Bankovní identita – jednoduchý způsob přihlašování k online službám státu i komerčních subjektů

Bankovní identita jako jeden z identifikačních prostředků elektronické identity

Bankovní identita je jedním z identifikačních prostředků tzv. elektronické identity, která obecně slouží k identifikaci osoby při jednání s orgány veřejné moci i soukromoprávními subjekty v digitálním prostředí. Díky elektronické identitě, a tedy skutečnosti, že byla vaše totožnost (identita) již ověřena, můžete následně využívat služby e-Governmentu a např. získat výpis rejstříku trestů, nahlížet do katastru nemovitostí, podávat daňová přiznání, apod.

Elektronická identita však neslouží pouze k jednání s orgány veřejné moci (i když v tom mnozí spatřují její největší výhodu), ale funguje na stejném principu i při jednání s komerčními subjekty, když si díky ní můžete bez potřeby osobního jednání sjednávat na internetu pojištění či objednávat mobilní tarify.

Aby vás však subjekty, se kterými chcete v digitálním prostředí jednat, mohly identifikovat a ověřit vaši totožnost, je nezbytné zřídit si některý z tzv. identifikačních prostředků elektronické identity, který slouží pro přihlašování k veškerým službám e-Governmentu i komerčních subjektů.

Při zřízení identifikačního prostředku bude vaše totožnost ověřena osobně (vyjma zřízení bankovní identity, viz výše) dle vašeho průkazu totožnosti. Jakmile vám bude identifikační prostředek aktivován, budete se jím moci přihlašovat k veškerým nabízeným službám, a to již bez další nutnosti zdlouhavých registrací a osobního ověřování totožnosti pro každé jednotlivé přihlášení.

Identifikační prostředky jsou nabízeny jak státem, tak soukromoprávními poskytovateli. Mezi státem nabízené identifikační prostředky patří eObčanka (občanský průkaz s kontaktním čipem), NIA ID (založený na kombinaci uživatelského jména, hesla a SMS kódu pro ověření) a Mobilní klíč eGovernmentu. Soukromoprávní poskytovatelé nabízí jako identifikační prostředky čipovou kartu Starcos, službu mojeID a právě bankovní identitu.

Více se o elektronické identitě a identifikačních prostředcích dozvíte v článku Využívejte elektronické podpisy a elektronickou identitu.

Terminologie:

Bankovní identita X BankID

Bankovní identitou se rozumí identifikační prostředek, kterým se uživatel přihlašuje k online službám (jak státním, tak komerčním).

BankID se rozumí přihlašování bankovní identitou ke službám pouze komerčních subjektů (nikoli ke službám e-Governmentu). Službu poskytuje společnost Bankovní identita a.s.

Jak bankovní identita funguje?

Pro bližší pochopení toho, co bankovní identita představuje, je důležité si uvědomit, že se jedná pouze o prostředek pro online přihlášení k nabízeným službám. Bylo by chybné představovat si bankovní identitu jako přímý přístup ke službám e-Governmentu, tedy že byste např. ve svém internetovém bankovnictví či na portálu s názvem „bankovní identita“ mohli vyřídit veškeré záležitosti s úřady a dalšími subjekty.

V případě zájmu o online služby e-Governmentu či komerčních subjektů nejprve navštívíte webovou stránku či portál s konkrétní službou, kterou chcete využít a následně při volbě způsobu přihlášení zvolíte právě přihlášení skrze vaši bankovní identitu. Služba vás přesměruje na stránky vaší banky, kde zadáte vaše přihlašovací údaje do bankovní identity a případně i bezpečnostní prvek (např. otisk prstu v mobilním telefonu, apod.). Tím se do konkrétní služby přihlásíte a bez dalšího ji budete moci využívat.

Zjednodušeně řečeno je tedy bankovní identita přihlašovacím prostředkem k uvedeným službám. V kapitole „Jak probíhá přihlášení bankovní identitou?“ vám způsob přihlášení ukážeme v praxi.

