Bangladéš

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Bangladéš, oficiálně Bangladéšská lidová republika, je země v jižní Asii. Je to osmá nejlidnatější země na světě s populací přesahující 172 milionů lidí. Bangladéš sdílí pozemní hranice s Indií a Myanmarem. Na jižním pobřeží země vystupuje do Bengálského zálivu.

Bangladéš tvoří suverénní část historické oblasti Bengálska, která byla rozdělena během rozdělení Britské Indie v roce 1947. V zemi převládají bengálští muslimové. Historie nezávislého bangladéšského státu se datuje od roku 1971, kdy proběhla Bangladéšská válka za nezávislost. Boje probíhaly mezi tehdejším Západním Pákistánem (dnešní Pákistán) a Východním Pákistánem (dnešní Bangladéš), které byly v době konfliktu spojeny v jednom státu. Během konfliktu došlo k rozsáhlým válečným zločinům, exodu 10 milionů bangladéšských uprchlíků a 30 miliónů vnitřně vysídlených.

Nový stát Bangladéš se v roce 1972 stal prvním ústavně sekulárním státem v jižní Asii. Islám byl prohlášen za státní náboženství až v roce 1988. V roce 2010 Nejvyšší soud Bangladéše zároveň v ústavě potvrdil sekulární princip.

Bangladéš je parlamentní republika založená na westminsterském systému. Bengálci tvoří 98 % celkové populace Bangladéše a velká muslimská populace Bangladéše z něj činí třetí největší zemi s muslimskou většinou. Úředním jazykem Bangladéše je bengálština.

Země se skládá z osmi divizí, 64 okresů a 495 podokresů. Hlavní a největší město Dháka je ekonomickým, politickým a kulturním centrem země. Největší námořní přístav Chittagong je druhým největším městem. Podle odhadů až 75% obyvatel žije na venkově. V důsledku ozbrojeného konfliktu v Myanmaru je Bangladéš útočištěm pro téměř 1 milion rohingských uprchlíků.

Bangladéš je většinou označován za chudou rozvojovou zemi, zároveň se však jedná o jednu z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik na světě. Bangladéšská ekonomika je  hodnocená jako 33. největší na světě podle nominálního HDP a 29. největší podle PPP.

Bangladéš čelí mnoha výzvám, včetně nepříznivých dopadů změny klimatu, chudoby, negramotnosti, korupce, autoritářství a porušování lidských práv. Míra chudoby se však od roku 2011 snížila na polovinu.

Země má v roce 2026 oficiálně vystoupit z kategorie nejméně rozvinutých zemí, která ji doposud přináší specifické preference a výsady. Nejkonkrétnější a nejvýznamnější ztrátou v tomto ohledu bude bezcelní a bezkvótový přístup na trh pro exportované zboží ze země. Tato souhrnná teritoriální informace je připravena pro zemi přiakreditace a tudíž ve zkráceném rozsahu.

Mapa globálních oborových příležitostí – Bangladéš (MZV) (70.97 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Bangladéš (344.01 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

• Bangladéšská lidová republika (The People’s Republic of Bangladesh)

Prezident:

• Mohammed Shahabuddin (ve funkci od 24. 4. 2023)

Složení vlády:

Kabinet se skládá z ministrů se samostatným portfoliem a tzv. státních ministrů s dílčími pravomocemi, kteří spadají pod úřad některého z ministrů a ministryň. Vláda je složena z 25 kabinetních ministrů a 18 státních ministrů. Předsedkyně vlády Sheikh Hasina stojí zároveň v čele ministerstva obrany, divize ozbrojených sil, ministerstva energetiky a nerostných surovin, ministerstva kultury a ministerstva práce a zaměstnanosti. Aktuální přehled ministrů najdete na webové stránce Úřadu vlády Bangladéše (zde).

Politické tendence:

Politické tendence v Bangladéši určuje dynamika a soupeření mezi dvěma hlavními politickými stranami – ekonomicky a sociálně progresivní  Awami League a národně konzervativní Bangladéšskou národní stranou (Bangladesh Nationalist Party). V lednu 2024 se v Bangladéši konaly parlamentní volby, které počtvrté v řadě ovládla Awami League premiérky Sheikh Hasiny Wazed. Vláda Sheikh Hasiny, která je ve vládě již od roku 2009, pokračuje v ekonomických reformách s cílem zvyšování životní úrovně obyvatel Bangladéše. Opoziční Bangladéšská národní strana kvůli dlouholetým sporům s vládnoucí Awami League o roli úřednické vlády letošní parlamentní volby bojkotovala. Ostatní politické strany hrají v bangladéšské politice marginální roli. Politickou kulturu v Bangladéši charakterizuje vysoká míra korupce, nepotismus a náboženský konzervativismus. Bangladéš hostí již pátým rokem více než 1 milionu rohingských uprchlíků z Myanmaru, jejichž přítomnost nadále destabilizuje politickou a bezpečnostní situaci v zemi. Bangladéšská vláda usiluje o jejich bezpečnost, trvalou a udržitelnou repatriaci do Myanmaru.

