Autorské právo

Výjimky a omezení autorského práva

Jak již bylo výše uvedeno, právo dílo užít je výlučným majetkovým právem autora a k užití díla třetí osobou je nutný autorův souhlas. Pro uplatnění výjimek a omezení se vždy uplatní tzv. třístupňový test, tedy výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze:

• ve zvláštních případech stanovených autorským zákonem, a
• pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití, a
• pokud užitím díla nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

Dle autorského zákona lze autorské dílo bez souhlasu autora užít:

• pokud autor díla zemřel před více než 70 lety,
• v rámci volného užití,
• v rámci tzv. zákonné licence.

Volná užití

Za užití díla ve smyslu autorského zákona se nepovažuje užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.

POZOR! To však neplatí, pokud jde o rozmnoženinu počítačového programu či elektronické databáze, rozmnoženinu či napodobeninu díla architektonického stavbou a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu.

Je-li pro vlastní potřebu zhotovena rozmnoženina nebo napodobenina výtvarného díla, musí být jako taková vždy zřetelně označena.

Pokud jde o tiskové rozmnoženiny, do práva autorského nezasahuje

• fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
• právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu,
• ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
• ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby,

zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, a pokud řádně a včas zaplatí odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu.

Uvedená výjimka se nevztahuje na případy vydaných notových záznamů díla hudebního či hudebně dramatického, tj. ani pro osobní potřebu fyzické osoby, ani pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby nelze zhotovit tiskovou rozmnoženinu vydaného notového záznamu díla hudebního či hudebně dramatického!

Zákonné licence

Autorský zákon upravuje několik tzv. zákonných licencí, v jejichž rámci lze dílo užít bez svolení autora a bez placení autorské odměny. Jedná se o následující případy:

• citace,
• propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje,
• užití díla umístěného na veřejném prostranství,
• úřední a zpravodajská licence,
• užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního,
• omezení práva autorského k dílu soubornému,
• knihovní licence,
• licence pro určitá užití osiřelého díla,
• licence pro zdravotně postižené,
• licence pro dočasné rozmnoženiny,
• licence pro fotografickou podobiznu,
• nepodstatné vedlejší užití díla,
• licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým,
• licence pro sociální zařízení,
• licence pro společné domovní antény,
• licence pro karikaturu a parodii,
• užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením.

Zpět na začátek

Užití díla na základě licenční smlouvy

Institut licenční smlouvy je upraven v části čtvrté, hlavě II., dílu II, oddílu 5, § 2358 a násl. občanského zákoníku.

Autor poskytuje licenční smlouvou oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci). Užít dílo na základě licence lze v původní, zpracované či jinak změněné podobě, určitým způsobem nebo všemi způsoby užití, a to buď v omezeném, nebo neomezeném rozsahu. Nabyvatel licence se zavazuje poskytnout za ni autorovi odměnu.

Licence může být poskytnuta jako licence výhradní nebo licence nevýhradní. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní. V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil. Poskytne-li poskytovatel za doby trvání výhradní licence nabyvatele bez jeho souhlasu uděleného v písemné formě licenci třetí osobě, pak taková licence nevznikne.

Poskytuje-li se licence jako výhradní, musí mít licenční smlouva písemnou formu.

Náležitostí licenční smlouvy je také výše odměny nebo způsob jejího určení. Není-li ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo alespoň způsob jejího určení, smlouva je neplatná, s výjimkou případů, kdy:

• z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení výše odměny; v takovém případě je nabyvatel povinen poskytnout autorovi odměnu ve výši, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla, nebo
• strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.

Je-li výše odměny ujednána v závislosti na výnosech z využití licence, umožní nabyvatel poskytovateli kontrolu příslušných účetních záznamů nebo jiné dokumentace ke zjištění skutečné výše odměny. Poskytne-li takto nabyvatel poskytovateli informace označené nabyvatelem jako důvěrné, nesmí je poskytovatel prozradit třetí osobě, ani je použít pro své potřeby v rozporu s účelem, ke kterému mu byly poskytnuty.

