Autorské právo

Díla se zvláštním právním režimem

Autorský zákon obsahuje zvláštní ustanovení o některých dílech, jejichž právní režim se liší od toho, co bylo výše obecně řečeno o autorských dílech.

Do této kategorie zvláštních děl patří:

• zaměstnanecké dílo,
• kolektivní dílo,
• školní dílo,
• dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo,
• dílo audiovizuální,
• počítačové programy.

Zaměstnanecké dílo

Zaměstnaneckým dílem je dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem.

Podstata zaměstnaneckého díla spočívá v tom, že zaměstnavatel, který poskytuje zaměstnanci pro jeho autorskou tvorbu nezbytné zázemí a prostředky, následně přejímá ekonomickou odpovědnost za využití výsledků jeho tvůrčí činnosti – je oprávněn k výkonu majetkových práv k dílu. Ovšem je nutné zdůraznit, že autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena.

Nedohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel v konkrétním případě jinak, je zaměstnavatel oprávněn dílo zveřejnit, upravit, zpracovat včetně překladu, spojit s jiným dílem, zařadit do díla souborného a uvádět na veřejnost pod svým jménem. Převést právo k výkonu majetkových práv na třetí osobu však zaměstnavatel může pouze se svolením autora.

Autor zaměstnaneckého díla má vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu díla pro dosažení tohoto zisku. To ovšem neplatí pro počítačové programy, databáze a kartografická díla.

Kolektivní dílo

Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením jedné osoby, a to fyzické nebo právnické, a je uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití. Právě touto charakteristikou se kolektivní dílo liší od díla souborného, které je tvořeno několika samostatnými autorskými díly.

Z hlediska právního režimu je kolektivní dílo považováno za dílo zaměstnanecké, tj. majetková práva ke kolektivnímu dílu vykonává ze zákona fyzická nebo právnická osoba, z jejíhož podnětu a pod jejímž vedením je dílo vytvářeno.

Kolektivními díly jsou zejména díla kartografická, jejichž jednotlivé příspěvky nejsou schopny samostatného užití. Naopak dle výslovného ustanovení autorského zákona kolektivním dílem nejsou díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá.

Školní dílo

Školy nebo školská zařízení mohou užít díla svých žáků a studentů pouze na základě licenční smlouvy. Autorský zákon proto přiznává školám právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla, a to za obvyklých podmínek. Odmítne-li autor školního díla bez závažného důvodu svolení k užití díla, mohou se školy domáhat nahrazení chybějícího projevu vůle autora u soudu.

Poskytne-li autor školního díla licenci k jeho užití jinému nebo užije-li dílo sám, škola nebo školské zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla nebo poskytnutí licence přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily.

Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo

Dílem vytvořeným na objednávku je dílo vytvořené autorem na základě smlouvy o dílo. Pokud si objednatel a autor nedohodnou jinak, platí, že autor poskytnul licenci k užití díla k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy.

Není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele a není-li to výslovně vyloučeno ve smlouvě, může autor díla na objednávku poskytnout licenci k jeho užití také jiné osobě.

Právní režim díla na objednávku se uplatní také pro díla vytvořená autorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži. Pro počítačové programy, databáze a kartografická díla je režim díla na objednávku vyloučen (jsou vždy díly zaměstnaneckými).

Dílo audiovizuální

Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem. Audiovizuálními díly jsou typicky zejména díla kinematografická.

Dle výslovného ustanovení autorského zákona je autorem audiovizuálního díla jeho režisér, který tvůrčím způsobem uspořádává jeho jednotlivé složky (např. předloha, filmová hudba, scénář, kostýmy atd.). Tím nejsou dotčena práva autorů děl audiovizuálně užitých, tj. autorů jednotlivých složek audiovizuálního díla.

Pokud autor audiovizuálního díla udělil výrobci písemnou smlouvou oprávnění zaznamenat dílo na prvotní záznam, má se za to, že výrobce je oprávněn k užití audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky, jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti třetí osobě. Tato licence založená na právní domněnce udělení oprávnění však nezahrnuje oprávnění k výkonu práva dílo užít rozmnožováním, rozšiřováním rozmnoženin ani sdělováním. K těmto užitím musí mít výrobce vždy mít svolení autora audiovizuálního díla.

Prvotním záznamem audiovizuálního díla je záznam, který označil jeho autor za dokončený a vyslovil souhlas k jeho zveřejnění. Na základě licence je výrobce oprávněn takto dokončené dílo užívat, nemůže jej však měnit nebo zpracovávat, aniž by k tomu měl souhlas autora audiovizuálního díla.

Zákonné domněnky platí také pro díla audiovizuálně užitá. Není-li tedy sjednáno jinak, platí pro případ, kdy autor díla audiovizuálně užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění k zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci:

• udělil svolení dílo beze změny nebo po zpracování či jiné změně zařadit do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky,
• poskytnul výhradní neomezenou licenci k užití svého díla při užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě,
• dohodl se s takovým výrobcem na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu takové smlouvy pro takový druh díla obvyklá.