1.2. Zahraniční politika země

Indie je historicky a i geograficky nejpřirozenějším partnerem Bangladéše. Vztahy mezi oběma zeměmi, zejména na politické úrovni, jsou přátelské. Indie řadí Bangladéš mezi klíčové partnery v rámci své regionální zahraniční politiky sousedství na prvním místě (Neighbourhood First Policy). Rok 2023 zaznamenal posílení vzájemných vztahů mezi Indií a Bangladéšem prostřednictvím bilaterálních jednání na vysoké úrovni a uzavřených dohod v oblasti ekonomické spolupráce, bezpečnosti a konektivity K dalšímu prohloubení vztahů s Indií brání dohoda o řece Teesta. V Bangladéši roste nedůvěra vůči Indii s ohledem na rostoucí násilí vůči muslimům, kteří jsou v Indii stále častěji vystaveni diskriminaci a pronásledování. Bangladéš není příliš spokojen s poměrně nevýraznou rolí Indie v případě repatriace rohingských uprchlíků a rovněž  negativně vnímá indickou sensitivitu ohledně vztahů Bangladéše s Čínou.

Dalším významným zahraničním partnerem Bangladéše je Čína. Vzájemné vztahy jsou založeny především na obchodní a investiční spolupráci. V roce 2023 bilaterální vztahy nadále posilovaly. Čína trvale podporuje Bangladéš realizací  infrastrukturních staveb, poskytováním zvýhodněných půjček a investiční spoluprací. Bangladéš usiluje o vyváženou zahraniční politiku vůči světovým mocnostem včetně Číny. Čína má zájem prohlubovat strategické partnerství s Bangladéšem. Čína představuje pro Bangladéš především rozvojového partnera, který mu pomáhá v modernizačních ambicích. Čína zůstává pro Bangladéš klíčovým partnerem v řešení rohingské uprchlické krize a sehrála v roce 2023 úlohu v posunutí jednání o pilotní repatriaci Rohingů do Myanmaru.  

Vztahy mezi Bangladéšem a USA byly v roce 2023 turbulentní. USA mají strategický zájem o jejich další prohlubování a to především s ohledem na zapojení Bangladéše do americké Strategie k Indo-Pacificku (Indo-Pacific Strategy). Bangladéš si ale nechce komplikovat vztahy s Čínou a proto otálí s razantnějším stanoviskem k implementaci vzájemných projektů s USA a snaží se tyto vztahy balancovat. USA investuje do bilaterální relace značný lidský a ekonomický kapitál. V rámci jednání na vysoké úrovni jednala i premiérka Hasina s prezidentem Bidenem. USA jsou zároveň největším investorem v Bangladéši. Vztahy mezi USA a Bangladéšem poškodilo uvalení sankcí na vybrané členy elitní vojenské jednotky (RAB), které se mají podle USA podílet na vážném porušování lidských práv, únosech a zabíjení.

Kvůli krvavým historickým reminiscencím dlouhodobě negativní vztahy existují mezi Bangladéšem a Pákistánem.

Evropská unie má v Bangladéši své diplomatické zastoupení prostřednictvím Delegace EU v Dháce. EU je pro Bangladéš největším exportním trhem. Vztahy mezi EU a Bangladéšem dostaly v roce 2023 nový impulz podepsáním bilaterální dohody o partnerství a spolupráci s cílem rozšířit a rozvíjet vzájemné vztahy. Při této příležitosti EU, Evropská investiční banka a Bangladéš podepsaly dohody v hodnotě 400 milionů EUR na projekty obnovitelné energie, které mají přispět k udržitelnému zelenému přechodu bangladéšského energetického sektoru a k dosažení cílů země v oblasti zmírňování klimatu. Bylo také zahájeno pět dalších projektů spolupráce v hodnotě 70 milionů EUR na podporu vzdělávání, slušné práce, zelené výstavby, elektronické správy a prevence násilí na základě pohlaví. Bangladéš je důležitý partner v rámci implementace EU strategie pro Indo-Pacifik. Dále se rozvoj vztahů soustředí do oblasti formování pravidel po vystoupení Bangladéše z kategorie nejméně rozvinutých zemí (Least Developped Countries, LDC), stavu pracovních práv, humanitární pomoci v rohingské uprchlické krizi a v oblasti lidských práv. EU rovněž pravidelně poskytuje Bangladéši humanitární pomoc v řešení následků přírodních katastrof.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

Podle posledního pravidelného sčítání lidu z roku 2022 žilo v Bangladéši 165,18 mil. obyvatel. Hustota osídlení činí 1 100 obyvatel/km2. Průměrný roční přírůstek je 0,95 % a v roce 2023 měl počet obyvatel Bangladéše překročit 172 milionů.

Demografické složení:

Kolem 98 % obyvatelstva Bangladéše tvoří Bengálci. Zbytek tvoří domorodé skupiny. Vláda Bangladéše uznává 27 domorodých etnických skupin v rámci zákona o kulturních institucích pro malé antropologické skupiny z roku 2010.

Úřední jazyk:

Oficiálním jazykem je bengálština. 

Vyznání:

Hlavní náboženství: muslimové (91 %), hinduisté (8 %), další (1 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Bangladéš je 35. největší ekonomikou světa a v regionu jižní Asie se po Indii řadí jako druhá nejrychleji rostoucí ekonomika. V roce 2023 jeho ekonomika zaznamenala mírný pokles na 5,78 % HDP, ale přesto vykazuje silný růst. Příjem na obyvatele se zvýšil v témže roce na 8070 USD. Inflace zaznamenala nárůst na 9,48 %, což bylo způsobeno vysokým nárůstem globálních cen pohonných hmot a recesí světové ekonomiky. I přes narůstající vývoz se bangladéšský obchodní deficit za rok 2023 prohloubil a to na 29,2 miliardy USD. 

