Belgie

Vláda plánuje využít polohy Belgie v centru rozvodných energetických sítí, s kapacitami na skladování a s významnými přístavy a stát se centrem dovozu a přepravy čistého vodíku ze země do Evropy. K tomu plánuje doplnit dopravu zachyceného oxidu uhličitého a dopravu metanu (biometanu a syntetického metanu). 

Přístav v Antverpách plánuje využívat dovezený vodík i pro potřeby druhého největšího klastru petrochemie na světě, který se na území tohoto přístavu a v jeho okolí nachází.

Projekt dovozu čistého vodíku se konkretizuje mimo jiné podpisem dohody mezi Belgií a Ománem, tedy při cestě belgického panovníka s vládní a obchodní delegací do země v lednu 2022. Dohoda byla o dovozu vodíku získaného z obnovitelných zdrojů do Belgie. V Ománu půjde o výrobu vodíku elektrolýzou, v níž plánuje nabízet technické kapacity belgická společnost John Cockerill Group. Další dohoda je uzavřena s Namibií. Antverpský přístav ji uzavřel s Chile. Belgie rovněž plánuje být distributorem tohoto čistého vodíku po Evropě s využitím sítě stávajících plynovodů. První distribuce vodíku by měla začít už v polovině roku 2026. 

K dovozu takto velkých objemů bude potřebovat dořešit způsob dopravy vodíku (zkapalněného nebo převedeného na metan) tankery z mimoevropských zemí. Bude se pro tento účel jednat například o výrobu specializovaných nádob pro tento dovoz. Celkově se bude jednat o hledání řešení ve výzkumu a vývoji či produkci nových technologií, kde podle vyjádření ministryně energetiky chce Belgie zastávat roli inovátora.

Větrná energetika má velkou vládní podporu. V dubnu 2023 proběhl summit premiérů  a hlav států sedmi evropských zemí v Ostende k rozšíření spolupráce. Belgická vláda chce udržet roli Belgie jako lídra v technologiích.  

V dubnu 2024 byla zahájena výstavba druhého větrného parku na umělém ostrově u pobřeží Belgie. Ambice v tomto sektoru budou zahrnovat značné investice do technologických řešení a také bude potřeba dovézt některé komponenty.

Ukončení provozu jaderných elektráren má nastat v roce 2025. Bylo dohodnuto, že dva ze všech nynějších reaktorů budou ponechány v provozu na omezené období. Centrum pro výzkum jaderné energie (SKN-CEN) v Mol má být zapojeno do projektu na vývoj techniky umožňující minimalizovat množství radioaktivního odpadu, které bude vytvořeno během demontáže jaderných elektráren (belgický Národní plán obnovy na tento projekt vyčlenil 25 mil. EUR).

Na demontáž již nefunkčních jaderných reaktorů bude třeba expertíza, která s odstupem od jádra, bude v Belgii více žádaná. Tyto expertní kapacity a technologie na demontáž bude třeba doplnit.

Belgie se chce zaměřit na budoucí využití modulárních jaderných reaktorů. V této oblasti bude tudíž perspektivní nabídnout expertýzu.

V souvislosti s pandemií covid-19 a zaměřením na zdravotní sektor se belgická vláda rozhodla prozkoumat cesty, jak udržet postavení Belgie v biotechnologiích, farmaceutickém průmyslu a v lékařských technologiích (medtech). Celkový záměr vlády je dosáhnout postavení Belgie jako budoucího centra pro tyto obory s vysokou přidanou hodnotou. Belgie pracuje na zlepšení ekosystému a podporuje vznik center vývoje a produkce. Vláda poskytuje daňové pobídky z oblasti výzkumu a vývoje (např. Innovation Income Deduction). Proto se také oblast biotechnologií stala jednou z priorit předsednictví Belgie v Radě EU v 1. polovině r. 2024. 

Aplikovaný výzkum a výroba se nacházejí ve Vlámsku i Valonsku. Vlámsko se zaměřuje na převod vědeckých poznatků do spin-offů a Valonsko se specializuje na klinické studie pro inovativní terapie. Celkově v oblasti klinických studií vyniká Belgie díky dobře nastaveným schvalovacím postupům, potřebné infrastruktuře a vysoké úrovni znalostí výzkumných pracovníků. 

Velmi významný podíl tak mají nové projekty, které přitahují řádově velmi vysoké investice globálních společností. Kupříkladu v onkologické imunologii nadnárodní společnost GSK uzavřela smlouvu s belgickým iTeos, který od ní obdrží jako první investici 550 mil. EUR na pokračování svého výzkumu. V BioPark Gosselier se podle belgických údajů nachází 20 % evropské kapacity firem a projektů se specializací na genové a buněčné terapie.

