Bangladéš

Civilní letectví získává v Bangladéši na stále větším významu, a to především díky rostoucímu segmentu střední třídy a množství bangladéšských občanů pracujících v zahraničí. Podle Bangladéšského úřadu pro civilní letectví (Civil Aviation Authority of Bangladesh, CAAB) dosáhl v roce 2023 počet přepravených cestujících do Bangladéše více jak 13,5 milionů pasažérů, což je nárůst o 23 % oproti minulému roku. CAAB zároveň odhaduje, že jejich počet vzroste do roku 2035 na 25 milionů lidí. Premiérka Bangladéše Sheikh Hasina Wazed má za cíl vytvořit z Bangladéše regionální letecký hub.

V roce 2024 se síť letišť v Bangladéši skládá z celkem jedenácti letišť, z nichž jsou tři mezinárodní letiště (Hazrat Shahjalal International Airport, Osmani International Airport, Shah Amanat International Airport), pět vnitrostátních (Cox´s Bazar Airport, Shah Makhdum Airport Jessore Airport, Saidpur Airport a Barishal Airport) a čtyři jsou označena jako krátké přistávací dráhy. Letiště Khan Jahan Ali Airport ve městě Khulna je aktuálně ve výstavbě.

V Bangladéši operuje řada místních dopravních společností, jako je Biman Bangladesh Airlines, Regent Airways, Novo Air a US Bangla, které provozují domácí a mezinárodní lety. V kontextu zvyšování poptávky díky rostoucí střední třídě se dá očekávat růst zájmu o nová letadla a letecké komponenty.

Největším letištěm v Bangladéši je Mezinárodní letiště Hazrat Shahjalal v hlavním městě Dháce, které se díky rostoucímu počtu přepravených pasažérů se rozšířilo v říjnu 2023 o nový terminál. Podle ředitele letiště prošlo letištními terminály každý den během roku 2023 celkem 38 tisíc pasažérů. Celkem letiště odbavilo 48 tisíc letů, což je nárůst o 3 tisíce oproti roku 2022. Na mezinárodním letišti v Dháce operuje celkem 35 leteckých společností a během roku 2024 se má jejich počet navýšit na 40. V září 2023 vláda Bangladéše oznámila plány na výstavbu druhé ranveje s cílem navýšit počet letů a odbavených pasažérů.

České firmy mohou sledovat aktuální příležitosti v oblasti vybavení infrastruktury letiště, komunikačního systému a školení bezpečnosti zaměstnanců mezinárodního letiště. Další z příležitostí v oblasti letectví v Bangladéši pro české firmy je oblast logistiky a přepravy zboží. V Bangladéši roste tento trh každoročně o 8 %, což je téměř trojnásobek světového průměru. Bangladéšská ekonomika je závislá na výrobě a exportu oděvního průmyslu, jehož růst se bude odvíjet o hladké a bezproblémové přepravy produktů mimo využití námořních tras.    

V Bangladéši se kapacita výroby elektrické energie za posledních patnáct let zvýšila téměř šestinásobně a to z 5 GW v roce 2009 na 30,7 GW v roce 2023. V březnu 2022 Bangladéš dosáhl dalšího milníku, kdy jako první stát v jižní Asii zpřístupnil elektřinu pro 100 procent své populace. Zajistit kvalitu a stabilitu sítě zůstává jedním z největších překážek pro další rozvoj energetického odvětví v Bangladéši, což se ukazuje jako velmi aktuální během častých „black outů“.

V červenci roku 2023 bangladéšská vláda schválila nový strategický dokument “Integrovaného plánu pro energetiku na období 2024 – 2050“, jehož cílem bude zajistit cenově dostupné, udržitelné a bezpečné dodávky energie. Návrh plánu má především pomoci diverzifikovat energetický mix, snížit závislost na zemním plynu a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů.

Přestože je Bangladéš sedmým největším producentem zemního plynu v Asii, produkce plynu neustále klesá a země se naopak potýká s vážnými nedostatky v oblasti jeho dodávek. Tlak na hledání jiného zdroje paliva ještě posily velké výkyvy globálních cen ropy a zemního plynu v důsledku války na Ukrajině. Zároveň roste poptávka po elektřině vzhledem ke zvyšujícím se nárokům průmyslu a počtu populace.