Vláda Bangladéše se aktuálně řídí podle 8. pětiletého plánu (2021-2025), který zahrnuje sedm strategických témat: růst založený na pracovní síle a orientovaný na export, zemědělskou diverzifikaci, dynamiku domácích malých a středních podniků, sektor moderních služeb, podnikání založené na ICT a zahraniční zaměstnanost. Plán klade důraz také na zmírňování rizika změny klimatu a udržitelnou urbanizaci.

Cílem osmé vládní pětiletky je dosáhnout 8,5 % růstu HDP do roku 2025. Podle nového plánu chce vláda dosáhnout statusu země s vyššími středními příjmy do FY2031 a statusu země s vysokými příjmy do FY2041. Mezi hlavní vývozní artikly patří textil a textilní výrobky, zemědělské produkty, produkty z juty. Mezi hlavní dovozní produkty patří ropa a olej, cenné kovy a suroviny a elektrické stroje a vybavení.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Fiskální deficit se mírně snížil na 5 % HDP, což značí mírné zlepšení v řízení státních financí. Saldo běžného účtu se pravidelně snižuje, což je způsobeno zlepšením v obchodní bilanci a zvýšení příjmů ze zahraniční prostřednictvím remitencí. Také zadluženost je v porovnání s ostatními státy jižní Asie stále poměrně nízká, i když oproti roku 2022 vzrostla o 2 procentní body na 35,3 % HDP. Bangladéš zaznamenal další výrazný propad výše devizových rezerv. V březnu 2024 se dostaly pod hranici 20 mld. USD, což je téměř o 11 miliard USD méně než před rokem. Na vině jsou rostoucí náklady za dovoz spotřebního zboží a vysoká inflace. Deficit běžného účtu platební bilance se oproti minulému fiskálnímu roku za období červenec až únor téměř zčtyřnásobil z 2,32 mld USD na 8,36 mld. USD. Bangladéš v kontextu globální recese splácí úvěr IMF ve výši 4,7 mld. USD. Uspokojivá je výše remitencí, které za finanční rok 2023 dosáhly výše 21,6 mld. USD.  

Bangladéšská vláda předložila na fiskální rok 2023-24 rekordní státní rozpočet ve výši 7,61 mld. BDT (71 mld. USD při kurzu 108 taka za 1 USD) s cílem dosáhnout 7,5% růstu HDP a stanovila inflační cíl ve výši 6 %. Rozpočet pro rok 2024 je o 15 % vyšší než pro finanční rok 2023 a představuje 15,2 % hrubého domácího produktu země ve výši 460 mld. USD. Více než 50 % státního rozpočtu jde na veřejné služby a další podíl je určen na rozvojové projekty. Na veřejné služby rozpočet zahrnuje více než 40 miliard USD provozních výdajů, včetně 7,5 miliardy USD a 2 miliard USD na splácení úroků z domácích a zahraničních půjček. Přibližně 26 miliard USD je vyhrazeno na rozvojové projekty, přičemž největší část až 75 % připadá na energetiku, dopravu a komunikační infrastrukturu. Vláda si stanovila rekordně vysoký cíl pro výběr příjmů. Chce vybrat více než 46 miliard USD na daňových příjmech, aby poměr daní k HDP dosáhl 10 % HDP, což se mírně vyrovnává s požadavkem IMF na každoroční zvyšování příjmů o 0,50 % HDP. Míra výběru daní v Bangladéši je v poměru k HDP jedna z nejnižších na světě. V současné době je v zemi registrováno jako daňový poplatník pouze asi 8 milionů osob a daňové přiznání podalo asi 2,9 milionu osob.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém v Bangladéši zastřešuje Centrální banka (Bangladesh Bank, BB). V zemi dále působí celkem 61 bank, z toho jsou 4 znárodněné banky (Agrani Bank, Janata Bank, Sonali Bank a Rupali Bank) a 5 bank kontrolovaných vládou (Bangladesh Krishio Bank, Bangladesh Shilpa Bank, Bangladesh Shilpa Rin Sangstha, Bangladesh Small Industries and Commerce Bank – BASIC a Rajshahi Krishi Unnayan Bank).

Vedle těchto bank působí ještě v zemi 10 zahraničních bank plus 33 nebankovních finančních institucí. Bangladéš je známý systémem mikrofinancování, kterým se zabývá v zemi kolem 600 organizací. Bankovní systém je přesycený, velmi křehký, je zatížen nesplácenými úvěry, korupcí a přezaměstnaností. Vysoké úroky a špatná úvěrová politika mají dlouhodobý negativní dopad na ekonomiku země. Akciový trh je nerozvinutý, obchoduje se přibližně s 200 tituly s nízkou likviditou. Hlavní burzy jsou v Dháce a Chittagongu.

2.4. Daňový systém

Podle analytiků má Bangladéš jednu z nejvyšších sazeb daně z příjmů právnických osob a složitý daňový systém, což odrazuje investory. Daně z příjmu právnických osob se pohybují v osmi kategoriích. Telekomunikační operátoři, banky a finanční instituce a výrobci cigaret – hlavní plátci daní – platí daň ve výši 40 % až 45 %. Nejnižší sazbu mají zpracovatelé juty (10 %) a výrobci oblečení (12 %). Obecně platí, že sazba daně z příjmů právnických osob pro nekótované společnosti je 35 % a pro kótované společnosti 25 %. Obchodní komory již několik let požadují snížení daně z příjmů právnických osob.