Přihlašování k veřejnoprávním službám

Při přihlašování bankovní identitou ke službám e-Governmentu, tedy při veřejnoprávním využití bankovní identity pro online jednání s orgány veřejné moci, probíhá každé přihlášení skrze prostředníka, tzv. NIA (Národní bod pro identifikaci a autentizaci). NIA spojuje poskytovatele elektronických identit (a tedy i banky poskytující bankovní identitu) spolu s poskytovateli služeb e-Governmentu.

Při jakémkoli přihlášení ke službám e-Governmentu prostřednictvím bankovní identity tedy nedochází k přímému přihlášení, ale k přihlášení skrze NIA, který „obě strany řetězce“ propojí. Důvodem je především co možná největší ochrana údajů o uživatelích těchto služeb, což je umocněno i skutečností, že ani samotné banky nepoznají, k jaké konkrétní službě e-Governmentu se klient bankovní identitou přihlašuje. Více se o NIA dozvíte ve článku o elektronických podpisech a elektronické identitě.

Přihlašování k soukromoprávním službám

Jinak tomu bude u přihlašování se prostřednictvím bankovní identity k online službám komerčních subjektů. Zde žádný prostředník ve formě NIA vystupovat nebude (jelikož se jedná o prostředek státu vytvořený pouze pro přihlašování k veřejnoprávním službám), a tak si banky a komerční poskytovatelé služeb, ke kterým se bude možné bankovní identitou přihlásit, museli najít vlastní řešení.

Právě u hledání způsobu, jak bude přihlašování k soukromoprávním službám technicky řešeno, nastal problém, neboť to dlouhou dobu vypadalo, že se banky na společném způsobu přihlašování nedohodnou. Banky se totiž původně rozdělily do dvou skupin s vlastními návrhy, jak bude přihlašování ke službám komerčních subjektů vypadat.

Do první skupiny patřila Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, které se spojily do projektu Bankovní identita a.s. Druhá skupina, kterou tvořily Air Bank, Fio Banka a MONETA, založila projekt nazvaný Aliance pro bankovní identitu a přišla s vlastním způsobem přihlašování ke komerčním službám.

Pro běžné uživatele bankovní identity by však rozdělení bank na dva tábory nebylo žádané, neboť by hrozila situace, že si poskytovatelé komerčních služeb vyberou pouze jedno z nabízených řešení, čímž by klienti bank z druhé skupiny byli odříznuti od možnosti přihlásit se ke komerčním službám daného poskytovatele. Tím by byla využitelnost bankovní identity značně oslabena, neboť by uživatelé neměli rovnou příležitost přihlásit se svou bankovní identitou ke všem dostupným službám, ale museli by volit, u které z bank si bankovní identitu zřídí.

V únoru roku 2021 však bylo oznámeno, že se i banky tvořící původní Alianci pro bankovní identitu rozhodly pro spolupráci se společností Bankovní identita, a.s. K výše uvedeným bankovním institucím se dále připojila i Raiffeisenbank, UniCredit Bank, mBank a Equa bank.

Všechny banky, které bankovní identitu nabízejí, či v blízké budoucnosti spustí, tak nakonec spolupracují dohromady v rámci jediného řešení, které nabízí společnost Bankovní identita, a.s., čímž je zajištěno, že k nabízeným službám budou mít přístup klienti jakékoliv banky výše uvedené. Toto řešení lze považovat za rozumné, a především v zájmu všech uživatelů.

Využívání bankovní identity pro přihlašování ke službám komerčních subjektů je teprve ve vývojové fázi, kdy se připravuje samotný proces přihlašování a subjekty se s dostupnými možnostmi nejprve seznamují. Z toho důvodu nabízí možnost přihlašování ke komerčním službám zatím pouze několik poskytovatelů.

Další z poskytovatelů služeb zatím BankID využívají spíše pro pouhé ověření totožnosti nového uživatele než pro možnost přímého přihlášení k jejich službám. I to je však výhodou, jelikož nový uživatel se již nemusí k ověření totožnosti osobně dostavit na pobočku poskytovatele. Lze ovšem předpokládat, že v následujících měsících bude přihlašování bankovní identitou ke komerčním subjektům dokončeno a tato funkce se rozjede naplno. Mezi poskytovatele služeb, kteří o BankID již projevili zájem, patří např. pojišťovny, mobilní operátoři, sázkové kanceláře, poskytovatelé finančních služeb a mnozí další.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.