V Bangladéši jsou příležitosti pro průzkum off-shorových nalezišť zemního plynu. Aktuálně v Bengálském zálivu funguje dvacet šest off-shorových bloků, z nichž je jedenáct na mělčině a patnáct dále od pobřeží

V roce 2023 byl podíl OZE v energetickém mixu Bangladéše pouze 3 %. Bangladéšská vláda přitom v roce 2021 stanovila za cíl zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2041 na 40 %. V říjnu 2023 EU zahájila s Bangladéšem vyjednávání o posílení vzájemných vztahů a o uzavření nové Dohody o partnerství a spolupráci. Při této příležitosti podepsaly EU, Evropská investiční banka a Bangladéš dohody v hodnotě 400 milionů eur na projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které mají přispět k udržitelnému ekologickému přechodu bangladéšského energetického sektoru a k dosažení cílů země v oblasti zmírňování dopadů změny klimatu.

Perspektivními obory pro byznysové příležitosti v Bangladéši jsou zejména dodávky zařízení pro energetiku (náhradní díly). Nabízí se možnosti zapojení českého průmyslu do činností spojených s přípravnými pracemi a následnou vlastní těžbou zemního plynu. S rozvojem těžby zemního plynu souvisí možnost dodávek zařízení pro jeho těžbu, zpracování a distribuci. Vzhledem k plánu na zvýšení podílu fotovoltaické energie se slušné vyhlídky nabízejí v dodávkách solárních systémů. V Bangladéši najdou uplatnění také české firmy s technologickými řešeními na stabilizaci elektrické přenosové soustavy. V hledáčku jsou tak společnosti s technologickým řešením solárních panelů a integrátorů pro domácnosti.

Plán Delta 2100 je aktuálně největším projektem na vybudování nové infrastruktury ve vodohospodářském sektoru v Bangladéši a slučuje všechny významné vládní strategie a iniciativy ve vodohospodářství, ekologii, udržitelných technologií a rozvoji za poslední dvě dekády pod jeden dokument. 

Vláda má vcelku jasnou představu o nadcházejících etapách projektu, které mají významný přesah i do oblasti energetiky, stavebnictví, dopravy a životního prostředí. Bangladéšská vláda oznámila, že až 80 % celkových investic bude hrazeno z veřejných zdrojů (kolem 2,5 % HDP za rok) a zbylých 20 % budou investice soukromého sektoru.

Do financování tohoto megaprojektu se zapojila i Světová banka, která do realizace prvních projektů a projektové dokumentace investovala 1,8 miliardy USD s příslibem pokračování dalšího financování. V první fázi s nejvyšší prioritou se řadí projekty s investicemi do protipovodňových opatření, říční eroze, řízení řek včetně bagrování, školení a splavnosti.

V říjnu 2022 bangladéšská vláda přijala dlouho očekáváný dokument Národního adaptačního plánu (NAP) pro období 2023 – 2050, který se stane klíčovým dokumentem pro plánování a investice pro adaptaci na změnu klimatu pro nadcházejících osmadvacet let. Dokument stanovil šest specifických cílů a identifikoval 113 hlavních intervencí v 11 regionech v Bangladéši. Vláda Bangladéše odhadla, že náklady na dosažení stanovených cílů a zásahů se vyšplhají na 230 miliard USD.  Na adaptační opatření bangladéšská vláda každoročně vyčlení až 7 % HDP, z čehož budou tři čtvrtiny financovány z vlastních zdrojů.

V červnu 2023 vláda Bangladéše oznámila nový infrastrukturní plán s názvem „Moje vesnice, moje město“ s cílem zvýšit do roku 2041 životní úroveň obyvatel bangladéšského venkova prostřednictvím posílení městské infrastruktury jako jsou čističky odpadních vod nebo přístup k čisté vodě. Strategie se bude v první fázi projektu soustředit na patnáct vesnic v osmi oblastech Bangladéše a bude na něj ze státního rozpočtu vyčleněno více jak 80 mil. USD. V červenci 2023 premiérka Bangladéše Sheikh Hasina inaugurovala nový pětiletý projekt výstavby čističky odpadních vod v Dháce ve výši 100 mil. USD. České firmy mohou najít uplatnění v oblasti  designu projektové dokumentace systému odpadních vod, zajištění stavby, dodávek a instalace zařízení a správu technologií. 