Od 1. července 2019 platí nový zákon o DPH o čtyřech hlavních sazbách, které se odklánějí od původních jednotných 15 %. Podle nového systému sazby DPH činí 5 %, 7,5 %, 10 % a 15 %. Experti kritizují, že zavedení tolika sazeb jde proti základům zákona. S cílem zvýšit výběr daní v duchu reforem IMF Bangladéš novelizoval v roce 2023 zákon o dani z příjmů, která přináší změny pro domácnosti, firmy a startupy.

Bangladéšský nedostatečný tok příjmů ve srovnání s velikostí ekonomiky a rozvojových prací je velmi znepokojivý. Poměr daní k HDP je jedním z nejnižších na světě a hluboko pod ostatními v regionu. Podrobnosti k daním je možné získat na stránce Bangladéšského úřadu pro výběr příjmů (Bangladesh National Board of Revenue).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemná obchodní bilance je dlouhodobě pasivní. Pro rok 2023 saldo obchodní bilance činilo 20,75 miliard CZK a oproti roku 2022 došlo k jeho zmenšení z 23,47 miliardy CZK. Mezi hlavní vývozní položky ČR do Bangladéše patří mléčné výrobky, elektronika a stroje. Hlavní dovozní položky ČR z Bangladéše jsou oděvní výrobky.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je dlouhodobě největším vývozním trhem pro bangladéšské zboží. Bangladéš profituje z preferenčního zacházení ve prospěch nejméně rozvinutých zemí, která je známa také pod názvem Všechno kromě zbraní (Everything But Arms, EBA). EBA zaručuje Obecný preferenční systém (Generalised Scheme of Preferences, GSP) po časově neurčené období a není podrobována pravidelnému přezkumu. Bangladéš má díky tomuto systému jednostranně pozitivní obchodní bilanci s EU. Saldo obchodní bilance je kladná a za rok 2023 činilo 15,86 miliardy EUR. Mezi hlavní importní položky do EU patří oděvní výrobky, textil, obuv a mražené ryby.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Saldo obchodní bilance se zeměmi mimo EU je pro Bangladéš negativní. V roce 2023 saldo tvořilo 3,44 miliardy EUR, z nichž export tvořil 2,62 miliardy EUR a import tvořil 6,07 miliardy EUR. Mezi hlavní exportní země patří Čína, Indie a Singapur.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vláda Bangladéše aktivně vyhledává zahraniční investice, zejména v oděvním průmyslu, lehké výrobě, energetice, zemědělství a sektorech infrastruktury. Vláda nabízí řadu investičních pobídek v rámci své průmyslové politiky a exportně orientované růstové strategie. Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development, UNCTAD) Bangladéš v roce 2021 obdržel čistý příliv přímých zahraničních investic ve výši 2,8 miliardy USD.

ČR neeviduje žádné výrazné investice z Bangladéše.

3.3. FTA a smlouvy

Vláda Bangladéše aktuálně vyjednává Dohodu o volném obchodu (Free Trade Agreement, FTA) s 11 státy, mezi nimiž jsou např. Indie, Kanada, Austrálie, Indonésie nebo Japonsko. Vláda Bangladéše přijala iniciativu za účelem vytvoření nových obecných zásad pro preferenční dohody a dohody o volném obchodu. Ministerstvo obchodu již požádalo Bangladéšskou komisi pro obchod a cla (Bangladesh Trade and Tariff Commission, BTTC), aby připravila aktualizovaný návrh politických pokynů k preferenčním obchodním dohodám (Preferential Trade Agreement, PTA) a dohodám o volném obchodu (FTA). Země podepsala v roce 2009 PTA s Bhútánem. Vláda vyjednává o uzavření PTA s Nepálem.

EU úzce spolupracuje s Bangladéšem v rámci dohody o spolupráci mezi EU a Bangladéšem uzavřené v roce 2001. Tato dohoda poskytuje široký prostor pro spolupráci, který se rozšiřuje na obchod a hospodářský rozvoj, lidská práva, řádnou správu věcí veřejných a životní prostředí. Jako nejméně rozvinutá země Bangladéš těží z nejvýhodnějšího režimu dostupného v rámci všeobecného systému preferencí EU, konkrétně z ujednání Všechno kromě zbraní (Everything But Arms, EBA). EBA uděluje 46 nejméně rozvinutým zemím – včetně Bangladéše – bezcelní a bezkvótový přístup do EU pro vývoz všech produktů s výjimkou zbraní a střeliva. V roce 2023 EU oznámila uzavřít Dohodu o spolupráci a partnerství s Bangladéšem (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), která má za cíl posílit dialog mezi oběma stranami v otázkách globálního zájmu a má dát vzájemným vztahům nový právní základ.

Smlouvy s ČR:

• Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti (Praha 12. 11. 2019, v platnost vstoupila 15. 1. 2021)
• Dohoda o podpoře obchodu a hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky (Praha 21. 5. 2019)
• Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky (Dháka 13. 5. 1981)

3.4. Rozvojová spolupráce

Bangladéš je čistým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. EU je jedním ze tří největších zahraničních donorů. Hlavní oblasti, kde EU pomáhá Bangladéši, jsou hospodářský rozvoj, lidská práva, řádná správa věcí veřejných a životní prostředí. EU vyčlenila v rámci svého víceletého indikativního programu EU pro Bangladéš 2021–2027 pomoc ve výši až 306 milionů EUR. Prioritami jsou pro EU rozvoj lidského kapitálu, zelený inkluzivní rozvoj a inkluzivní vládnutí.