V Belgii existuje ve farmaceutickém průmyslu několik globálních společností s domácími kořeny, jako je UCB zaměřená na imunologii, původně začínající ve Valonsku nebo ve Vlámsku. Dále Janssen Pharmaceutica, patřící nyní do koncernu Johnson & Johnson, která propojuje výzkum, vývoj a produkci. Belgie své kapacity využila v době pandemie covid-19 a stala se jedním z lídrů ve vývoji a výrobě vakcín. Její továrna v Puurs byla klíčová pro výrobu vakcín firmy Pfizer. 

Spolupráce českých společností s belgickými inovativními firmami by mohla vést k partnerství a uzavírání konsorcií k čerpání prostředků z programů EU.

Belgická federální vláda, která nastoupila v říjnu 2020, si je ve svém programu vědoma významu inovativních sektorů s jejich vysokou přidanou hodnotou pro belgickou ekonomiku. Podle údajů Evropské komise z června 2021 Belgie patří k inovačním lídrům a byla v tomto směru zařazena na 4. místo mezi členskými státy EU. Byl oceněn její systém výzkumné a vědecké spolupráce, použití informačních technologií a propojení mezi menšími a velkými firmami. Byla taktéž oceněna v oblasti výzkumu a inovativního přístupu v jejích malých a středních podnicích. 

Ve strategických sektorech, v nichž je na předním místě vývoj a výroba čipů a polovodičů, plánuje EU posílení svých kapacit. Tato skutečnost je v souvislosti s „Chip Act“ Evropské unie přijatém v r. 2023, který bude mít k dispozici 3,3 mld. EUR na podporu vědy a výzkumu. Celkově se počítá s mobilizací 42 mil. EUR na zvýšení podílu produkce EU v čipech na 20% podíl na světové produkci v roce 2030. 

Belgie bude zapojena svým výzkumným a vývojovým centrem IMEC se sídlem v Lovani, které svoji činnost z podstatné části zaměřuje na komerční využití svého výzkumu. Předpokládá se, že z prostředků EU získá IMEC jako jeden z globálních lídrů ve vývoji polovodičů a čipech významnou podporu. 

IMEC má špičkové kapacity v aplikovaném výzkumu v optice a nanoelektronice, které vedou k inovativním využitím ve zdravotnictví, energetice, logistice a výrobě. Je lídrem v technologii mikročipů, kterou kombinuje se svoji IT expertízou, včetně softwaru. Zaměřuje se na umělou inteligenci, konektivitu, radarové systémy a senzory. 

Část finančně podporovaného výzkumu EU se zaměří na čipy FinFET o velikosti 22 nm, v němž je IMEC v Lovani světovým lídrem a které jsou nejvíce požadovány pro průmyslové využití. 

Oblasti specializace IMEC jsou propojeny s nano technologiemi, v jejichž výzkumu i průmyslovém využití se ČR specializuje a má v nich unikátní kapacity. Také v dalších specializacích těchto strategických oblastí výzkumu a jeho průmyslového využití se nabízí možnosti spolupráce české vědy, aplikovaného výzkumu, start-upů a průmyslové výroby.

IMEC disponuje řadou specializovaných zkušebních laboratoří, které slouží k testování nových technologií a využívají je lídři v inovativních průmyslových oborech (IT, automobilový průmysl a další). IMEC, s jeho globálním propojením v akademické i průmyslové oblasti, nabízí konkrétní možnosti specializovaných pracovních pozic ve vědě a výzkumu, které mohou být využitelné pro vědecké a výzkumné pracovníky  z ČR.

Dalším příkladem pro výzkum a vývoj v Belgii je obranný sector s důrazem  na letectví a vesmírné aplikace. Vláda jej podporuje svými programy, jako je Defence Industry Research Strategy (DIRS) a dotacemi pro kosmický průmysl ve výši 250 mil. EUR ročně. Také valonský region podporuje výzkum a inovace v oblasti letectví více než 25 mil. EUR ročně. 

Belgické podniky se mimo jiné podílejí na komponentech v nosných raketách Ariane 6. Návratnost vložených prostředků pro výzkum a vývoj bude ve využitelnosti technologií pro jiné inovativní oblasti v letectví.

Digitalizace je jednou z hlavních oblastí belgického Národního plánu obnovy a odolnosti v rámci EU v oblasti digitalizace státní správy a veřejných služeb, kybernetické bezpečnosti a 5G, na něž bylo vyčleněno 757 mil. EUR. 

Největší objem prostředků má získat oblast digitalizace veřejných služeb včetně justice a zdravotnictví (575 mil. EUR). 

