 3,4 mld. AUD a privátní neziskový sektor s 1,3 mld. AUD. Vláda finančně podporuje výzkum a vývoj v univerzitách (zhruba z 30 %, zbytek univerzity pokrývají z průmyslu a filantropů) a ve státních výzkumně vývojových organizacích (např. ústav CSIRO, Rural R&D Corporation, Defence Science&Technology). Další formou státní podpory sektoru jsou granty až do výše 20 mil. AUD, které jsou rozdělovány prostřednictvím státních institucí jako je Australská rada pro výzkum (ARC) a Národní rada pro zdravotnický a lékařský výzkum (NHMRC).

Podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP dosáhl v roce 2019 1,79 % a v posledních deseti letech se snižoval (největší byl v roce 2008 s 2,25 %). Ve vědě a výzkumu působí 178 tis. pracovníků. Mezi hlavní aktéry v sektoru VVI patří vládní agentury. Vláda hraje klíčovou roli při financování a stanovování priorit výzkumu a vývoje v Austrálii. Mezi klíčové vládní orgány patří: 1) Australská rada pro výzkum (ARC), 2) Národní rada pro zdravotnický a lékařský výzkum (NHMRC), 3) Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) – australská národní agentura pro vědu a výzkum. Australské univerzity hrají významnou roli v oblasti výzkumu a vývoje, kdy řada z nich provádí výzkum na světové úrovni: Australská národní univerzita (ANU), Univerzita v Sydney, Melbournská univerzita, Queenslandská univerzita, Monash University.

Soukromý sektor financuje přes polovinu výdajů na výzkum a vývoj. Mezi stěžejní průmyslová odvětví patří těžební průmysl, zemědělství, biotechnologie a informační technologie. Příklady významných australských společností, které se podílejí na výzkumu a vývoji, jsou např: BHP Billiton (těžební průmysl), CSL Limited (biotechnologie), Atlassian (software), Cochlear (lékařské přístroje).

Hlavním poradním orgánem vlády pro inovace a konkurenceschopnost je nevládní Australská rada pro průmyslové inovace a vědy (IISA). Rada z pověření vlády vypracovala Strategii moderní výroby, na jejíž realizaci je vyčleněno 1,5 mld. AUD, v rámci které bylo stanoveno šest prioritních odvětví:

Vesmírný průmysl – země má zpracovanou Australian Civil Space Strategy na roky 2019-28. Očekává se růst sektoru vesmírného průmyslu ze současných 5 mld. AUD na 12 mld. AUD v roce 2030.

Zdravotnické výrobky – mezi klíčové oblasti, na které se zaměřují investice, patří precizní medicína, telemedicína, genomika, klinické zkoušky a výzkum duševního zdraví.
Technologie pro těžbu nerostných surovin s důrazem na kritické materiály.
Potraviny a nápoje – cílem je exportovat nové výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Obranný průmysl – cílem je vytvořit širší dodavatelské řetězce s mezinárodním přesahem a rozšířit spolupráci se stejně smýšlejícími zeměmi.
Čistá energie a recyklace – mezi oblasti výzkumu patří solární, větrná a vodíková energie, zachycování a ukládání uhlíku a technologie skladování energie.

Kromě těchto šesti explicitně vyjmenovaných prioritní odvětví platí stále vládní podpora třem oborům prolínajícím se celým hospodářstvím: a) pokročilá výroba,  b) informační a komunikační technologie, c) životní prostředí a změna klimatu.

Příležitosti pro české firmy i vědce nabízí výše uvedené prioritní obory australské vlády, které se prakticky kryjí s Mapou oborových příležitostí MZV. S ohledem na potenciál českých firem a vědecko–výzkumné základny je nutno vyzdvihnout následující příležitosti: obranný průmysl, letecký a vesmírný průmysl, Průmysl 4.0 včetně automatizace a robotizace, zdravotnictví, energetika, ICT vč. kybernetické bezpečnosti.