ČR dlouhodobě podporuje Bangladéš prostřednictvím humanitární pomoci a malých lokálních projektů (MLP). MLP se zaměřují na posilování ekonomických aktivit nejvíce ohroženého obyvatelstva. Pro rok 2024 MZV ČR podpořilo jeden MLP v celkové výši 421 tisíc Kč na podporu posílení ekonomického postavení žen v Bangladéši ohrožených chudobou a negativními dopady změny klimatu.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letectví, vesmír

Poptávka po letecké dopravě je daná rozlohou země a limitovaným rozsahem železniční a silniční sítě. Bangladéš potřebuje stavět nová letiště, případně rozšiřovat či modernizovat ta stávající. Očekává se, že se velikost leteckého průmyslu za patnáct let ztrojnásobí. České firmy se mohou uplatnit zejména v segmentech letecké infrastruktury a zvýšení bezpečnosti letového provozu (radary). Totéž platí také o letadlech menších rozměrů, která se vyrábějí i v ČR. K úspěchům leteckého průmyslu v regionu by mohly dále přispět dodávky takzvaných mobilních letišť.

▶ Energetika

Zájem o restrukturalizaci a modernizaci energetického sektoru souvisí s potřebami zvyšující se průmyslové produkce a zároveň s tlakem na snížení devastace životního prostředí. Do sektoru bude potřeba podle vládních odhadů do roku 2041 investovat 82,5 mld. USD. Primární spotřebě energie dominuje zemní plyn, následuje topný olej, ropa, uhlí, vodní energie a solární energie. Vláda má v plánu vystavět další jaderné elektrárny a zejména instalovat solární fotovoltaické systémy. Perspektivními obory jsou i dodávky zařízení pro energetiku (náhradní díly) a zapojení do přípravných prací a následné vlastní těžby zemního plynu.

▶ Voda a životní prostředí

Bangladéš trpí každoročními rozsáhlými záplavami, které způsobují znečištění zdrojů pitné vody. Vláda proto připravila ambiciózní plán, který má primárně zajistit zdroje pitné vody a zvýšit odolnost krajiny proti změnám klimatu. Vláda Bangladéše počítá s investicemi ve výši 43 mld. USD. Uplatnění najdou firmy se zaměřením na budování hydromelioračních zařízení, protipovodňových děl, vodohospodářských integračních systémů nebo na projektování a simulační modelování.

▶ Obranný průmysl

Rozpočet bangladéšské armády je každoročně navyšován a poskytuje značný prostor pro dodávky vybavení pro bezpečnostní složky státu. Vláda připravila desetiletý plán Forces Goal 2030 s cílem modernizace bangladéšské armády. Pro české firmy může být výhodou, že bangladéšské orgány usilují o diverzifikaci svých partnerů pro vojenskou spolupráci a zároveň rozšíření portfolia dodavatelů v oblasti obranného průmyslu. České firmy mohou být úspěšné nejenom v klasických zbrojních výrobcích, ale zejména v oblasti elektronické ochrany, proti-minových rušiček, osobních ochranných prostředků, radarových simulátorů a protichemické obrany.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství se podílí na tvorbě bangladéšského HDP z 15 % a země má ideální podmínky pro zvýšení zemědělské produkce. Poptávka je po technologiích v potravinářském průmyslu, zejména na zpracování ovoce, zeleniny, mléčných produktů a konzervárenství. Bangladéš poptává také technologie na zpracování nápojů. Solidní perspektivy existují i v dovozu drůbežího masa. Bangladéš se potýká s nedostatkem techniky pro kvalitní a rychlé zpracování zemědělské produkce. Pro investory představuje vysoký potenciál zejména mrazírenský průmysl.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Čeští podnikatelé se mohou v Bangladéši setkat s celou řadou kulturních odlišností, které je potřeba mít na vědomí.

4.2. Oslovení

Tituly jsou v Bangladéši důležité a je pravděpodobné, že Vás bude partner oslovovat pomocí profesního titulu. Je zároveň žádoucí oslovovat partner pane, paní nebo slečno, následovaného jejich příjmením.

4.3. Obchodní schůzka

Bangladéš je muslimská země a je zapotřebí dodržovat veškerá pravidla chování, která z toho vyplývají. Pátek je dnem pracovního klidu a v Bangladéši se nepracuje. Oproti tomu se chodí do práce v neděli. Obchodní schůzky mohou mít zpoždění. Pro obchodní jednání se počítá s formálním oblečením. Pro zahájení komunikace je běžné potřesení rukou. Obchodní jednání bývají delší, než je zvykem na Západě, tj. začínají typickými konverzacemi o počasí, sportu, rodině obchodníka apod. Důležitým (pozitivním) faktorem jsou dárky, které si Bangladéšané rádi vyměňují (např. sladkosti, suvenýry z cizích zemí, ne však alkohol).

4.4. Komunikace

Osobní schůzky jsou preferovány před komunikací prostřednictvím telefonů, dopisů nebo e-mailů. Při obchodních jednáních je preferována angličtina

4.5. Doporučení

Před uzavřením obchodu by české firmy měly prověřit registraci a bonitu svých bangladéšských obchodních partnerů. Informace je možné získat na následujících kontaktech:

• Dhácká obchodní a průmyslová komora (Dhaka Chamber of Commerce & Industry, DCCI)
• Federace bangladéšských obchodní a průmyslových komor (Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industries, FBCCI)

Seznam obchodních komor v Bangladéši je možné najít na webu EDB – Chambers List

Rovněž doporučujeme využít k prověření obchodních partnerů či tendrů Honorární konzulát ČR v Dháce.

