English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Bangladéš je podle Mezinárodního měnového fondu (International Monetary Fund, IMF) 37. největší ekonomikou na světě a 16. největší v Asii. Ekonomika Bangladéše se z propadu způsobeného pandemií dokázala pozitivně zotavit. V roce 2022 Bangladéš zaznamenal vysoké tempo růstu 7,1 % HDP a pokračoval v tendenci jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik jižní Asie. V roce 2023 se očekává zpomalení ekonomiky na 5,5 % HDP. Oživení ekonomiky podpořil silný růst exportu doplněný o znovu obnovenou poptávku po konfekčních oděvech ze zahraničí. V důsledku zvyšujících se pracovních příjmů a přílivu remitencí roste v zemi domácí poptávka a sílí vnitřní trh a kupní síla Bangladéše. Bangladéš pokračuje v procesu vytváření pracovních příležitostí prostřednictvím zvyšování konkurenčního podnikatelského prostředí, vzdělávání lidského kapitálu, investicemi do klíčové infrastruktury a domácí politikou podporující přímé zahraniční investice. Bilance běžného účtu Bangladéše se dlouhodobě pohybuje v deficitu. Dvě třetiny 173 milionového Bangladéše tvoří ekonomicky aktivní populace. Pro rok 2023 se odhaduje nárůst HDP na obyvatele na 8070 USD. Nezaměstnanost v Bangladéši se drží na hranici 5 % a očekává se v příštích dvou letech její pokles. Bangladéš si ve srovnání s ostatními státy jižní Asie uchovává podle exportního rizika OECD relativně přívětivé hodnocení 5 ze 7 bodů na škále rizikovosti podnikání.
| Ukazatel | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
| Růst HDP (%) | 6,9 | 7,1 | 5,5 | 5,9 | 6,8 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 31,5 | 33,0 | 34,0 | 35,3 | 35,6 |
| Míra inflace (%) | 5,5 | 7,7 | 6,3 | 5,7 | 5,4 |
| Populace (mil.) | 169,4 | 171,2 | 173,0 | 174,7 | 176,4 |
| Nezaměstnanost (%) | 5,2 | 5,0 | 5,1 | 4,3 | 4,1 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 6579,1 | 7460,0 | 8070,0 | 8620,0 | 9290,0 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -15,8 | -14,4 | -13,9 | -15,3 | -15,5 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -32,6 | -29,8 | -29,5 | -30,9 | -31,4 |
| Průmyslová produkce | 15,5 | 12,0 | 8,0 | 9,8 | 10,2 |
| Exportní riziko OECD | 5/7 | 5/7 | 5/7 | 5/7 | – |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD, IMF | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Čína | 30,4 |
| Indie | 17,7 |
| Singapur | 6,1 |
| Indonésie | 3,7 |
| Japonsko | 3 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 67,3 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 4,7 |
| Příze textilní | 3,6 |
| Tkaniny bavlněné tkané (ne úzké a speciální) | 3,2 |
| Bavlna | 2,8 |
| Látky pletené a háčkované j. n. | 2,0 |
| Zdroj: EIU | |
Civilní letectví, vesmír
Poptávka po letecké dopravě je daná rozlohou země a limitovaným rozsahem železniční a silniční sítě. Bangladéš potřebuje stavět nová letiště, případně rozšiřovat či modernizovat ta stávající. Očekává se, že se velikost leteckého průmyslu za patnáct let ztrojnásobí. České firmy se mohou uplatnit zejména v segmentech letecké infrastruktury a zvýšení bezpečnosti letového provozu (radary). Totéž platí také o letadlech menších rozměrů, která se vyrábějí i v ČR. K úspěchům leteckého průmyslu v regionu by mohly dále přispět dodávky takzvaných mobilních letišť.
Civilní letectví získává v Bangladéši na stále větším významu, a to především díky rostoucímu segmentu střední třídy a počtu bangladéšských občanů pracujících v zahraničí. Podle Bangladéšského úřadu pro civilní letectví dosáhl v roce 2022 počet přepravených mezinárodních cestujících do Bangladéše více jak 9 milionů pasažérů a dostal se na před pandemickou úroveň. Premiérka Bangladéše Sheikh Hasina Wazed vyslovila v březnu 2023 na veletrhu civilního letectví v Dháce svoji vizi o Bangladéši jako regionálním leteckém hubu. Navyšování počtu cestujících přepravených leteckou dopravou má podle bangladéšského ministerstva pro civilní letectví a turismu podpořit zavedení elektronických víz, které bylo zavedeno v minulém roce 2022.