Počítačové programy

Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Do ochrany podle autorského zákona však nespadají myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem.

Vzhledem k tomu, že počítačové programy jsou chráněny jako dílo literární, obsahuje autorský zákon ve vztahu k těmto dílům taxativní výčet dovolených jednání oprávněného uživatele počítačového programu, která omezují výlučná práva autora.

Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu se rozumí oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu.

Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže:

• rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu,
• jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak,
• si zhotoví záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání,
• zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,
• rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li taková rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.

Zpět na začátek

Práva související s právem autorským

Vedle práv autora upravuje autorský zákon také práva související s právem autorským, kterými jsou:

• právo výkonného umělce k uměleckému výkonu,
• právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,
• právo výrobce zvukově-obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu,
• právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání,
• právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv,
• právo nakladatele na odměnu.

Kromě práv výkonných umělců, kterým zákon přiznává osobnostní práva obdobně jako autorům, náležejí ostatním nositelům práv souvisejících s právem autorským pouze práva majetková.

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Uměleckým výkonem je též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo. Výkonným umělcem je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.

Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. Osobnostních práv se výkonný umělec nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a smrtí výkonného umělce zanikají.

Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu; byl-li však v průběhu této doby oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti

• a) jiný než zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve, nebo
• b) zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve.

Osobnostní práva výkonného umělce zahrnují zejména:

• právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu,
• právo rozhodnout zda a jakým způsobem má být zveřejněno jméno výkonného umělce, které však náleží jen sólistovi, vytváří-li dílo sám a dirigentovi, sbormistrovi, divadelnímu režisérovi a sólistovi, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa,
• právo na ochranu před užitím uměleckého výkonu způsobem, který by byl na újmu pověsti výkonného umělce.

Majetková práva výkonného umělce zahrnují zejména:

• právo dílo užít (tj. právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti, právo na záznam živého výkonu, právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu, právo na rozšiřování, pronájem a půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu a právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti),
• právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu,
• právo na odměnu má rovněž výkonný umělec, jenž poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu za jednorázovou odměnu. Takový umělec má právo na roční doplňkovou odměnu. Tato odměna mu náleží za každý celý rok počínaje kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Práva na roční doplňkovou odměnu se výkonný umělec nemůže vzdát.

Aby byl smluvní vztah výkonného umělce a výrobce zvukového záznamu vyvážený, bylo zavedeno následující opatření:
Pokud výkonný umělec poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu a má podle této smlouvy nárok na periodické platby odměn, počínaje prvním dnem kalendářního roku bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, nebude výrobce zvukového záznamu z těchto plateb výkonnému umělci srážet žádné dříve vyplacené zálohy ani smluvně dohodnuté srážky.

Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu

Zvukovým záznamem se rozumí výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků nebo jejich vyjádření. Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Výrobci zvukového záznamu náleží:

• výlučné majetkové právo užít zvukový záznam a udělit jinému licenci k výkonu tohoto práva,
• právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu.

Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné a trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu.

Povinnosti výrobce zvukového záznamu v souvislosti s roční doplňkovou odměnou:

• Na platby roční doplňkové odměny je výrobce zvukového záznamu povinen vyčlenit částku ve výši 20 % ze svých příjmů před odečtením nákladů získaných v průběhu kalendářního roku, jenž předchází roku, za který tato odměna náleží.
• Výrobce je zároveň povinen na vyžádání poskytnout výkonnému umělci, který má nárok na roční doplňkovou odměnu, a příslušnému kolektivnímu správci veškeré informace nezbytné k zajištění plateb této odměny.
• Výrobce je povinen částku ve výši 20 % vyčleněnou na doplňkovou odměnu odvést příslušnému kolektivnímu správci, který roční doplňkovou odměnu vyplácí jednotlivým oprávněným výkonným umělcům, nejpozději do 31. 3. kalendářního roku následujícím po roce, za který tato odměna přísluší.

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu

Zvukově obrazovým záznamem se rozumí záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem. Výrobcem zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Výrobci zvukově obrazového záznamu náleží:

• výlučné majetkové právo užít zvukově obrazový záznam a udělit jinému licenci k výkonu tohoto práva;
• právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu.

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné a trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu.

Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání

Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností. Vysílatelem je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Vysílateli náleží výlučné majetkové právo užít své vysílání a udělit jinému licenci k výkonu tohoto práva. Právo vysílatele je převoditelné a trvá 50 let po prvním vysílání.

Právo nakladatele

Nakladatelem je ten, kdo rozmnožuje a rozšiřuje dílo slovesné, hudebně dramatické nebo hudební, výtvarné, fotografické či dílo vyjádřené způsobem podobným fotografii, pokud nejde o užití díla v provedení výkonnými umělci.

Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.