4.6. Státní svátky

Aktuální přehled státních svátků pro rok 2024 v Bangladéši je možné získat na následující webové stránce (zde).

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Pomoc v orientaci na trhu mohou poskytnout obchodní komory jako je Bangladéšská federace obchodních a průmyslových komor (Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industry, FBCCI) nebo Dhácká obchodní a průmyslová komora (Dhaka Chamber of Commerce and Industry, DCCI). Obchodní komory mohou být nápomocné při analýze obchodních příležitostí a vyhledání potenciálních místních partnerů. Před jejich kontaktováním je vhodné věc koordinovat se ZÚ Dillí nebo přímo konzultovat s Honorárním konzulátem ČR v Dháce.

Jako v jiných asijských zemích je žádoucí do obchodních aktivit zapojit místního konzultanta, který rozumí místnímu trhu a má nezbytné kontakty. Pro uzavření obchodu je preferovaný osobní kontakt. Bangladéšané nejsou zvyklí uzavírat obchody na dálku. Vyjednávání je poměrně zdlouhavé, většinou je zapotřebí několik obchodních jednání, kdy dojde nejdříve k navázání „přátelského vztahu“.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Vláda Bangladéše provádí politiku tržně orientované ekonomiky. Podporuje dovozy určené k rozvoji klíčových odvětví průmyslu. Kontrola dovozu se projevuje v rozdílné úrovni výše cel a v uplatňování dodatečného cla u některých výrobků. Na druhé straně vláda osvobozuje dovoz vybraných výrobků a služeb od DPH, na jejichž rozvoji má zájem. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole Daňový systém.

Podmínky pro dovoz zboží jsou poměrně liberální a hlavně sledují cíl urychlit modernizaci země. Navíc Bangladéš má jen malou výrobní základnu a většinu výrobků musí dovážet. Dovozní politika sleduje zjednodušení celních tarifů, potlačení dovozů luxusního zboží zavedením zvláštní vyšší sazby, zjednodušení dovozů moderních technologií a umožnění výhodných dovozů pro exportně orientovaná odvětví průmyslu a dovozů kvalitního vybavení pro zdravotnická zařízení.

V souladu s dohodami WTO vláda provedla nezbytné změny v celním zákoně z roku 1969 a formulovala pravidla pro zahájení šetření a uložení cla na antidumpingová, vyrovnávací a ochranná opatření. Tarify zůstávají hlavním nástrojem obchodní politiky Bangladéše.

Celní plán je zveřejněn na začátku každého rozpočtového roku a je považován za nedílnou součást celního zákona z roku 1969. Celní sazby lze nalézt na stránkách bangladéšského celního úřadu

Celní zákon Bangladéše také stanoví Alternativní řešení sporů (Alternative Dispute Resolution, ADR). Celkově je možné konstatovat, že bangladéšská ekonomika patří mezi poměrně otevřené ekonomiky, trh je relativně dobře zásoben (ve velkých městech) zbožím z dovozu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro české podnikatele existuje několik forem a způsobů působení na trhu v Bangladéši. Zde jsou některé z nich:

• Export: České podniky mohou exportovat své zboží a služby do Bangladéše. Je důležité se seznámit s místními dovozními předpisy, cly a daňovými sazbami.
• Agentury a distributoři: České podniky mohou spolupracovat s místními agenty a distributory, kteří mohou zastupovat jejich zájmy a pomáhat při prodeji zboží a služeb v Bangladéši.
• Joint venture:České firmy mohou vstoupit do společných podniků s místními partnery, což umožňuje sdílení zdrojů, znalostí trhu a rizik
• Franchising: České firmy mohou poskytovat franšízy bangladéšským podnikatelům, což jim umožní rozšířit svou značku na nové trhy.
• Založení dceřiné společnosti: České firmy mohou založit dceřinou společnost v Bangladéši, která jim umožní řídit své aktivity na místní úrovni a lépe se přizpůsobit místním podmínkám.
• Investice: České firmy mohou investovat do bangladéšských podniků, například formou kapitálového vkladu nebo úvěru.

Před vstupem na bangladéšský trh je důležité provést důkladný průzkum trhu a získat nezbytná povolení a licence. Doporučuje se také konzultovat místní obchodní komoru nebo Honorárním konzulátem ČR v Dháce, které může poskytnout cenné informace a podporu při hledání vhodných obchodních partnerů a navigaci v místních právních a daňových předpisech.

5.3. Marketing a komunikace

Při vstupu na bangladéšský trh je důležité, aby české firmy zvážily několik faktorů při vytváření a provádění marketingových strategií. Zde je několik doporučení pro účinný marketing v Bangladéši:

• Kulturní citlivost: Je důležité respektovat a pochopit místní kulturu, náboženské a sociální hodnoty. Vytvářejte marketingové kampaně, které respektují tyto hodnoty a nevyvolávají kontroverzi.
• Jazyková bariéra: Bengálština je úředním jazykem Bangladéše. Zvažte překlad marketingových materiálů do bengálštiny, aby byly snadno srozumitelné pro místní obyvatelstvo. V některých případech může být vhodné také použít angličtinu, zejména pokud je váš cílový trh vyšší třída nebo podniky.
• Digitální marketing: Internet a sociální média mají v Bangladéši stále větší význam. Využijte online platformy, jako jsou Facebook, Instagram, YouTube nebo LinkedIn pro propagaci vašeho produktu či služby. Místní digitální marketingové agentury vám mohou pomoci s efektivní online reklamou.
• Tradiční média: I přes rostoucí vliv digitálních médií stále hrají roli tradiční média, jako jsou noviny, časopisy, televize a rozhlas. Zvažte využití těchto médií pro dosažení širšího publiku.
• Místní sítě a partnery: Spolupracujte s místními obchodními partnery, distributory nebo agenty, kteří mají znalosti místního trhu a mohou pomoci přizpůsobit marketingovou strategii místním potřebám.
• Účast na veletrzích a konferencích: Účast na místních veletrzích a konferencích může být skvělou příležitostí pro prezentaci vašich produktů či služeb, navázání kontaktů s potenciálními zákazníky a obchodními partnery a získání přehledu o konkurenci.
• Cenová strategie: V Bangladéši mohou být ceny důležitým faktorem při rozhodování o nákupu. Přizpůsobte svou cenovou strategii místním tržním podmínkám a konkurenci
• Zákaznická podpora: Poskytujte efektivní a spolehlivou zákaznickou podporu v místním jazyce. Místní obyvatelstvo oceňuje firemní zástupce, kteří jsou ochotni pomoci a nabídnout řešení v případě problémů nebo dotazů.
• Personalizace:Personalizace marketingových sdělení a nabídek pro různé segmenty trhu může zlepšit účinnost vaší kampaně. Uvažujte o demografických, geografických a psychologických aspektech svého cílového trhu při vytváření marketingových strategií.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Bangladéš je členem WTO ve skupině nejméně rozvinutých zemí. Jeho zákonodárství na ochranu duševního vlastnictví není plně kompatibilní se zákony vyspělých zemí.

V září 2017 meziministerská schůzka rozhodla o připojení Bangladéše ke Smlouvě o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT), mezinárodní smlouvě spravované Světovou organizací duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO) zahrnující 145 smluvních zemí. PCT je jednou ze tří smluv o ochraně práv duševního vlastnictví. Vláda zároveň přijala iniciativy vedoucí k tomu, aby se stávající zákony o právech duševního vlastnictví přizpůsobily ochraně místních inovací, vynálezů a výtvorů. Více informací k problematice politik a zákonů najdete na webové stránce WIPO (zde).

Podle Asociace softwarových a informačních služeb v Bangladéši (Bangladesh Association of Software and Information Services, BASIS) zákon o autorských právech z roku 2005 a patentový zákon z roku 2011 nejsou dostatečné k zajištění ochrany inovací, vynálezů a výtvorů. Stávající zákony o ochraně duševního vlastnictví musí být aktualizovány a pozměněny.

V oblasti práv duševního vlastnictví vláda přijala iniciativy, jejichž cílem je změnit a zavést nové právní předpisy v souladu se Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví  (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, TRIPS). Národní politika duševního vlastnictví z roku 2018 byla již schválena vládním kabinetem Bangladéše. Navrhovaný celní zákon z roku 2018 rovněž obsahuje ustanovení o kontrole, zabavení a zadržování zásilek padělaného nebo pirátského zboží.

Problematika ochrany duševního vlastnictví patří do portfolia oddělení patentů a designu na Ministerstvu průmyslu Bangladéše a oddělení autorských práv na Ministerstvu pro kulturní záležitosti Bangladéše.

5.5. Trh veřejných zakázek

Informace o nově vypsaných veřejných zakázkách je možno získat na webových stránkách Delegace EU v Dháce

A na dalších stránkách:

• Global Tenders
• Tenders Info
• AllTender
• Tender Bazar
• DPP

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Využívání místních soudů se nedoporučuje pro vysokou korupci a pomalost. Naprosto nejdůležitější podmínkou pro působení v teritoriu je navázat spolupráci s místním kvalitním konzultantem. Při sjednávání kontraktu se doporučuje dohodnout platbu neodvolatelným a potvrzeným akreditivem.

Problémy mohou vyplývat především ze špatně dohodnutých platebních podmínek, a to zvláště u nových, neznámých firem. Při navazování nových obchodních kontaktů je nutno pečlivě zvažovat pozvání k jednáním do České republiky. Český partner si musí ohodnotit důležitost kontraktu a nutnost osobní návštěvy. Každopádně se osvědčuje vyžádat si od bangladéšského partnera konkrétní obchodní údaje a reference na jeho předchozí obchodní činnost.

Potenciálním rizikem je politická a bezpečnostní situace v Bangladéši. Překážky v podnikání a investování v Bangladéši kladou především časté výpadky elektřiny vedoucí k zastavení výroby, špatná infrastruktura, korupce, nepředvídatelné výkyvy cen a časté celonárodní stávky (tzv. hartály), které narušují obchodní plány.

V praxi bude ale většina problémů souviset se specifiky místního (rozvojového) trhu. Je nutno počítat se zaměstnáváním místního konzultanta, který pomůže překonat byrokratické překážky.

Některé zahraniční firmy v poslední době ukončily svou činnost v zemi a stěžovaly si na obtížnou vymahatelnost kontraktů, byrokracii a nepružný soudní systém. Případné investice doporučujeme realizovat ve zvláštních exportních zónách.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza, celní předpisy

Turisté, kteří budou cestovat do Bangladéše ze zemí, kde nemá Bangladéš své stále zastoupení, mezi nimiž je i Česká Republika, mohou obdržet vízum po příletu (visa on arrival) na mezinárodním letišti v Dháce. Zahraniční investoři, vývozci a účastnici seminářů organizovaných vládou mohou také získat vízum po příletu. Musí ale doložit platné dokumenty. Pro aktuální platné informace ohledně cestování do Bangladéše kvůli panademii Covid-19 sledujte webové stránky Velvyslanectví Bangladéše v Berlíně, pod které spadá i Česká republika.