V roce 2023 se síť letišť v Bangladéši skládá z celkem jedenáct letišť, z nichž jsou tři mezinárodní letiště (Hazrat Shahjalal International Airport, Osmani International Airport, Shah Amanat International Airport), pět vnitrostátních (Cox´s Bazar Airport, Shah Makhdum Airport Jessore Airport, Saidpur Airport a Barishal Airport) a čtyři jsou označena jako krátké přistávací dráhy. Letiště Khan Jahan Ali Airport ve městě Khulna je aktuálně ve výstavbě.
V Bangladéši operuje řada místních dopravních společností, jako je Biman Bangladesh Airlines, Regent Airways, Novo Air a US Bangla, které provozují domácí a mezinárodní lety. V kontextu zvyšování poptávky díky rostoucí střední třídě se dá očekávat růst zájmu o nová letadla a letecké komponenty.
Největším letištěm v Bangladéše je Zia International Airport v hlavním městě Dháce, které se díky rostoucímu počtu přepravených pasažérů aktuálně rozšiřuje o nový terminál. České firmy mohou sledovat aktuální příležitosti v oblasti vybavení infrastruktury letiště, komunikačního systému a školení bezpečnosti zaměstnanců mezinárodního letiště.
Další z příležitostí v oblasti letectví v Bangladéši pro české firmy je oblast přepravy zboží. V Bangladéši roste tento trh každoročně o 8 %, což je téměř trojnásobek světového průměru. Bangladéšská ekonomika je závislá na výrobě a exportu oděvního průmyslu, jehož růst se bude odvíjet o hladké a bezproblémové přepravy produktů také mimo využití námořních tras.
Energetika
Zájem o restrukturalizaci a modernizaci energetického sektoru souvisí s potřebami zvyšující se průmyslové produkce a zároveň s tlakem na snížení devastace životního prostředí. Do sektoru bude potřeba podle vládních odhadů do roku 2041 investovat 82,5 mld. USD. Primární spotřebě energie dominuje zemní plyn, následuje topný olej, ropa, uhlí, vodní energie a solární energie. Vláda má v plánu vystavět další jaderné elektrárny a zejména instalovat solární fotovoltaické systémy. Perspektivní obory jsou i dodávky zařízení pro energetiku (náhradní díly) a zapojení do přípravných prací a následné vlastní těžby zemního plynu.
V Bangladéši se kapacita výroby elektrické energie za posledních patnáct let zvýšila téměř pětinásobně a to z 5 GW v roce 2009 na 25,5 GW v roce 2022. V březnu 2022 Bangladéš dosáhl dalšího milníku, kdy jako první stát v jižní Asii zpřístupnil elektřinu pro 100 procent své populace. Zajistit kvalitu a stabilitu sítě zůstává jedním z největších překážek pro další rozvoj energetického odvětví v Bangladéši, což se ukázalo jako velmi aktuální během častých „black outů“ v roce 2022.
V roce 2023 bude bangladéšská vláda schvalovat nový strategický dokument “Integrovaného plánu pro energetiku a energii na období 2024 – 2050“, jehož cílem bude zajistit cenově dostupné, udržitelné a bezpečné dodávky energie. Návrh plánu má především pomoci diverzifikovat energetický mix, snížit závislost na zemním plynu a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů.
Přestože je Bangladéš sedmým největším producentem zemního plynu v Asii, produkce plynu neustále klesá a země se naopak potýká s vážnými nedostatky v oblasti jeho dodávek. Tlak na hledání jiného zdroje paliva ještě posily velké výkyvy globálních cen ropy a zemního plynu v důsledku války na Ukrajině. Zároveň roste poptávka po elektřině vzhledem ke zvyšujícím se nárokům průmyslu a počtu populace.