Jde o přizpůsobení projektů na obranu proti kybernetické kriminalitě, proti organizovanému zločinu a terorismu na technologie 5G. Bude se jednat také o ochranu dat a o jejich správu z jednoho centra. Optická vlákna a 5G by měla propojit celé území Belgie ve všech sektorech včetně škol. 

Kybernetická bezpečnost je také jedním z pilířů Národního plánu obnovy a odolnosti. Belgická vláda v květnu 2021 přijala aktualizovanou verzi své Strategie kybernetické bezpečnosti. Cílem doplnění je lepší připravenosti na kybernetické útoky: nově vedle definice kybernetické bezpečnosti, detailní role aktérů (veřejnost, privátní společnosti, vláda a její organizace vitálního zájmu) je v aktualizované verzi uvedeno několik strategických oblastí pro další postup: 

1. posílit bezpečnost digitálního prostředí a důvěru v něj; 
2. ochrana uživatelů a správců systémů; 
3. ochrana vitálních organizací včetně ochrany mezinárodních institucí se sídlem v Belgii (EU, NATO); 
4. koordinace reakcí na kriminální kybernetické struktury s dalšími státy; 
5. zlepšení spolupráce soukromé, veřejné a akademické sféry; 
6. podpora mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti (EU, ENISA, NATO a další). 

Možnosti spolupráce se nabízejí zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde bude třeba využívat specializovaná řešení.

Belgie se zaměří na přechod na zelenou dopravu, kde by 40 % dopravy v roce 2024 mělo mít udržitelný charakter ve Vlámsku a ve Valonsku by 25 % dopravy mělo probíhat veřejnou dopravou v roce 2030. Významná podpora z Národního plánu obnovy proto bude poskytnuta železniční dopravě (675 mil. EUR). Zároveň rozvoj cyklistiky má obdržet 417 mil. EUR. V Národním plánu obnovy počítá Belgie s rozšířením provozu meziměstských tras tramvají ve Valonsku (mezi Lutychem a městy Herstal i Seraing) či renovaci a další výstavbě metra v Charleroi nebo v Bruselu. Ve Valonsku se počítá s provozem první linky autobusu na vodík. Ve fázi výzkumu a vývoje jsou možnosti využít vodík pro železniční dopravu. Vláda plánuje zdvojnásobit objem dopravy po železnici do roku 2030. Plánuje se modernizace železniční sítě a její adaptace na dopravu zboží, zejména na tratích napojených na přístavy. Vláda plánuje modernizovat železniční nákladní dopravu z již stávajících letišť (Lutych, Brusel-Zaventem) se záměrem dále dopravovat zboží po železnicích v širším regionu. 

Federální vláda bude investovat do infrastruktury: zlepšení dostupnosti nádraží pro osoby se sníženou pohyblivostí a digitalizace u vyhledávání informací o železniční dopravě.

Zpřesněný záměr vlády, který byl předložen na jaře 2022 ministrem dopravy, počítá s podstatným zvýšením frekvence vlakové osobní dopravy, lepší dostupností nádraží a integrováním možností dopravních prostředků. Počítá se s tím, že v této oblasti bude třeba vyvinout digitální řešení pro nákup jízdenek, pro aktuální informace o dopravě a integrované nabídce možností dopravy (vlak, autobus, tramvajová doprava).

Belgie koncentruje svůj letecký a vesmírný průmysl ve valonské frankofonní části.

Má významný podíl malých a středních podniků, které byly velmi ohroženy ekonomickým propadem během pandemie covid-19.  Valonská vláda na jejich podporu iniciovala technologické partnerství Wings, které 112 mil. EUR dotuje 19 firem.

Největší asociací v tomto oboru je Skywin. Valonská vláda tento sector podporuje také prostředky na vědu, výzkum a inovace. Schválila například podporu tří inovativních projektů vedených společností Skywin.

Jeden z nich se týká technologií souvisejících s vodíkovým pohonem (tedy palivovým okruhem, který musí přivádět vodík z nádrže do motoru), jež využívají znalosti v oblasti kryogenních ventilů v kosmickém sektoru.

Projekt s názvem „Hyblets“ se týká vývoje modulární laserové platformy pro výrobu nových struktur zvaných „riblets“, které snižují odpor vzduchu, a tím i spotřebu paliva. To však vyžaduje velmi speciální laserové zařízení.

Další oblastí budou offsety z pořízení vojenských letounů F-35 (například výroba horizontálního stabilizátoru firmami Asco, Sabca a Sonaca).

Belgie oznámila, že zvýší své investice do obrany do roku 2035 na 2 % HDP s tím, že tyto navýšené prostředky bude investovat tak, aby se vrátily v podobě zakázek pro belgický a evropský průmysl. To otevírá další prostor pro spolupráci mezi belgickými a českými firmami.