Bezpečnost a bezpečností doporučení

Turisté, kteří budou cestovat do Bangladéše ze zemí, kde nemá Bangladéš své stále zastoupení, mezi nimiž je i Česká Republika, mohou obdržet vízum po příletu (visa on arrival) na mezinárodním letišti v Dháce. Zahraniční investoři, vývozci a účastnici seminářů organizovaných vládou mohou také získat vízum po příletu. Musí ale doložit platné dokumenty. 

V Bangladéši existují území, kam je přístup cizincům zakázán nebo se nedoporučuje. V jihovýchodní části země se nachází oblast Chittagong Hill Tracts (zahrnuje okresy Rangamati, Khagrachari a Bandarban), kde může být pohyb omezen dle aktuálních nařízení místních úřadů. 

Veřejná doprava, a pohyb v rámci země

K rychlému přesunu do vzdálenějších částí země lze použít letecké spojení, přičemž ceny letenek jsou velmi příznivé. Železniční síť je sice v Bangladéši poměrně hustá, na mnoha místech ale bohužel nemá návaznost přes řeky. Nejrozšířenějším dopravním prostředkem v Bangladéši je autobus. Zvláštností Bangladéše jako přímořské země protkané množstvím řek je rozvinutý systém lodní dopravy.

Pojištění a zdravotní péče

Ve větších městech lze najít zdravotní péči na přijatelné úrovni, přestože hygienické standardy zdravotnických zařízení jsou v porovnání s evropskými zvyklostmi výrazně nižší. Ve venkovských oblastech je situace mnohem horší. Obecně platí, že do Bangladéše by měly jezdit pouze osoby v dobrém zdravotním stavu a vybavené příslušnými očkováními. Je vhodné si s sebou vzít pravidelně užívané léky a navštívit v případě potřeby pouze renomovaného anglicky mluvícího lékaře. Zdravotní péči si zahraniční návštěvníci musí hradit v hotovosti. Je proto vhodné mít dostatečnou finanční zásobu a před cestou sjednat zdravotní pojištění. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

V Bangladéši je omezeno zaměstnávání cizinců, v rámci firmy nesmí jejich počet překročit 5 % všech zaměstnanců. Zahraniční pracovník může v Bangladéši pracovat pouze pět let. K práci v Bangladéši je nutné pracovní vízum a povolení. Žádost o vízum je třeba podat na nejbližším zastoupení Bangladéše (Bangladéš nemá v ČR rezidentní zastoupení, nejbližší velvyslanectví Bangladéše je v Berlíně), podrobnější informace lze nalézt na vládním webu pro víza.

Pracovní povolení vyřizuje bangladéšské ministerstvo vnitra.

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

ČR nemá s Bangladéšem uzavřenou žádnou bilaterální dohodu o vzájemném poskytování zdravotních služeb. Proto je nutno mít dostatek hotovosti a mít sjednané cestovní pojištění pokrývající náklady na pohotovostní pátrání a záchranu a ošetření během pobytu v Bangladéši.

5.9. Veletrhy a akce

Informace o výstavách a veletrzích v Bangladéši možno nalézt na webových stránkách Export Promotion Bureau, na webech bangladéšského ministerstva obchodu nebo na stránkách Board of Investment či na webech obchodních a průmyslových komor, jako je FBCCI.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Pro Bangladéš je akreditované Velvyslanectví ČR v Dillí v Indii.

Velvyslanectví ČR v Indii
Adresa: 50-M, Niti Marg, Chanakyapuri, New Delhi – 110021
Tel.: +91-11-24155200
E-mail: newdelhi@mzv.gov,cz
Web: https://www.mzv.cz/nd
Facebook: https://www.facebook.com/czech.embassy.newdelhi
E-mail obchodního oddělení: newdelhi.commerce@mzv.gov.cz
E-mail konzulárního oddělení: newdelhi.consular@mzv.gov.cz
Pracovní doba: pondělí–pátek 8:00–16:30

Honorární konzulát ČR v Bangladéši
Vedoucí úřadu: p. A. S. M. Mohiuddin Monem
Adresa:  Monem Business District, Level 2, East Tower 111, Bir Uttam C. R. Dutta Road, Dhaka -1205, Bangladesh
Tel.: (+ 88) 02-9676855, 9665534, 9668638, 8610679
E-mail: dhaka@honorary.mzv.cz
Web: www.czechrepublicbd.com
Provozní doba úřadu: neděle–čtvrtek 10:30–12:30

Delegace Evropské unie v Bangladéši
Adresa: Plot 7 Rd No 84, Gulshan 2, Dhaka 1212, Bangladesh
Tel.: +880 2 5566 8057
Fax: +880 2 22226 3118
E-mail: delegation-bangladesh@eeas.europa.eu
Web: https://eeas.europa.eu/delegations/bangladesh_en

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Telefonní kód země: +880
• Policie: 8-665-513
• Záchranná zdravotnická služba: 199
• Hasiči: 9-555-555.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Vláda a propojení na jednotlivá ministerstva
• Centrální banka
• Úřad premiérky
• Bangladesh Institute of Develoment Studies
• Business Info Bangladesh
• Bangladesh Investment Development Authority
• Export Promotion Bureau
• Dhaka Chamber of Commerce and Industry
• Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industry