V Bangladéši jsou příležitosti pro průzkum off-shorových nalezišť zemního plynu. Aktuálně v Bengálském zálivu funguje dvacet šest off-shorových bloků, z nichž je jedenáct na mělčině a patnáct dále od pobřeží
V roce 2022 byl podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu Bangladéše pouze tři procenta. Bangladéšská vláda přitom v roce 2021 stanovila za cíl zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2041 na 40 procent. V hledáčku jsou tak společnosti s technologickým řešením solárních panelů a integrátorů pro domácnosti.
Perspektivní obory pro byznysové příležitosti v Bangladéši jsou zejména dodávky zařízení pro energetiku (náhradní díly). Nabízí se možnosti zapojení českého průmyslu do činností spojených s přípravnými pracemi a následnou vlastní těžbou zemního plynu. S rozvojem těžby zemního plynu souvisí možnost dodávek zařízení pro jeho těžbu, zpracování a distribuci. Vzhledem k plánu na zvýšení podílu fotovoltaické energie se slušné vyhlídky nabízejí v dodávkách solárních systémů. V Bangladéši najdou uplatnění také české firmy s technologickými řešeními na stabilizaci elektrické přenosové soustavy.
Voda a životní prostředí
Bangladéš trpí každoročními rozsáhlými záplavami, které způsobují znečištění zdrojů pitné vody. Vláda proto připravila ambiciózní plán, který má primárně zajistit zdroje pitné vody a zvýšit odolnost krajiny proti změnám klimatu. Vláda Bangladéše počítá s investicemi ve výši 43 mld. USD. Uplatnění najdou firmy se zaměřením na budování hydromelioračních zařízení, protipovodňových děl, vodohospodářských integračních systémů nebo na projektování a simulační modelování.
Plán Delta 2100 je aktuálně největším projektem na vybudování nové infrastruktury ve vodohospodářském sektoru v Bangladéši a slučuje všechny významné vládní strategie a iniciativy ve vodohospodářství, ekologii, udržitelných technologií a rozvoji za poslední dvě dekády pod jeden dokument.
Vláda má vcelku jasnou představu o nadcházejících etapách projektu, které mají významný přesah i do oblasti energetiky, stavebnictví, dopravy a životního prostředí. Bangladéšská vláda oznámila, že až 80 % celkových investic bude hrazeno z veřejných zdrojů (kolem 2,5 % HDP za rok) a zbylých 20 % budou investice soukromého sektoru.
Do financování tohoto megaprojektu se zapojila i Světová banka, která do realizace prvních projektů a projektové dokumentace investovala 1,8 miliardy USD s příslibem pokračování dalšího financování. V první fázi s nejvyšší prioritou se řadí projekty s investicemi do protipovodňových opatření, říční eroze, řízení řek včetně bagrování, školení a splavnosti.
V říjnu 2022 bangladéšská vláda přijala dlouho očekávaný dokument Národního adaptačního plánu (NAP) pro období 2023 – 2050, který se stane klíčovým dokumentem pro plánování a investice pro adaptaci na změnu klimatu pro nadcházejících osmadvacet let. Dokument stanovil šest specifických cílů a identifikoval 113 hlavních intervencí v 11 regionech v Bangladéši. Vláda Bangladéše odhadla, že náklady na dosažení stanovených cílů a zásahů se vyšplhají na 230 miliard USD. Na adaptační opatření bangladéšská vláda každoročně vyčlení až 7 % HDP, z čehož budou tři čtvrtiny financovány z vlastních zdrojů.
Obranný a bezpečnostní sektor
Rozpočet bangladéšské armády je každoročně navýšen a poskytuje značný prostor pro dodávky vybavení pro bezpečnostní složky státu. Vláda připravila desetiletý plán Forces Goal 2030 s cílem modernizace bangladéšské armády. Pro české firmy může být výhodou, že bangladéšské orgány usilují o diverzifikaci svých partnerů pro vojenskou spolupráci a zároveň rozšíření portfolia dodavatelů v oblasti obranného průmyslu. České firmy mohou být úspěšné nejen v klasických zbrojních výrobcích, ale zejména v oblasti elektronické ochrany, proti-minových rušiček, osobních ochranných prostředků, radarových simulátorů a protichemické obrany.
Vláda Bangladéše aktivně usiluje o modernizaci svých vojenských a bezpečnostních schopností a vyčleňuje stále větší částky do svého rozpočtu na obranu a bezpečnost. Pro fiskální rok 2022 – 23 vláda počítá s navýšením rozpočtu na armádu o 7,53 % oproti minulému fiskálnímu roku a celkově půjde na vládní výdaje a modernizaci armády celkem 4,3 miliardy USD.
