© Zastupitelský úřad ČR v Mexiku (Mexiko)
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Vývoz (mil. USD) |
537,9 |
442,7 |
457,5 |
462,5 |
406 |
Dovoz (mil. USD) |
961,3 |
916,2 |
845,9 |
903,8 |
868,5 |
Obrat (mil. USD) |
1499,2 |
1358,9 |
1303,4 |
1366,3 |
1274,5 |
Bilance (mil. USD) |
-423,4 |
-473,5 |
-388,4 |
-441,3 |
-462,5 |
Zdroj: Economist Intelligence Unit
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Obchodní deficit v roce 2019 dosáhl 667 mil. euro, při vývozech 219 mil. euro a dovozech 886 mil. euro.
Dle Evropské komise bylo největším vývozními partnery v roce 2019 Spojené Království (33,5 % na celkovém exportu), následovaly Spojené státy Americké (25,4 %), a EU (12,1 %, vyjma UK).
Největším dovozním partnerem byly v roce 2019 USA (44 %), Čína (13,5 %), Mexiko (10,8 %), Guatemala (7,6 %), Panama (2,9 %) a EU (vyjma UK) zaujímala 2,9 %.
2.3. Komoditní struktura
Hlavní vývozní komodity v roce 2019 – cukr, banány, ovocné džusy, mořské plody a ropa.
Hlavní dovozní komodity v roce 2019 – strojní a transportní vybavení, nezpracovaná ropa, chemikálie, potraviny a tabák.
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Regulaci režimu zón volného obchodu poskytuje zákon z roku 1990 (Export Processing Zone Act). První takovou zónou (Export Processing Zone – EPZ) se v roce 1992 stala Corozal (distrikt Corozal) při hranicích s Mexikem.
K podpoře obchodu a rozvoje investic na území Belize z okolních států byl v roce 1995 schválen The Commercial Free Zone (CFZ) Act. Novinkou bylo ustanovení samostatného řídícího orgánu – Commercial Free Zone Management (CFZMA). Několik následujících novel zákona narušilo jeho autonomii. Zejména se jednalo návrhy na změnu složení řídící rady CFZMA ze zástupců investorů na zástupce dosazené vládou. Další 2 novely zákona zavedly tzv. sociální poplatek ve výši 1,5 % z hodnoty importu do CFZ a 10 % na dovoz ropy přes CFZ. Obchodní společnosti většinou využívají režim CFZ ke zřizování obchodních kanceláří, skladů, výrobních prostor a také dalších služeb jako např. pojištění nebo finanční servis.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Přímé zahraniční investice (mil. USD)
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
58,6 |
31,0 |
25,3 |
120 |
N/A |
Zdroj: Světová banka
Podle žebříčku Doing Business patří Belize k roku 2019 na 135. příčku v možnosti podnikání a přístupu investic na trh.
Nejvíce investic směřuje do cestovního ruchu, průmyslu, zemědělství, vzdělávání ve zdravotnictví a služby.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Vláda Belize se velmi aktivně snaží přilákat zahraniční investice. Má zájem zejména o takové investice, které jsou přínosem pro růst výroby nebo vedou k modernizaci domácího průmyslu, zvýšení zaměstnanosti a diverzifikaci ekonomiky.
Speciální podporu vláda věnuje investicím do exportně orientovaných oborů.
Potřebný servis poskytuje investorům Belize Trade and Investment Development Service (BELTRAIDE).
Prioritní sektory:
• zemědělství, zpracovatelský průmysl a chov dobytka
• cestovní ruch
• vodohospodářství
• lehký průmysl
• montovny
• rybolov a zpracování mořských produktů
• lesnictví a dřevařský průmysl
Existuje 5 zákonů obsahujících investiční pobídky:
1. Fiscal Incentives Act
2. International Business and Public Investment Companies Act
3. Export Processing Zone Act
4. Commercial Free Zone Act
5. Mines and Minerals Act
Každá zahraniční investice podléhá registraci u Centrální banky Belize.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku (Mexiko) ke dni 7. 5. 2020