Vláda Bangladéše aktivně usiluje o modernizaci svých vojenských a bezpečnostních schopností a vyčleňuje stále větší částky do svého rozpočtu na obranu a bezpečnost. Vláda počítá s každoročním navyšováním armádního rozpočtu o 5,2 % ze současných 4,3 mld. USD v roce 2024 na 5,3 mld. USD v roce 2028.

Bangladéšské ozbrojené síly procházejí procesem modernizace známým jako Forces Goal 2030. Cílem tohoto plánu je posílit vojenské schopnosti země pořízením nového vybavení a technologií, rozvojem domácího obranného průmyslu, zlepšením výcviku a infrastruktury. Modernizační úsilí poskytuje českým obranným společnostem dostatek příležitostí ke spolupráci a nabízení svých výrobků a služeb.

Bangladéšská armáda usiluje o modernizaci armády v oblastech námořního vybavení, včetně fregat, korvet, hlídkových člunů a ponorek; systémů protivzdušné obrany, včetně stíhacích letounů, dopravních letounů a vrtulníků; vybavení pozemních sil, jako jsou obrněná vozidla, dělostřelecké systémy a ruční zbraně; zpravodajské, sledovací a průzkumné systémy (ISR), včetně bezpilotních letounů a prostředků elektronického boje a kybernetické bezpečnosti a řešení pro síťově orientovanou válku.

Podle analýzy výzkumné poradenské společnosti Strategic Defense Intelligence (SDI) je bangladéšský obranný průmysl z velké části nerozvinutý a má pouze omezené domácí dodavatele. V důsledku toho je většina potřeb bangladéšského obranného a bezpečnostního vybavení a služeb pokryta prostřednictvím výběrových řízení na vládní zakázky se zahraničními dodavateli. 

Zadávání veřejných zakázek v Bangladéši zajišťuje především Generální ředitelství pro obranné nákupy (DGDP), které je zodpovědné za nákup obranného vybavení a služeb pro bangladéšské ozbrojené síly. Zahraniční společnosti se mohou procesu zadávání zakázek účastnit prostřednictvím otevřených výběrových řízení nebo přímých jednání v závislosti na povaze a hodnotě zakázky.

Nedostatek orné půdy a omezené přírodní zdroje zvyšují důležitost vývoje nových zemědělských technologií, jako jsou odrůdy osiva odolné vůči teplu a soli, které pomohou zvýšit produktivitu a uspokojit budoucí poptávku. Pro zajištění bezpečné přepravy potravin s krátkou životností najdou v Bangladéši uplatnění technologie pro chlazení. 

Ačkoli Bangladéš dováží základní potravinové komodity, jako jsou pšenice, sójové boby a luštěniny, existují zde příležitosti pro specializovaný segment vysoce hodnotných zemědělských produktů, a to zejména v bohatších městských centrech jako Dháka a Chittagong. Silná spotřebitelská poptávka existuje po dováženém čerstvém ovoci, ořeších a mléčných výrobcích, stejně jako po zpracovaných potravinářských výrobcích. 

Průmysl zpracovaných potravin představuje přibližně 8 % veškeré výrobní produkce a zaměstnává dvě procenta celkové pracovní síly Bangladéše. V průmyslu dominují malé a střední podniky silně napojené na místní produkci. Mezi podniky zpracovávající potraviny vhodné pro export patří podniky zpracovávající pečivo, cukrovinky, ovoce a zeleninu, cereálie, mléčné výrobky, ovocné šťávy a různé další potraviny a nápoje.

České firmy najdou uplatnění primárně se zaměřením na zemědělskou techniku, zemědělské vstupy, včetně krmiv, semen a hnojiv, zařízení na zpracování mléka, zařízení na zpracování ryb, konzervárenská zařízení a technologie, poradenské služby a řešení pro zemědělskou infrastrukturu, včetně sil a chladírenských řetězců/chladíren.