Bangladéšské ozbrojené síly procházejí procesem modernizace známým jako Forces Goal 2030. Cílem tohoto plánu je posílit vojenské schopnosti země pořízením nového vybavení a technologií, rozvojem domácího obranného průmyslu, zlepšením výcviku a infrastruktury. Modernizační úsilí poskytuje českým obranným společnostem dostatek příležitostí ke spolupráci a nabízení svých výrobků a služeb.
Bangladéšská armáda usiluje o modernizaci armády v oblastech námořního vybavení, včetně fregat, korvet, hlídkových člunů a ponorek; systémů protivzdušné obrany, včetně stíhacích letounů, dopravních letounů a vrtulníků; vybavení pozemních sil, jako jsou obrněná vozidla, dělostřelecké systémy a ruční zbraně; zpravodajské, sledovací a průzkumné systémy (ISR), včetně bezpilotních letounů a prostředků elektronického boje a kybernetické bezpečnosti a řešení pro síťově orientovanou válku.
Podle analýzy výzkumné poradenské společnosti Strategic Defense Intelligence (SDI) je bangladéšský obranný průmysl z velké části nerozvinutý a má pouze omezené domácí dodavatele. V důsledku toho je většina potřeb bangladéšského obranného a bezpečnostního vybavení a služeb pokryta prostřednictvím výběrových řízení na vládní zakázky se zahraničními dodavateli.
Zadávání veřejných zakázek v Bangladéši zajišťuje především Generální ředitelství pro obranné nákupy (DGDP), které je zodpovědné za nákup obranného vybavení a služeb pro bangladéšské ozbrojené síly. Zahraniční společnosti se mohou procesu zadávání zakázek účastnit prostřednictvím otevřených výběrových řízení nebo přímých jednání v závislosti na povaze a hodnotě zakázky.
Zemědělství a potravinářství
Zemědělství se podílí na tvorbě bangladéšského HDP z 15 % a země má ideální podmínky pro zvýšení zemědělské produkce. Poptávka je po technologiích v potravinářském průmyslu, zejména na zpracování ovoce, zeleniny, mléčných produktů a konzervárenství. Bangladéš poptává také technologie na zpracování nápojů. Solidní perspektivy existují i v dovozu drůbežího masa. Bangladéš se potýká s nedostatkem techniky pro kvalitní a rychlé zpracování zemědělské produkce. Pro investory představuje vysoký potenciál zejména mrazírenský průmysl.
Nedostatek orné půdy a omezené přírodní zdroje zvyšují důležitost vývoje nových zemědělských technologií, jako jsou odrůdy osiva odolné vůči teplu a soli, které pomohou zvýšit produktivitu a uspokojit budoucí poptávku. Pro zajištění bezpečné přepravy potravin s krátkou životností najdou v Bangladéši uplatnění technologie pro chlazení.
Ačkoli Bangladéš dováží základní potravinové komodity, jako jsou pšenice, sójové boby a luštěniny, existují zde příležitosti pro specializovaný segment vysoce hodnotných zemědělských produktů, a to zejména v bohatších městských centrech jako Dhaka a Chittagong. Silná spotřebitelská poptávka existuje po dováženém čerstvém ovoci, ořeších a mléčných výrobcích, stejně jako po zpracovaných potravinářských výrobcích.
Průmysl zpracovaných potravin představuje přibližně 8 procent veškeré výrobní produkce a zaměstnává dvě procenta celkové pracovní síly Bangladéše. V průmyslu dominují malé a střední podniky silně napojené na místní produkci. Mezi podniky zpracovávající potraviny vhodné pro export patří podniky zpracovávající pečivo, cukrovinky, ovoce a zeleninu, cereálie, mléčné výrobky, ovocné šťávy a různé další potraviny a nápoje.
České firmy najdou uplatnění primárně se zaměřením na zemědělskou techniku, zemědělské vstupy, včetně krmiv, semen a hnojiv, zařízení na zpracování mléka, zařízení na zpracování ryb, konzervárenská zařízení a technologie, poradenské služby a řešení pro zemědělskou infrastrukturu, včetně sil a chladírenských řetězců/chladíren.
