Autorské právo

Autorské dílo

Základním pojmem autorského zákona je autorské dílo, které je zákonem definováno jako dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je současně jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, a to trvale, nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.

Dílem je zejména:

• dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem,
• dílo hudební,
• dílo dramatické a dílo hudebně dramatické,
• dílo choreografické a dílo pantomimické,
• dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii,
• dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické,
• dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské,
• dílo architektonické včetně díla urbanistického,
• dílo užitého umění,
• dílo kartografické.

Je nezbytné doplnit, že za splnění podmínek stanovených zákonem je autorským dílem také databáze či počítačový program.

Vznik autorského práva

Autorský zákon je založen na principu neformálnosti vzniku autorského práva. Jinými slovy, jakmile jsou naplněny pojmové znaky autorského díla, tj. dílo je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora jako fyzické osoby a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, vzniká autorskoprávní ochrana automaticky bez nutnosti splnit jakékoli formální podmínky. Autorské dílo není potřeba nikde registrovat ani přihlašovat.

Při posuzování autorských práv je nutné rozlišovat autorské dílo a nosič díla. Autorské právo totiž poskytuje ochranu pouze dílu, nikoli jeho nosiči, a autorská práva k autorskému dílu nejsou nijak spojena s jeho hmotným nosičem.

Příkladem autorského díla je skladba „Like a Rolling Stone“ od Boba Dylana, příkladem nosiče díla je pak gramofonová deska, na které je skladba nahrána. Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu a vlastnictvím hmotného nosiče, na kterém je dílo zachyceno, nevznikají jeho vlastníkovi žádná práva k autorskému dílu. Pokud se tedy gramofonová deska poškodí, neznamená to, že by Bobu Dylanovi zanikala autorská práva ke skladbě. A naopak, pokud si zákazník koupí gramofonovou desku, nevznikají mu tím autorská práva ke skladbě.

Rozsah ochrany

Autorské dílo je chráněno bez ohledu na jeho rozsah. Právo autorské chrání díla dokončená, jejich jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud naplňují zákonné znaky autorského díla.

Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Jakékoli zpracování autorského díla je však možné pouze se souhlasem autora původního díla.

Souborné dílo

Souborným dílem se rozumí soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu naplňuje znaky autorského díla, tj. je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě. Jako příklady díla souborného uvádí zákon databázi nebo sborník, kterým je například časopis, encyklopedie, antologie, pásmo či výstava.

I v případě souborného díla platí, že pokud jsou jeho jednotlivé součásti samy autorskými díly, mohou být do díla souborného zařazeny jen se souhlasem jejich autora.

Zpět na začátek

Autor díla

Autorem díla je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Vzhledem k tomu, že tvůrčí schopnosti jsou přisuzovány pouze fyzickým osobám, může být autorem díla vždy pouze fyzická osoba (na rozdíl od angloamerického pojetí, kde může být autorem také osoba právnická).

Anonym a pseudonym

Autorský zákon výslovně počítá s tím, že dílo může být zveřejněno bez udání jména autora nebo pod autorovým krycím jménem. V takových případech platí, že totožnost autora, jehož dílo bylo zveřejněno bez udání jména, případně pod krycím jménem nebo pod uměleckou značkou, není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.

Spoluautorství

Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné, přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Pro vznik spoluautorství není rozhodující, zda jednotliví autoři pracují na dílu současně nebo postupně. O spoluautorství však nelze hovořit v případech, kdy výsledné dílo je tvořeno několika samostatnými složkami, typicky složkou literární a hudební. V takových případech se jedná o samostatná díla, která jsou spojena v jeden celek.

Spoluautorem díla není ani ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního či technického materiálu anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.

O nakládání s dílem rozhodují všichni spoluautoři jednomyslně. K jakémukoli nakládání s dílem je tedy nutný souhlas všech spoluautorů, bez ohledu na velikost jejich tvůrčího přispění. V případech, kdy jednotlivý autor brání bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího souhlasu soudem.

Nedohodnou-li se spoluautoři jinak, platí, že podíl jednotlivých spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu je úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků. V případech, kdy nelze velikost jednotlivých tvůrčích příspěvků rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.

Osiřelé dílo

Autorský zákon od října 2014 zavedl institut tzv. osiřelého díla. Jedná se o autorské dílo, jehož autor není určen, anebo určen je, ovšem není nalezen ani po provedení důsledného vyhledávání. Jinými slovy, i osiřelé dílo je chráněno dle autorského zákona, včetně majetkových práv.

Volné dílo

Za volné dílo je považováno takové dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv. Takové dílo může každý bez dalšího volně užít. Při užívání volného díla si však nikdo nesmí osobovat autorství k dílu, či dílo užívat způsobem snižujícím jeho hodnotu. Při užívání volného díla musí také být uveden autor díla.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.