Omezení licence

Licence může být omezena pouze na jednotlivé způsoby užití díla nebo co do rozsahu. Nestanoví-li licenční smlouva jednotlivé způsoby užití díla nebo rozsah užití, uplatní se vyvratitelná právní domněnka, že licence byla poskytnuta v takovém rozsahu a k takovým způsobům užití, jak je to nutné k dosažení účelu smlouvy.

Pokud jde o rozsah licence, nestanoví-li smlouva jinak, má se za to, že:

• územní rozsah licence je omezen na území České republiky,
• časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného díla a způsobu užití, nikoli však na dobu delší než jeden rok od poskytnutí licence,
• množstevní rozsah licence je omezen na množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití.

Odstoupení od licenční smlouvy

 Občanský zákoník výslovně upravuje dva specifické typy odstoupení od licenční smlouvy ze strany autora, a to odstoupení od smlouvy z důvodu nečinnosti nabyvatele a odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora.

Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele

V případech, kdy autor udělil k dílu výhradní licenci, která mu znemožňuje, aby dílo sám užíval nebo udělil licenci jiné osobě, může autor od licenční smlouvy odstoupit za podmínky, že:

• nabyvatel výhradní licenci nevyužívá vůbec nebo ji využívá nedostatečně, a
• tím jsou značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora, a
• autor nabyvatele vyzval, aby licenci dostatečně využil, stanovil k tomu přiměřenou lhůtu a na možnost odstoupení od smlouvy nabyvatele licence upozornil, a
• uplynula lhůta, ve které autor nemůže právo na odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele uplatnit, tj. tři měsíce (u příspěvků do periodického tisku s denní periodicitou), jeden rok (u ostatního periodického tisku) nebo dva roky (ostatní případy).

Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora

Autor může odstoupit od smlouvy také v případě, jestliže jeho dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy. Odstoupí-li autor od licenční smlouvy z důvodu změny přesvědčení, je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu tím vznikla. Účinky odstoupení nastanou nahrazením škody nebo poskytnutím dodatečné jistoty. Pokud se po odstoupení od smlouvy autor rozhodne znovu dílo užít, musí licenci přednostně nabídnout jejímu původnímu nabyvateli, a to za srovnatelných podmínek.

Odstoupení od smlouvy pro nečinnost výrobce

Novela autorského zákona zavedla v § 72a možnost výkonného umělce písemně odstoupit od licenční smlouvy, kterou výrobci zvukového záznamu poskytl výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného uměleckého výkonu. Učinit tak může, pakliže po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán nebo nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, výrobce zvukového záznamu nenabízí rozmnoženiny tohoto záznamu v hmotné podobě k prodeji v dostatečném množství nebo tento záznam znepřístupňuje veřejnosti.

Oznámení lze učinit nejdříve prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, v němž uplynula doba dle předchozího odstavce. Dále platí, že právo na odstoupení od smlouvy může výkonný umělec uplatnit teprve tehdy, jestliže výrobce zvukového záznamu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy mu výkonný umělec svůj úmysl odstoupit od smlouvy oznámil, nevyužil dotčený záznam oběma způsoby výše uvedenými.

Zpět na začátek

Ochrana autorského práva

Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo, nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může domáhat zejména:

• určení svého autorství,
• zákazu ohrožení svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
• sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny a napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě,
• odstranění následků zásahu do práva,
• poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu,
• zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.

Nároků plynoucích z porušení autorského práva se může domáhat zejména samotný autor díla, vedle autora pak také oprávněný dědic, osoba, které přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, držitel výhradní licence a v některých případech také kolektivní správce.

Autorovi, jenž se svého nároku domáhal u soudu a jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat právo na uveřejnění rozsudku, kterým byl autorovi některý z výše uvedených nároků přiznán, a to na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl.

V neposlední řadě má autor nárok na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Autorský zákon v tomto směru výrazně posiluje postavení autora, když sankcionuje uživatele, který dílo užívá, aniž by měl k tomu příslušnou licenci. V takovém případě má autor nárok na bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.